Benedetta
Réžia:
Paul VerhoevenKamera:
Jeanne LapoirieHudba:
Anne DudleyHrajú:
Virginie Efira, Charlotte Rampling, Daphne Patakia, Lambert Wilson, Olivier Rabourdin, Clotilde Courau, Louise Chevillotte, Hervé Pierre, Alexia ChardardObsahy(2)
Schopnosť konať zázraky vynesie charizmatickej Benedette koncom 17. storočia výsadné postavenie v kláštore v Toskánsku. Keď jej slabosť pre mladú a živelnú Bartolomeu prerastie do nespútanej vášne, začína sa hra plná intríg siahajúca do vyšších poschodí talianskej cirkvi. (ASFK)
Recenzie (195)
Nečekal jsem moc a jsem moc spokojenej. Je mi jasný, že to není historický dokument a že Verhoeven jen využil historického základu k vytvoření příběhu, kde může ukázat všechno, co tak rád ukazuje. Málokdo je tak fyzický jako on. Rád ukazuje to pěkné a lákavé, ale i to odpudivé a zvrácené. Takže tu člověk uvidí sexy jeptišky i s různými pomůckami, ale taky nádory, popáleniny, morové hlízy a násilná poranění všeho druhu. A to chceme! Teda aspoň já to chci! Do toho je příběh o vyvolené (?) podvodnici (?) dost zábavný a má spád i spustu otevřených otázek. Takže dobrý a doufám, že Paul ještě něco natočí. ()
Zkrátit film na 90 minut, řekl bych, že jde o odvážný eroticko-náboženský psychologický thriller vykreslující pokušení a touhu po zakázaném ovoci z pohledu dvou jeptišek, které k sobě najdou cestu skrze sexuální praktiky, o které zde jednak není nouze a které jsou taky dost explicitně natočeny. To je taky důvod diváckého nadšení, protože Verhoeven je v oboru velké jméno a když si vezme do rukou něco tak neortodoxního a "nového" jako je Benedetta, zkrátka sklidí úspěch. Na mě je to nicméně možná až moc dlouhé, roztahané a kromě náboženských dialogů, které nejsou ničím zajímavé, a erotiky toho zde vlastně moc není a film ve mě ve výsledku hlubší stopu nezanechal. Nadšené ohlasy chápu, ale stejně tak se dá chápat i divácká nespokojenost. Já jsem někde mezi, spíše se však bohužel přikláním ke druhé skupině. ()
Soudě dle recenzí a komentářů má Verhoeven specifické kouzlo, skrze které dokáže s každým svým filmem diváka překvapit tím jak něco dekonstruuje ačkoli on v zásadě celý svůj život nedělá ale vůbec nic jiného. Čehokoli se vždycky dotknul - žánr, společnost, historické období, zeitgeist, charakterové studie či předloha - to rozložil až na maso, nihilisticky se tomu vysmál, dropnul mic a šel se věnovat nějaké další revizi. Benedetta je zajímavé prolnutí jeho dřívějších snímků Flesh+Blood, (exploatace středověku plného špinavých banditů, morových ran, zdegenerovaných zástupců církve a nahatých nevěstek) Showgirls/Keetje Tippel (ambiciozní žena využívá své tělo, aby se po zádech ostatních vyšvihla v emeritním zkostnatělém světě) a Basic Instinct (až do úplného závěru zachovaná ambivalence a nejistota v tom, kde se skrývá pravda a zdali je třeba po ní pátrat). A zaujalo mě nakolik zpracovává téma nábožné extáze jako erotické zkušenosti podobně jako Bessonova Jeanne d'Arc. Poslední dva Verhoevenovy filmy pod francouzskou produkcí se vyznačují jednoznačně nejlepšími scénáři, které kdy měl k dispozici, bohužel však zároveň i nejošklivější režií. Benedetta často vypadá jak záznam z muzikálu, působí strašně inscenovaně a uměle. V tomto rámci pak je vtipný, že nejlépe zde fungují erotické pasáže, protože upomínají obvyklá porno videa, která máte o tab vedle. ()
