Kapsy plné dynamitu
Giù la testa
A Fistful of Dynamite
A Fistful of Dynamite
Réžia:
Sergio LeoneKamera:
Giuseppe RuzzoliniHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
James Coburn, Rod Steiger, Rik Battaglia, Antoine Saint-John, David Warbeck, Corrado Solari, Romolo Valli, Franco Graziosi, Rosita Torosh, Giulio Battiferri (viac)Obsahy(1)
Nenosí kolty a své nepřátele kosí účinnějším způsobem... Juan Miranda je chladnokrevný zloděj a šéf početné rodiny, která se živí okrádáním náhodných pocestných a přepadáním dostavníků. V době, kdy kolem něho doslova „vře“ mexická revoluce, zajímá se jen o to, jak rychle naplnit vlastní žaludek. Zlomyslná náhoda mu jednoho dne postaví do cesty muže, s jakým se ve svém životě ještě nikdy nesetkal: John H. Mallory jezdí na motocyklu, z ničeho a nikoho nemá strach, přímo ďábelským způsobem zachází s dynamitem a dělá jen to, co chce. Na rozdíl od všech členů své tlupy Miranda rázem pochopí, že to je ten správný člověk, který mu může pomoci splnit dlouholetý sen. Tím není nic jiného než vykradení velké banky v městě Mesa Verde. A tak se pokusí Johna H. Malloryho pro svůj záměr získat. Ten však má naprosto odlišné plány, o nichž ale příliš nemluví. Přesto se cesty obou rozdílně uvažujících mužů spojí… Western natočil producent a režisér italského původu Sergio Leone, který se proslavil tím, že na jedné straně bořil zaběhnutá schémata žánru (ve filmech Pro pár dolarů, Pro hrst dolarů navíc, Tenkrát na Západě), aby jim současně vrátil původní jednoduchost a humor. Také v tomto příběhu, v němž revoluce v Mexiku a motivy terorismu mají důležité místo, rozhodně nechybí drsnost, neotřelý pohled na westernové postavy, prvky nadsázky i černě laděná komika. Hudbu napsal známý skladatel Ennio Morricone. Postavu svérázného a nevypočitatelného Johna H. Malloryho ztvárnil James Coburn (Sedm statečných, Náš muž Flint), úlohu živočišného Juana Mirandy vytvořil Rod Steiger (Zastavárník, V žáru noci, Takhle se s dámou nejedná). (Česká televize)
(viac)Recenzie (231)
Ještě žádný jiný film Sergia Leoneho ve mně nezanechal takových pocitů a myšlenek . Je to těžce stravitelné a zajímavě podané . Do půlky klasický spaghetti western a od druhé drama o lidskosti , nesplněných snech a životních prohrách . Leone podává všechny scény s velkou precizností a se smyslem pro detail který je pro něj typický . Velkou zásluhu na tom mají skvělí herci především James Coburn u něhož stačí pohled a smete vás . Jediné co lze vytknout je příliš dlouhá stopáž filmu ale je tam takových emocionálních scén že mu to v klidu odpustím . ()
Nepravem opomijeny film kompaktni dvojice Leone-Morriccone, ktery si nic nezada s jeho predchozimi, lepe distribuovanymi a casteji uvadenymi snimky. ()
Pozoruhodná věcička, která mě doposud míjela, ten žánrový mix je ovšem velice zajímavý (western, akce, drama, politika, revoluce). James Coburn má úžasné chlapácké charisma, tady je v životní formě a nesmírně přitažlivý, Rod Steiger mi ze začátku příliš nesedl, ale časem si mě získal taky.. Příběh je poutavý, místy hodně akční, mrtvých nepočítaně, někdy až na hranici snesitelnosti, spousta životních pravd/poznání a k tomu všemu krásná hudba, to stojí za to vidět.. ()
Pro mě je to jedna z nejlepších Leonovek. Bavilo mě to mnohem víc než Hodný, zlý a ošklivý nebo Tenkrát na západě. ()
