Reklama

Reklama

Francúzska depeša Liberty, Kansas Evening Sun

  • Česko Francouzská depeše Liberty, Kansas Evening Sun (viac)
Trailer 3

Pri príležitosti smrti svojho milovaného editora Arthura Howitzera jr. narodeného v Kansase v USA sa zamestnanci novín Francúzska depeša Liberty Kansas Evening Sun,- čo sú vysokom náklade predávané americké noviny so sídlom vo francúzskom meste Ennui-sur-Blasé, zídu, aby napísali jeho nekrológ a vzdali poctu jeho práci. Prúd spomienok vykryštalizuje do prerozprávania štyroch konkrétnych príbehov s názvami: Cestopis najsexi častí samotného mesta od The Cycling Reporter; Konkrétne majstrovské dielo, o kriminálne šialenom maliarovi, jeho strážcovi a múze a dravých díleroch; Revízie Manifestu, kronika lásky a smrti na barikádach na vrchole študentskej vzbury; a Súkromná jedáleň policajného komisára, napínavý príbeh o drogách, únosoch a dobrom jedle. To všetko v mierne absurdnom a s nadsázkou prerozprávanom filmovom príbehu. (CinemArt SK)

(viac)

Videá (2)

Trailer 3

Recenzie (159)

MrHlad 

všetky recenzie užívateľa

Po smrti vydavatele časopisu zjišťují redaktoři, že jejich magazín končí. A v posledním čísle musí vyjít krom nekrologu i nejlepší reportáže ze světa umění, politiky a jídla. Wes Anderson servíruje nepříliš zajímavé povídky o novinářích ve formě, která mu brání prodat to, v čem jsou jeho snímky obvykle nejzajímavější. ()

Radek99 

všetky recenzie užívateľa

Wesova pocta Francii, francouzské kultuře a historii, krásným časům papírové reportážní žurnalistiky i závanům nostalgie. Formálně jde o rozvíjení stále téhož, pro Andersenovu tvorbu už ikonické poetiky a manýrismu. Wes Anderson se evidentně dostal do zajímavé fáze vývoje své tvorby - zjevně si může dovolit obsadit v podstatě jakoukoliv hollywoodskou star té nejvyšší kategorie i do úplného štěku, takže jsou jeho poslední filmy skoro až takovým filmovým orlojem hollywoodským hvězd a hvězdiček, má ovšem také pocit, že do svého filmu musí semlít a dostat co nejvíc, maximum aluzí, odkazů, myšlenek, vtípků i vnitřní interaktivity...a já jako divák začínám mít pocit, že jsem jeho stylem a formou vyprávění zahlcen až přehlcen... PS: Nanejvýš originální je Wesova práce s aluzemi uvnitř filmu - tak třeba hned v povídce první přebírá námět podle skutečné události, kdy za brutální vraždu odsouzený malíř naváže intimní poměr se zaměstnankyní věznice, v níž si odpykává doživotní trest, a ta mu pomůže v útěku - což už brilantně zpracoval Ben Stiller coby režisér ve skvělém seriálu Útěk z vězení v Dannemoře - Wes nejenže cituje tento seriál, ale do role uvězněného malíře obsadil i totožného herce - Benicia Del Tora! ()

Reklama

DaViD´82 

všetky recenzie užívateľa

Povídková pocta "staré dobré Francii a reportážní žurnalistice", která začíná zdaleka nejlepší povídkou (myšlena ta Seydoux/Del Toro nikoli ta představovací) čili ty zbylé kvůli tomu poněkud nefér působí do počtu. Dalším zádrhelem je, že jsou "na jedno brdo". Vadí to hned dvojnásob, jelikož jsou "jakože od různých autorů, kdy každý má svůj zcela ojedinělý svébytný styl psaní". Což se dalo zúročit v to, že jedna každá by měla svůj jasný vizuální ksicht. Jenže všechny jsou slepenec stylů (různé žánry, filmová období, animace) čili je jedna od druhé nerozpoznatelná. Jinak je vše typicky andersonovské; osobitá poetika, vypiplaná kamera, práce s načančanou mizanscénou, herecké výkony na hraně karikatur, ale bez sklouzávání k pitvoření. Celkově je to tak moc do morku kostí film Wese Andersona, že s absolutní jistotou dopředu víte, zda se vám bude (ne)líbit. Jediná otázka tedy je, jak moc se vám bude (ne)líbit, jelikož je to tentokrát film Wese Andersona tak trochu na volnoběh. ()

