Whiplash

Naser si! Aneb když něco opravdu chceš, je potřeba si za tím jít tvrdě!!! Když jsem před několika měsíci viděla trailer, nemohla jsem se dočkat až to uvidím :) A když poté zjistím, že je to v Oscarové nominaci - tak jsem se těšila ještě víc. Miles Teller je neobvyklý, neskutečně zpocený a tichý "bojovník", který se nechává stále a stále zkopávat na zem, ale štěstí, že byl tak odhodlán a stále a stále se zvedal. J.K. Simmons byl ve své postavě dirigenta totálně na přes držku, ale právě to na tom bylo skvělé. Po shlédnutí filmu jsem nejen, že ještě 1,5 minuty měla husinu na rukách, ale nechtěla jsem aby film skončil, nechtěla jsem, aby dohráli a to ani nejsem milovník jazzu :D Spíš odpůrce :D Posledních 20minut filmu pro mě bylo děsně náročných, jelikož mi nešly zastavit nohy, ruce, hlava, všechno se mi klepalo aspoň trochu do rytmu a to napětí a to maximum, které tam bylo vytvořeno bylo ochromující. Ve filmu sice zazní pomalu jen pár vět, ale o to důležitějších, ale bodnutí do zad prohlášením :"Myslíš si, že jsem kurva hloupej?". Film má skvělý zvuk a celá ta "ponurá" atmosféra a temnota, která proplouvá zároveň životy všech hlavních postav....Bezkonkurečně nejintenzivnější zážitek posledních několik let. (20.01.2015)

Neuvěřitelný filmový zážitek. Trailer zdaleka nevystihuje kvalitu filmu, tohle se prostě musí vidět. Famózní herecké výkony J.K. Simmonse a Milese Tellera, úchvatné záběry, pestrá škála emocí, skvělá hudba a geniální finále. Osobní favorit na Oscara. (23.01.2015)

Malý snímek s velkými herci a dvouhodinové drama na 107 minutách filmu, aneb sebezničením k dokonalosti. Asi si vzpomenete na čtyři roky Černou labuť, ale Whiplash má více společného s výborným australským Shine z devadesátého šestého, případě s Rockym. Je komornější, víc akcentuje vyhrocený vztah učitel - žák, nejde o rozvláčnou psychologickou sondu, ale o energií nabité drama a hlavní hvězda je tentokrát záporák za katedrou. Tím výčet rozdílů končí. Tedy až na jednu maličkost. Shine se ucházel o šest Oscarů a Geoffrey Rush ho za svůj brilantní výkon tehdy získal. J.K. Simmons na něj teprve čeká. Kdyby si ho letos odnesl, tak by měl cestu do hollywoodské první ligy otevřenou dokořán. A to by bylo jedině dobře. (26.01.2015)

Do půlky filmu jen zručně odvyprávěný příběh o cestě talentu k úspěchu, v půlce film z nalinkovaného klišé uhne a začne zpochybňovat pro Ameriku typické zbožnění absolutních výkonů. Jenže jedna věc je něco zpochybnit, druhá věc je nabídnout jiný a přesvědčivý pohled na věc. Tady Chazell jednoznačně selhává, marně se snaží předstírat, že nabízí něco víc než jen slušně zvládnutá pravidla žánru. (31.01.2015)

Jazzové, psychologické, rytmické, úderné, krvavé, zapocené, orgasmické, deptající. Ó-můj-božééé! Na konci filmu jsem chtěla vstát a začít zuřivě tleskat, křičet "Bravo!" a dožadovat se přídavku, popřípadě ukecávat partnera, abychom mohli jít ještě jednou, ale v kině by to vypadalo divně. Příběh plný nervozity už od první sekundy, psychologických manipulací a lstí, deptajících činů a to až do konce, až do té doby, než ze sebe hlavní hrdina vymáčkne to nejlepší co v sobě má a možná ještě něco navíc. Herecké výkony skvělé, pan Simmons byl naprosto dokonalý tyran. Miles Teller si musel natáčení také dost užít, nijak nezaostával. Jsem nadšená, líbilo se mi to hodně. ..takovejch jazzovejch orgasmů, tento film u mě bude hodně dlouho.. (31.01.2015)

