Brazil

Asi abych si Brasil dostatečně užil, musel bych jej vidět v pořádné kvalitě a v originálním znění. Bezesporu je to velmi zajímavý film a ve svém žánru patři mezi nej. Gilliam neselhává v tom nejsilnějším co má a to ve vizuální stránce věci. Jen mě mrzí nedostatek humoru, přeci jen je to od člena Monty Python. Takových scén jako přetahování se o stůl bych tam uvítal víc. (31.10.2007)

Už jsem pár Gilliamových filmů viděl a až na Fear and loathing in Las Vegas mi všechny přisli normální, ale Brazil je něco fakt divnýho. Film je výbornej a hlavně konec je vynikající. Na druhou stranu se vůbec nedivim, že film nebyl v kinech moc úspěšnej. (05.04.2010)

Surrealistickej hardcore. Fakt netusim jestli je v tomhle filmiku nejaky poselstvi ale pan Gilliam se tady utrhl ze retezu (19.11.2011)

Děj je situován do jakési paralelní reality, kde začal technický rozvoj dříve než u nás a šel trochu jinou cestou. Díky tomu jsou zde k dispozici počítače a zároveň i potrubní pošta. Technické vychytávky, které tu lze vidět, jsou fascinující. Proč vymýšlet plochou klávesnici a připojovat ji k PC kabelem, když klávesnice už byla vynalezena a používá se u psacího stroje? Proč neadaptovat psací stoj na počítač tím způsobem, že se do něj zamontuje monitor a nějaká ta elektronika? Obrazovka je, pravda, maličká, ale této nesnázi lze odpomoci tím, že se před ni postaví lupa. No a podobně je tomu se vším. Politické poměry: pěkně drsná diktatura latinskoamerického typu s přebujelou byrokracií. Tím jsou načrtnuty kulisy, v nichž se odehrává filmový zázrak. To, že komičnost a hrůznost jsou sestry, píše kdesi už Ladislav Klíma, a vědí to i čtenáři románů Franze Kafky. Plnou měrou to platí i o tomto filmu. (04.11.2022)

Ehm. Tak jo. Počkat, já jsem nespal a tohle nebyl podivný sen? Ne vážně...přesně takhle to totiž působí... 7,5/10 (09.04.2023)

Sledovat Gilliamovi fantasmagorické světy, to je pohlazení na mé filmové duši. (03.05.2024)

Velice zvláštní a úchvatný film, který mi nedá spát. Velice emotivní, s úžasnou tripovou atmosférou a perfektně padnoucími hereckými kreacemi. (29.07.2004)

Extrémně náročný snímek (zmatek + dlouhá stopáž), temná atmosféra, grotesknost, černý absurdní humor, byrokratický šiml v celé své kráse. Nemůžu dát plné hodnocení, protože se z toho nejprve musím vzpamatovat - velmi rád se na to ale po letech opět podívám. Dávám ****1/2. Štěstí přeje připraveným, já jsem na tento film úplně připraven nebyl. (30.04.2005)

Pro mne doposud nejlepsi film, timto filmem si u u mne Terry zajistil prvni misto v zebricku reziseru. Typicka Monthy Pythonovska poetika s typickymi Monty Pythonovskymi filmy. Prvni pulka se nese v komickem duchu ala MP ale v druhe casti projde film zmenou kde se i ten nejcinictejsi divak prestane smat (lidi vysici na hacich pred pojistovacimi agenty nemuzou v nasi dobe nikoho nechat klidnym) a vse konci genialnim surrelistickym koncem. Navic zrejme nejlepsi alegorie na 1984 zde se film vyrovnal knize ikdyz kniha byla spise jen inspiraci. Bravo takhle se maji tocit filmy. (11.11.2005)

Nadčasový. (09.06.2007)

Takové bombardování diváka těmi nejnemožnějšími nápady se jenom tak nevidí. Je jasné že tento film si desítky milonů přiznivců nenajde. Přesto, nebo spíš právě proto je Brazil světlem v dnešní temnotě, chaosem v pořádku, otazníkem uprostřed věty. Z hlavy ho jen tak nedostanete i když bude dlouho trvat než ho tak docela strávíte. Po celou dobu sem si říkal jak sakra mohl Gilliam na něco podobnýho sehnat peníze? Kdo byl ten dobrodinec/chudák kterej se k tomuto upsal jako producent? Když tohle viděl musely mu slézt vlasy hrůzou z hlavy..Brazil do kina miliony nenaláká, o to více ho uvítá klubové publikum. (20.10.2007)