Film o italské jeptišce natočený Francouzi pod Holanďanovou režií, to je slušný rodný list:-) Snímek se nezařadí mezi to nejlepší od mého oblíbeného režiséra hlavně proto, že byl na svou stopáž dějově poněkud chudý. V závěru se navíc Paul Verhoeven příliš odvázal, takže finále vyznělo po stránce akční na výbornou, ale film přestal úplně předstírat historickou věrohodnost. Jasným kladem snímku je to, že jeho režisér umí po čertech dobře pracovat s krásami ženského těla, podle Virginie Efiry by se navíc dalo klidně sochat a mnohá mladice by jí mohla tiše závidět, jenže tato záležitost nebyla zrovna erotickým thrillerem, takže se mi místy lehce táhla. Původně jsem chtěl hodnotit za lepší tři kousky, ale zohledním vypíchnuté pokrytectví představitelů katolické církve a mírně přidám na slabší čtyři. / Poučení: Před sexem sádruj, sádruj, sádruj, abys nemusel zatloukat, zatloukat, zatloukat. 4*- ()
Benedetta Carlini je skutečná historická postava, jak jsem se dočetl po zhlédnutí filmu (https://en.wikipedia.org/wiki/Benedetta_Carlini), ale Verhoeven si její životopis i události její doby samozřejmě trochu pozměnil, scénáristicky "vylepšil". Každopádně se mu, už starému dědkovi, podařilo natočit dílo přímo renesančně krásné, aspoň mně se tedy film moc líbil po vizuální stránce. A samozřejmě i po té obsahové, protože syntézu vypjaté spirituality a vypjaté tělesnosti shledávám divácky přitažlivým tématem. Obdivoval jsem nádherné exteriéry toskánského Montepulciana, filmovou výpravu (dobové oděvy), bavily mě Benedettiny vize i postupně houstnoucí atmosféra (vyšetřování, kometa, sebevražda, morová epidemie, flagelantství, vyhrocené finále). Pár drobných připomínek ovšem mám. Třeba mě samozřejmě naprosto fascinovalo dildo vyrobené ze sošky Panny Marie, opravdu vytříbená to blasfémie! Ale když se člověk zamyslí nad tím, kolik muselo být v takovém klášteře nejrůznějších svíček, tak pochybuju, že by si holky dávaly práci s náročnou výrobou něčeho tak nepraktického (leda by je perverzně vzrušovalo rouhání). Nebo mi vadil občas dost zřetelný (ale rádoby nenápadný) makeup na tvářích jeptišek (a Benedetta ještě navíc vypadala trochu vysolárkovaně). A asi nejvíc mi ve filmu neštymovala ta fránina - proč Verhoeven film z Itálie probůh nenatočil s italskými herci a herečkami? ()
Čekal jsem oběť církevní bigotnosti v celé své nahotě, ale Verhoevene to nakonec pojal způsobem, za který mu bojovníci za práva menšin asi nezatleskají. Ačkoliv je fakt, že záleží na tom, jakou rovinu si divák vybere. A právě možnost volby se mi líbila ze všeho nejvíc. Byla Benedetta skutečně mystička, skrze kterou promlouval Bůh? Nebo jen nemocná osoba, trpící schizofrenií? Případně je všechno jinak a jednalo se o manipulativní mrchy, která dokázala zblbnout nejen město, ale i osazenstvo kláštera a další církevní představitele? Těžko říct. Všechny tyhle charakteristiky se prolínají, doplňují a zase rozcházejí a v závěru se člověk dočká spíš otazníků. Ale v tomto případě to vůbec nevadí. Spíš naopak. Co se zachycení doby týče, tak to je na úrovni, erotické scény působí dostatečně dráždivě a zároveň i vkusně a navíc Virginie Efira je kus. Sice mi ty víc než dvě hodiny přišly občas trochu moc, ale nejdnalo se o nic, co by mi trhalo žíly. Verhoeven pořád umí. 80% ()
