Hodný, zlý a ošklivý
Il buono, il brutto, il cattivo
The Good, the Bad and the Ugly
El bueno, el feo y el malo
Zwei glorreiche Halunken
The Good, the Bad and the Ugly
The Good, the Bad and the Ugly
Réžia:
Sergio LeoneKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Clint Eastwood, Eli Wallach, Lee Van Cleef, Aldo Giuffrè, Luigi Pistilli, Rada Rassimov, Enzo Petito, Claudio Scarchilli, John Bartha, Livio Lorenzon (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Traja pištoľníci, nepriatelia na život a na smrť a každý z nich pozná len časť tajomstva, bez ktorého nenájdu skrytý zlatý poklad... Dobrý je Blondie /Clint Eastwood/ - pištoľník s veľkým zmyslom pre česť. Zlý je Angel Eye / Anjelské oko - hrá Lee Van Cleef/, sadistický nájomný vrah, ktorý vždy zasiahne svoj cieľ. Škaredý je Tuco /Eli Wallach/, hľadaný mexický bandita, ktorý sa stará len o seba. Ich príbeh sa odohráva na sklonku americkej Občianskej vojny: Nepriatelia Blondie a Tuco narazia na voz, plný mŕtvych mužov - jeden - Bill Carson - je ešte nažive. Carson im povie, že spolu s ďalšími chlapmi zakopal na cintoríne zlatý poklad. Krátko na to však umrie. Tuco sa od neho ešte stihne dozvedieť názov cintorína a Blondie - meno hrobu. Obaja sa teraz potrebujú, keďže každý vie iba časť tajomstva. Angel Eye, ktorý bol Carsonovi v pätách, sa o tom dozvie. Teraz už len potrebuje, aby ho tí dvaja priviedli k skrytému pokladu... Vedia, že musia zostať nažive, ale o poklad sa deliť nechcú... Podľa kritikov je to jeden z najlepších westernov vôbec. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (1 442)
Je to trochu divný, ale nejlepší westerny (nejameričtější kategorii) natočil Ital. Leone měl pro tenhle žánr ohromný cit a u téhle klasiky neudělal snad žádnou chybu. Skvělý, nezapomenutelný film, který bude asi navždy soupeřit s "Tenkrát na západě" o první příčku westernového žebříčku. Já bych nakonec zvolil TnZ, ale fakt o vlas :) ()
Na světě jsou dva druhy lidí - ti, co považují Hodný, zlý a ošklivý za nejlepší western všech dob, a ti, co jej teprve uvidí. ()
Zajímavý příběh, přímočaře vedený a v závěru skvěle vypointovaný. Morriceneho chytlavé melodie se opět zadíraly pod kůži, Clint za mlada měl charismatu na rozdávání a Eli Wallach jako záporák, kterému vlastně i fandíte, nemůže zklamat. Ale k dokonalosti tomu něco - něco hodně málo - chybělo a povědomě jsem se neubránil srovnávání s geniálním TENKRÁT NA ZÁPADĚ. Ten je bez chyby a pětihvězdičkový, tady trochu zamrzelo pár nelogismů a zejména podivná dějová vsuvka s válčícími armádami a vyhozením mostu, kde se Eastwood s Wallachem producírovali, jako by se nechumelilo. Jinak bez výhrad. ()
Western, který mě nejvíc pobavil. (Přiznejme si, že Tenkrát Na Západě je neskutečně silný zážitek, ale zábava to fakt není...) Výborná režie, dostatek humoru, nezapomenutelná hudba. ()
Dlouho jsem si myslel, že western nemůže být výborný. Po Tenkrát na západě jsem změnil názor a dlouho jsem si myslel, že western nemůže být dokonalý. Po Hodném, zlém a ošklivém jsem změnil názor. 95% Zajímavé komentáře: Renton, Molir, Mocoft ()
Vím, že bych tomuto filmu měl dát alespoň čtyři hvězdy za to, jak skvostně je to zrežírováno a natočeno, ale rozum nade mnou tentokrát nevyhraje. Na jednu stranu roztahané a uspávací, na druhou stranu téměř bezchybné a se skvělou hudbou. Takovéhle rozporuplné pocity se mi pak těžko převádí v hodnocení. ()
Najlepší film, aký bol kedy natočený. Bodka. ()
