Hry o život: Drozdajka 2

Sklamanie. Nemyslím si, že Francis Lawrence je zlý režisér, ale toto ho asi moc nebavilo a len zhrabol prachy, inak si neviem predstaviť ako je možné, že záverečný diel je taký dlhý a nudný. Myslel som si, že sa to rozdelilo na dva diely kvôli obsahu, ale tuším, že sa už všetko rozdeľuje iba kvôli prachom. Na to, že to ma byť záverečný diel je to strašne nudné, mdlé, nezaujímavé, Katniss nejaké vodcovstvo a hrdinstvo vôbec neveríte. Predlhou nepoznám, ale verím, že napätia bolo v kniha viac ako tu, pretože tu sa podarila iba jedna scéna v kanály s príšerami. Jeden s najhorších záverov série čo som videl. Ešte, že ten James Newton Howard tam spoľahlivo funguje. Obľúbený soundtrack: Sewer Attack, Your Favorite Color is Green. 50% - 2* (22.06.2016)

Lepší než minulý díl, ale horší než ten první. Poslední Hunger Games jsou řemeslně jistým produktem, na kterém je vidět každý utracený dolar. Bohužel ale do cíle neběží, spíš obezřetně kulhají, protože se bojí dát prostor víceru hrdinů a nabídnout opravdu strhující finále. Francis Lawrence měl rozhodně na víc. Jelikož ale nemohl utéct od předlohy, musíme se s Katniss rozloučit bez velkého dramatu. Škoda. (6/10) (19.11.2015)

Průměrné finále, které do svého konce pohodlně kráčí, využívá všechny své dolary a nechává diváka pohodlně sledovat, jak že to celé dopadne. K nelibosti fanoušků zde ovšem chybí pořádný spád, zdrcující záběry na docela povedené zvraty či překvapení a v neposlední řadě něco opravdu výrazného a zapamatovatelného. Ne úplně špatné poslední části také ubližují některé nelogičnosti a mezery ve scénáři. Určitě to mohlo dopadnout lépe. [55%] | Kino - Prom. (26.11.2015)

„Ahoj, jmenuji se Lenka Dutohlavová, jsem hormonálně nevyvážená, škaredá, hloupá a otylá patnáctiletá piča s rovnátky. Knížka byla úpa boží a filmík totálně super!“ „Ahoj, já jsem Tomáš Teplý, stošedesáticentimetrový poďobaný a šikanovaný lůzr, a prvním rokem studuji perspektivní obor kuchař– číšník-vypatlanec. HG bylo po HP jednoznačně to nejlepší, co jsem v životě četl a viděl. A taky to jediné. Prostě LU-KSUS-NÍ!!!“ „Ahoj, mé jméno je Filip Hoffman a hned po zhlédnutí prvních natočených záběrů finálního dílu jsem se předávkoval „Háčkem“, protože jsem zjistil, jakému kýčovitému svinstvu pro nezletilé mentály jsem se to vlastně upsal, a smlouva se studiem jiným způsobem vypovědět nešla.“ Tak nám druhá nejobludnější literární příjice dvacátého století vyvrcholila opravdu „důstojnou“ poslední vizualizací. …………….. Pardon, musel jsem si poškrábat atopický ekzém, který mi během sledování té plagiátorské dystopické pičoviny naskákal po celém verbalovi. Hangrgejs – Mokrýgej II. je totiž skutečným vrcholem grafomanského popkornového braku a kýče, které jsou v tomto případě navíc citlivě skombinovány s opravdu zkurvenou nudou. Slečna Lórencová dotáhla svou kreaturu k naprosté dokonalosti. S permanentně zpruzeným výrazem „svrbíměvýtok“ si sem tam sice otráveně zajede prsty do toulce, neboť Píta je neskutečný slizák a Homosvod mladší na kluky, ale jinak se tři čtvrtiny filmu potácí mezi všemi těmi předčasně dospělými, silně vzdorujícími náctiletými kokoty a vzájemně se zádumčivě častují nejdávivějšími pouťovými moudry, jako vystřiženými z deníčku vymatlané čtrnáctky. Závěrem si Ketnys krátce vystřelí jak z odporně zlého komunistického diktátora, tak z uzurpátorské kapitalistické pizdy, aby nastolila jedinou spravedlivou a demokratickou vládu slaboduchých dětí a ukrutně přebarvené sluníčko mohlo šťastně a spokojeně zapadat nad Mumulendem. Žel to tímhle ale nekončí, protože se trh retardovaných potratů dělnické třídy dosud nenasytil, a vymetastázovaly nám tu mezitím neméně kulturně hodnotné Diverdemence a Debilrynty, Hangrgejs bez dvou za dvacet. (12.03.2016)