Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Animovaný

Recenzie (87)

plagát

Jej telo (2023) 

Zdejší poměrně nízké hodnocení mě maličko překvapilo. Debut režisérky Natálie Císařovské je velmi sugestivní a podařená záležitost. Herecké obsazení perfektně sedí k daným typům postav. Krásná Natalia Germani versus Denisa Barešová v roli její sestry. Nesmím opomenout Zuzanu Mauréry, která bez okolků přijímá ne zrovna šťastný výběr dceřiny kariéry. Režisérka do filmu zakomponovala spoustu doku-prvků, které snímek mírně odlidšťují a vytváří odstup diváka od postav, ale tento divácký distanc není na škodu. Oproti většině filmů, kde se tvůrce snaží hrát na melodramatickou strunu je toto příjemná změna. 4*

plagát

Mission: Impossible (1996) 

Slabota, nuda a totální scénaristický guláš. Nečekala jsem nic převratného, proto už několik let se celé sérii vyhýbám a měla jsem tak učinit i nadále. Abych nebyla úplně negativní, tak musím vyzdvihnout výběr lokality a pár povedených akčních scén, zejména tu z Langley. Jsem rozhodnuta, že další díly si nechám na později…možná až na důchod (jestli vůbec nějaký bude).

plagát

Marley a ja (2008) 

Filmy o našich čtyřnohých kamarádech mě vždy citově úplně vyždímají. Marley nebyl výjimkou. Pozorovat život středostavovské rodinky, kterou celou dobu doprovází tento milý společník bylo krásné zpestření sychravého sobotního odpoledne. Od začátku bylo jasné, jak to skončí. Přesto jsem na konci nemohla zamáčknout slzu.

plagát

Francúzska depeša Liberty, Kansas Evening Sun (2021) 

Wes Anderson mě opět nezklamal. Film, který oplývá vším, co mám na jeho nezaměnitelném stylu tolik ráda, černý humor, úžasnou mizanscénu a neotřele inteligentní způsob vyprávění. Každou jednotlivou povídku spojuje pocta k staré francouzské kinematografii a láska k filmařskému řemeslu obecně. Nejlepší ze všech třech povídek je bezpochyby první o umělci - vězni, kde si hlavní roli zahrál Benicio Del Toro, které bych dala plný počet hvězdiček. Snímek určitě není záležitostí na jedno zhlédnutí, Anderson pálí do diváka kanonádu slovních hříček, které provází propracované kulisy, při sledování mě tato kombinace fascinovala, ale zároveň bylo těžké vše na jeden zátah vstřebat. Pokud si někdy dám opáčko, tak je pravděpodobné, že s hodnocením půjdu výš.

plagát

Pinocchio (1940) 

Pinocchio v knižní podobě mi už jako malé nepřirostl k srdci, ale jedna věc se této klasice nedá upřít, krásná animace, kterou mě rané disneyovky vždy úplně dostanou. Věřím, že i po 83 letech dokáže Pinocchio držet tempo s dnešní animovanou tvorbou.

plagát

Cesta do zatratenia (2002) 

Tento kousek jsem si nechávala stranou pěknou řádku let. Každopádně se jedná o řemeslně bravurnou práci, ale děj mě chvílemi uspával. Po herecké stránce duo otec-syn fungovalo výborně, ale měla jsem pocit, že tento námět o pomstě, loajalitě vůči mafii působil až moc přímočaře a místy až brutálně unaveně. Má vysoká očekávání nebyla bohužel naplněna. Čekala jsem větší ponoření do atmosféry začátku třicátých let, místo toho se vše točilo okolo vztahu dvou hlavních postav. Jako drama vše funguje solidně, ale do gangsterky tomu chyběl ten správný “drajf”.

plagát

Papírový dům (Netflix verze) - Série 5 (2021) (séria) 

Z finální série bylo cítit spousta patosu a zbytečně vyhroceného hraní na city. Bezpochyby Netflix potřeboval z tohoto španělského fenoménu vytřískat poslední peníze, což se mu asi nejspíše nakonec povedlo. Za mě první polovina nelogický a vcelku silný kýč, který byl na druhou stranu solidně završen. Po několikaměsíční pauze nám tvůrci naservírovali druhou závěrečnou půlku, která byla o něco napínavější, vyhrocenější - především linka mezi Profesorem a bipolární Sierrou stojí za zmínku. Tvůrci se bohužel nepoučili z minulých chyb a celých deset dílů je přehlcených neskutečně nudnými flashbackovými scénkami. Finále jsem očekávala, že bude katastrofa, ale nakonec několika scénáristickými kličkami a vyčerpáním posledního esa se žádný průšvih nekonal, naopak to bylo důstojné zakončení celé téměř pětileté éry.

plagát

Vidím tě (2019) 

Vcelku překvapivý snímek, podle posteru jsem čekala nějakou béčkovou lekačku, ale naštěstí došlo ke krásnému žánrovému mixu. Místy mi připadal snímek maličko překombinovaný, ale to nic nemění na tom, že se jedná o vcelku slušnou podívanou. Nakonec bych vytkla jednu zásadní věc - herecké obsazení, všechny postavy byly nevýrazné a Helen Hunt by měla brzdit s plastikami, jinak na stará kolena si zahraje maximálně v hororu.

plagát

Karel Kryl - kto som? (1993) 

Nehodlám hodnotit formální stránku, ale pouze výjimečnou osobnost Karla Kryla. Stačí jen zavřít oči a zaposlouchat se.

plagát

Den Páně (2020) 

Nevěřila bych, že film o exorcismu může být docela vtipná záležitost. Ani posledních 30 minut lehkého gore-incest mučení nezachránilo celkový dojem. Slibovanou druhou část "bohužel" vynechám.