Excelentní dílo, další klasika, která se řadí po bok takovým perlám, jako jsou Tenkrát na Západě, Pro pár dolarů a Pro pár dolarů navíc. Sergio Leone dokázal během pouhých čtyř let čtyřmi westerny zcela rozvrátit zaběhané stereotypy v tomto žánru a ve spojení s přesně typově obsazenými herci a precizní Morriconeho hudbou stvořil díla, která vešla do dějin filmu. Hodný, zlý a ošklivý byl další příležitostí pro Clinta Eastwooda, jenž se už v "Dolarové" dvojici westernů projevil jako klasický drsňácký pistolník, který má do ryzího klaďase daleko, ale přesto nějak donutí diváka, aby se s ním sžil a držel mu palce. V tomto filmu má za spoluhráče, resp. soupeře další osvědčené westernové herce Eliho Wallacha (Sedm statečných) a Lee Van Cleefa (Pro pár dolarů navíc, Jak byl dobyt Západ) a i díky nim je tento western tím, čím je - nezapomenutelnou klasikou. ()
║Rozpočet $1,2milióna║Tržby USA $25,100,000║Tržby Celosvetovo $38,900,000║ Tak legendárny western sa mi konečne podarilo vzhliadnuť a stálo to za to, všetko tam pekne funguje, kamera, strih, hudba, je na perfektnej úrovni, jedine čo mi vadilo boli moc rozťahané scény, ktoré brzdili dej v lepšej plynulosti. /80%/ ...určite sa k tomuto filmu ešte rád vrátim, lebo westernový žáner mám moc rád a verím že ma to potom ešte aspoň o málinko viac zaujme ()
Typicky bezbřehá Leoneho westernová genialita prodchnutá jedinečnou kompozicí záběrů, fenomenálním soundtrackem a naprosto filigránskou prací s dynamikou a napětí, která vrcholí závěrečným troj-duelem. Hodný zlý a ošklivý má všechny podstatné rysy spaghetti westernu, včetně občasné táhlosti a epické šíře, která hraničí s šílenstvím. Jenže ona tahle zlatokopecká road movie okouzluje i tím, v jak pomalém tempu se nese, s jakou labužnickou pečlivostí lpí na detailu a jemné mozaice. Podle mého jeden z nejlépe zrežírovaných a zhudebněných filmů všech dob. Kouzelná záležitost. ()
Slabší než Tenkrát na Západě, ale to neubírá na kvalitách tohoto snímku. Herecké obsazení hlavních 3 rolí je excelentní a věrné názvu filmu. Sergio je opravdu nejlepší režisér westernů všech dob a Morricone zase nejlepší skladatel westernové hudby, ale to už všichni dávno vědí. Bohužel mi jen film přišel chvílemi zbytečně protahovaný, což mi vcelku dobře vynahradil bravurní závěr. Bohužel špetka pochybnosti a nejistoty o protahování snižuje o kousek celkové hodnocení. Jen tak mimo, proč se na tohle dívat znovu? Já si na to odpověď nějak nemohu najít... ()
Scénář: Agenore Incrocci, Furio Scarpelli, Luciano Vincenzoni, Sergio Leone .. Několik lidí se mi snažilo namluvit, že existuje ještě lepší western, než pro mě absolutní klenot žánru a kinematografie zároveň Once Upon a Time in the West. A tím že prý je vrchol „dolarové trilogie“ The Good, the Bad and the Ugly. Abych se nepřel neoprávněně, celou zmíněnou dolarovou trilogii jsem si sehnal a udělal si nějakých 390 minut času, abych došel k závěru, že král westernu je jen jeden a navíc ho znám už dávno! Ano, i přesto, že snímkům Pro pár dolarů, Pro pár dolarů navíc, Hodný, zlý a ošklivý nechybí mnoho k filmové dokonalosti, nemohu jim v žádném případě dát vyšší hodnocení než 80-90%. Sergio Leone sice i zde parádně režíruje, dokáže natahovat scény (zejména ty finální) tak poutavě, drásavě a za doprovodu Morriconeho hudby jsou skutečně excelentní .. přesto je celkový dojem z filmů slabší než u již zmíněného božského Tenkrát na Západě. 90%. _______ Na světe jsou, ohledně GBaU vs. OUTiW, tři druhy lidí = Cival se plete ;-)) ()
