Ba wang bie ji
Ba wong bit gei
Farewell My Concubine
Réžia:
Kaige ChenKamera:
Changwei GuHudba:
Jiping ZhaoHrajú:
Leslie Cheung, Fengyi Zhang, Li Gong, You Ge, Qing Xu, Wenli Jiang, David Wu, Dan Li, Pu ZhouObsahy(1)
Na pozadí legendy o králi, jemuž ve válce zbyl jen kůň a věrná konkubína, vyprávějí tvůrci příběh o přátelství mezi představitelem ženských rolí v Pekingské opeře Čchengem Tie-i a jeho hereckým partnerem Tuanem Siao-lou. Pevný vztah mezi muži naruší až dívka, která se stane ženou jednoho z nich. (Literární noviny)
Recenzie (49)
Z meho pohledu jednoznacne zklamani, mozna za to muze zdejsi totalne premrstene hodnoceni, diky kteremu clovek ocekava buhvijaky masterpiece a dostane se mu neceho viditelne pod urovni filmu reziserova kolegy Yimou Zhanga. Kaige Chen tak temer 3 hodiny vyplytval na analyze dvojice tezce nesympatickych hercu cinske opery. Nazorny priklad toho, ze jakmile jde o divadelni sferu, je temer zaruceno, ze ti lide jsou mentalne labilni extravagantni pritepleni klauni. Nejsympatictejsi postavou snimku tak zustava zdejsi stetka Gong Li, ale i ta jede pod hranici sveho standardu. Narozdil od jejich trademark filmu se Zhangem, ktery si ji hyckal, zde neni stred deni ve kterem muze zarit, ale je k ni pristupovano jako k bezne herecce, jedne z mnoha. Snaha o vytvoreni neceho epickeho ala "To Live" od Yimou Zhanga zorbazujici situaci v Cine afektovane zmenami rezimu je ocividna, zustava ale jen u te snahy. Prestoze to ma sve momenty, je to spise prumerny kus. 5/10 ()
Zvláštní film z velmi specifického prostředí čínské opery na jejíž velmi exotický ráz jsem si musel zvykat skoro celou stopáž. Naštěstí je s psychologií a vývojem postav svázána natolik, že postupně připravuje bolestný a působivý závěr, v němž vychází najevo metaforický význam tradičních masek a líčidel, zakrývajících lidskou tvář i celkovou identitu. Z tohoto hlediska jde o inteligentní a esteticky vytříbené dílo, které stěží najde podobné zpracování tématu. To, co však narušuje dojem soudržnosti i intimity je zvolený žánr historické fresky, jež bohužel tlačí drásavé události k povrchnosti a občas i nepřehlednosti. Samozřejmě jde o velmi nekonvenční a vizionářský obraz nedávného vývoje Číny, ale vadilo mi jak se tu byla naprostá originalita a tradiční čínské postupy s hollywoodskou snahou o efektnost, rozmáchlost a zkratkovitost, která začíná převládat v druhé polovině, která naštěstí vrcholí v nezapomenutelném závěru. ()
Velmi intenzívní snímek, u kterého by vás nenapadlo, že bude jedním z nejlepších propojení osobního, lidského dramatu, spolu s dramatem společenským. Ale právě to se od něj dočkáte, a k tomu ještě máte navíc velmi silné scény, které jsou schopny se vám nadlouho vrýt do paměti. Snímek, který vás nenechá vydechnout. ()
ocenenia : Oscar 1994 - Nominácia na najlepší zahraničný film ◘◘◘◘ BAFTA 1993 - Najlepší cudzojazyčný film ◘◘◘◘ MFF Cannes 1993 - Zlatá Palma (spolu s filmom 'The Piano'), Cena FIPRESCI ()
Drsná podívaná s nemalou dávkou Pekingské opery (měl jsem tu čest vidět živě v Národním divadle v r. 2012). A samozřejmě, komunismus je děsné zvěrstvo... ()
Nuda k posrání #127. Viz Osvícení. 10% ()
51. Zlatý Glóbus za rok 1993 - cena (1) - *Nejlepší cizojazyčný film - Hong-Kong ()
Film ma sve kvality, uplne bez debat. Vyborna rezie a velmi obsahle zfilmovane dilo. Nametem me to vsak moc neoslovilo a znacna stopaz tomu taky moc nepomohla. Bohuzel se zachovam jako barbar a zcela subjektivne hodnotim pouze tremi hvezdickami... ()
