Bible
The Bible
La Bibbia
Réžia:
John HustonKamera:
Giuseppe RotunnoHrajú:
Michael Parks, Ulla Bergryd, Richard Harris, John Huston, Stephen Boyd, George C. Scott, Ava Gardner, Peter O'Toole, Gabriele Ferzetti, Eleonora Rossi Drago (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Neopakovatelné vyprávění Starého Zákona a biblických příběhů, které je klasikou kinematografie. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (46)
Bůh je krutý. ()
Jojo... O těch úvodních deset minut mohl ten film být kratší. Ale nebyl by kompletní. Těch dvě a tři čtvrtě hodiny se sice na první pohled jeví jako fakt děsivá stopáž, ale mě osobně tohle zpracování hříšné knihy vtáhlo a i když je jeho tempo v duchu předlohy opravdu velmi pomalé, mě to fakt uteklo. Překvapivě se jedná o výborný spektákl, který sice výpravným velkofilmům typu Desatero přikázání či Ben Hur nesahá asi ani tou výpravou ani po kotníky, ale přesto do téhle party i co se kvality týče skvěle zapadá. Škoda, že nakonec nedošlo i na zbývající filmy (ať už jich bylo v plánu jednokolik), ale na druhou stranu se tomu moc nedivím. Nicméně ze všech zpracování různých částí Bible, které jsem dosud viděl, je tohle jasně nejlepší. Atraktivní po stránce herecké (Harris, George C. Scott, Huston, O'Toole) i vizuální. A koneckonců příběhy Adama a Evy, Noea, Sodomy a Gomory i Abraháma jsou opravdu zajímavé. Jen škoda, že té stavbě babylonské věže a zmatení jazyků se věnovaly jen asi tři minuty. Pro ty, kdo nemají trpělivost tu knihu číst (což je pochopitelné, taky se k těmto lidem řadím), je tohle asi ta nejlepší možnost, jak se se Starým zákonem seznámit. Mohu jen doporučit. 85 %. ()
Filmu se nedá upřít výpravnost a nenásilné ztvárnění Bible. Nicméně je to spíš pro ty, kteří se o náboženství zajímají. Pro mě to byla spíš nuda. ()
Veľmi pekne spracovaný biblický film, ktorý sa veľmi presne drží skutočnej Biblie a to sa mi páči. Biblia si zaslúži spracovanie, ktoré sa neodchyľuje od jej krásneho posolstva a úžasnej histórie. Plus veľmi dobre znázornené scény stvorenia sveta, Adama, bratovraždy Ábela Kainom, Noemova archa, príbeh Abraháma, no proste všetko. Výborné a vierohodné. ()
5. Septembra padlo 15.555 hodnotenie a ja sa tak vraciam ku písaniu komentátorov po skoro pol ročnej pauze. Niekto začína niekto skončí. Obľúbený užívatel dostal ban , sloboda prejavu . Btw Dávid nič si z toho nerob, oni nevedia aký úžasný človek sa v tebe skrýva. Teraz ku filmu, vyše trojhodinový epos. Začiatok sa podobal na nejaké hotové sci-fi. Veľký tresk vyobrazený na ten rok veľmi dobre a dokonca má to aj celé bavilo. Tak ako samotná Biblia v knižnej podobe. 4* ()
Film, po ktorom nechápem, prečo točil Gibson Umučenie Krista, pretože pri tejto 3 hodinovej šialenosti sa do role utrápeného mučeníka vžijete omnoho lepšie. Skutočne nevydarená adaptácia bez štipky čo i len pokusu o atmosféru. Jediné, čo stojí za to, je hudba, zábery z dokumentárnych filmov v úvode a ešte scéna s Babylonskou vežou. (Inak ľadové medvede v Noemovej arche za sto bodov.) ()
