Nebo a peklo

Krom obvyklých kurosawovských řemeslných kvalit je tady hlavní devizou mistrovsky udržované napětí – v první části otázkou, jak se Gondo rozhodne a jestli se kluka podaří zachránit, v druhé, což je taková (pekelně strhující) Kriminálka Jokohama před érou laboratoří a počítačů, otázkou kdo a nakonec tou hlavní: proč. Odpověď na tu poslední mi vyzněla trochu rozpačítě. Morální rovina filmu působí přirozeně a přesvědčivě, ta sociální spíš chtěně a plytce, ale přesto – se silnějším závěrem by to asi byl plný počet. (03.05.2014)

Jedinečná krimi o výkupném, pro mě lepší než například Howardovo Výkupné s Gibsonem. (22.01.2007)

Jako reflexe hodnotových měřítek liberální společnosti skvělé: jakou cenu má lidský život? Dá se vyvážit kariéra krví? A kam až sahá etická výše v konfrontaci s možnou ztrátou majetku a moci? Kurosawa chytře, nenásilně a velmi konfrontačně o těchto otázkách přemýšlí, a to z různých aspektů a za použití argumentů "z nebe" i "z pekla" (i když se rozdíl někdy stírá). ___ V první půlce nahlíží Kurosawa základní etické dilema v otázce hodnoty lidského života na úkor majetku, moci a kariéry (i ve vztahu ke svým bližním a později i společnosti), druhá je pak vesměs klasickou detektivkou, v níž je největší důraz kladen na příkladnou policejní práci. (25.11.2009)

No to lákavé morální zašmodrchání co je popsáno ve zdejší synopsi je překvapivě jenom malá část opět dost rozsáhlého filmu Akiry Kurosawy. Trochu mě zklamalo, že většinu prostoru nakonec dostane vyšetřovací část - ale je to i tak velmi, velmi nadstandardní detektivka. A těch z atraktivního poválečného Japonska je jako šafránu. 80 %. I po pár měsících nemůžu na tento film přestat myslet. Zvyšuju tedy na celých 95 % a asi mě čeká brzký rewatch. (30.04.2011)

Jasně vyřčená morální dilemata (a související odkopání cynického prospěchářství mamonuchtivých průmyslníků) v napjaté situaci po únosu špatného chlapce rezonují díky vzorové režii, kameře a charakternímu výkonu nesmlouvavého, leč rovného Tošira Mifuneho (v jediné místnosti čekajícího na telefon). Zatímco v prvních chvílích účastná policie jen bezmocně přihlíží komunikaci s únoscem, následně (jako kolektivní hlavní postava) vystupuje do popředí a pečlivě, metodicky prověřuje a poskládává nalezené stopy. Akorát ten závěr při sledování (a dopadení) viníka už trochu přes míru "sociálněkriticky" protahuje. (14.01.2020)

Vyrábať topánky, ktoré niečo vydržia, alebo polopapierové, ktoré vydržia iba mesiac, to je otázka. Korporátne machinácie pomaly, veľmi pomaly, ako je pre Kurosawu zvykom, prechádzajú do kriminálky. Skvelá práca japonskej polície, spolupráca medzi všetkými zložkami a dokonca aj s novinármi je vzorná, až sa tomu dá ťažko uveriť. Nečakane sa film v televízii objavil so starým slovenským dabingom namiesto titulkov a občas som mal pocit, že mi tak ukradol trochu tej atmosféry z intonácie japonskej reči. Hlavne pri vypätých scénach, keď nazlostený Japonec šteká zbesilým tempom. Záver bol však s titulkami, a to si viem vysvetliť buď tým, že sa záver dabingu stratil, alebo bol v tom čase preložený nesprávne držiac sa vtedajších ideologických noriem. Akýkoľvek bol dôvod, bolo to dobre, pretože tak dostal záver správnu japonskú zúrivosť. –––– Ak máte záujem o svojho syna, nevolajte políciu. –––– Môj život je peklom, odkedy som sa narodil. (20.08.2017)

Z osobního dramatu v podobě dosti hutného dilema, přejde film v detailní sledování práci policie, při pátrání po únoscích. No obě části jsou skvělé (ač víc se mi líbla část první). Nebýt konec poněkud rozvláčnější bylo by to naprosto úžasné, takto je to jenom téměř naprosto úžasné :) (20.10.2009)

Asi som slahli lebo som videl uz vyse sest kurosawow a pod pat hviezd som nesiel, ale su proste super. (01.02.2008)

7,5/10 V kategórii "krimi so sociálnym podtextom" je o chlp lepší Nomurov Hrad z piesku, asi preto, že viac smrdí ľudským pachom, kým Kurosawovo Nebo a peklo (ako je to vlastne u neho zvykom) "filmovosťou". (30.09.2008)

Co ktomu říct..............snad jen: nejlepší film o výkupném. (21.09.2007)

