Francúzska depeša Liberty, Kansas Evening Sun

Wes Anderson našel prostor, kde může mistrovsky aranžovat, ale nespojité povídky mají ten důsledek, že zatímco v některých zazáří (umělec Del Toro za mřížemi), jinde šíleně nudí (Chalametův revolucionář). (15.12.2021)

Já nad tímhle filmem neumím až tak filozofovat, ale jen řeknu, že Andersona považuji za mistra precizní režie a hry s vizuálem a neumím si představit, jakou práci to dá uvést do provozu a funkčnosti byť jedinou scénu. Je to perfekcionalista a detailista a tihle lidé u mě mají vždycky speciální plusové body, když se jim ve finále navíc podaří vyrazit divákovi dech nejen formou, ale i dějem a grácií, s jakou svá díla vytvářejí. Pro mě to bylo další milé zabřednutí do Andersonovy dílny a to, že někdo tvrdí, že to je už jen chaos divných příběhů, to jsou i obrazy slavných malířů a přesto v něm člověk může najít smysl. Anderson zkrátka maluje pohyblivé obrazy na filmové plátno a jeho nenapodobitelný um mě prostě baví. (12.08.2022)

Dějově (=se zábavou) to s přibývající stopáží šlo poměrně z kopce a vzít si takovýto materiál jakýkoli jiný režisér, stálo by to za hovno, ale Andersonův nezaměnitelný vizuální i vypravěčský styl to pozvedá silně nahoru. Na nejlepší Andersonovy kousky to nemá, ale pořád ještě je to moc fajn film. 80% (02.02.2023)

Ten film je klasika od Wesa Andersona, ale pořád tomu něco chybí. Tento film rozdělený do tří příběhů není zrovna konzistentní v napětí a humoru. Nejvíce mě bavil ten první, (z něho mi fakt pár hlášek v hlavě zůstane), ale pak už se to opravdu jenom vleklo a jak řekl kolega Malarkey - Grandhotel Budapešť to není. (05.02.2023)

Portsmouth, 14.11.2021 Filmy Wese Andersona je jednoduché odlišit od ostatních tvůrců a díky tomu vám musí být dopředu jasné, jak moc je máte v oblibě. Mě osobně učaroval Fantastic Mr. Fox a následně i Grandhotel Budapest, takže jsem se na jeho nový počin dost těšil a doufal jsem, že si ho budu moci užít na velkém plátně. A film mě nezklamal, dostal jsem to, co jsem očekával. Skvělé kompozice a dokonalý vzhled, film až po okraj naplněný hvězdami a nápady. Chvílemi mi až přišlo, že toho tam bylo tolik, že jsem to všechno ani nestíhal vnímat. Bohužel mi tentokrát přišlo, že příběh trochu váznul a jednotlivé články/příběhy nedokázaly tolik strhnout. I tak jsem si to užil a návštěvy kina rozhodně nelituji. (15.11.2021)

Wes Anderson už tak nějak vykrádá sám sebe. Rukopis je stále více než zřetelný a to jaké herecké obsazení dokáže vždy zlákat je až obdivuhodné, ale ani ta hravost jednotlivých detailů mě nedokáže na poněkolikáté zaujmout. Postupně mají díla Wese Andersona sestupnou tendenci. Samozřejmě se na další film opět podívám, protože to je vždy událost, ale začínáme se čím dál více rozcházet. (02.06.2022)

Wes Anderson jistě není tvůrce, který by oslovoval každého. Na druhou stranu má velmi početný zástup fanoušků, kteří nedočkavě očekávají každý jeho film. Což s nimi mám společné, přestože občas nešetřím kritikou. V tomto případě se mi dokonce nelíbila celá poslední část, pojednávající o únosu. Ale pěkně postupně. Forma, jakou se tentokrát rozhodl Anderson použít, se nemusí leckomu zamlouvat. K čemu ten formát 3:2? Co to přeskakování z barev, do černobílého obrazu? Co ty animace? Přestože to mnohé překvapí, tak film lze ještě pořád považovat za druh uměleckého vyjádření. Je to tvůrčí proces, který není svázán striktními normami...naštěstí. Pro oko mainstreamžrouta je to možná nekomfortní, rušivé a otravné, ale pro mnoho lidí je to přesně naopak. Tento film nestačí jen pasivně přežít s otevřenýma očima. Je potřeba se zpomalit, navodit si správnou atmosféru a naladit se na podobnou vlnu. Teprve potom si užijete lehce rozverné vyprávění o geniálním malíři, který byl odsouzen na 50 let za brutální vraždy, nebo o průběhu revoluce mladeže, či osvobozovací akci komisařova syna. Tedy aspoň já si první dva příběhy užil velmi. A to nejen díky mým oblíbeným hercům a nahé Lée Seydoux. Je to chytré a absurdní, takže vtipné způsobem, kdy se usmíváte vnitřně. Kdo měl někdy spisovatelské ambice, nemůže neocenit tu skoro hrabalovskou poetiku. Tu radost z vyprávění a nadhled. Takový film se musí vidět bez očekávání a já osobně bych si ho v kině neužil. Být to poskládané jen ze dvou reportáží/příběhů, klidně vysolím full stars. Ale bohužel mi to poslední vyprávění nesedlo a asi bych si představoval i lepší konec. (19.06.2022)

