Recenzie (1 108)
Joker: Folie à Deux (2024)
Vůbec ne tak špatné jak se hlásá. Největší dva problémy Phillipsova a Phoenixova sequelu tkví v jeho vzniku. Za prvé vůbec nepobírám, kde je oněch 200 miliónu dolarů z rozpočtu. Film vypadá dobře o tom žádná, ale ruku na srdce za ty prachy působí velmi skromně. Hudební čísla nejsou opulentní ale komorní a choreografie je nulová, až nudná. Za druhé nechápu důvod vzniku. K čemu tenhle "Joker" vůbec je? Joker se nikam absolutně neposouvá. Jediná věc, která film staví vzhůru odvážně nohama je samotný závěr, který mě svým způsobem potěšil, nicméně především ten pak ještě hlasitěji křičí po otázce proč to celé vzniklo. I wonder. A mohlo se to klidně celé sfouknout během 80 minut do prdele.
Votrelec: Romulus (2024)
Střípky všech Alien movies obratně ( diký bohu ) poslepovány v jeden typicky teenagerovský ( bohužel ) vyvražďovák, kde je vám každá z postav naprosto, ale naprosto u řiti ( bohužel ) s vyjímkou hlavní postavy ( díky bohu ). Pro mladý je to asi dobrý. Nevím. Pro starý se jenom cituje a nikam neposouvá. A přitom by stačilo myslím málo, jako např... drrramatická pauza… Všichni vědí… Nebýt zase na lodi. Fan boys teď jistě pění. Atmosféru a spád to má. Nic víc. Čili Alvarez nepousouvá nikam Aliena, ani sám sebe. Takže opět další film v nekonečné řadě, na který zapomenete za pár hodin po projekci ( bohužel ).
Sound of Freedom (2023)
Film, který svým pojetím a dialogy vyvolává úsměv na tváři s vyvrácenýma bulvama do vnitřku vlastní hlavy. Což není u takového tématu asi vůbec na místě. No ne? ))
Kneecap (2024)
Super. Rapovej fresh trainpotting se skvělou energií a vizuálem. Jen jsem to už prostě všechno několikrát viděl a nic to se mnou nedělalo. Tučná trojka, která při zhulenosti nebo jiných stavech bude zvyšovat prožitek.
Bráchové (2024)
Epická slabota. Brolin skvělej, díky němu jsem to vydržel se zaťatýma zubama do konce, Dinklage klasicky v pořádku, ovšem takovej Fraser nemohl být víc trapnej a otravnej než tady. Čekal jsem po traileru nenáročnou zábavu. Tohle je bohužel jen dost otravně uřvaná, staromódní záležitost bez všeho, co taková látka vyžaduje. ,,Nečekaně" monstrózně trapné.
Přitažlivost zla (2023)
Skoro za pět. Už dlouho mě žádný film takhle fyzicky i psychicky nezničil. Mít film alespoň drobnou uspokojivou katarzi, nedej bože klimax, byla by to neskutečná plná palba. Je to ruku v ruce k faktu, že s těmi tajemnými až “autisticky” odtažitými postavami, kterým nevidíme do karet, se roztrhl nemile pytel. Právě u takových postav potřebuje film minimálně drobné vodítko. Možná by mnohé z nás zklamalo, jistě. Pro mě i tak velká škoda, že se o to tvůrci nepokusili. Protože vyhnout se tomu je totiž to nejlehčí, co můžete v alternativní tvorbě udělat a ještě za to zklidit potlesk. Red Rooms je každopádně jeden z případů, kdy domýšlení si “motivů” funguje. Pascal Plante má ale neuvěřitelnej talent!. S velkým nadšením budu vyhlížet jeho další projekt.
Substancia (2024)
Peckoidní vizuální nakládačka s wannabe přesahem, kde každej chlap je prostě č**ák a hlavní hrdinka “zaprodá duši ďáblu” kvůli kráse mládí, no. Ano. Chrochtal jsem blahem a pod vousky si mumlal “natočit to chlap” roztrhnou jej vejpůl. Chrochtal jsem a chrochtal s pocitem zrodu nové kultovky. Mňamózní střih v Requiem za sen stylu. Jenže poslední třetina pošle vše předchozí do samoúčelné obludnosti. Něco tak zbytečného už jsem u výborné podívané nezažil. Poslední třetina monumetálně naprosto zbytečná a v hlavě zvonilo dokola jedno dlouhé "Proč"? Stačilo udržet ( za každou cenu ) morbidníček na uzdě a v divákovi by zůstalo v hlavě to vizuálně vyživné, vtipné s sexy rýpání v naprosto peckoidním stylu. Naprosto skvělý herecký koncert Moorové a Qualley. I tak must see záležitost samozřejmě.
Strange Darling (2023)
Žádná očekávání jsem neměl, neb v posledních letech se velebí opravdu už kdejaká naprostá ( tři vykřičníky pro zdůraznění ) pi*ovina. Ale v případě Strange Darling tvůrci hýří přece originalitou, až to nejeden ,, filmový labužník" musí docenit. ,,Zpřeházeli jsme kapitoly!" Wow! No hotový Tarantino opravdu. Úplnej klon. A je to opravdu k nějakému užitku? Nebo to je tu proto aby nebylo hned z počátku jasný, že jste uzřeli naprostou kokotinu. Vůbec, vždyť je to skvělý. ,,Hezky to nabarvili.” Ta červená a modrá v kombinaci s filmovým zrnem! To se jen tak nevidí. Hotová filmová erotika. Kdyby to náhodou někomu uniklo - ,,Ještě pro jistotu na začátek napálíme přes celou obrazovku - Celý film je natočen na 35mm!” Oooh! Ooou. Oh my good! Opravdová láska k filmu. No a co se nám to děje na plátně tedy? Hotová artová žánrovka jak lusk. Inteligentní hra s divákem, navíc ( a teď bacha ) se sociálním přesahem! Zamyslel jsem tolikrát. Úplně mi to vrtá hravou jak trefně to zasahuje terč. No a ten twist... Ten je co? To úplně mění vyznění všeho. Jak si pohráli s těma kapitolami... Tak rafinované. A to nekonečné, ,,nádherně ztvárněné" poetické chcípání v závěru docení nejeden fanoušek nejsympatičtější postavy ve filmu. Film tak špatnej, až nás s kolegou fyzicky bolel a totálně nasral ( jak pravil ). Ale proti gustu… slabší dvě, silnější jedna. Jak chcete.
Za černou duhou (2010)
Husto - hutně atmosférická halucinogenní mrda s hodně omezeným rozpočtem, kde o to víc vyniká Cosmatosův talent. Jednotlivé scény jsou samy o sobě velmi působivé a mají v sobě silné a osobité srdce, v celku nicméně ve stopáži 110 minut je debutový snímek Panose únavnou rozcvičkou před kulervoucí Mandy ( 2018 ). Těžiště filmu by uneslo maximálně 50 minut. Já osobně beru tento film jako atmosférické cvičení na jedničku s hvězdičkou. Pod vlivem omamných látek se může hodnocení výrazně měnit všemi směry.
Priatelia (1994) (seriál)
Pro mě vždy povinné utrpení, které jsem musel se skřípajícíma zubama přežít. Reálně za dvě, ale existují větší zla.