Bible byl v roce 1966 vrchol a zároveň labutí píseň sandálového historického velkofilmu a na dlouhé roky také labutí píseň historického filmu jako takového. V žánru se tvůrci od počátku točili kolem křesťanských témat (Ben Hur, Roucho), aby nakonec natočili dvě verzi příběhu Ježíše a ve finále publiku naprudko narvali do chřtánu rovnou celý Starý zákon. A je to neusledovatelné. Tříhodinový film, ve kterém jindy skvělý Huston naprosto rezignoval na jakýkoliv příběh, zpochybňování, vysvětlení i jakékoliv aspoň trošku živoucí postavy pod nánosem biblických charakterů. V podstatě je to slovo od slova, scénu od scény Bible, což pro ateistu znamená kolosální nudu. A tentokrát to nezachránily ani žádné pozlátka. Akce nulová, hudba patetická, výprava je pár lokací v poušti, davové scény nulové. Půlka scén se odehrává v naprosté temnotě, kde je utopená i celá rajská zahrada a stvoření světa, zničení Sodomy se odbyde laciným efektem na pozadí, známí herci (Harris, Nero, O´Toole, Gardnerová) nemají co hrát. 2* snad jen za pár věcí - Babylonská věž a Noemova archa jsou působivé a Scott dokázal dát Abrahámovi aspoň trošku uvěřitolenosti v jeho pochybách, což vrcholí při finálním obětování. Jinak opravdu dnešním pohledem byť i s láskou ke starým filmům nesledovatelné. ()
Velkolepá ilustrace Starého zákona, která znalého podkladu už poněkud nudí. ()
Dabingforum: V českomoravském znění: (ČT) Jan Šťastný - John Huston (vypravěč), Petr Stach - George C. Scott (Abrahám), Igor Bareš - John Huston (hlas Boha), Libor Hruška - Flavio Bennati (hlas Hada), Kateřina Lojdová - Ava Gardner (Sára), Petr Pospíchal - John Huston (Noe), Samuel Budiman - Alberto Lucantoni (Izák), Radana Herrmannová - Pupella Maggio (žena Noemova), Petr Lněnička - Angelo Boscariol (Chám), Lukáš Jurek - Richard Harris (Kain), Daniel Bambas - Michael Parks (Adam), Klára Jandová - Ulla Bergryd (Eva), Václav Rašilov - Gabriele Ferzetti (Lot), Josef Pejchal - Peter Heinze (Šem), Jiří Dvořák - Peter O'Toole (Tři cizinci), Nina Horáková - Zoe Sallis (Hagar), Michal Gulyáš, Petr Jeřábek, Alexandr Postler, Radka Krninská, Barbora Mudrová, Roman Víšek (titulky) Překlad: Pavel Danko, s využitím Českého ekumenického překladu Bible Odborný poradce: Pavel Nápravník Dramaturgie: Petr Farkaš Mistr zvuku: Adolf Vojta Asistentka režie: Hana Somolová Vedoucí produkce: Markéta Vyšínová Vedoucí dramaturg: Zdeno Kubina Vedoucí realizace: Pavel Fuchs Dialogy a režie: Michal Vostřez Vyrobila Česká televize - 2022 ()
Poctivé víceméně doslovné převyprávění počátečních kapitol Starého zákona, alespoň těch nejpodstatnějších pasáží. Huston se nejvíc vyřádil asi na Noemově arše, to bylo až neuvěřitelně dokonale, téměř puntičkářsky zobrazeno. Pozoruhodný snímek, i když je velmi popisný. Ale i samotná Bible je někdy svou popisností únavná, dokonce mnohem víc než tento film. ()
Nádherné obrazy a krásná hudba, ale přece jen je to trochu dlouhé, a děj je více méně jasný dopředu. Pokud jste však Starý zákon nečetli, je tohle ideální náhrada. ()
Nemecky nazov: Die Bibel - Am Anfang schuf Gott... ()
Od počátku filmařiny chtěli tvůrci zobrazovat biblické příběhy. Obecně se historické filmy a podobná témata těšili největšímu zájmu právě v 50. a 60. letech. Bible je docela epický projekt, protože jen její první část má hluboce přes dvě hodiny. A z tohoto pohledu jsou nejzajímavější právě úvodní události. Jak vznik světa tak Adam a Eva či potopa. Pak už snímek trochu klesá k nudě a kdo nezná víc než jen nejznámější biblické příběhy tak se v dalších epizodách nejspíš nevyzná. Ona je totiž také složitá interpretace. Mnoho křesťanů vám celou řadu událostí vyloží po svém a bude je chápat rozdílně. Zůstanu tedy u toho, že vizuální a triková stránka vypadá opravdu kvalitně. ()