Jsem si jistej, že kdyby Pekingská opera nezněla jako házení hrnců po mrouskajících kočkách, užil bych si tenhle film o dost víc. Bohužel, ať jsem se snažil sebevíc, Pekingská opera mým uším jako házení hrnců po mrouskajících kočkách zní, a říct, že jsem si ji tak nedovedl plně vychutnat, by byl eufemismus. A protože hudební složka je v Konkubíně stěžejní i pro vyprávění, nedovedl jsem se přes ni dost dobře prokousat k příběhu a postavám. Tu epickou queer ságu o neopětované lásce, zradě a turbulentní moderní historii Číny jsem tak sice zaznamenal, ale neprožil. Kdybych měl znovu sáhnout po nějaké sáze z Číny 20. století, mrknu znovu na Huo zhe. ()
Zpočátku jsme se obávala délky snímku, kratší vyprávění by však pozbylo na celistvosti, kterou vytváří líčení vývoje osudového vztahu dvou tanečníků na pozadí politického dění 20.století. Divák je okamžitě vtáhnut do syrovosti výchovného zařízení mladých operních pěvců, do stylu líčení a masek v čínské opeře....Oceňuji také, jak veškeré války, revoluce na pozadí jsou pojmuty divadelně. A jak poznám, že film nebyl příliš rozvláčný? Když scény na konci gradují a to se stalo. Úplně mi mrazilo po těle, stačilo k tomu několik pohledů především Leslieho Cheunga, jehož herecké umění tímto doceňuji. ()
Pro našince možná trochu hůře stravitelné (pokud se tedy nějak více neoritentuje v Čínské kultuře), ale na druhou stranu to prostředí může přidat jistou exotiku. Bezesporu zajímavé drama, které bez problému zaujme a i přes svoji délku nenudí. Namaskovaný Leslie Cheung se svoji nehybnou, stoicky klidnou tváří něměl chybu - nicméně Pekingská opera je zlo (no ta Evropská vlastně taky :) ()
jeden z nejlepších čínských dramatických filmů všech dob. Chen Kaige se rozhodně nesnažil cokoli zastírat a syrovost celého dramatu už se mi roky třepetá v hlavě. Výkon Leslieho Cheunga je určitě také jeho vrcholem. Bohužel, tenhle talentovaný muzikant a ještě talentovanější herec navždycky zůstane asijským Heathem Ledgerem a už nepřekoná tuhle fenomenální roli. Po letech probírání se čínskou kinematografií je pro mně Farewell My Concubine pořád velikým filmovým zlomem a nikdy nezapomenu na to, co se mnou udělal po prvním shlédnutí. Něco z hlavy už asi do smrti nevymažu...a vlastně ani moc nechci 10/10 ()
Asijská kinematografie mi moc nejede, ale tohle... Jeden z nejkrásnějších filmů, které jsem kdy viděla! Dokonce mi nevadila ani ta čínská opera. ()
Film o čínské opeře, který se odehrává na pozadí změn v čínské společnosti ve dvacátém století, dává na jednu stranu evropskému divákovi jedinečnou možnost, jak nahlédnout do zcela odlišné kultury. Na druhou stranu (a zůstává otázkou, zda je to způsobeno právě rozdílností kultur) jednání postav stejně jako vyzdvihnutí/opomenutí některých událostí z jejich života mi přijde zcela nahodilé a neopodstatněné, což je vzhledem k délce filmu naprosto neodpustitelné. ()
[3,5*] Napriek môjmu odporu k postave konkubína a jeho príšernému kvíleniu, napriek tomu, že sa mi protivilo skoro všetko, čo sa v tomto filme dialo, nemôžem filmu uprieť jeho nesmiernu pôsobivosť. "Farewell My Concubine" je veľmi silný film, čo sa týka dramatickej a aj vizuálnej stránky. Umožňuje nahliadnutie do tradičnej čínskej kultúry (Pekingská opera) a súčasne je akýmsi prehľadom novodobých čínskych dejín, aj so všetkými ich zvratmi a pohromami. Pre našinca to je veľmi exotické a inšpiratívne nahliadnutie. Musím ešte vyzdvihnúť pôsobivé herecké výkony, veľmi sa mi páčila napríklad pôvabná Li Gong. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. ()
