Kapsy plné dynamitu
Giù la testa
A Fistful of Dynamite
A Fistful of Dynamite
Réžia:
Sergio LeoneKamera:
Giuseppe RuzzoliniHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
James Coburn, Rod Steiger, Rik Battaglia, Antoine Saint-John, David Warbeck, Corrado Solari, Romolo Valli, Franco Graziosi, Rosita Torosh, Giulio Battiferri (viac)Obsahy(1)
Nenosí kolty a své nepřátele kosí účinnějším způsobem... Juan Miranda je chladnokrevný zloděj a šéf početné rodiny, která se živí okrádáním náhodných pocestných a přepadáním dostavníků. V době, kdy kolem něho doslova „vře“ mexická revoluce, zajímá se jen o to, jak rychle naplnit vlastní žaludek. Zlomyslná náhoda mu jednoho dne postaví do cesty muže, s jakým se ve svém životě ještě nikdy nesetkal: John H. Mallory jezdí na motocyklu, z ničeho a nikoho nemá strach, přímo ďábelským způsobem zachází s dynamitem a dělá jen to, co chce. Na rozdíl od všech členů své tlupy Miranda rázem pochopí, že to je ten správný člověk, který mu může pomoci splnit dlouholetý sen. Tím není nic jiného než vykradení velké banky v městě Mesa Verde. A tak se pokusí Johna H. Malloryho pro svůj záměr získat. Ten však má naprosto odlišné plány, o nichž ale příliš nemluví. Přesto se cesty obou rozdílně uvažujících mužů spojí… Western natočil producent a režisér italského původu Sergio Leone, který se proslavil tím, že na jedné straně bořil zaběhnutá schémata žánru (ve filmech Pro pár dolarů, Pro hrst dolarů navíc, Tenkrát na Západě), aby jim současně vrátil původní jednoduchost a humor. Také v tomto příběhu, v němž revoluce v Mexiku a motivy terorismu mají důležité místo, rozhodně nechybí drsnost, neotřelý pohled na westernové postavy, prvky nadsázky i černě laděná komika. Hudbu napsal známý skladatel Ennio Morricone. Postavu svérázného a nevypočitatelného Johna H. Malloryho ztvárnil James Coburn (Sedm statečných, Náš muž Flint), úlohu živočišného Juana Mirandy vytvořil Rod Steiger (Zastavárník, V žáru noci, Takhle se s dámou nejedná). (Česká televize)
(viac)Recenzie (231)
Já nevím, western a v něm auta a motorka. I když už tehdy existovaly, v pořádném westernu nemají co dělat. A politika? No, tím se jen pokazilo to, co už pokažené bylo. Mimo tyto věci mi lezly na nervy zbytečné retrospektivy. Na druhou stranu, zase se mi líbily scény efektně skloubené s hudbou a některé další, kterým se dalo zasmát. Některé jsem zase nepochopil vůbec, a aby se tak stalo musel bych si to pustit znovu a na to nemám chuť. Například to s tím vláčkem. Kluk jej nechá stát u vrat a má to snad vypadat tak, jako že je v něm výbušnina. Výbuch však jde zevnitř a vrata vyrazí směrem ven. Takže chybí kus filmu, kde tam někdo ty nálože dává? Nebo jsem to přehlídnul? No, to je jedno, dávám slabší průměr. ()
Ohromující film. Tak košatý, tak bohatý, tak obrazově i zvukově opulentní. Tolik významů a přesahů. Ve svém vrcholném období se jeví talent Sergio Leoneho nezměrný a ničím neomezený. Impozantní herecké výkony, skvělá hudba a neuvěřitelně silné poselství. ()
8/10... No... Pri sledovaní tohto filmu mi teda ozaj solídne vyschlo v hrdle... ()
Film dvou odlišných polovin. Ta první má vše, co od Sergia Leoneho můžeme očekávat, nápaditou režii, černý humor i osobité duo hlavních hrdinů, charakterově zdánlivě připominající předchozí Leoneho hrdiny (ve Steigerově Mirandovi jsem stále viděl Tuca Eliho Wallacha). Film však lépe charakterizuje půle druhá, ve které se Leone na své poměry v neobvyklé míře zabývá psychologií postav a hlubšími filosofickými úvahami zásadně odlišuje "Kapsy plné dynamitu" od zbytku své westernové filmografie. Velký význam má i hudba Ennia Morriconeho, jehož nostalgické kompozice skvěle podkreslují retrospektivní náhledy do Malloryho 13. komnaty a zároveň silně kontrastují se scénami, líčící revoluci a násilí v nejsyrovější podobě. "Kapsy plné dynamitu" určitě není dokonalý film (snad poprvé v případě Leoneho mi trošku vadila stopáž), ale něco v divákovi zanechá. A možná víc, než jen velký filmový zážitek ()