Il buono, il brutto, il cattivo.Jak skvostné.Od prvních minut včetně titulků podbarvených hudbou(všimněte si, že nepíšu geniální, protože by to bylo nošení dříví do lesa) velmistra Morriconeho.Trojice pistolníků honících se za pokladem v hrobě na pozadí americké občanské války je pro mně osobně opus magnum Sergia Leoneho.První 2 filmy dolarové trilogie byly výborné ale až tady se odvázal.Na TnZ bylo znát, že už to přece jen dělal pro prachy.A TvA je někde úplně jinde.H,zao je doknalá komposice obrazu hudby herců kamery režie v jedno nádherné velkolepé dílo jaké už pro mně nemá obdoby(a to westerny vyloženě nemusím a až do té středy co jsem jej viděl by mě nenapadlo, že ho budu dávat do svého topu)! ()
Tak mě Budvárek konečně ukecal, abysme se na to podívali. Dlouho jsem to odkládal a dlouho se těšil, no a nakonec jsem asi spokojen. Dostalo se mi toho, co jsem očekával - Leone, Morricone, frajeři v hlavních rolích, oškliví špageťáci v těch vedlejších a nádherné záběry a scény. Jediné, co mi na tohle filmovém pamlsku vadilo, bylo (pozor, drobný spoiler!) intermezzo s bitvou občanské války. Na Tenkrát na západě se mi líbila jistá minimalističnost a intimita, která byla po celou dobu zachována, tady mi ty velkolepé, skoro až válečné scény trochu překážely a neseděly vedle těch minutových záběrů do rozdrásaných tváří pistolníků:). Faktem ale je, že mi to zážitek nezkazilo, a musím uznat, že plné hodnocení jsem dal i mnohem horším filmům... ()
Kéž by se dnešní Hollywood poohlédl za těmito oldschoolovými peckami. Příběh je jednoduchý. Ha... co jednoduchý, spíš absolutně BANÁLNÍ. Ovšem to táhne ten styl vyprávění, samotná výprava a hlavně tři naprosto úžasný postavy v podání ještě lepších herců. Nejde si tuhle trojku nezamilovat. No a ta režie je prostě úplně z jiný planety, tohle je jeden z nejlépe nasnímaných filmů všech dob. Je to tak dokonalý, že samotný mistr Tarantino snad replikoval polovinu jednotlivých záběrů ve své kariéře. No a nakonec je tu ta geniální, definující a nadčasová hudba, bez které by ten film nebyl stejný. A to doslova! Protože se pouštěla při natáčení, aby udávala tempo jednotlivým scénám. Mistrovský, komorní i velkolepý a jedinečný. To vše v příběhu, kde tři chlápci hledají zlato. Kéž by se dnes dělalo víc takových filmů. ()
"When you have to shoot, shoot. Don't talk." Nejlepší film co znám. Tečka. ()
Rozhodně jedna z nejpikantnějších pochoutek, co se nám pro čistý filmový požitek nabízejí. S westernem to má společného máloco. S realitou už vůbec nic. Ale o to tady ani omylem nejde, neboť epické obrazy Tonina Delli Colliho a samozřejmě monumentálně-sentimentální hudba Ennia Morriconeho (pouze ta zůstává nezasažena humorem, jenž tak citlivě prokvétá celým filmem) jsou potravou, jež konzumací nabývá na chuti. A znovu - ten neuvěřitelný, a přitom tak harmonický humor. Já osobně jsem si málem natrhl rty - především při oprašování seveřanské uniformy. ()
Opravdu grandiózní završení jedné z nejlepších trilogií na světě. ()
rozpočet : ? tržby americke : $25,100,000 ()
Súvisiace novinky
Ennio Morricone - The Official Concert Celebration
Ennio Morricone - The Official Concert Celebration bude unikátní hudební událost s velkolepou produkcí, jejímž kurátorem je samotný Ennio Morricone. Pražský koncert se bude konat 6. dubna 2024 v O2… (viac)
Zdigitalizovaní drsňáci se vrací na plátna kin!
V červnu se diváci mohou těšit na tři klasické perly stříbrného plátna s tématem „drsní muži“ – Rocky, Zjizvená tvář a Hodný, zlý a ošklivý. Všechny tři uvedené filmy bude možné vidět pouze během… (viac)
Další Bruckheimerova akční pecka?