(zaprvé se pokusím, aby tato recenze vypadala tak, jako by to byl úmysl)    Film... tohle je prostě FILM! Neuvěřitelný počin! Jak už trailer naznačuje, film bude vyprávěn jako novinový článek (podobně jako Grandhotel Budapešť, který byl vyprávěn jako kniha). A je až neuvěřitelné, že to funguje! Wes Anderson zkrátka září! Jeho filmy vždy dokáží překvapit, a tento film není vyjímkou; promakaný scénář, zástupy famózních herců (které jsem občas málem nepoznal), neskutečná kamera, úctihodná výprava, a zkrátka vše! Mohu tomu vytknout jedinou věc!; proč se vždy konec jeho filmů pokouší úplně změnit žánr? je to... takový PROČ?.    - ale jinak dobrý, sledovat to byla zábava, ale zároveň docela složitá záležitost, občas jsem se divil, že to je jen 12+ film, protože obzvláště scény s Léou Seydoux... no, o tom mluvit nebudu, protože nechápu, jak u daných filmů rating vzniká.   Ale teď už nevím co dodat! Tak tedy 8,5-9/10 a více zde! (21.11.2021)

Anderson si to přihasil s Grandhotelózně kompozičním vizuálem zhusta osázeným jeho obvyklými hereckými figurkami, z nichž se většina předvádí v přinejmenším standardní formě. Potud spokojenost. Leč oproti naznačenému snímku tu forma nemilosrdně válcuje obsahy, jež jsou současně ukecaně přeplácané a povětšinou vnitřně zcela prázdné, což v kombinaci s páně režisérovou & scénáristovou snahou nacpat čtyři plnohodnotné filmové příběhy do necelých dvou hodin způsobuje zejména ke konci slušný bolehlav a nevolnost v oblasti žaludku. Potud nespokojenost. Z celého toho ohuleného mixéru se výrazně vymyká jen umělecká kapitola, a to v nemalé míře přičiněním pro mě tentokrát až neuvěřitelně skvělé poslední Bondgérl, která nejenže se zavřenou hubou a bez svršků vypadá esteticky více než snesitelně, ale společně s klasicky výborným Býčijem, jehož zřejmě v rámci přípravy na tuto roli přivázaného k židli a s elektrodami na varlatech pravidelně mlátila gumovou hadicí, zde tvoří dokonale chemicky fungující pár, mj. naprosto zastiňující i dvě třešničky na zákusku v podobě Pyjanisty s Dildou – oba hlavní protagonisté mě vážně uchvátili tak, že bych panu malíři z fleku nadšeně zapózoval oděn jen do fuseklí a stoje ve figuře holubice s roztaženými křídly, balancuje při tom palcem levé nohy na flašce od absintu, zatímco by mi Simča prováděla vstupní prohlídku tělesných dutin! Pročež výlučně díky této povídce za sumasumární odřenou trojici. (19.12.2021)

Nuda (05.08.2023)

Vizuálně dokonalé. Nutno vidět vícekrát. Anderson mne pořád baví... (24.03.2024)

„Don´t cry in my office“. Tri poviedky o jednom žurnále. Čo poviedky, ono je to celé na rozhraní poviedok, komiksu a rozprávky! Čo od nás Wes vlastne chce? Aby sme sa ponorili do obrazov, čo na filmovom plátne namaľoval, nechali sa unášať fantáziou a stačí mu náš úsmev. Jednotlivé príbehy spolu myšlienkovo nesúvisia, majú v našom oku vytvoriť konečný obraz, sťaby dielo francúzskeho impresionistu. Život je totiž pestrý. Bill Murray nemohol v jeho filme chýbať a aj ďalšie herecké obsadenie je hviezdne, hoci niektoré postavy sa v obrazoch doslova mihnú. Prvýkrát sa objavuje Timothée Chalamet, vyzerá, že tento mladík má za sebou úspešný rok. Film možno považovať za vyjadrenie poklony pôvodným printovým médiám. (27.12.2021)

(6/10). Wes Anderson je opravdu zajímavý tvůrce. Má svůj osobitý styl, který je lehce rozpoznatelný a pokud tomu divák nepřijde na chuť, tak se nemá šanci bavit. Já jsem po pár jeho filmech zjistil, že jsem spíše fanouškem animovaných snímků, které mě teda bavily daleko více. Je nutno však dodat, že jeho filmy jsou extrémně originální, mají svůj styl a jsou svým způsobem okouzlující. Styl vyprávění byl velice atraktivní, ale trpí nezajímavostí některých povídek. Ta nejlepší byla rozhodně s malířem, kterého ztvárnil Benicio Del Toro. Výborné nápady, hloubka a celková výstavba. Když k tomu ještě přidáte ambiciózního Adriena Brodyho, tak z toho vznikne unikátní dílo, které převyšuje všechny ostatní povídky dohromady. Hrozně mě mrzelo, že mě nebavila povídka s Timotheém. Těšil jsem se na ni a přišlo opravdové zklamání. U Wese Andersona je docela paradox, že i když má k dispozici celou škálu hereckých es, tak mnohdy ani ti herci nebaví, protože ten styl hraní je hrozně specifický. Ukecané, zvláštní a rozporuplné. Takové jsou filmy tohoto extravagantního režiséra, který se snaží, ale ne vždy si mě dokáže získat. (23.01.2022)

