Reklama

Reklama

Franz žije poklidný život v rakouských horách se svou ženou a třemi dcerami. Blížící se válka a nacistické běsnění je tady pouze vzdálený příběh. Řeší se tady jiné problémy, například jestli bude hodně úrody a kdy zaprší, jaká bude zima. Ale i tady dá o sobě Hitler vědět, když si pro Franze přijdou a naverbují ho do války. Projde výcvikem, je nasazen a po čase opět propuštěn domů. Prošel si systémem, pochopil, o čem je a zjistil, že Německo nerazí dobrou cestu. Je agresivní a páchá zlo. Boje jsou k ničemu, plodí zlo a lidi za to platí životem. Pochopí, že tudy jít nemůže a odmítne slíbit věrnost Adolfu Hitlerovi. Jako sedlák, Němec a otec od rodiny není ihned odvlečen a popraven. Daří se mu před systémem ukrýt v normálním životě s rodinou a pracovat. Vesnice a její vedení mu ale dává najevo, že s takovým postojem se daleko nedostane, je pro ně více než nepřítel. Je zrádce. Lidé si proto začnou před rodinou uplivávat a život je těžší. Všechno se dá ale přežít, když je rodina pospolu. Pak ale přijde znovu povolání do přijímače a všechno teď bude jinak. Franz nechce utíkat, nechce dezertovat. Chce ale dát jasně najevo, že jeho se boje netýkají, nikdy by nikomu nevzal život. To se ale neodpouští. Je zajat a zavřen do žaláře... (TV Prima)

(viac)

Recenzie (110)

JitkaCardova 

všetky recenzie užívateľa

Na prahu války jsem už nezvládla dokoukat až do úplného konce, vzpíralo se to ve mně. Malickovi žehnám napořád za Tenkou červenou linii a Strom života, jsou to pro mě fenomény, u kterých mi jde mráz po kůži. Ale přiznávám se, že od K zázraku (2012) dál už mu nerozumím, nebo mě totálně míjí, připadá mi doslovný, polopatický, přeslazený, triviální!, uhranutý vším od mravence po kosmos jako nějaký vymeditovaný poblázněný rádoby-buddhista, nebo jak to říct, ale bez osobního přesahu, autenticity. Zkoušela jsem každý další film, co pak natočil, a připadá mi to příliš adorační a banální zároveň. Moc se těším, že ho tohle období jednou pustí, a posune se někam, kde se na něj zase dokážu naladit. *~ ()

POMO 

všetky recenzie užívateľa

Nejjemnější podání hrůz Hitlerovy války. A přesto emocionálně devastující. Poetický pomník jednomu rakušáckému sedlákovi se svědomím, kterého příběh je až mrazivě podobný příběhu jisté československé historické osobnosti (fašizmus a komunizmus jsou to samé, akorát jeden z nich zašel dál). Místama možná zdlouhavější, ale ve výsledku přehledně strefující všechny styčné myšlenky a pocity příběhové koláže. Navíc, prostředí rakouských alp je pro mě každé léto hlavním přírodním útočištěm a meditativní katarzí, takže jsem se do tohoto Malickova propojení života s přírodou ponořil jak na pozvání. Krásný film. [Cannes] ()

Slasher 

všetky recenzie užívateľa

Klasicky plynoucí Malick tentokrát o vnitřní síle a nezlomnosti ducha vůči zlu, v kontextu druhé světové a krásných alpských obrázků. Ale potřebnou "daydream" frekvenci jsem vyladil jen napůl a spíše se to se mnou vleklo - vlažně, bez většího dojmu, bez překvapení. ()