Únoscova schovka aneb šlechetný milionář. Pamatujete jedinou zajímavou scénu předání výkupného z Tamahoriho nudného thrilleru s Morganem Freemanem Jako pavouk? Ukradena odtud. Není divu, že Hollywood i čtyřiceti letech chtivě pošilhává. Nebe a peklo (v anglosaských zemích lokalizováno výmluvněji s odkazem na společenský rozměr jako High and Low) shrnuje tolik výborných nápadů, že doslova škemrá o stylové rozebrání. Přitom film představuje produkt Kurosawovy setrvalé fascinace západní kinematografií a zahanbuje své vzory jen jakoby mimochodem. Noir detektivka ohromuje stopáží, troufalostí slučující bezohlednost (prvních 40 minut výhradně na jevišti továrnického loftu; střídání hlavních postav; nečekané zvraty a střídání způsobů vyprávění) s maximálním citem pro poutavost, množstvím nosných nápadů, silou, hloubkou i šíří výpovědi. Třeskutá zábava ani v nejmenším neruší obligátní etický rozměr. Rozpětím příběhu mezi společenskými vrstvami ilustruje pnutí poválečného, průmyslově vzmáhajícího se Japonska, ne nepodobné tomu současnému. Přímé identifikaci zdroje problémů se sice Kurosawa vyhýbá, ale naznačuje jej ve sféře přirozených procesů vyplývajících z prudkých hospodářských změn. Těm jsou lidé, ti v nebi i ti v pekle, vydáni napospas a v jádru zůstávají přes své zločiny a poklesky nevinní (možný výklad zdrcujícího finále před náhlými závěrečnými titulky). Tato smířlivost sice může kritického západního diváka dráždit, ale nepůsobí propagandisticky. Nářez. (20.11.2016)

Kurosawovo Nebe a peklo je hodně zdařilá kriminálka, na které se čas nepodepsal tolik, jak jsem se obával. Celý případ má několik částí, přičemž v každé z nich odhalujeme stále nové skutečnosti jednoho případu. To, co se rozhřeší už v hodině, by většina kriminálek nechala až na svůj závěr. Zde se však postupně kupí nové a nové cíle pro skupinu hlavních postav, takže film nikde moc nestojí a i přes svou delší stopáž stále baví a překvapuje. 4* (8/10) (15.10.2016)

Táto Kurosawova "oddychovka" trvala 143 minút, dajme si ale ruku na srdce a uznajme že taký mjr. ZEMAN "by to zmákol" za polovicu. V dnešnom tempe takáto detektívka istotne sem tam už aj zapadá prachom. Napriek jej kvalitám. Celý film stavia na pointe, známej už od začiatku, a to že únosca uniesol nesprávne dieťa a svoj plán s výkupným napriek tomu nemieni zmeniť. Je to síce jednoduchá zápletka, no vo filme skôr ide o vyzdvihnutie réžie akoby odborného, až detailného vyšetrovania, kde za réžiou ako keby stál sám "vrchný inšpektor". Čistý priemer. (28.01.2018)

[4,5*]     "The kidnapper's right. That house gets on your nerves. As if it's looking down at us."     Kriminálna dráma pozostávajúca z niekoľkých odlišne ladených častí, ktoré sú veľmi podmanivo poskladané do výslednej pestrej mozaiky. Všetko sa začína ako skvelá, nervydrásajúca psychologická dráma, odohrávajúca sa takmer hodinu v jednej miestnosti, kde sa postupne vyfarbujú charaktery jednotlivých postáv. Dianie sa potom presunie do vlaku, kde sa odohrá napínavá scéna ako z nejakého hitchcockovského thrilleru. Potom nasleduje dokumentárne ladená pasáž, v ktorých jednotliví členovia rozsiahleho vyšetrovacieho tímu referujú čiastkové výsledky svojho vyšetrovania. Táto pasáž síce pôsobí trochu zdĺhavo a mierne sa v nej vytráca ten skvelý náboj, ale určite má svoj význam pre celkový obraz. Potom sa konečne rozohrá veľmi pútavá a napínavá kriminálna hra, ktorá sa krásne zamotáva a v ktorej to majú vyšetrovatelia veľmi ťažké, keďže páchatelia sú mimoriadne rafinovaní. Všetko vrcholí nesmierne atmosférickou časťou nočného sledovania, s viacerými veľmi pôsobivými scénami (tanečný klub, narkomani-zombíci). Film má výborné herecké obsadenie, od hlavnej role (skvelý Toširó Mifune) až po charizmatického zloducha (Cutomu Jamazaki). No a tá záverečná konfrontácia obete a zločinca je doslova lahôdková.     "You think I'm shaking out of fear, but I'm not! It's just the physiological reaction from being in solitary too long." (04.11.2022)