Nudné soft lesbické porno, ktoré je zároveň zdĺhavou kritikou cirkvi ako takej. Ako zhrnúť Benedettu jednou vetou? Asi by som ocitoval klasika: "Však vašu pi*u sem taky neviděl a věřím, že ju máte!" ()
Ortodoxných kresťanov pri sledovaní tohto filmu zrejme chytí rapel, tých iba ´´konzumných´´ zrejme len nechutenstvo, ateisti a racionálne zmýšľajúci diváci si zrejme povedia, že prečo nie, veď tak to kľudne mohlo ( môže ) byť, 99% populácie zeme nedokáže utíšiť sílu prírody zakódovanú v génoch, filmový fandovia si povedia, že toto je film svojho režiséra a pohodlne sa usadia. ()
Nanajvýš provokatívny a nevyspitateľný príbeh Benedetti Carlini, skutočnej historickej postavy pôsobiacej v kláštore v Pescii v 17. storočí prezentuje Verhoeven štýlom sebe vlastným a vulgárne ukazuje prostredník celej cirkvi. Prehnaná okázalosť je zatienená ohromnou nejednoznačnosťou hlavnej postavy, ktorá dominuje celému snímku. ()
Paul Verhoeven je starý zvrhlík a provokatér, nicméně je taky velmi chytrý a inteligentní. Pokladá spoustu otázek. Nikoho nesoudí a nikomu nenadržuje. Dokáže si diváka povodit za ručičku. Nijak mě tento příběh nešokoval. Na sošku Panny Marie se budu už asi pořád dívat jinak. ()
Důstojné zakončení karlovarského festivalu, provokativní, vizuálně i atmosfericky zdařilé. [KVIFF 2021] ()
Jak je pro Verhoevena typické, tak je tento film dost provokativní a černohumorný - plný erotického náboje mezi hlavními protagonistkami a zároveň nabízející bizarní snové scény s Ježíšem, který usekává hlavy zlým lapkům. Nabízí slušné herecké výkony (hlavně Charlotte Rampling v roli matky představené), ale v druhé polovině už se malinko opakuje a nudí. Přesto jsem se velmi slušně bavila. ()
formu jakou ma Verhoeven ve svých třiaosmdesáti letech by mu mohlo závidět mnoho mladších tvůrců.I tentokrát se mu povedlo trefit hřebíček na hlavičku a Benedetta je po Černé knize jeho nejlepší film po "návratu" do Evropy.Možná sem to sice čekal ještě trošku výživnější a kontroverznější, ale i tak se jeho trefování se do církve povedlo a je jedině dobře,že si Paul udržel svůj talent provokovat a hrát si s divákem (a jeho očekáváním).Benedetta není tuctová zábava,ale když na jeho hru divák přistoupí,bohatě mu to vrátí...80% ()
Podľa popisu to znelo viac než lákavo, ale napokon mám z toho zmiešané dojmy. Rozhodne to bolo odvážne, dokonca aj na dnešnú dobu. Najviac z celého filmu ma však iritoval ten cirkevný rozmer, teda konkrétne všetky tie "zázraky", ktoré sa v kláštore udiali. A aj tá sexualita tu bola kladená až na príliš vysoký piedestál. Takže tým pádom išla aj epická línia príbehu akosi do úzadia. Celé mi to prišlo také príliš nadnesené a miestami dokonca absurdné. A to je škoda, lebo výprava vrátane kulís a kostýmov bola vynikajúca. ()
