Hry o život: Drozdajka 2

Pro mě hodně velký zklamání a nejhorší díl. Francis Lawrence je z obliga, ten předvádí standardní kvalitu, kterou ještě šperkuje minimálně třema parádníma scénama, bohužel Suzanne Collins to neustála. Všichni tady píšou, nevím proč, jak je druhá část Síly vzdoru lepší než první, no ani hovno, řeknu vám. Jo, v předfinále se hodně kecalo, ale aspoň to dávalo smysl a člověk z dialogů mohl něco vytěžit. Tady? Kecá se minimálně stejně, ale když jsou pak i tak dost průhledný karty na stole, člověk se ptá, jestli se k tomuto musel opravdu dostávát přes dvě hodiny. Mně vyvrcholení příběhu přišlo teda hodně naivní, laciný a rozhodně ne inteligentní. Čekal jsem zvraty a podrazy, nikolivěk putování "společenstva luka a šípu". Vysvětlí mně někdo, proč lezla parta lidí kdesi kanálama, když pak došla na místo určení ve stejný okamžik jak všichni ostatní? Jako dvě hvězdy jsou krutý, ale dávám je v rámci série, protože toto fináe scénáristická slabota je. Jinak 60% a Hunger Games jako celej 75% pobere. (21.11.2015)

Lepší než minulý díl, ale horší než ten první. Poslední Hunger Games jsou řemeslně jistým produktem, na kterém je vidět každý utracený dolar. Bohužel ale do cíle neběží, spíš obezřetně kulhají, protože se bojí dát prostor víceru hrdinů a nabídnout opravdu strhující finále. Francis Lawrence měl rozhodně na víc. Jelikož ale nemohl utéct od předlohy, musíme se s Katniss rozloučit bez velkého dramatu. Škoda. (6/10) (19.11.2015)

Od posledního dílu Hunger Games jsem dostal přesně to, co jsem dostat chtěl. A plus k tomu byla skutečnost, že se jedná o asi nejdrsnější díl. Až mi bylo líto, že celý ten příběh je vlastně pro mládež a tak se nemůžu dočkat roztrhaných těl nebo vnitřností pohozených po bojišti. Tenhle díl si o to totiž vysloveně koleduje. Každopádně uznávám, že závěr to slušně vynahrazuje. Nicméně stejně tak, jako předešlé díly, má i tento problém s délkou, především s prvními dvaceti minutami. U nich jsem se totiž opět setkal s tím, jak je snadné dvacet minut protáhnout na nekonečně dlouhý čas. Po téhle faktické dvacetiminutovce ale následuje poslední Hunger Game a s ní napínavý sled scén, který mě neuvěřitelně bavil. Na závěr tak dodávám, že v rámci těhlech young adult příběhů je právě Hunger Games ten nejlepší. Hudba výborná, herci perfektní a nebýt té zbytečné natahovanosti v některých momentech, neměl bych problém sahat i k pěti hvězdám. (26.11.2015)

Mělo to skončit kočkou. Chápu, že se tvůrci museli držet knižního konce, ale vyznění filmu není jen v rozporu s proměnou, kterou Katniss v posledních dvou dílech prošla (zmínka o nočních můrách coby připomínce PTSD je s ohledem na kýčovitou stylizaci scény dost nepřesvědčivá). Zároveň umrtvuje veškerý „emancipační“ potenciál celé série, když za ideální stav vydává ten nejpitomější genderový stereotyp. Podobně nedávno Eastwood posledními minutami zazdil Amerického snipera. Jinak přitom jde o vcelku uspokojivou snahu natočit YA blockbuster, který odmítá jisté žánrové konvence (neokázalý začátek, nejepičtější akce dlouho před atypicky intimním koncem, rozmlžená hranice mezi dobrem a zlem) a má co říct i dospělým (válečná propaganda, zánik starého světa, překrývání reálných vzpomínek mediálními reprezentacemi). Film stejně jako první část Síly vzdoru začíná nezvykle temnou a nebombastickou scénou, ve které je stanoven směr vyprávění. Katniss musí získat (v doslovném i přeneseném významu) zpět svůj hlas, který posledně ztratila. Přesto po většinu filmu není její kontrola nad situací tak velká, jak si představuje a jak naznačuje i její heroizující rámování (na střed, aby dominovala celému záběru a zároveň čněla nad ostatními postavami) a časté záběry její tváře přes celé plátno. Katnissina cesta osobní pomsty je z velké části shora řízeným propagandistickým spektáklem pro masy, v podstatě dalším ročníkem Hladových her, s troskami Kapitolu coby novou arénou. Iluze svobodné volby a boje za spravedlivou věc není zničena tak důsledně, jak sliboval předchozí díl, ale film pořád jde o sympaticky netuctovou pobídku k zamyšlení nad velkovýrobou popkulturních rebelů, jimž uniká, že nebojují proti systému, ale v rámci něj. 75% (27.11.2015)

Svoj záverečný komentár zhrniem v kladoch a záporoch tejto záverečnej časti a čiastočne aj série. Začneme zápormi. Popkultúrnemu svetu Panemu som od začiatku neveril. Pôsobí nasilu, vykonštruovane, postráda pevnými základmi podloženú logiku a smerom ku koncu sa to nezlepšilo. To by museli byť HG o politike, čo nie sú. Katniss a spol častokrát polopaticky vŕšia reči, ktoré sú klišovité aj v iných fikčných svetoch, v tých najvydarenejších dystopických však nie. Pokiaľ sa zamyslíme nad zámerom vynechať najextrémnejšiu a vrcholnú akčnú scénu série, tak ten nepokladám za umelecký, ale tu sa proste hrá iba o rating, deti brutálne vraždenie sledovať nemôžu. Film pôsobí subjektívne dlhším dojmom, čiže, rovnako ako v prípade predchádzajúcich častí ho znova vidieť nemienim. Bohužial občas absentuje elementárna logika, rozpisovať sa čo, kedy, prečo a ako, zbytočne nebudem. A teraz ku kladom. Lawrences, jeden aj druhá sú šikulky. J hrá seriózne ako sa len dá a F točí remeselne na úrovni a vie pracovať s hercami. HG prilákali aj herecké kapacity a nepôsobí to vôbec trápne, hanbu si najmä poslednými, dospelejšími časťami neurobili. Ale čo je najpodstatnejšie v mojom prípade je fakt, že som sa vo svojom veku necítil v kine nepatrične, že tvorcovia občas prišli so silnejšou scénou, ktorá by sa nestratila aj v serióznom vojnovom filme. Napríklad pri pohľade na malé dieťa v náručí z Katnissinej perspektívy a následným udalostiam, ktoré jej dajú nový zmysel. Prípadne záverečná Katnissina dilema s lukom v ruke. Takých scén chcelo byť v celej sérii proste viac. Konečné resumé je asi také, že filmy sprevádzal hype, ktorý táto látka nemohla nijako uniesť a jej priemernosť sa celý čas snažia prekabátiť tí kvalitnejší herci a zručnejší režiséri. Niekedy to dokonca aj fungovalo. (20.11.2015)