Jakoby fašounek Vern Schillinger utekl z Oz a rozhodl se učit hudbu... a opět úřaduje. Na to se mi později strašně líbila ta ironie, kdy hraje v jazzovém klubu s partičkou černých jazzmanů. Jako občasný posluchač ska-jazzu s nenaplněným snem v bicích a fanoušek toho Osvaldské nápravného zařízení jsem velmi spokojen... ale to bych byl pravděpodobně i bez toho. Občas možná trochu zbytečně moc vyhrocené a představitel hl. hrdiny značně nesympatický týpek... už bych ho vidět v ničem nemusel. Complete OST (youtube). (Kino Hvězda; 4.02.'15) (07.02.2015)

Neočekávejte příběh aneb jak chudý student v sobě objevil talent díky despotickému učiteli. Andrew je mrcha, která jde přes mrtvoly, aby byl nejlepší a jak se mu naskytne příležitost být mezi nejlepšími, nehodlá se toho vzdát ani kvůli uřvanému tyranskému učiteli, od kterého si nenechá jen tak s*át na hlavu. Ještě nikdy mě hudební drama nebavilo jako tohle, smekám. (21.02.2015)

Po dlouhé době opravdu fascinující film! Lehká obdoba "Černé labutě" lehce šmrclá jakýmkoliv šikanózním příběhem z armády USA.. Naprosto precizně zfilmované komorní, psychologické drama, které celé dokresluje vynikající a gradující muzika.. Hlavní protagonisté - Miles Teller a J.K. Simmons- mě naprosto strhli! Famózní herecké výkony! Po dlouhé době film, který diváka strhne.. Navodí mu pocit husí kůže a zaryje mu nehty napětím hluboko do polštáře.. Donutí na dlouho dobu zadržet dech.. Filmová pecička ;-) (22.03.2015)

(47/2015) / Nepočúvam jazz a asi by sa mi nepodarilo spomenúť si na jeden jediný hudobný film. Po Whiplash sa minimálne ten druhý fakt zmení. A možno ten jazz tiež neni úplne márny. Film je jedna úžasná jazda v ktorej sa strieda herecké a hudobné majstrovstvo. Všimol som si ako precízne sa tu pracuje s tempom filmu. Starostlivo pripravené finále patrí medzi top 5 filmových záverov. (9/10) (06.04.2015)

[Druhé zhlédnutí] Tohle je VŠS - Vysoká škola střihová. Neuvěřitelně vysoká kvalita střihu a obrazu vede hudební (!) film a hraje jednoznačně prim. Odvážné finále, story a herecké výkony si jen tak podopávají v pozadí a hrají jenom druhé housle, protože režisér ví v čem je silná stránka je dítka. Proto si užijeme dějově řídký (ač to vůbec nemyslím v pejorativním smyslu), výborně gradující a hlavně vizuálně bravurně vyprávěný film jaký jsme pár let neviděli. 85 % (16.05.2015)

Quite my tempo... (08.09.2015)

Kdo neumi v jazzu, utika k rocku. (05.01.2017)

Vynikající hudební film se skvělým scénářem a naprosto vynikajícími dvěma hlavními představiteli (obzvláště J.K.Simmons byl nezapomenutelný). Přesto, že nejsem zrovna jazzovým fanouškem (a když, tak spíše toho tradičního), film mne hodně moc bavil od úplného počátku až po famózní závěr. Asi se nám zrodila nová režisérská hvězda, ten "permanentní" střet dvou výrazných osobností nám předvedla se vší parádou a takovýhle režisérsko-herecko-hudební Koncert uvízne v paměti diváka (tedy mluvím za sebe) opravdu na pěkně dlouho. (18.10.2017)

Jednoduše a stručně řečeno to byla atmosférická lahůdka. Napětí mezi Tellerem a Simmonsem se dalo krájet, Simmons získal zcela právem Oscara. Navíc vše bylo doplněno úžasnou jazzovou hudbou, která k NY bezpochyby patří..nemám slov, jsem v sedmém nebi. (12.10.2018)