Není to vyloučeno. Obzvlášť když režisérem by měl být flexibilní Curtin Hanson, který před dvanácti lety oslnil stylovou kriminálkou L. A. – Přísně tajné. Zhruba stejně dlouho si Jerry Bruckheimer… (viac)
Tenkrát na Západě. Nelze nesrovnávat. V obou filmech nalézám podobná schémata a motivy: Především samotná trojice Hodný, Zlý a Ošklivý. Ten Ošklivý v TnZ není sice až tak ošklivý a na rozdíl od Tuca je postavou sympatickou až kladnou, ale stejně jako Tuco je hledaným desperádem, pak nějak spolčen s Hodným, s nímž se seznamuje v souvislosti se svým zatčením, útěkem, pouty. V obou filmech je Ošklivý Hodným pro finanční odměnu přiveden šerifovi. Ošklivý si rád popovídá, kdežto Hodný ani Zlý toho mnoho nenamluví. Hodného známe pouze pod přezdívkou, kterou mu na základě jisté charakteristické zvláštnosti uděluje Ošklivý. Hodný má pořád něco v ústech: Harmonika harmoniku, Blonďák cigáro. Zlý původně pracuje pro někoho jiného a zbaví se ho. Buď se jmenuje Angel Eye nebo je charakteristický svýma pronikavýma modrýma očima. Všechny tři spojuje jistý zájem; v TnZ nejsou zájmy sice zcela totožné, ale i tam se soustřeďují kolem místa se skrytým bohatstvím. Nejmarkantnějším rozdílem je ústřední ženská postava, která v GBaU chybí. Čtenářky prominou, ale v jistém smyslu ji lze chápat jako blížence zlata, v obou případech jde o atraktivní dědictví po mrtvém muži (a stejně jako ono zlato jím byla „uložena“ na místě, v němž příběh vrcholí). Mrtvý muž má v obou filmech za partnerku prostitutku. Oba filmy začínají scénou, v níž jistí mužové chtějí dostat jednu z postav (v TnZ Hodného, v GBaU Ošklivého) a ta je všechny odpráskne. V obou filmech po ní následuje scéna, v níž Zlý přichází, právě když se chystá jídlo, k (zatím ještě ne)mrtvému muži, který drží klíč k bohatství, a zabíjí ho i s rodinou (v GBaU jen s jedním členem rodiny; zde také nejde o toho pravého mrtvého muže, tato persona je zdvojena; tento první jen k onomu pravému poskytuje klíč). A do třetice následuje scéna seznámení Hodného s Ošklivým. V obou filmech je výrazná scéna koupele ve vaně, po níž následuje společná střílečka (byť v odlišné kombinaci), v obou případech je Hodný tím, kdo „nevhod“ vchází do koupelny. V závěru obou filmů vidíme muže v oprátce čekajícího, až jeho podpěra padne. V obou filmech je velmi důrazně traktován (a problematizován) jistý významný motiv z dějin USA: tam průmyslová kolonizace Západu (železný oř), tu válka Severu proti Jihu. Pomíjím shody, které jsou pro westerny nebo aspoň pro Leoneho westerny charakteristické obecně. Pokud jde o GBaU, tak Hodný není zas až tak hodný a Ošklivý je větší zmrd než Zlý. Ostatně Ugly neznamná jen „ošklivý“. The Bad je čistě zlý, the Ugly je šmejd. Budeme-li brát Blonďáka a Anděločka jako dokonalé protiklady, pak Tucův dokonalý protiklad nalézáme v jeho bratru Pablovi. Čistým správňákem není žádný z těch čtyř a nějakou tu ne-li morální, tedy alespoň kvazimorální převahu nad alespoň jedním z čtveřice má alespoň v jednom ohledu každý. Svým způsobem. Srovnám-li dojem z kvality či prostě požitek z filmu, TnZ jednoznačně vítězí. Všechno je tak sevřeně propojeno, každá scéna má svou působivost a žádná vteřina není navíc. V GBaU je toho navíc až moc. Rozvláčnost, přebytečnost celých scén (téměř celá sekvence od chvíle, co Blonďák opustí Tuca až do chvíle, kdy ho tento podruhé dostihne) vedla chvílemi až k nudě. Osvěžením bylo na půl rozdělené předání