Brazil
Brazil
Réžia:
Terry GilliamKamera:
Roger PrattHudba:
Michael KamenHrajú:
Jonathan Pryce, Robert De Niro, Katherine Helmond, Ian Holm, Bob Hoskins, Michael Palin, Ian Richardson, Peter Vaughan, Kim Greist, Jim Broadbent (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Tak ako jeho snímka Dvanásť opíc, tak aj tu umiestil Terry Gilliam príbeh do ťažko definovateľného obdobia v budúcnosti, kde armády bezmenných úradníkov strikne dodržiavajú kancelársku etiku a na každom rohu ich sprevádzajú fantaskné prístroje modernej doby. Sam Lowry je tiež úradník. Sníva o živote mimo technológií len so ženou svojich snov. Stretáva sa s Jill, ženou z jeho snov. Nič však nie je také jednoduché ako sa zdá a systém nakoniec dostane každého. (ASFK)
(viac)Recenzie (559)
Čím starší ten film je, tím aktuálnější téma obsahuje. Absolutní byrokrtatická společnost, kde šéf úřadu se bojí podepsat jakékoliv kontroverzní lejstro a na veškeré služby má monopol jedna společnost. Užasné výkony: Pryce, Holm, Palin, Hoskins a další. "Potřeboval bych nějak informace." " Jsi na ministerstvu pro získávání informací, tady se inforamce neposkytují, tady se získávají!!!" ()
BAFTA 2 : Výprava, Vizuální efekty ()
Bizardní podívaná. Jakýsi mix sci-fi budoucnosti a 30-tých let. Pochopil jsem to jako varování před přebujelou byrokracíí a totalitními režimy. Celkově mě to ale moc nevzalo. Některé nápady dobré (silnice obklopené billboardy, snový nepřítel v podobě obřího samurajského válečníka..) ale většinou už to na mě bylo příliš ujeté. Sci-fi prostředí na mě musí působit aspoň trochu uvěřitelně aby mě zaujalo a tady to všechno bylo moc papundeklové a postrádající logiku. Celkově to také mohlo být a dost kratší-ke konci už jsem často kontroloval hodinky. Takže i když je to rozhodně zajímavý film a chápu že někomu to sedlo, za mě nemůžu výš než ***... ()
Tento film si nejspíše užijete, pokud jste častěji konfrontováni s byrokratickým aparátem a úřednickou mašinerií, a chcete to nějak hodit za hlavu. Není možná férové, i když třeba nasnadě, stále vytahovat při každém utopisticky a na totalitu zaměřeném dílu G. Orwella a jeho 1984 a srovnávat. Brazil u mě totiž oproti 1984 nevzbuzoval otázky, nedával mi na ně ani odpovědi. 1984 je obžaloba a rozsudek. Brazil je jako řeka, proud se mě zmocnil a vláčel korytem, aby pak v závěru notně potlučeného a očištěného něžně položil na písečnou pláž, kde jsem upadnul v sen. ()
Brazil jsem poprvé viděla v kině a velice mě pobavil svým inteligentním, satirickým humorem. Myslím si, že tato alegorie na byrokratický systém řízení, který se střetně s odbojem v podobě hlavních hrdinů, kteří se do sebe zamilují, je opravdu důmyslná. Nakonec mě vždy opravdu zamrazí, když to vypadá, že hlavní hrdina je jen napojený na počítač a vše se mu zdá. Řekla bych, že se jedná o Matrix, ale takový, který nabízí mnohem víc zamyšlení;-) ()
Neskutečná magořina. Pokud si nelibujete v podivnostech, tak si tento film radši nechte ujít. Ztráta času pro většinu normálních lidí. Pošukům se to může líbit. Odpad dát nemůžu, určité kvality se tomu nedají upřít, ale přesto to nestojí za dvě a čtvrt hodiny pozornosti. ()
Pěkné, opravdu pěkné a není to hlavní proud filmové produkce. Chvílemi jsme čekal Briana, ale nedorazil. reklamní scéna s rourama/trubicema je geniální, a trubice provází celý film. Je to leitmotiv filmu a cosi znamenají. A konečně jsem si splnil filmový sen dokouknout Brazila. ()
Ta bizarnost me bavila, co me nebavilo, byl ten totalni pribehovy chaos. ()
Mnozí si tu stěžují na humor. Podle mě je ve filmu jednoduchý a nenásilný a připadala mi jeho přítomnost ve filmu od začátku přirozená, přestože jsem o snímku před jeho projekcí věděl pramálo. Stížnosti na přeplácanost děje chápu, samotnému mi ale v nejmenším nevadí. ()