Epizodické převyprávění některých kapitol biblické knihy Genesis, které je v epicky patřičném a důstojném stylu monumentálně vybudované od těch nejzákladnějších filmových úrovní. Svým epochálním vyzněním, patosem a velkým množstvím materiálu se ale veškeré dění velmi znatelně utápí a dusí ve svém obsahu, který působí lehce povrchním, pomalým a nikterak zajímavým dojmem, přičemž veškeré svaté písmo knihy je čteno jako obyčejná, ničím nezajímavá historická kniha se záměrným ignorováním náboženského a duchovního podtextu. Zároveň filmu nelze odepřít jeho velkolepost, která jenom dokazuje, jakým byl Huston obrovským režisérem, jelikož veškeré záběry působí promyšleně, chytře a takřka nabývají dojmu obrazů s jistým nádechem estetiky. Taktéž se velmi cíleně drží původního obsahu knihy, takže současně přispívá k obecné znalosti biblického textu, který může být pro mnohé působit odtažitě, a zároveň ho žádným způsobem nemění a neupravuje. ()
Ve své době krásné zpracování počátků lidí podle Bible s plejádou známých hvězd. Pro mnohé se může dnes zdát až moc zdlouhavé, popisné a nezáživné. Nicméně se jedná o nádhernou filmařinu. ()
Spektakulárny takmer trojhodinový epos vizualizujúci najdôležitejšíe príbehy Starého zákona od stvorenia sveta až po Abrahámove obetovanie Izáka. Veľkolepá produkcia a seriózne herecké výkony adekvátne veľkosti témy ktorú sa snažili obsiahnuť nestratili na kvalite napriek zubu času. Zábery babylonskej veže či zničenej Sodomy a Gomory sú úchvatné ešte dnes. Zaujímavé je, že český dabing použil echo, aby mal boží hlas väčší efekt, kým v americkom origináli má Boh hlas normálny. ()
Prkenný film, Bible slovo za slovem, postavy promlouvají, jak bylo psáno, a samozřejmě to působí nepřirozeně. Jakože humor s Noem tedy na mě moc nefungoval. Ovšem pokoukání velkolepé. ()
Doslovné převyprávění podstatné části knihy Genesis pro analfabety. Nic proti tomu, podobným způsobem vznikla v dějinách umění mnohá mistrovská díla, ale tomuto počinu chybí do mistrovství hodně. Zaujme snad jen onen rozpor mezi snahou po monumentalitě mýtu a pokusem o zlidštění onoho mýtu tak, aby byl stravitelný pro člověka 20. století, což na počátku století našeho působí už spíše groteskně. ()
1) Kain si zpátky odsypává, aby se na oběti bohu nepředal. 2) Kde se vzali ti lidé, které měl začít potkávat Kain, když Eva a Adam měli být jedinými vyhnanci z edenské zahrady a výlučnými prapředky lidstva? 3) Když člověk sestrojí něco nefungujícího, má to přirozeně za své selhání. Co by pak měl cítit bůh, jemuž se lidstvo zvrhává na krutou bytost? Navíc jestliže ta krutost je nezbytná následkem nutnosti trestat? A tedy je vlastně jen důsledkem toho, že člověk je masově vzato předurčen k vzájemné nedohodě a nepořádku? 5) Bohu nevadí incest: „Z rozmanitých druhů zvířat, z každého po páru vejdou k tobě, aby se zachovala při životě.