Opět klasický Sergio Leone, jeho oblíbené scény dlouhého ticha se spoustu atmosférických detailů. Prostředí je však dost netradiční, trochu mi připomíná Butche Cassidyho & Sundance Kida. Úžasná role pro Jamese Coburna, toho irského podivína hraje bravurně. Ovšem v roli Juana Mirandy bych raději viděl Eli Wallacha, přijde mi, jako by ta role byla psaná přímo pro něj. Velkým kladem jsou výborně vypadající akční scény, ať jde o přestřelky či mnoho výbuchů, to je oproti starším Leonovkám obrovský posun. Nezklamal (jak by mohl) ani Ennio Morricone, který opět přidává špetku geniality svou hudbou. Je to parádní western, ale přece jenom už to není ono, na starší bratříčky ztrácí... ()
Mexický desperát Juan Miranda (Rod Steiger) ze všeho nejraději spolu se svým otcem a syny okrádá bohaté Američany. Vše se změní, když kolem jeho dostavníku (přirozeně kradeného), projede cizinec na motorce a Juan na něj vystřelí a poškodí jeho stroj, tak se setkává s Johnem Mallorym (James Coburn), irským uprchlíkem a expertem na výbušniny. Juan dostane nápad, že právě tento gringo by mu mohl pomoci vyloupit banku v městě Mesa Verde, Mallory nejdříve odmítá, nakonec však příjme, ale s Mirandou má vlastní plán a to udělat z něj hrdinu Mexické revoluce. Ve srovnání s Dolarovou trilogií a Tenkrát na Západě lehce pozapomenutý spaghetti western Sergia Leoneho, který však za těmito snímky nijak výrazně kvalitativně nezaostává. Snímek je v zásadě rozdělen na dva poločasy. V tom prvním sledujeme Mirandovo přepadení dostavníku, setkání s Mallorym a vyloupení „banky“, v druhém poločase poté sledujeme jejich revoluční boj. Mne osobně více zaujala právě první část, ve které nechybí akce, napětí a především také humor. V té druhé už humor přejde, a i když akce dosahuje vrcholu (scéna na mostě), tak přece jenom snímek začne trochu ztrácet tempo i děj začne lehce pokulhávat, ale to už je holt úděl westernů co trvají bezmála tři hodiny. Nicméně snímek je především parádním hereckým koncertem dvojice Steiger – Coburn, kteří jsou takřka dokonalými protiklady, Steiger je hlučný a živelný, Coburn v duchu klasických hrdinů spaghetti westernů zase mlčenlivý a chladně kalkulující. Hudební stránku filmu tradičně dodal Ennio Morriconne, i když tentokrát hudební podkres není tak výrazný, tak své geniální chvilky také má (např. při první setkání Juana a Johna). Hlavu dolů nebo spíš trefnější Kapsy plné dynamitu je dalším povedeným počinem Sergia Leoneho, tentokráte z prostředí Mexické revoluce, který si myslím plným právem patří k tomu nejlepšímu z žánru spaghetti westernů. ()
Další z filmů, na které se nezapomíná aneb "A máš to, blbe!" Ještě bych tu citoval Juanův monolog o revoluci, ale to bych se opakoval. ()
Trochu zvláštní Leone. První hodina byla opravdu nuda k uzoufání, plná toporných a opakujících se vtípků. Zbytek jako by byl úplně jiný film: hluboká psychologie postav, skvělé znázornění hrůz války... úplně mě mrazilo v zádech a kdyby Leone držel stejný styl už od začátku, byl by to určitě jeho nejlepší film. Steiger a hlavně Coburn byli skvělí, tomu prvnímu ale docela uškodil scénář. Jako padouch dokonalý Antoine Saint-John, aneb to jsem nevěděl, že už tenkrát v Mexiku měli nácky... ()
Super podívaná! ()
Sergio Leone hrozně rád ve svých filmech používal retrospektivy a camea. Vzpomínky vs pomsta, zklamalní, úděl. Režisér již v Tenkrát na Západě vyměnil jeho dvorního Clinta Easteooda a začal používat americké herce. Již točil s Elli Valachem nebo Charlesem Bronsonem ze Sedmi statečných Tentokrát použil dalšího statečného. Příběh je vcelku jednoduchý a typický pro Leoneho. Ale to by nesměl být geniání režisér s geniálním skladatelem, aby nenatočil opět výborný film. Tak tiše a hlavy dolů. Dodnes vidím toho malého rošťáka Chika, který tam v tom prachu leží a už nikdy nevstane. ()