Podle traileru jsem očekávala téma lesbického sexu v klášteře. Byla jsem překvapená, že to má ještě daleko hlubší příběh, který se věnuje stigmatu, vizím a vlastně náboženským fanatismem. Začátek trochu pomalejší, ale pak se to rozjede (doslova). Vše tomu nasazuje korunu to, že je to natočené podle skutečných událostí, které se opravdu stali. Na konci jsem byla docela na pochybách a nevěděla jsem, kde v tomhle příběhu stojím, na jaké straně. Hrála to, nebo se jí to třeba ze začátku opravdu dělo? Musela jsem pak několika lidem vymluvit díru do hlavy. Takže jo, za mě super film, který mě vážně chytl. ()
Highlightem bezesporu zůstává Ježíš na koni s mečem sekající hlavy banditů. Jinak film vyjma pěkných historických reálií nenabízí nic moc zajímavého a především díky velké stopáži po většinu doby spíše nudí. Za týden si na to pořádně nevzpomenu. 55% ()
Na Benedettu jsem se těšila moc a dost jsem se na ní načekala, protože jsem jí ve Varech nestihla. Verhoevenův styl mám ráda, celé to klášterní prostředí bylo natočeno velmi pěkně a interiéry a kostýmy hezky korespondovaly s dobovou atmosférou. Velký problém, který s tímto filmem ale mám tkví v tom, že jsem si v podstatě celou dobu nebyla jistá, na jaké vlně se tento příběh nese. Furt jsem měla pocit, že po mně režisér chce, abych se tomu smála. Na druhou stranu z téhle nejistoty a finální nejasnosti, jak to tedy je s tou pravdou bych zase dokázala usoudit jistou kvalitu formy vyprávění. Mě to ale ve finále spíš trochu iritovalo, protože mi chování zdejších postav přišlo prostě mockrát k smíchu. Scénář je zkrátka napsán chytře tak, aby s divákem zametl a vyvolal v něm otázky. Opravdovou otázkou ale je, jak moc se této myšlence divák otevře. A já nevím. Já chtěla být otevřená, ale spíše mě to mátlo a nedokázala jsem přesně identifikovat tu notu, kterou režie hrála. Takže zkrátka prostě smíšené pocity. ()
Možno sa nikdy nedozvieme, či to Benedetta so svojimi víziami nakoniec myslela úprimne, rovnako ako nemožno posúdiť, aký úprimný je Verhoeven, keď sa oddáva erotickým víziám, ktoré ho preslávili. Krása Benedetty je v tom, že nikdy neposkytuje priamu odpoveď na všetky naše otázky, takže je väčšinou záležitosťou viery. 8/10 ()
Film kde nevím zda fandím hlavní hrdince. To asi mluví za vše. Vynikající herecké výkony, především ale Charlotte Rampling. ()
Kolize lásky a víry v explicitním zobrazení skrze zakázanou lesbickou lásku v tehdy striktně věřící komunitě sedmnáctého století. Verhoeven skrze svoji typickou hravost, náznaky černého humoru a zábavnost vypráví příběh, který na první pohled nenabízí nic převratného či šokujícího. Plochý příběh tak ožívá explicitním zobrazením zakázaného ovoce, které nepůsobí samoúčelně, ale dokáže v divákovi probudit onu emocionální rovinu, kterou nedokáže samotný příběh naplno dodat. Že film místy vypadá jako z televizní produkce bych osobně asi oželel, to zajímavé se totiž neodehrává ve vizuálu, nýbrž v kameře a ve vedení herců (hereček) a jejich hlubokých pohledech vyjadřující danou situaci. Není potřeba nic vysvětlovat, Verhoeven si vystačí s náznaky, s motivy a s mimikou svých oveček na plátně. Místy opojné, místy znepokojivé, nechybí napětí a již zmíněná explicitnost je pouze efektivním vypravěčským prostředkem. ()
Súvisiace novinky
Paul Verhoeven točí lesbický thriller
Režisér Paul Verhoeven (RoboCop, Hvězdná pěchota) se do paměti filmových fandů nadosmrti zapsal jako autor kultovních pecek Total Recall s Arnoldem Schwarzeneggerem či erotického thrilleru Základní… (viac)