Dudek 

všetky recenzie užívateľa

Je to slušné, ale rozhodně ne pro každého. Terrence Malick natočil dílo, které si určitě najde velké množství odpůrců. Na druhou stranu musím přiznat, že mě překvapilo doposavadní velmi pozitivní přijetí ve zdejších komentářích. A Hidden Life je totiž poetický film se vším dobrým i špatným co k tomu patří a pokud k němu divák přichází nepřipraven, může být cesta k jeho příjetí kostrbatá. Takovým divákem jsem i já. Úplně první potíž, kterou jsem se tímto filmem měl je jeho jednoduchost. Myšlenky, které podává skrze ústa jednotlivých postav jsou děsivě banální, ba, pokud to trochu přeženu, urážející. Často je podání některých myšlenek podbízivé až kýčovité. Kamera se pomalu posouvá, aby v celku zabrala nádherné lokace a chraplavý hlas přednáší fráze typu: Ten kdo stvořil tenhle svět, stvořil i zlo. Laciné je například i zmlácení dozorcem, které máme možnost sledovat očima hlavní postavy. Další věcí, která mě zaujala, je až adorování obrazu. Mizanscéna je tu pečlivě budovaná, ale záměrně neposkytuje malebnou ani romantickou atmosféru, ke které by snad alpské prostředí mohlo svádět. Malick nabízí krásné scenérie, ale mírnou desaturací barev, centralizací postav a destrukcí obrazu pomocí zvoleného ohniska nebo častého používání rybího oka jde rozhodně proti proudu obyčejné líbivosti. Používáním ne úplně tradičních záběrů - ať je to například zabírání postav bez hlav, či časté podhledy - se mu daří dostat do víru dění a divák má tak téměř pocit, že se v tyrolské vesničce ocitl osobně. To co se Malickovi povede ve stránce vizuální se mu však nedaří zvukově. Použití angličtiny znovu zmiňovat nebudu, chápu jej, i když nepůsobí příliš přesvědčivě. Nevhodně pak ale působí částečné podbarvení němčinou, která většinou doplňuje jako ten špatný jazyk negativní dojem z několika scén. Howardovo hudební podbarvení je klasickou, a občas dost násilnou, nápovědou k tomu, jaké emoce má scéna vyvolávat. Terrenci Malickovi se tak podařilo natočit téměř až agrikulturní poém, který nastoluje jednu důležitou otázku: Může být něco takového jako otázka morálky vůbec banální? ()

johnn333 

všetky recenzie užívateľa

Jednou to všechno získá nějaký smysl, znělo už ve Stromu života. A světe, div se, zní to i tady. Tentokrát by se na ty trademarky, záběrování a Malickovu "náladu" mělo papírově nechat naladit snadněji, pořád - a zejména doma - je to ale dost fuška. Herci mi připadali nejlepší za dlouhou dobu, bohužel jejich projevům to kroužení ruční kamerou kolem nich vůbec nesvědčí a těžko se na ně napojuje. Poslední hodina (vážně jsem to napsal?) ale konvenční sílu má, a tuplem v době, kdy je třeba každý dobrý skutek hezky píárově vykřičet do světa, protože jinak se vlastně nestal. ()

3DD!3 

všetky recenzie užívateľa

Silné obrazy, oslavující krásu života symbolizovanou nezkaženou přírodou okolí rakouské vesničky Radegund kontrastují s útulnými přesto strohými stěnami věznice Tegel. Nepředstavitelná volba jednoho sedláka nepodřídit se státní autoritě vede k postupné ztrátě přátel, postavení a nakonec i svobody/života. Malick naplno využívá svůj styl, který díky pomalému až vleklému zobrazení času dodává čekání na smrt punc realismu. Diehl je přesný, minimalistický a jeho přesvědčení je nečekaně tiché. Vyschla studna. Doufáme, že zaprší. ()

Kaka 

všetky recenzie užívateľa

100 procentní Mallick. Pomalý, přemýšlivý, filozofující. Cesta bojovníka bez boje. Tedy minimálně toho vnějšího. Spirituální film, kterému místy škodí předlouhé expozice a otřesná délka, ale je to další z messages Terrence Mallicka, které zcela jistě nejsou pro každého, avšak své fandy to určitě najde. Film kde je víc zvuků přírody, než filmové huby. ()