“ 6) Zbytnělé ego despotovy moci přirozeně pokouší autoritu reality absurditami. Vymyslí si i s ohledem na potřeby obce, dlouhodobou udržitelnost a referenci ke geografickému kontextu zcela neorganickou stavbu, jen aby znevážilo moc, kterou tuší za vším chodem věcí, jež chce samo řídit nejen povrchově příkazem, ale jako vlastní motivační substrát a všudypřítomné božstvo. Ono chce být vlastním duchem svobody, cítí se reprezentovat smysl veškeré vůle a v jeho vizích se má také veškerá vůle protnout. Nerespektuje gravitaci skrytých pravidel mezilidského fungování, onu tíhu vazeb, zájmů, identit, onu potřebu být respektován a mít jistý komfort, dokud má zřetel k druhému či obava z něho dávat ještě smysl. Pokouší trpělivost podřízených, vysmívá se jí a tímto hazardem se sebezáchovou utvrzuje svůj pocit moci. Proto když zpyšnělý Nimrod provokativně vystřelí šíp do oblohy, aby předvedl, kam až se vypnul se svou nesmyslnou věží a že sám bůh, v něhož otrok může věřit jako ve svou poslední naději, buď nikdy nebyl, nebo se raději schová, - je konečně ztrestán rozvratem pořádku podpírajícího jeho kult, kterak lze očekávat od mytologizujícího zachycení přirozeného spádu poměrů, v nichž se pouze policejně zadržovaný třídní antagonismus vyostřuje a přechází z již tak pobuřující a trvale neudržitelné oligarchie v despocii. Tato leckde jistě mnohokrát opakovaná zkušenost klanového vzestupu a pádu je s oblibou zachycována bájeslovným písemnictvím jako takovým. Šíp posměvačně vystřelený do oblohy má tak pouze symbolickou funkci, odkazující k jakémusi historicky neurčovanému přelomu mezi despotickým a revolučním statem quo. Probuzeno ke vzpouře jím bylo jakési primitivní právní vědomí mas ve smyslu biologického puzení individuality k realizaci sebe sama, vytržení se z podmínek otroctví. 7) Znázornění dohody mezi Abramem a Lotem je příkladem opakující se biblické myšlenky, že si každý vybírá svůj cíl a odhaduje vhodnost prostředků dle víry. Ta bývá odměňována příslibem daru za horizontem příznivé empirické pravděpodobnosti a je zkoušena, vyjádřeno oxymoricky, flagrantní neviditelností. Tento test víry, sloužící bohu k selekci nejsilnějšího muže pro vedení obce, je pregnantně vyjádřen takto: „A Abrahám čekal na boží vůli a bůh mlčel. Tak jako ten, kdo hledá v muži sílu.“ Do sázky v to, či naopak ono kritérium (ontologické) prosperity promítá se vlastně povahově charakterizující důvěra buď v tu bezprostředně panující proměnlivou energii esteticky vesměs indiferentního objektivního (brutálního) „života“, nebo v možná jen halucinoidní hlas na sebe snad upozorňující všemu nadřazené estetiky Stvořitele. 8) Atmosféra zhýralosti odpovídá stavu, v němž se doba hojnosti chce jaksi uspěchaně a ustrašeně stihnout. My svou moralitu máme dnes mnohem snadnější, život si lze rozvrhovat ve střídmosti bez velkého přemáhání, naši promiskuitu kupříkladu, její rytmus, lze velmi snadno skloubit s důmyslným konceptem provozuschopné obce, zatímco tehdy byla třeba nejistota ohledně úrody a bezpečnosti faktorem tak zásadním, že to člověka vhánělo mnohem vehementněji do víru chaotického sensualismu. Oběti jsou tu ukázány ve svém utilitárním kontextu jako otázka víry původně takřka jen zemědělstvím se živícího postneolitického tvora; víra v příslib hojnosti dává i z posledního kusu, je to jako vabank v hazardu. Zdroj nezřízenosti je tu pak mnohem mocnější a vystihuje tyto podstatné aspekty lidského údělu jinak než komické líčení dekadence známé od Petronia a Felliniho. () (menej) (viac)