V úvodní části film naznačí klasický motiv (snad až základní čínský kulturní mem) školy s tvrdými, ale nakonec moudrým a dobře to myslícími učiteli. Všechny postavy, včetně těch hlavních, takové čtení situace automaticky akceptují. Jenže při hlubším pohledu to tak není, učitelé jsou obyčejní magoři a za jejich fanatismem a sadismem žádné moudro není. Film to ale explicitně divákovi nikde neřekne. A to platí i globálně, po celý dobu filmu se divák nemůže spolehnou na etickou interpretaci kterou zastávají hlavní postavy, nemá obvyklé vodítko. Tím se zvýšuje jeho pozornost, má větší nadhled nad událostmi a v konečném důsledku vzniká neuvěřitelně působivý a vtahující obraz půlstoletí osudů hlavních postav ve vztahu k divokým historickým událostem Číny. ()
Výpravná retrospektiva zprostředkovává obraz politického vývoje země prostřednictvím individuálního příběhu ozvláštněného queer tematikou. Splývání herecké role s životní, ústící v Černé labuti Darrena Aronofského do psychopatologie hlavní postavy, je u Čchenova filmu nositelem řady významových rovin. Za prvé je herecká role způsobem jak může Ťie-i projevit vlastní transgenderovou identitu a citovou náklonnost ke kolegovi. Za druhé prostředí tradičního divadla (potažmo opery) legitimizuje alternativní pojetí genderu, které by bylo jinak tvrdě trestáno. Za třetí upevňuje pouto krále ke konkubíně, jež vychází ze společných životních hodnot, které nejsou dány ideologií, ale světem absolutní oddanosti vysokému umění, pokory, tvrdé práce, vizí dokonalosti, sebemytologizací. Bohatší tematický záběr a návaznost na širší časový úsek nejsou tím jediným, co odlišuje „historická psychologická dramata“ páté generace z počátku 90.let. Ústřední hrdinka I-mouova filmu Vyvěste červené lampiony bojuje sama proti okolnímu světu. Čchengův film naopak pracuje s pevnými citovými vazbami v rámci milostného trojúhelníku, které se komplikují a jsou zpřetrhány. Proměna osobních vazeb a jejich rozklad slouží jako paralela k rozkladu staré společnosti. Bipolarita postavy konkubíny a krále odpovídá tradičnímu genderovým schématům, která Ťie-i a Siao-lou kopírují i v osobním životě. Postava Ťie-iho, pokud bychom ho brali jako gaye, je stereotypním zobrazením homosexuála jako osoby, která je kvůli své specifičnosti odsouzena k osamělosti a tragickému konci. Li Kung v roli prostitutky jako aktivního živlu a rebela boří model pasivní ženské hrdinky podřizující se daným normám, stejně jako její konkubína v I-mouově filmu z roku 1991. Vývoj a nejednoznačný psychologický profil postav reflektuje vnější společensko-politické proměny, které řídí jejich jednání a působí jako vnější síla, rozkládající vnitřní integritu a vztahy jedince. Rámcový motiv tragické nenaplněné lásky přispívá k pocitu melancholie spojené se ztrátou starých hodnot a skeptickému náhledu na budoucnost, přítomnou v motivu degradace umění na nástroj masové propagace ideologie. Tradiční svět je sice vyobrazen naturalisticky, nicméně zůstává zdrojem hodnot (zde prezentovaných prostřednictvím vysokého umění) a objektem nostalgického smutku, zatímco mnohem větší kritika je směřována vůči moderní poválečné společnosti. ()
Čínsky masterpiece na "nebeskej" úrovni filmovej kvality obsahujúci masívnu príbehovú nálož, ktorej intenzita zrovnáva emócie so zemou.. Nezabudnuteľný epos, ktorému udeľujem rekordný počet mojich súkromných Oscarov. ()
Tak tohle mi nesedlo vůbec. Skoro nic mě na snímku nezaujalo a jediný důvod, proč jsem ho dokoukal, byla nicotná zvědavost, co na tom všichni vidí a snad to přijde na konci. No nepoznal jsem to ani po konci tohoto díla. Musím si přečíst ostatní komentáře a možná pochopím, co jsem přehlédl. Chápu, že pro vyznavače čínského prostředí a kultury to může být modla, ale netušil jsem, že jich je tady kolem nás tolik. ()
Súvisiace novinky
Seminář čínských filmů 2012
Kino Svět, Hodonín od 9. do 11. března 2012. Přehlídka, navazující na tradici seminářů asijské filmové tvorby, pořádaných v uplynulých letech ve Veselí nad Moravou v kině Morava se od letošního roku… (viac)