,,POTREBUJEME IBA ZÁPALKY A GURÁŽ... A JA TO VŠETKO MÁM." __ Verím tomu, že úvod filmu predstavuje pre Tarantina učebný materiál a studnicu inšpirácií pre jeho vlastné projekty. Jednoducho napísané - prvých 30 minút je absolútne výborných, priam špičkových. Okrem povinnej originality, tu nechýba cynický humor, nadhľad, dekadencia a podstatne viacej explicitného násilia, než dovtedy predtým Leone ukázal (čo je badateľné aj v celom zvyšku príbehu). Hoci aj potom nasleduje veľmi svižná a zábavná jazda, od druhej polovice filmu, kedy sa úlohy hlavných protagonistov takpovediac otočili a kedy všetko naberá omnoho vážnejší ráz, sa rozprávaniu už natoľko dobre nedarí upútať divácku priazeň. Nedostatky v tejto oblasti vidím apriórne v strihu, teda, že z príbehu mnoho dôležitých scén chýba. Dĺžka filmu sa pritom blížila ku dva a pol hodine, čiže išlo o najdlhšiu z troch verzií. Alebo žeby Leonemu chýbali financie a ozaj toho viacej nenakrútil? Určite by sa tiež dalo polemizovať, či by bolo možné rozviť charaktery vedľajších postáv, keďže napr. hlavná záporná postava vojenského kapitána má iba o málo viac hereckého priestoru než komparz. Aj s vyslovením polemiky však ide o výborný film, ktorého hodnotenie možno časom upravím k najvyššej hodnote. Leoneho totiž s veľkým predhľadom zvláda nakrútiť akčné scény, obaja hlavní predstavitelia sú úžasne sarkastickí (,,...a keď spadnem budú musieť prekresliť mapy."), Morricone je menej westernový a viacej popový, občas experimentálny a dokonca aj melancholicky zasnený. Jeden z najlepších Leoneho filmov, pri ktorom som sa neubránil myšlienke na kvalitný remake, rozširujúci z hľadiska spracovania skôr poskromnú tématiku Mexickej revolúcie. (1555. hodnotenie, 161. komentár k filmu) ()
A je to ještě vůbec western? Pokud ano, tak nezvykle angažovaný. Revoluce tu netvoří pouhou kulisu pro nějaký dobrodružný děj, revoluce je zde fenoménem, ke kterému se tvůrce vyjadřuje, se kterým se vypořádává. Takhle závažné téma není pro westerny typické. A nutně musí zaskočit všechny, kdo čekají jen další výborný špageťák od svého mistra. Ale tady se tak úplně nedočkají, koukají na to, jde jim z toho hlava kolem a nakonec to vyústí v rozpaky, jak je vidět z mnoha hodnocení na těchto stránkách. Já myslím, že na tento film se musí jinak. Leone tu vykročil trochu jiným směrem. A za sebe mohu říct, že se mu to povedlo. Musím ovšem poctivě přiznat, že jsem si to musel pustit dvakrát. Právě proto, že napoprvé jsem z toho byl také trochu zmatený, jelikož jsem se nedočkal jen dalšího, byť výborného, špageťáku. A tak se teď ptám: je to ještě vůbec western? Myslím, že se to nedá takto zařadit, Leone tu překročil hranice žánru, který spoluvytvořil. Kam, to sice nedokážu přesně říci, ale výsledkem je výborný film. ()
Na první pohled to vypadá, jako by se Leone vracel zpět k typickému spahetti-westernu, k dollarové trilogii (zejména Steigerův Juan připomíná psychologicky i fyziologicky Wallachova Tuca z Hodný, zlý a ošklivý), myšlenkově jsou však Kapsy plné dynamitu již zcela plnohodnotnou součástí americké trilogie. Bravurní variace na téma revoluce, jež je atributem amerických dějin, nádherné a mimořádně silné flashbacky do Johnovy minulosti, režie, hudba, herci, prostě další mistrovský kousek mistra Leonoho. Jen se na to proboha nedívejte jako na nějaké "pokračování" dollarové trilogie či Tenkrát na Západě - takhle si ten film neužijete ani jej pak nedokážete přijmout. ()