tajemství ukrytého zlata a co z toho plyne. A pak zase jen únavné pálící slunce. Leoneho rukopis, tak působivý v TnZ, nabízí sice pěkný zážitek i zde, ale je značně rozmělněn. Namnoze to zachraňovala muzika a osobní kouzlo všech tří postav, ačkoli samotný Eastwood se mi víc líbil v Pro hrst dolarů, třebaže jako celek je to slabší film. (Ovšem i zde je to, se svým univerzálním „jo“, borec největší.) Traktování občanské války mi neposkytovalo „reflexi dějin“, jen mě jako kulisa osobního pohádkového příběhu rušilo a působilo přebytečně, právě jako jeden z rozřeďujících faktorů. Celé dvě hodiny jsem to viděl na tři hvězdičky. Vtipné je, že dojem z GBaU se začal po těch dvou hodinách (kdy je standardní film už skončen i s reklamami!) zlepšovat a zlepšoval se stále víc. Občanská válka už nebyla zbytečnou kulisou, začalo se ukazovat, o čem tento film vlastně je. Je přece o zlatě na válečném hřbitově. Cesta k tomu zlatu vede přes nesmyslné hrůzy zákopů. Teprve díky bitvě o most máme možnost vidět, v čem je Hodný vlastně hodný (kromě toho, že je to sympaťouš). Na jednom břehu počastuje umírajícího seveřanského kapitána kořalkou, vyhodí s Tucem most (spojovník životů rozdělovníkem smrti) do povětří, načež na druhém břehu poskytne umírajícímu jižanskému vojáčkovi svůj kabát a dá mu zakouřit. Zbytečné, řeklo by se. Cigáro si od mrtvého bere zpět, kabát nikoli. (Na hřbitově se pak objeví ve zde nalezeném ponču – co tím chtěl básník říci? Očekávám vysvětlení od sombrérofila Segrestora!). Vidíme, že jakási moudrost lhostejnosti vůči válce a válčícím stranám je společná všem třem titulním postavám, ovšemže každá k tomu přistupuje sobě vlastním způsobem. Zkrátka: zvedl jsem to na čtyři hvězdičky. No ale když Tuco poté, co se dokutálí na hřbitov, začne běhat tanec Extasy of Gold, ústa kritikova oněměla. Náhle není co říci. Čili u mne proběhl podobný vývoj jako u Subjektiva. Pátá hvězdička ozářila celý předlouhý film. Fascinace. Když už to vypadá, že nás pan režisér nabažil a Extasy of Gold bude pomalu končit, rozjíždí se znovu. A znovu. Rychleji. Nekončící extáze. Zlato v zahradě smrti. Jedna z nejmocnějších scén, jaké jsem kdy ve filmu vnímal. Finále jsem si pak už užil, jak se patří. Ta fyzikální dokonalost, s jakou se utvoří a udržuje trojvazebný kruh! Ten Tuco na oprátce hledící na své zlato! Atd. Každá následující rošáda těch závěrečných šachů vyvrací „pravdivost“ té předešlé, přitom je každá sama v sobě dokonalá. Rytmické bubnování, když Blonďák opouští Tuca a ticho, jakmile se ztratí z dohledu. A zase bubnování, když se v dálce objeví. Poprvé zlověstné, po druhé nadějné, přitom pokaždé je to tentýž zvuk. Tím posledním, co Anděločko v životě řekne, je nejprve „Proč?“ a potom „Jak?“. Po pár týdnech jsem si film pustil znovu, abych ho od začátku sledoval jako pětihvězdičkový a stálo to za to. Najednou není nic přebytečného, ani ta dvojitost Tucova pokusu o popravu Blonďáka: musel mu přece provést obojí: napřed oprátku a potom cestu pouští. Mnohem lépe vidím promyšlené detaily i celek. Zdánlivě nešikovný střih, když se bombardovaný Tuco, odjíždějící od břehu, dokutálí k cíli, se nyní jeví jako dokonalý přechod. Atd. atp. Příběh koltů na pozadí historie kanónů. Konečný verdikt: Tenkrát na Západě je vymakanější. Ale Hodný, zlý a ošklivý má Extasy of Gold. Ještě kvíz pro fanoušky: V jedné scéně se objeví tři Indiáni, řekl bych v příznačné roli. Kde? () (menej) (viac)