castor 

všetky recenzie užívateľa

Autorsky naprosto specifický Terrence Malick je délkou znovu masivní, ale děkujme za to, že se v kladení „zásadních“ filozofických otázek tentokrát brzdil. Pamatujeme jeho neuvěřitelně dlouhé tvůrčí pauzy, za poslední dekádu ovšem přišel s pěti kusy, kdy některé je opravdu obtížné mít rád. Stejně jako samotného tvůrce. Jedni ho uctívají, druzí by mu nejraději na hodně prudkých schodech podrazili nohy. Teď (díky za to) namísto proudu estetizovaných obrazů nabízí i (větší) příběh. Vypráví o vnitřní síle a nezlomnosti ducha vůči zlu okolo, zkoumá nitra tápajících hrdinů. A znovu se snaží navodit dojem všednosti. I když kruté všednosti. Jeho hrdinou je jistý Franz a jeho žena Fani. Mají tři dcerky a hospodaří pod malebnými štíty rakouských Alp. Jenže je válka. Nacismus ničí rodiny, rozděluje vesnice. A Franz si postavil hlavu: odříkáním přísahy Hitlerovi. Nesledujeme střelbu do zátylků, nevidíme ostré boje, nemluvíme o jiných rasách, nepodíváme se do koncentračního utrpení. Jen rodina, hory, víra, teskno, mlčení. A jemná hudba od Jamese Newtona Howarda. A nad tím vším poetik Malick, který předkládá otázky, zda je výš vlastní přesvědčení nebo starost o osamocenou rodinu s velkým hospodářstvím. A její budoucnost. Malick znovu ukazuje lidskou bytost v nejrůznějších podobách a opět předkládá postavy, které se radují, trpí, milují, tápou, hledají. Jsem rád, že je zpět na koni. 70% ()

gogo76 

všetky recenzie užívateľa

"Sú to len slová, vyslov ich a v srdci si mysli svoje..." Nádherný film, ktorý takmer schytal plný počet hviezd. Vizuálne je to skutočne nádhera. Kto videl aspoň jeden film od Malicka vie čo si má vybaviť. Napriek očakávaniu je réžia a celkový vizuál ešte lepší než som čakal. Videl som ten neskutočne magický a príťažlivý trailer, púšťal som si ho niekoľkokrát za deň a nevedel som sa dočkať kedy uvidím celý film. Film nesklamal, skutočne vám ponúkne to, čo sľubuje trailer, narozdiel od 98% ostatných filmov. Malick dokáže urobiť božskú atmosféru, krásne obrázky podmazané podmanivou hudbou, ktoré vás odrežú od okolitého sveta, ale tentoraz mal aj silný príbeh, z môjho pohľadu obzvlášť zaujímavý. Toľko chvály, tak prečo nie plný počet? Vadila mi posledná tretina, kde je Franz väznený. Čakal som viac dialógov, jeho dôvody prečo sa tak rozhodol, rozoberanie situácie na fronte, doma, vzniku fašizmu v Nemecku a Rakúsku, pripojenie Rakúska k Nemecku... chcel som s ním rozoberať to zlo, ktoré iba stručne spomenul . Necháva sa mučiť, ponižovať a ignoruje natiahnutú ruku o pomoc aj zo strany sudcov(skvelý Bruno Ganz ako vždy). Dôvody rozoberá len stručne, dusí to v sebe a je zmierený s osudom. Zachránil by to jeden 5 minútový hutný rozhovor, napr. s Brunom Ganzom, škoda toho, ale i tak je to nádhera a spokojnosť. ++++ Anglická verzia s občasnými nemeckými dialógmi na dotvorenie atmosféry mi prišla celkom fajn nápad, ale nemčina by filmu určite sedela lepšie. Po skončení filmu mi zaplo, že na blurey disku si tú nemčinu môžeme dopriať všetci. 80%. ()

Ephemeris 

všetky recenzie užívateľa

Typický Terrence Malick. Vďaka úžasnej kamere sa stávajú hlavnými hrdinami hoci aj kôš jabĺk, polámaný drevený plot, mrežované okno či pole zlatých klasov. Vizuálna báseň. Avšak čo z toho, keď tá báseň je zase raz dadaizmus. Krásna alpská príroda, dych vyrážajúce scenérie, skvelé interiéry aj kostýmy. Avšak čo z toho, keď slúžia zase raz tomu istému účelu. Strom života bolo prelomové dielo, následne režisér predviedol totálny zásek, našiel si proste tvorivý štýl, z ktorého sa už ani o centimeter nepohol. Najtragickejšie je sledovať scény, v ktorých herci evidentne dostali inštrukcie „robte si, čo chcete, hľaďte si do očí, hladkajte sa po tvári, pobehujte splašene ako deti v materskej škole, hlavne nech to pôsobí autenticky“. Lenže práve tieto scény vôbec autenticky nepôsobia a autorský zámer z nich čpie na sto honov. Prečo teda dávam štyri hviezdy? Asi kvôli tomu čerstvému alpskému vzduchu, ktorého som sa pri sledovaní nadýchala. ()