Docela bych i měl nápady na obšírné politicko-společenské disputace o tom, jak tenhle Leoneho film dokazuje, že co se týče lidské stránky věci, není radno na svět nahlížet černobíle, zato před jakoukoliv revolucí je žádoucí mít se na pozoru jako před Černobylem. Ale kdybych měl někoho k tomu filmu dotáhnout před zhlédnutím, tak spíš řeknu: "Ty vole, režie Leone, muzika Morricone, hraje tam Britt a Rollins. " A po zhlédnutí zhruba takhle: "Ty vole, režie Leone, muzika Morricone. Nenech se zlákat Rollinsem, protože tam hraje asi 10 minut, těš se na Brittovu postavu, ale z toho druhýho, ani nevím jak semenuje, z toho si cákneš. Ti řikám, že mu dokonce v pohodě odpustíš znásilnění, jako Noodloj." ()
Příběh z prostředí mexické revoluce je Leonův poslední skutečný westernový příspěvek do kinematografie, který se oproti jeho předchozím filmů abnormálně odlišuje svojí konstrukcí, stylem, vyprávěním, tématem, charaktery a celkovou kompozicí obrazu a hudby, která zapomíná na vznešené, epické a strhující momenty Divokého západu, na které jsme mohli být u Leoneho doposud zvyklí. Jeho pozornost tentokrát směřuje do politicky nabitého prostředí, které ale využívá pouze jako symbol, k němuž má osobní vztah, a který reprezentuje skutečné téma - přátelství. Konflikt odlišných charakterů je zpracován do zvláštní geneze scénáře, který se v určitých částech zvláštním způsobem skokově pohybuje a jenž může nabídnou únavné pasáže. I přesto ale má film všechny vlastnosti upřímné a bohaté kinematografie, která svým autentickým osobním vyznáním reprezentuje střetnutí dvou rozdílných postav, které navzájem procházejí změnou pod náporem amorální nezávaznosti, která mění jejich vysněné ideály, představy a celkové životní hodnoty. Velmi netypický westernový film, který může obdivovatele Leoneho spaghetti westernů nemile překvapit. ()
Leone je mým nejoblíbenějším režisérem (spolu s Vávrou). Tento film rozhodně nedosahuje kvalit "západu, ameriky, či zlých a ošklivých". Připadalo mi, že je jakýmsi přemostěním právě mezi "hodnými, zlými, západem" a následující "amerikou". Ale každopádně je to kvalitní podívaná a Steiger s Coburnem se mi vryli do paměti. tedy především Steiger. OK? OK. A melodii snad zná každý... ()
čakal som asi od toho až velmi dobry film lebo sa mi to absolutne nepačilo...milujem dolarovsku trilogiu a recenzie na tento film boli skoro tak dobre ako na tu trilogiu...ale vysledok bol bohužial pre mňa velmi slaby. tu jednu hviezdičku davam za celkom dobre obsadenie a dobry začiatok. Ale aj tak to pre dobry film nestači. To Leoneho natahovanie zaberov bolo v dolarovkach aj na zapade slušne ale tu to trochu lezie na nervy. Pre mna je absolutnou jednotkou z Leoneho filmov naveky Dobry zly a škaredy... ()
Neprávem opomíjený Leoneho kousek, přesto stále geniální western, tentokrát se silně protiválečným kontextem. A taky ironicky se vyjadřující ke všem revolucím, na které vlastně doplácejí především obyčejní lidé. Určitě si zaslouží dostat se minimálně TOP 20 nejlepších westeenů všech dob. ()
Sergio Leone je pre mňa Mr. Western. Vidieť tento film na plátne je skutočným zážitkom. Každá jedna rola je obsadená tvárou, ktorej to musíte uveriť, aj keby ste nechceli a aj keď tu Morricone neexceluje takým do "uší bijúcim " spôsobom ako v iných Leoneho filmoch, kto má rád westerny, toto MUSÍ vidieť. 4.5* ()
Vynikajúci spaghetti western o mexickej revolúcii a prostým mexičanom (Rod Steiger) a tajomným cudzincom, ktorý používa miesto pištole dynamit (James Coburn). Zaujímave flaschbacky, nádherná hudba Ennia Morriconeho, prasné prostredie, čo sa tíka prestreliek, keďže sa jedná o revolúciu tak tu sú prítomné viac boje. Proste skvelé dielo od majstra žánru!!! ()
Nezapomenutelný film s výborně zahranými rolemi obou hlavních herců a se skvělou muzikou. ()
Motocykel a kapsy plné dynamitu nie je podľa mňa šťastná voľba, ale viac mi prekáža politický podtón príbehu... mexická revolúcia a federales kde všetci likvidujú všetkých. ()