Táto detektívka len potrdzuje všetrannosť a univerzálnosť "cisára japonského filmu". Nedokázal som si celkom dobre predstaviť tento filmový žáner pod taktovkou Kurosawu. Teraz už áno. Film, ktorý je adaptáciou románu Eda McBaina - King's Ransom (v našich končinách prekladaného ako Těžké prachy), je klasickým predstaviteľom žánru noir. Na moje potešenie však nesie aj výrazné charakteristické črty svojho tvorcu. Príbeh, zasadený do prostredia povojnovej ekonomickej revolúcie v Japonsku, má jednoduchú zápletku. Gondo (Toshirô Mifune), vrcholový manažér, sa snaží prevziať kontrolu nad podnikom, v ktorom strávil 30 rokov svojho života. Riskuje obrovské zadĺženie, keď sa snaží získať rozhodujúci balík akcií. Život mu náhle komplikuje únosca, ktorý však namiesto jeho syna unesie syna osobného šoféra. Gongo náhle stojí pred ťažkým rozhodnutím. Má obetovať prácu, ktorá je pre neho životom, alebo svoju česť a povesť? Napriek svojej stopáži je film dynamický, svižný, napínavý až do konca. (06.02.2005)

Musím uznat, že tohle je mistrovské dílo, ve svém žánru naprostá špička, nejlepší Kurosawův film, a že jich už několik skvělých natočil. Opravdu jsem byl napjatý celou dobu, a s obrovským zájmem sledoval jak se postupně pátrá po únosci. Kvalitě nahrávájí skvělé herecké výkony (Mifune exceluje) a sympatický, sehraný tým policistů a základní premisa, zaplatit či nezaplatit, jak se zachovat. (06.06.2012)

Ke Kurosawovi nemám moc dobrý vztah. Většina jeho filmů mi přišla zbytečně strašně rozvleklá, pomalá a dlouhá. Tento vlastně taky, ale potěšilo mě, že se odehrává v současnosti a po úvodní nudné takřka divadelní hodině se to rozjede. Přesto nemohu dát více než tři hvězdy. (29.08.2020)

Zatím jsem od Kurosawi viděl jen 6 filmů a dost se mi líbily jenom 2. Prvním byl RAN a druhým je právě High and Low. Kvality tohoto díla tkví jak ve vyprávění tak ve stylu. Ten širokoúhlý formát působí v kombinaci s přesnou kamerou a blockingem dost precizně. Není divu, že mnozí řadí tento film mezi nejlepší cinemascope. Kurosawa skvěle zaplňuje předsevzatý formát, což ovšem šlo čekat, protože skvělé kompozice byly kvalitou, kterou jsem docenil i v jiných jeho filmech, které mě ovšem nezaujaly svým vyprávěním a postavami. Zde mě však zaujaly i tyto aspekty, ačkoliv tam jisté mezery jsou. Myslím, že by to mohlo zasáhnout ještě silněji, kdyby postavy a motivy byly ještě víc prokresleny. Zajímavé je, že film začíná jako komorní drama obchodu (zasazení do poválečného a ekonomicky vzkvétajícího Japonska je skvělé) a soustředí se na otce od rodiny-obchodníka, kterému je v ten nejméně vhodný moment oznámeno, že mu byl unesen syn. Otec chce hned zaplatit požadované výkupné, ale poté zjistí, že nebyl unesen jeho syn, nýbrž kamarád jeho syna a najednou si vyplacením výkupného už tak jistý není. Tím se otvírají jistá morální témata, která ovšem nejsou tak do hloubky rozpitvávána, protože vyprávění se posune jinam. Otec-obchodník a detektivové řeší celou situaci a po uplynutí hodiny stopáže dochází k předání výkupného. Pak se vyprávění soustředí na detektivní práci (tudíž se z toho stává plnohodnotná detektivka), čímž se pozornost odvrátí od otce-obchodníka a jeho problémům a věnuje se jiným postavám. Jakmile detektivové vypátrají únosce, tak nastává působivá (asi 20 minut dlouhá) sledovačka, během níž zločinec hledá nějakou trosku, na níž by mohl vyzkoušet jed, který později chce použít na jiné lidi. Jakmile oběť najde a pomalu se k ní přibližuje, můžeme v odrazu jeho slunečních brýlích vidět odraz světla, což vzbuzuje dojem plížící se šelmy. Závěrečný face2face obchodníka se zločincem je krátký, ale velmi výřečný - je natolik skvělou pointou, že mi to přišlo instantně ikonické a plech, kterým se uzavře vhled do místnosti, působí jako spadlá opona. Tím film také končí. Jak říkám; je to přesná stará filmařina... (08.03.2024)

Začátek slabší, ale zbytek filmu v silném spádu a napětí. A to až do úplného závěru. Ve své době velký průkopník a totální úlet. Dnes po tolika podobných amerických remacích už trošku ztrácí na svém lesku. Každopádně i v dnešní době nadprůměrná krimi, která skutečně neurazí. 8,5/10 (25.08.2010)

Nepatrí to zrovná k filmom, ktoré by som nie ako vyhľadával. Kriminálky, detektívovia, únoscovia, výkupne a podobné tomu sa rád vyhnem. Je to pomerne častá téma, ktorá nič zásadné neprinesie. V tomto prípade to však malo niečo do seba a úprimne ma to strhlo. Proste keď sa AK do niečoho pustil tak to vrcholne zlý výsledok mať proste nemohlo, to som už dávno pochopil. (10.04.2013)