Takhle to dopadne, když vás zcela pohltí váš vlastní styl. Wes je ikonou, to mu nikdo neupře a leckterý divák bude i nadále spokojený s tím, co se v Depeši odehrává. Já už vidím jen prázdné, načasované a bohužel vykonstruované loutky bez duše, chodící po značkách kvůli kompozici a setdesignu. To co dělalo Andersonovi díla tak nezapomenutelné - silné - poetické příběhy prošpikované osobitým humorem i dramatem, zabalené do osobitého vizuálu - se tady proměnili v prázdné, posedle načasované ( hercům i dialogům nevěříte nic ) a narcisticky vyhoněné porno bez duše. Wes Anderson je z mého subjektivního pohledu otrokem svého stylu a začalo to být úmorné, prázdné a otravné. Sorry no sorry. Strojené a naprosto bez života. Díky bohu za ty chvíle se Seydoux a Del Torem. Ty stály za to. Pro mě nejslabší, až iritující Andersonovka vůbec. Jeho další dílo již s nadšením rozhodně nevyhlížím. Kdysi tomu tak bylo. (11.01.2022)

Akože dobre. Anderson je svojský pokémon a jeho filmu si nedáte len tak s chlebíkom. Ale aby to boli len storky, síce dobre obsadené, ale nikomu nič nehovoriace, ustrelené, nevtipné a tak celkovo, no to teda nie. Tešil som sa na druhý hotel, dostal som píčovinu. Len za Leline cecky (pokial to bolo jej telo ) 1 z 5 (19.03.2022)

Spočiatku ma to bavilo veľmi.....časom ale môj záujem čoraz viac upadal. (02.07.2022)

Ne vždycky se to povede a ačkoli je Wes Anderson zásluhou své ryzí osobitosti často v mém filmovém hledáčku, tentokrát jsem se s jeho vizí ani trochu nepotkal a kromě Léy Seydoux nebo Timothéeho Chalameta jsem měl i velký problém vůbec udržet pozornost a neutíkat myšlenkami jinam. Statické obrazy, typické pro Wesova díla, mě samozřejmě zaujaly, ale u nadcházejícího Asteroid City budu s očekáváními dost opatrný. [viděno na Disney+ 19.4.2023] (19.04.2023)

Wes Anderson se úplně utrhl ze řetězu. Přiznávám, že ke konci už jsem měla trochu problém s koncentrací, protože bylo těžké udržet s tím gejzírem invence krok a neztratit se. Obdivuju jeho nápaditost i osobitý styl, jen ta lehkost mi tam tentokrát trochu chyběla. (01.03.2022)

Wes Anderson mě opět nezklamal. Film, který oplývá vším, co mám na jeho nezaměnitelném stylu tolik ráda, černý humor, úžasnou mizanscénu a neotřele inteligentní způsob vyprávění. Každou jednotlivou povídku spojuje pocta k staré francouzské kinematografii a láska k filmařskému řemeslu obecně. Nejlepší ze všech třech povídek je bezpochyby první o umělci - vězni, kde si hlavní roli zahrál Benicio Del Toro, které bych dala plný počet hvězdiček. Snímek určitě není záležitostí na jedno zhlédnutí, Anderson pálí do diváka kanonádu slovních hříček, které provází propracované kulisy, při sledování mě tato kombinace fascinovala, ale zároveň bylo těžké vše na jeden zátah vstřebat. Pokud si někdy dám opáčko, tak je pravděpodobné, že s hodnocením půjdu výš. (23.11.2023)

První jsem plánoval recenzovat na základě jednotlivých povídek, ale nakonec jsem dospěl k tomu,že je to zbytečné, jelikož kvalitativně i stylově jsou si dosti podobné. Obecně... Tohle není klasický Andersonův film, jak ho známe z posledních let. Jakoby se Anderson snažil obloukem vrátit ke svým počátkům, a natočit zase nějaký normální film. Nenajdeme tu tolik vizuálnínch udělátek, ani tolik do detailu vyšperkovaných hračiček. To ale neznamená, že by to byl špatný film, spíš jen řeknemě o něco slabší Anderson, ale jinak stále dobré. Desplat vytahuje další výborně stylizovaný soundtrack. Lea Seydoux má neskutečně dokonalé tělo, Lyna Khoudri je dokonale roztomilá... Jsem zvědavý na další Andersonova díla, jestli tohle měla být jen taková odbočka od jeho zažitého stylu, nebo nás čeká nějaký větší tvůrčí posun, na který si budeme muset zvyknout. (19.11.2021)