*CARNIFEX* 

všetky recenzie užívateľa

Snáď opätovne nebudem za kacíra dnešnej kinematografie, no od filmu so stopážou 174 minút, navyše s vojnovou tématikou, očakávam viac, ako len snahu o vyvolanie “mdlej nálady”. Úvodná hodina extrémne nudila, pričom načo bolo dobré to obšírne vykresľovanie pomerov u rakúskych sedliakov v Alpách, skutočne nechápem. Potom “A Hidden Life” konečne trošku ožije, no celkovo sa moje dojmy diametrálne líšia od očakávania. Priemer, ktorý som dosledoval z úcty k dobe. ()

pepo 

všetky recenzie užívateľa

Asi najkrehkejsi protivojnovy film vobec. Po dlhych rokoch Malick konecne zase pochopil, ze jedinecny a uchvatny rukopis nestaci, ale potrebuje k filmom aj napojenie na divaka. A som za to rad. Jedine, co mi tam vadilo, ze na to nebol vacsi budget a mozno to mohlo byt o 10 minut kratsie. Inak opat uchvatna filmarcina, plna podnetnych myslienok a tentoraz aj strhujuceho pribehu. Posledna pol hodina ma dostala na kolena a pri najsilnejsom "I love you" za dlhe roky som dostal emocne KO. Ale aby ste neboli prilis nateseny, tak je to samozrejme stale hardcore art. 9/10 ()

Fiftis 

všetky recenzie užívateľa

Držal som držal asi 2 hodiny ale potom som to už ozaj mal chuť vypnúť. Neskutočne natiahnutý film. Áno. Krásne scenérie, neskutočné obrázky, príroda a tak. Ale dej je jeden des. Hitler tu je v dobových záberoch zachytený pri svojich plamenných prejavoch a zároveň predvádzajúci tančeky v Orlom hniezde. Zlo tu vlastne nie je prítomné, o iných rasách a európskej fronte sa de facto nehovorí. Tento špecifický dramatický tvar diváka vťahuje viac do vnútra ústredné postavy. Divák sa nevie vcítiť do hlavnej postavy. Viac som počas filmu sympatizoval s jeho manželkou než s ním, pritom August Diehl je veľmi obstojný herec. V Nehanebných Bastardoch bol skvostný nácek. Na mňa táto snímka nezapôsobila. ()

Cappuccino 

všetky recenzie užívateľa

Prírodné scenérie boli famózne, príbeh Franza ma zaujal už z traileru, ale stopážou to Malick mierne prepískol. Život hlavného hrdinu s manželkou a jeho postoje voči nacizmu neboli objasňované do takých detailov, aby bolo potrebné snímku naťahovať na skoro 3 hodiny. ()