Silný a přesný průnik do existence umělce, který cítí, že se narodil pro ,,svoje umění." Tento film vnímám jako oslavu umělců a sondu do jejich životů, které v sobě nesou krásu, která je ale podmíněná obrovskou bolestí. (13.01.2019)

Od filmu, kterej se celej odehrává v prostředí orchestru konzervatoře a ještě k tomu je nominovanej na Oscara v hlavní kategorii, bych teda čekala, že nástroje budou vizuálně a zvukově sedět. Ale jinak super vyhrocená podívaná, pro milovníky jazzu povinnost! (16.01.2015)

Už dlouho mě žádný film nedostal, tak jako Whiplash. O to více mě těší, že jde o debut a taky to, že si to všimli kritici. Damien Chazelle napsal obyčejný příběh, ale natočil ho neskutečně působivě a napínavě, že si naše uznání zaslouží. Hodně se mi líbilo jak Chazella stupně napětí a doslova si libuje psychickém a fyzickém teroru, kde kamera neuhne stranou a nechá nás si prohlédnou obličej samotného ďábla v podání brilantního J.K. Simmonse. Simmons předvádí skvělý výkon, ze kterého mrazí v zádech a už z jeho přítomnosti na scéně je cítit obrovský respekt, pokora a hlavně strach. Ale není to jednorozměrná figurka, která jenom křičí, ve svých očí sebe vnímá jako dobrého člověka, kterých chce oddělit zrno od plevelu. Poprvé jsem uvěřil, že Miles Teller má na to aby zahrál Reeda Richardse v nové Fantastic Four. Do té doby, než jsem viděl Whiplash jsem to mu nevěřil, že to zvládne, ale po tomto filmu, už mám mnohem menší pochyby. Teller je tady opravdu moc dobrý a jeho zápal je obdivuhodný a srovnání s Rockym a Černou labutí nejsou od cesty, nýbrž je to pravda ve své nejkrystaličtější podobě. Film je hodně napínavý a záběry na bubnování dokážou, že budete film sledovat s otevřenou pusou dokořán a přát si ať už je konec a ten vždycky přijde o několik momentů déle. Nejvíce to platí o scénách tréninku a samozřejmě o skvostném konci, který působivý jako málo co. Whiplash je prostě pecka, kterou chcete vidět a až jí uvidíte pochopíte proč. (18.01.2015)

85% ... Výborná jazzová hudba. Výborný Simmons. Pútavé od začiatku do konca. Možno by som si pár veci odpustil, alebo iné rozobral viacej. Kvalitné dielko. (25.01.2015)

Přiznám se že dramatu o bubnování na umělecké škole jsem se trochu bál. A o to více jsem teď nadšen. Prostředí hudební školy a snaze o perfekcionismus je dokonalé, bubenické záležitosti skvělé a obě hlavní postavy, každá se svou formou psychopatických sklonů a snaze o dokonalost/úspěch, každá však z jiné strany - "učitel/žák", naprosto brilantní. Simmons si nezadá s abuzivní "nalejvárnou" ala US Marine Corps, Teller je zase perfektní variací na studenty bojového umění, jdoucí s absolutní odhodlaností vší silou přes bolest fyzickou i psychickou k jasnému cíli. Tohle je vyloženě tango dua Teller-Simmons, ostatní postavy jsou jen šmouhy v pozadí. A přitom je to výpravou velmi komorní. Ale efektní i efektivní. A i přes mou úvodní skepsi má u mě Whiplash definitivně palec nahoru. (27.01.2015)

Damien Chazelle, pro mě zcela neznámý pán do této doby, napsal a zrežíroval precizně své hudebně-psychologické dílo. Prakticky není snad co vytknout. Z relativně běžné zápletky se podařilo získat co šlo. Vyprávění naštěstí nezbředává příliš do vedlejší dějové linie, ta by jen narušovala intentizivní požitek. Dává se tu prostor pouze na vydechnutí, nicméně jedná se o kratší pasáže. Celé dráma se na konci perfektně uzavírá a já tak mohu jen obdivovat tento pro mě jasný oskarový favorit. Whiplash je důkazem toho, že i celosvětově nepříliš známí herci dokáží zahrát velké role. (31.01.2015)