Tak zase jednou po delší době chci napsat komentář. Píšu ho asi hlavně pro lidi, který uvažujou jestli se na film chtěj nebo nechtěj kouknout. Vzhledem k relativně vysokému hodnocení se totiž může zdát, že bude Brazil ideálním filmem třeba na páteční večer. Ve většině případů tomu tak ale nebude. Brazil je sice kultovní film, plný promyšlených detailů (záměrně se snažím nepoužít slovo geniální) a dějovými linkami, které člověku dojdou až později (nebo třeba vůbec), ale zároveň je potřeba také vzít v úvahu fakt, že převážná většina obsahu je více či méně roztěkaná a navozuje spíš atmosféru grotesky než normálního filmu. Pro člověka, který relativně špatně snáší takové ty bláznivé francouzské nebo italské filmy, u kterých kadence slov vystřílená za prvních 10 minut vysoce převyšuje celý scénář běžného českého filmu.. pro takového člověka (stejně tak jako pro mě) nebude sledování tohoto filmu příliš příjemnou nebo zábavnou záležitostí. Na jednu stranu si obsahu filmu nesmírně vážím a respektuji ho, na stranu druhou mi ale silně vadí jeho ztvárnění. ||| Hvězdičku navíc jsem chtěl dát za konec, ale vzhledem k příšernému zvukovému podkresu a úmorné délce to neudělám. ()
Pythonovská verzia Orwellovho 1984. Ťažko pochopiteľná, ťažko stráviteľná pre bežného mainstreamoveho diváka, pretože presne tak, ako v prípade 1984 aj tento snímok odsudzuje mainstream ako taký. Každú ovcu, ktorá vybočí zo stáda zaženie naspäť ovčiarsky pes, aby celé stádo išlo tam, kam chce pastier. Takže vitajte v stáde a zaraďte sa. ()
Pro mě jednoznačně lepší, než Dvanáct opic. Daleko lépe totiž vystihuje stav současného světa i mé obavy ze světa budoucího. Jasně, inspiroval se ledasčím, ale proč ne? Miluju Giliamovy spontánní nápady, které ale přesto nakonec výborně zapadají do celku. Vize jsou to bolestné právě tím, jak se podobají tomu, co zažíváme v našem nezměrně absurdnějším světě. ()
Nemôžem si pomôcť, ale tento film mi nesadol. Celý som si ho do konca pozrel až na tretí pokus. Na zasmiatie to teda nie je (i keď sa miestami snaží). A zase jeho vážnosť a alegóriu (čo alegóriu, veď je to už dnes skoro všetko realita!) rozbíja a zrieďuje práve tá gilliamovská estetika (či poetika?). A navyše si myslím, že ani výber hercov trošičku nevyšiel... Najviac ma pobavilo, ako presne dokázal Terry Gilliam predpovedať kancelárie 21. storočia :D ()
V hlavní roli se objevuje ostříhaný a oholený Jakub Kohák, který se snaží najít ženu, která se mu objevuje ve snech. To je tak první věta, která mě napadá po zhlédnutí filmu :). Ale teď vážně. Terry GIllima jako obvykle ukazuje svoje futuristické vize, tentokrát využil děj antiutopického románu 1984 ale nevím, jestli to byl dobrý tah. Děj byl hodně zmatečný, některé pasáže byly dost nelogické, ale na druhou stranu se tu objevují momenty, u kterých si říkáte, jak je to geniální. Nejlepším hercem ve filmu byl určitě Robert De Niro, u jeho scén jsem se nejvíc bavil. ()
Zdlouhavá psychedelická dystopie. Ani spousta povedených hlášek mě nedonutila dát třetí hvězdu. ()
Naprostá stupidita, co si hraje na velké umění. ()
Nelibila se mi prehnana nadsazka a vazne tema na pozadi to nezachrani… ()
Zo začiatku ma prekvapilo to spracovanie, kde bolo tlačené ako po vizuálnej stránke, tak aj hudobnej či scenaristicky na hranu chápania, ak sa človek nepripravil ako ja. Našťastie som to dobehol. Famózne herecké obsadenie, mladý Prace, De Niro, Ian Holm, veľký bonus. Poslednú polhodinku som si na ten extrém zvykol už si užíval tu nádielku, extrémne pomalého vyobrazenia spoločnosti, kde na všetko je papier aj na papier. Finále opäť opus extrému, na tu dobu masaker……80% ()
Súvisiace novinky
Ridley Scott se vrací ke kořenům
Tedy ke sci-fi. Vetřelec a Blade Runner Ridleyho proslavili. A teď by se k rodnému žánru rád vrátil. Prý to plánoval už dobrých 20 let, ale nedařilo se mu získat práva na předlohu, kterou už dlouho… (viac)