Big Bear 

všetky recenzie užívateľa

,,Mám právo nechat se zabít abych nemusel zabíjet? '' ----- Tuhle záležitost jsem si schovával dlouho. Podobně jako dobré pití, které nechcete jen tak otevřít a schováváte si jej na nějakou lepčí příležitost či zkrátka jen na ten moment až budete mít dostatek času a klidu si jej vychutnat. Malick není pro každého, ale já naštěstí patřím k těm, kterým jeho filmy i myšlenky něco říkají a kdo si je umí naplno užít. Chce to ale onen rituál naladění se a klidu, protože při luxování či rozhovoru s návštěvou či dělání úkolů s drobotinou si jej opravdu neužijete... Malickovi filmy jsou většinou plné pokory, pokory před Bohem, životem, přírodou... Před tím vším, před čímž je člověk jen malinkaté zrníčko písku. Avšak zrníčko písku na kterém také záleží. Příběh z Radegundu z horského ráje v Rakousku mně opravdu dostal. Do země prostých lidí, horských luk, dřevěných srubů, nádherně modré oblohy a obrovských skalních velikánů jednoho dne přijde válka. Muži jsou povoláni k výcviku a vstupu do armády. Zatímco většina z odvedených přijme svůj osud, někteří dokonce nadšeně hajlují a oslavují postupy nacistických vojsk, silně věřící Franz si čím dál více klade otázku k čemu to je.. Zabíjet nevinné, napadat cizí země, okupovat se zbraní v ruce... Naštěstí sedláci jsou z armády vraceni zpět, zemědělská výroba je pro Třetí říši důležitá. Když však v roce 1943 se válečná štěstěna obrací v neprospěch Německa, vzpomene si armáda i na sedláky a povolává je zpět. Franz je však rozhodnut zbraň nepozvednout a nepřísahat věrnost Hitlerovi, kterého považuje za vraha. Pro takové však Německo mělo připravené koncentráky, věznice i popravčí. Říše se chvilku snažila dotyčného zlomit, ale když se to nepodařilo, nakládala s ním jako se zrádcem a nepřítelem. Franz stojí před těžkým morálním rozhodnutím podobně jako kdysi mistr Jan Hus. Podepsat věrnost a zachovat si život, nebo se nezpronevěřit svědomí a Bohu a nést si za to pozemské následky... Rozhodnutí pro věřícího člověka nadmíru těžké. Obzvláště když se za podpis přimlouvá i farář z jeho rodné vsi a manželka se dvěma malými dcerkami, které čekají na tátu... Jenže ďábel zkouší slabost všelijak i skrze dobré skutky snaží se nalomit duši zkoušeného.... Film je opravdu náročný, je tam mnoho zajímavých filozofických a dramatických momentů kdy mezi nejsilnější považuji dotaz soudce ,,Vy mne soudíte?''. Ačkoliv kamery se tentokráte jako v Tenké červené nedržel skvělý John Toll, Widmerovi se mne podařilo dokonale zmást, protože opět to mělo ten vizuál... Klouzající záběry, tu zblízka tu z dálky, občas brané z různých úhlů a v neuvěřitelných detailech... Co záběr to nádherný obraz. Prostě Malick. Hudba Howarda film krásně podkresluje, ale jakoby lehce, nejsou tam snadno zapamatovatelné momenty ... Trochu mne rušily ty střihy často uprostřed nedokonaných dějů, ale takto to asi tvůrce chtěl a nepovažoval za nutné předvádět to co bylo znaznačeno až do polopatického konce. Z úplného konce vám bude hučet v hlavě podobně jako z toho dobrého pití i když si dáte jen dvě sklenky... Sám nevím jestli se hrdina rozhodl správně. Každopádně si takové rozhodnutí zasluhuje úctu. ,,je lepší trpět jako podrobený, než se stát podrobitelem''... Z morálního hlediska a z hlediska čitého svědomí toto myslím platí univezálně ať už věříte v Boha či nikoliv. Úžasný zážitek, opět umělecké dílo pane Malicku! * * * * * ()

HAL 

všetky recenzie užívateľa

Malick směle kráčí směrem k Bellu Tarrovi v tříhodinové meditaci nad svědomím a skromností, nacistickým lágrům a malosti lidí navzdory. A Jörg Widmer za kamerou čím dál víc dohání svého mentora a duchovního otce Lubezkiho. Ani tady jeho kvalit zdaleka nedosahuje a má se pořád co učit, jeho volné létání světem s širokým sklem z filmu technickými nedostatky občas nepříjemně vytrhne, ale většinu času zvládá na výbornou, a z oprýskaného vězení i z nádherné alpské krajiny komponuje fascinující a vtahující obrazy, aniž by se zpronevěřil civilnímu tónu filmu. A mám fakt radost že Malick po svých třech posledních filmech opustil takřka bezcílné proudy myšlenek odnikud nikam a soustředil se zas na nějaké konkrétnější téma - a co víc, tak silné. 8/10 ()

Rocky62 odpad!

všetky recenzie užívateľa

Nový filmový rok jsem rozhodl započít nějakou poetikou a řekl jsem si, Hidden Life by mohla být ta správná volba. Na urážky vůči tomuto dílu jsem však už unaven, takže je přenechám těm, kteří byli/budou patřičně ohromeni tímto velkolepým eposem o životě sedláků na vsi. Od Malicka už nechci vidět ani fotku. ()

Marze 

všetky recenzie užívateľa

Jak si může někdo uchovat svou vnitřní nevinnost v temné době? To je bolestivá otázka a Malickův film má odvahu se na odolnost ptát. Stalo se to před 70 lety, ale může se to stát i zítra. Film celkem postrádá vnitřní napětí, ale je to až náboženský zážitek. A nikdo ve světě se o hrdinovu vnitřní svatost nezajímá. ()

Reklama

Reklama