Douglas 

všetky recenzie užívateľa

Film, který vypráví z radosti i o radosti z tvoření, z pozorování i z kinematografické reprezentace dvojrozměrného i trojrozměrného prostoru. Skrze odhalovaný mýtus šéfredaktora vypráví o moderních mýtech vyprávěných i spolutvořených jeho novináři. Každá ze tří hlavních povídek představuje odlišný přístup k prostoru, času i hře s vypravěčstvím, přičemž tvoří zvláštní formu sevřené seriality. Jistě, oproti jiným tvůrcům může andersonovská poetika působit jako soustavná replikace stále stejných postupů s minimem zásadnějších posunů. Ovšem co je na tom špatně? V jistém smyslu lze totéž říci i o Tatim, Ozuovi, Bressonovi, Tarkovském, Tarrovi či Jarmuschovi. Rozdíl by mohl být v tom, že jejich poetika holt mnohem víc pracuje i s každodenností, vyprázdněností a nenarativností, a tak jsou na rozdíl od Andersona na jedné straně nepřístupnější širokému publiku a na druhé straně (dnes) přijímaní jako modernističtí tvůrci, kdy se těmto rysům připisují další významy. Oproti tomu Andersonova poetika je na první pohled divácky atraktivnější, a proto snáze akceptovatelná jako roztomilý exces v mantinelech stále ještě populárního mainstreamového filmu. Je proto paradox, že když natočí konstrukčně mnohem komplexnější dílo, je z této perspektivy odmítnuto jako vyprázdnění postupů a vypravěčské selhání. Jenže FRANCOUZSKÁ DEPEŠE je zvláštní ne v tom, jak se pořád stejně liší od jiných tvůrců, nýbrž jak v kontextu Andersonových norem nabízí hru s odchylkami - jež vyplyne právě při srovnání konstrukčních, inscenačních a vyprávěcích rysů jednotlivých povídek. Mám za sebou jen jednu projekci a těším se na další, stejně jako na odhalení méně zjevných principů práce se stylem. Už z té jedné projekce ale bylo patrné, že každá povídka nabízí odlišnou práci s prostorem, s kauzalitou, s časem, s rolí vypravěče - i s celkovým prolínáním různých forem i úrovní příběhů a vypovídání o nich v rámci těchto povídek. Jedinečnost každé jedné povídky tak vyplyne s ohledem na postupy uplatněné ve zbývajících dvou, díky čemuž ta vězeňská volí nejpřímočařejší postupy... zatímco poslední si dovolí v závěru úplně přerámovat tematické těžiště a prozradit, že ve skutečnosti vyprávěla o něčem či o někom jiném, než se jevila vyprávět. Co si mě ovšem nejvíce podmanilo a na detailnější analýzu čeho se nejvíce těším, je tvůrčí zacházení s prostorem, a to jak tím dvojdimenzionálním s ohledem na rozložení prvků v rámu, která je pro Andersona typická, tak zejména oním trojdimenzionálním v rámu a mezi rámy. Každá povídka z němu totiž v určitých svých částech přistupovala značně odlišně, když nabízela drobné i větší alternativy vůči zbývajícím dvěma. Na první zhlédnutí mě okouzlily zejména rozmanité formy odhalování prostoru do hloubky v třetí povídce. Celý prostor navíc přebírá výtvarné vlastnosti animovaného filmu i s ohledem na textury či svícení... až nakonec do animovaného filmu přepne. Už sama volba povídkového filmu zdůrazňuje princip neustálé proměny vlastní organizace: skládání, rozkládání, skrývání, odhalování, přerušování, vkládání, zastavování do tableaxu vivants i groteskní zrychlování kreslených grotesek - a různorodé mody reprezentace. Oním principem, který prochází napříč povídkami, je totiž důmyslná hra s alternativami uvnitř alternativy. Vezmu-li navíc v potaz úvodní velkolepou poctu Tatiho snímku MŮJ STRÝČEK, nemohla mě v těchto pochmurných dnech FRANCOUZSKÁ DEPEŠE potěšit víc. ()

Malarkey 

všetky recenzie užívateľa

Wes Anderson má svůj svět a v něm točí jeden film vedle druhého. To, že má neuvěřitelný přehled a podprahově do svých filmů sype nepřeberné množství informací, si zaslouží obrovský respekt. Jen mám pocit, že těm jeho filmům občas chybí, a to slovo jsem hodně dlouho hledal, zábavnost. Nápadů je zde kvanta, herců standardně kopa a všichni do jednoho jsou skvělí. Jenže námět, kde umře šéfredaktor časopisu a tak vydají poslední díl, ze kterého každou reportáž Wes zfilmuje do podoby tohoto filmu, je něco, co Vás (pro forma) uchvátí v prvních pěti minutách a po půl hodině už chcete konec. Možná těch nápadů je tak moc, že se to na první dobrou nedá zvládnout. Možná je to i kostrou příběhu, který není celistvý, ale rozptýlený do série malých, které baví čím dál tím méně. Těžko říct. U mě osobně ale jednoznačně stále zůstává Grandhotel Budapešť jako v rámci tohoto nespecifikovatelného žánru ten nejlepší, nejvtipnější, nejnápaditější, hudebně nejgeniálnější film režiséra. Prostě všechno to, co tomuto filmu bohužel chybí. ()

Galéria (40)

Zaujímavosti (10)

  • Snímek sklidil devítiminutový potlesk ve stoje na filmovém festivalu v Cannes. (M. Caine)

Súvisiace novinky

Wes Anderson chystá film pro Netflix

Wes Anderson chystá film pro Netflix

07.01.2022

Režisér Wes Anderson (Život pod vodou, Grandhotel Budapešť) rozhodně nezahálí. Je to teprv pár týdnů, co do našich kin dorazil jeho nejnovější snímek Francouzská depeše Liberty, Kansas Evening Sun, a…

Nový film Wese Andersona přibírá Margot Robbie

Nový film Wese Andersona přibírá Margot Robbie

12.08.2021

Ještě jsme se ani nestihli dočkat jeho několikrát odkládané komedie Francouzská depeše Liberty, Kansas Evening Sun, jež by měla mít v našich kinech premiéru nakonec začátkem listopadu, a už režisér…

Bill Murray znovu u Wese Andersona

Bill Murray znovu u Wese Andersona

17.07.2021

Po předchozích spolupracích na filmech Jak jsem balil učitelku, Taková zvláštní rodinka, Život pod vodou, Darjeeling s ručením omezeným, Fantastický pan Lišák, Až vyjde měsíc, Grandhotel Budapešť,…

Disney posouvá Avatary i Star Wars

Disney posouvá Avatary i Star Wars

24.07.2020

Po studiu Warner Bros. nyní se svými premiérami zamíchalo také studio Disney. To se dokonce rozhodlo své největší chystané blockbustery odložit o celý rok. Místo Vánoc 2021 tak všechna pokračování…

Reklama

Reklama