Tragikomedie, antiutopie, love story, sci-fi a jistě by se našlo více kategorií, kam byste mohli film zařadit. Příběh jakoby vzatý zpod pera Franze Kafky ale natřený silnou vrstvou černého humoru. Nápadů je v něm nepřeberně, já vzpomenu na plastickou operaci Samovy matky, kdy jí lékař natahuje kůži na obličeji originálním způsobem. To bych doporučila použít do reklamních spotů kosmetických salonů. Pro mne nejlepší snímek Terryho Gilliama. (06.06.2008)

Ako som tak pozerala film Brazil, rozmýšľala som, čo má vlastne toto byť? Najprv to sem-tam pôsobilo ako párodia, aj keď na nič konkrétne, skôr na žáner dystópie ako taký. Keďže paródie mám rada veľmi málo a ešte menej, veľmi sa mi ani Brazil nepozdával. Postupne som to však začala radšej brať za zosmiešňovanie ako spôsob kritiky a to už bolo únosné. Na môj vkus trochu príliš surrealistické, ale každopádne veľmi zaujímavé. (29.04.2009)

Brazil je snímek, který je velice těžko stravitelný. Rozhodně je zapotřebí vidět více než jednu projekci. Na poprvé moc šílené a průměrné. Uvidíme v budoucnu...,ale tohle mě narozdíl od režisérových 12 opic úplně minulo(zatím). (17.08.2009)

77% (16.12.2009)

Tak tady se s hodnocením ČSFD opět neshodnu. Pro mě to byl film bez hlavy a paty, plný ohavných kulis a nervy drásající hudby. Originální, to sice ano... Ale k čemu to je, když je to jedna velká zmatenina? Abych jen nehanil, několik scének bylo úsměvných a několik efektů povedených. No a to je asi tak všechno... Film byl asi 20x delší než by mi bylo příjemné a toto utrpení nehodlám už nikdy znovu podstoupit. Suma sumárum: slabé 2 hvězdy. (07.11.2010)

1984 meets absurd drama. (07.04.2013)

Directors cut je fakt lepší než původní verze, přesto zůstávám u 5*. (05.12.2018)

2,5 "Care for a little necrophilia?" Nie som veľkým priaznivcom retro štylizácie v sci-fi filmoch, dokonca keď ju vidím znova a znova v ďalšom filme, už ma aj začína mierne otravovať. Chápem to tak, že je to lacnejšie a aj jednoduchšie ako vymýšľať nejakú futuristickú víziu sveta. Aj preto ma takáto režisérova vízia sveta budúcnosti príliš nebavila, nepôsobila na mňa pozitívnym ani negatívnym dojmom, jednoducho ma nechala chladným. Pritom takýto absurdný svet, kde byrokracia vládne absolútnou mocou, dáva zaujímavé filmárske možnosti. Za všetko hovorí fakt, že som už film videl dávnejšie, ale úplne mi vyfučal z hlavy, viem len, že ma vtedy vôbec nebavil. Je to predovšetkým Gilliamovým filmárskym štýlom, ktorý mi nesedí, zo všetkých jeho filmov, ktoré som videl, ma bavilo len 12 opíc (aj to s istými výhradami). Jedno z mála pozitív filmu je vtipnosť, pozerateľný je pre mňa jedine vtedy, keď ho beriem ako absurdnú komédiu. Výborné sú viaceré čiernohumorné scény, hlavne tie s pokazenou klimatizáciou a formulárom 27B-6. V tomto duchu vynikajú niektoré výborné komické postavy ako ilegálny opravár Robert De Niro, systémový opravár Bob Hoskins, či desivo komický Michael Palin (atraktívna Kim Greist bola ale herecky úplné jalová). Lenže to je všetko málo, ako celok je to rozkúskované, skečovité (hoci je to údajne Gilliamove najucelenejšie dielo, dramaticky najlepšie vystavané). A nepomáha mu ani dĺžka, keďže je tu viacero nudných pasáží (najmä sny hlavného hrdinu). Trochu to zlepšuje ten šialený záver, ktorý má niečo do seba. Nebudem teda sám seba klamať, ako to robia mnohí používatelia, že v tom tuším nejakú genialitu. (31.08.2021)

Výtvarně zajímává totalitně-byrokratická antiutopie. Film je přeplněn satiristickými vtipy. Problémem je, že některé vtipy buď nefungujou nebo mi nepřipadají srandovní. Ten kdo četl 1984 nebo Překrásný nový svět od Aldouse Huxleyho asi nebude ničím překvapen. (07.01.2004)