Benedetta

Snáď iba Paul Verhoeven dokáže spracovať vo filme prvky sexuality, homosexuality a náboženstva, dať to dohromady a ponúknuť divákovi výtvor, ktorý neurazí a na ktorý sa veľmi dobre pozerá. Rovnako aj samotný príbeh zaujal. Na druhú stranu, u tohto režiséra som zvyknutý na onakvejšie diela, ktoré sa neboja ísť ešte do väčšej hĺbky. Napríklad Turks fruit. Ak ste sa namlsali týmto, rozhodne vyskúšajte turecké ovocie :) Nadpriemer. 75/100 (23.12.2023)

Paul Verhoeven je králem i po oslavě osmdesátky. Ten člověk je jednoduše génius. Byl jsem do snímku vtažen, celou dobu udržován v napětí, neustále přemýšlel, jestli je Benedetta opravdu světice nebo vypočítavá mrcha. A do toho všeho není divák ochuzen o Verhoevenův typický režijní rukopis plný vášnivého sexu a násilí. Ale mou oblíbenou postavou se stal papežský nuncius v démonickém podání Lamberta Wilsona. Ať už budou reakce jakékoli, Benedetta nikoho nenechá chladným a právem se řadí k Verhoevenovým nejslavnějším a nejznámějším snímkům. (04.12.2021)

Ale jo, je to stále klasicky divácky žánrový, podvratný Verhoeven, který se nerozpakuje prvoplánově šokovat a znechutit (erotikou, krví, církevním oportunismem), zatímco hned pod slupkou schovává promyšlenou provokaci a nejednoznačnost (byla Benedetta světice s vizemi od boha, nemocná schizofrenička, zvrácená vypočítavá mrcha – anebo od každého kousek?). Leckdy už zachází za hranu, ale mne jeho nepodbízivé u(vědo)mění a nekonvenčnost hladící proti srsti prostě baví. (15.12.2021)

Historickému dramatu ze 17. století v toskánském klášteře už se dostalo mnoha přízvisek, třeba rouhačské nebo pornografické. Obě tyto škatulky jsou zcela mimo, a výkřiky zřejmě pocházejí od lidí, kteří jen slyšeli, o čem film je. Paul Verhoeven filmařinu rozhodně nezapomněl a v tomto filmu zajímavě mísí několik témat. A na rozdíl od mnohých si nemyslím, že by mu šlo primárně o provokaci. To je jen vedlejší efekt, který používá, aby ušetřil za reklamní kampaň. Historické Benedettě ve finále tohohle filmu bylo 29, takže se bohužel připojuji k tomu, že Virginie Efira je zjevně starší. Ale kolik mladších by se herecky neztratilo vedle Charlotte Ramplingové? Je to po všech stránkách výborně natočené (od kamery až po hudbu), ale na čtvrtou hvězdičku mi zkrátka ještě něco chybí (70%). (01.12.2021)

Soudě dle recenzí a komentářů má Verhoeven specifické kouzlo, skrze které dokáže s každým svým filmem diváka překvapit tím jak něco dekonstruuje ačkoli on v zásadě celý svůj život nedělá ale vůbec nic jiného. Čehokoli se vždycky dotknul - žánr, společnost, historické období, zeitgeist, charakterové studie či předloha - to rozložil až na maso, nihilisticky se tomu vysmál, dropnul mic a šel se věnovat nějaké další revizi. Benedetta je zajímavé prolnutí jeho dřívějších snímků Flesh+Blood, (exploatace středověku plného špinavých banditů, morových ran, zdegenerovaných zástupců církve a nahatých nevěstek) Showgirls/Keetje Tippel (ambiciozní žena využívá své tělo, aby se po zádech ostatních vyšvihla v emeritním zkostnatělém světě) a Basic Instinct (až do úplného závěru zachovaná ambivalence a nejistota v tom, kde se skrývá pravda a zdali je třeba po ní pátrat). A zaujalo mě nakolik zpracovává téma nábožné extáze jako erotické zkušenosti podobně jako Bessonova Jeanne d'Arc. Poslední dva Verhoevenovy filmy pod francouzskou produkcí se vyznačují jednoznačně nejlepšími scénáři, které kdy měl k dispozici, bohužel však zároveň i nejošklivější režií. Benedetta často vypadá jak záznam z muzikálu, působí strašně inscenovaně a uměle. V tomto rámci pak je vtipný, že nejlépe zde fungují erotické pasáže, protože upomínají obvyklá porno videa, která máte o tab vedle. (09.03.2022)