Další z legendárních westernů Sergia Leoneho... o něco slabší než režisérovi nejslavnější klasiky, ale i tak opravdu hodně povedený film. Skvělý James Coburn a ještě lepší Rod Steiger v ústředních rolích. ()
Tenhle film není žádný vesterm, je to film politický s prvky westernu. Peckinpahova Divoká banda využívá kolorit mexické revoluce jen jako pozadí pro svou krvavou podívanou, ale zde je revoluce hlavní hrdinkou. Už jen ten začátek-ta ukázková „lepší společnost“ v dostavníku, která Juana Mirandu posuzuje a zesměšňuje jako věc. To si o revoluci koleduje. Třídní rozdělení jde až do fyzické (rasové) odlišnosti. Hlavy těch nóblových cestujících ve voze, potomků dobyvatelů, to jsou většinou úzké obličeje, protáhlé lebky, tedy vizáž, která je chápána jako aristokratická. Naproti nim Juan - míšenec s kulatou hlavou středověkého nevolníka, pomalu prototyp věčného mužika, po kterém se vždy šlape. Rod Steiger je ve své roli práskaného a zdivočelého venkovana, který se během filmu uvědomuje, téměř dokonalý. Vzhledem k roku vzniku filmu (1971) je pak postava profesionálního revolucionáře Johna M. Malloryho asi ohlasem nastupujících profesionálních revolucionářů z nějakých těch Rudých brigád či Rote Armee Fraktion, byť zde je ta postava náramně romantizována do podoby irského rebela. Takže tenhle film je proklamací levičáka, ale levičáka skeptického, který ví, že revoluce rozpoutá běsy, její ideály budou pošpiněny a její proklamované cíle budou nakonec zapomenuty. Dost krvavý a pesimistický film, který má skvělé akční pasáže, ale i pasáže poněkud zdlouhavé. ()
7/10 - Revoluce pozirala svoje deti nejenom ve Francii, ale v tomto filmu i Mechiku bez ohledu na to, jestli jsou jejich pohnutky hamizne, vlastenecke nebo pratelske. Zkratka kulka si nevybira. Tento pocin uz mam doma nejaky ten patek, ale moje italstina jeste porad neni na vysi, takze jsem musel pockat az se CT rozhodne ho "zlokalizovat". Castecne diky - format 4:3 je pro Leoneho spagetak nehorazna prasarna! Dabing byl proti 7statecnym o dve tridy vys. Ale k veci na zacatku mi celist spadla az na bricho, ale s pribyvajicim casem a moralizujicim filosofovanim to jaksi ztraci stavu - ne ze byt to zcela vyschlo, ale uz to neni uplne ono - dobre ale mohlo byt i lepsi. ()
Neuvěřitelně syrový a nekompromisní film. Vrchol všech spaghetti westernů. Všechno tak strašně přehnané, až je krása pohledět. :-) ()
Sice mám od Leoneho radši jiné filmy, ale ani tento nemá chybu. V podstatě ani není co vytknout. Dvě a půl hodiny uběhne jak nic a člověk má pocit příjemně stráveného času. Coburn se Steigerem jsou správná dvojka, přičemž má Steiger o něco navrch, protože měl možnost zahrát více poloh (blbeček, drsňák, svérázný tatík, otec bez rodiny...). ()
Nevím jak vy, ale Leoneho filmy na mě mají ten účinek, že ještě několik dní po jejich shlídnutí zažívám lehce slastný pocity a Hlava dolů není výjimkou. Nádhernej film plnej skvělý hudby, hlubokých emocí, originálního filosofování, zajímavých a taky originálních osobních příběhů a dobrých herců. Coburn je prostě týpek a Steiger je famózní, skoro bych řek´, že jeho výkon je vůbec nejlepší výkon herce v Leoneho filmech (ovšem Wallach a Woods nijak nezaostávaj) - co třeba jen sledujeme v jeho tváři a očích, když se dívá na uprchlýho politika a uvědomí si, za co všechno je ten politik odpovědnej, to se vidí málokdy. Zcela nezaslouženě relativně opomíjenej skvost, kterej neni o nic horší než Tenkrát na západě. ()
