Benedetta

Zkrátit film na 90 minut, řekl bych, že jde o odvážný eroticko-náboženský psychologický thriller vykreslující pokušení a touhu po zakázaném ovoci z pohledu dvou jeptišek, které k sobě najdou cestu skrze sexuální praktiky, o které zde jednak není nouze a které jsou taky dost explicitně natočeny. To je taky důvod diváckého nadšení, protože Verhoeven je v oboru velké jméno a když si vezme do rukou něco tak neortodoxního a "nového" jako je Benedetta, zkrátka sklidí úspěch. Na mě je to nicméně možná až moc dlouhé, roztahané a kromě náboženských dialogů, které nejsou ničím zajímavé, a erotiky toho zde vlastně moc není a film ve mě ve výsledku hlubší stopu nezanechal. Nadšené ohlasy chápu, ale stejně tak se dá chápat i divácká nespokojenost. Já jsem někde mezi, spíše se však bohužel přikláním ke druhé skupině. (30.11.2021)

Když jsem poprvé narazil na informaci, že jde tenhle film do kin, moje první reakce byly, že Virginie Efira už je na to trochu stará, a ten plakát s bradavkou mi přišel nevkusný (a ať už je na něm kdokoli, rozhodně to není 44 letá žena - tedy ne bez bez drastických retuší ve Photoshopu). A teď, když jsem to konečně viděl, asi moc nevím, co si o tom myslet (podle mě se tam mele moc motivů najednou), podobně jako si moc neumím udělat názor na samotnou Benedettu Carlini - z filmu jsem nepochopil, jestli ji vykreslil jako podvodnici nebo ne (byť je mi to vlastně zcela jedno). Každopádně to množství drastických výjevů jsem tam nesl silně nelibě, vůbec se mi nelíbila ta ošklivka Daphne Patakia, a těch 131 minut délky mi přišlo poněkud úmorných. Charlotte Rampling je ovšem samozřejmě fantastická jako vždy, Virginii Efiru už však asi navždy budu mít nejradši v jejích starších rolích v romantických komediích ze současnosti, které jí podle mě šly vždy nejlíp. Vzato kolem a kolem, můj názor je, že kdybych to neviděl, asi bych o nic moc nepřišel. (27.11.2021)

Benedetta strávila většinu života v Klášteře, teď ale krom Boha začala milovat i Bartolomeu… to, co zpočátku vypadá jako drama o zakázané lásce, se ve Verhoevenově režii mění v provokativní a nevypočitatelnou podívanou, která otevírá spoustu zajímavých témat a chytře manipuluje s divákem, jeho očekáváním i s tím, jak si zpracuje to, co se hrdinkám na plátně děje. Stejně odvážné, cynické, chytré a zábavné jako režisérovy jeho největší klasiky. (22.11.2021)

Verhoevene, i ty jeden chlípníku. Jsem rád, že i po osmdesátce máš stále chuť provokovat. Černá kniha je stále lepší, ale Benedetta zas lepší, než Elle nebo Steekspel. To mi připomělo, že bych měl stále od tebe dohnat Oranžského vojáka, Spetters a zatracované Showgirls, abych měl tvoji tvorbu kompletní. (30.11.2021)

Paul Verhoeven ponúkol vo svojej tvorbe zopár cenných kúskov, ktoré sa stali kultom, Benedetta to určite nebude, napriek tomu, že si pichol do osieho hniezda cirkvi, čo by malo byť chvályhodné. Historicko-životopisná dráma je natočená diváckym spôsobom, má atraktivitu nielen v zobrazovaní lesbických scén alebo drsných snových vízií. Ocenil by som však väčšiu priamočiarosť a údernosť a väčšiu pomoc strihača na výsledku filmu. (14.02.2022)