Opět skvělý western. Leone nenatočil špatný film. Tentokrát se na plac postavili skvělí James Coburn a Rod Steiger. Perfektní výkony. Skvělý a originální scénář plný skvělých vtipných scén. Kamera velmi pěkná i když to teda nebyl Tonino Delli Colli. Ennio Morricone opět složil úchvatnou hudbu, která s filmem krásně harmonizovala. Leone, Donati a Vincenzoni byli opravdu chytří lidé a svou práci uměli na sto procent. Bohužel si myslím, že tento film je z Leoneho filmografie druhý nejslabší, po filmu Chytrák a dva společníci. Coburn i Steiger v tomto filmu předvedli podle mě jedny z nejlepších výkonů své kariéry. Coburn s dynamitem, no Leone udělal z Britta ze Sedmi statečných kde obvykle používal nůž opět specialistu na danou zbraň. James Coburn, jeho filmové vousy a kapsy plné dynamitu mi připomínali legendárního Lee Van Cleefa. Leone byl na výběr herců vždy pečlivý což je podle mě moc dobře. Nejlepší scéna je podle mě první setkání Coburna se Steigerem a scéna s kulometem. U mě krásné čtyři hvězdičky. ()
Asi nejtvrdší Leoneho film.A úžasná hudba.Samozřejmě. ()
Po druhém shlédnutí jdu na maximální hodnocení. Ve "Fistful of Dynamite" se Leone opírá o pozoruhodný příběh nenásilně zasazený do historického rámce mexické revoluce (1910-17). Co mně ovšem navždy utkví v paměti jsou Coburnovy geniální flashbacky a Enniova svérázná hudba, přestože si maestro prakticky vystačil po celou dobu filmu s jedním hudebním motivem. Za obzvlášť vydařenou retrospektivu považuji scénu v baru – naprosto ukázková situace jak docílit napětí spojením vizuální stránky s hudebním doprovodem, aniž by bylo použito mluveného slova. Parádní představení Steigera a Coburna. Závěr filmu grandiózní... – "What about me?" ()
Po dvou fenoménech které předcházely, prostě není možné natočit další. Z mého pohledu se Leoneho talent už poněkud vyčerpal, nebo se jen šetřil na Tenkrát v Americe, které stejně chtěl natočit už od počátku trilogie. Scénář je nekonzistentní, děj na mě působí dosti nesouvisle a prolínačka na vzpomínky v Británii je jako pěst na oko. Došly nápady, některé pasáže jsou přehnané (víc než mi sedí k dobrému westernu). Neustále se rojí po zuby vyzbrojení mexikánci, armáda je neschopná a všechno se vyřeší dynamitem. Hlavní záporný hrdina je vysloveně nezajímavý až komický. Skvělý je pouze Rod Steiger, který je neskutečně přesvědčivý. ()
Reziser Sergio Leone /dolarova trilogia/ natocil dalsi ultimativny western, ktory divaka ani chvilu nebude nudit. Giu la Testa je typicky klasickymi Leonovskymi atributmi ako minutaz - dlzka ci pomalymi zabermi, ktore su tak typicke pre Sergia Leoneho. Pribeh divaka hned strhne, stale sa nieco deje, k tomu aj par prestreliek sa najde. Rod Steiger /In the Heat of the Night/ je vyborny. 95 % ()
Tak poslední western mistra Leoneho, kterej jsem ještě neviděl. A musím říct, že nejslabší, ale přesto pořád nadprůměrnej. Steiger i Coburn hráli jak o život, ale nemůžu se zbavit dojmu, že to bylo napsaný pro Wallacha a Eastwooda. Co jediný mě mrzí, a to ale zas hodně, je, že se mi nelíbila hudba Mistra Morricona, kterej se prachsprostě vykrádá, hlavně jsem slyšel Tenkrát na Západě. ()
Nezapomenutelný western o revoluci. Sergio Leone je velikánem westernů!!! 100% ()