Kristián
Christian
Réžia:
Martin FričKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Sláva Eman NováčekHrajú:
Oldřich Nový, Adina Mandlová, Nataša Gollová, Raoul Schránil, Bedřich Veverka, Jára Kohout, Anna Steimarová, Jaroslav Marvan, Čeněk Šlégl, Josef Bělský (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Na jaře 1939 byl natočen jeden z lepších filmů československé kinematografie – Kristian. Tato společenská komedii v režii Martina Friče vznikla podle francouzské divadelní hry "Kristian". Hlavním hrdinou je úředník cestovní kanceláře Alois Novák (Oldřich Nový), který se jednou za měsíc vydává do „velkého světa“ baru Orient. Zde se také seznámí s mladou a bohatou Zuzanou Rendlovou (Adina Mandlová). Ta prohlédne jeho dvojí život a vrátí jej do reality po boku věrné manželky Mařenky (Nataša Gollová). Zuzanina snoubence Freda hrál v tomto filmu Raoul Schránil, stejně jako v několika dřívějších filmech. Přestože námět filmu nebyl nijak objevný, vkusná realizace a oduševnělé výkony obou hlavních představitelů učinily z Kristiana evergreen českého filmu. Kristian byl uveden na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách a Adina Mandlová s Martinem Fričem dostala za svou roli cenu ministra průmyslu a obchodu. V Kristianovi se Adina Mandlová poprvé sešla s vycházející hvězdou Natašou Gollovou, která pak v letech 1939 - 1943 hrála hlavní role v šestnácti filmech a v šesti z nich hrála spolu s Mandlovou. Mandlová s Gollovou se v soukromém životě staly přítelkyněmi, jak o tom vypráví Adina Mandlová ve svých pamětech, přestože v době druhé světové války se dělily o přízeň jednoho muže (německo - český producent Willy Söhnel). Kristian měl premiéru 8. září 1939 a v premiérovém nasazení byl uváděn pět týdnů. Po druhé světové válce byl film uveden znovu, ale tehdy z něj byly vystřiženy některé scény Adiny Mandlové s Járou Kohoutem. Název filmu na originálních úvodních titulcích: Kristian. V dobových popiscích i v jiných písemných materiálech: Kristián. Bytové zařízení dodaly Spojené UP závody. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (318)
Na mne tyto staré filmy plné záměn postav nějak nezabírají. Myšlenka oprostění se od všedního života pomocí fiktivní postavy je pěkná, ale všechna ta nedorozumění a omyly mne unavovaly... 60% ()
Taká filmová legenda, akou je Kristian, nemôže ostať bez môjho komentára. Jeho famózny úspech si zaslúži pozornosť najmä preto, že námet sa dá vyjadriť jednou rozvinutou vetou. Nezanedbateľný je však vzorec správania sa, ktorý je príťažlivý v každej dobe - môcť sa stať aspoň raz za čas niekým iným, tým, ktorému sa klaňajú čašníci a dámy v salóniku slastne privierajú oči pri romantických predstavách, ktoré s neodolateľným šarmom a podmanivým hlasom predvádzal Oldřich Nový. Pridám nezabudnuteľnú pieseň a tým výpočet kladov končí. Všetko ostatné je klišé a prvorepubliková gebuzina, takže film ako celok nemá u mňa šancu siahnuť po štyroch hviezdičkách, aj keď v stovke mojich najobľúbenejších domácich filmov ostane ešte veľmi dlho. ()
Nestárnoucí, okouzlující, zábavné, vkusné, elegantní a stále aktuální. Navíc s kouzelnou atmoséru doby, posílenou laskavou nostalgií, která stírá všechno to špatné co sebou tehdejší doba nesla. ()
Jaké jsou to cigarety? – Poslední vzpomínka z mé egyptské cesty. Vzpomínám si jasně na ten okamžik, kdy jsem si je kupoval v Cairu. Byla tropická noc, palmy šuměly, moře zpívalo svou ukolébávající píseň, cikády toužily po svém bledém milenci měsíci a noc voněla skořicí a kávou. A nad tím vším vznášel se tichý nápěv moslemínovy písně z nedalekého minaretu...mmm...mmm... Je tomu již neuvěřitelných sedmdesát let, kdy se v pražských biografech poprvé ozval vemlouvavý hlas tajemného pana Kristiana, který s nonšalancí sobě vlastní okouzluje jednou v měsíci nádherné dámy v Orientbaru. Film se tehdy stal událostí číslo jedna, opravdovou legendou, ikonou své doby. Základem každého úspěchu je ovšem námět. V tomto případě se o něj postarala stejnojmenná bulvární hra francouzského dramatika Yvana Noé, která sklidila značný úspěch již v polovině třicátých let na prknech vinohradské scény. Je tedy logické, že po ní o pár let později, na úsvitu války, sáhl režisér Mac Frič. Došlo k výrazným změnám, postavy i prostředí byly přizpůsobeny nové, moderní době a příběh, jakkoli originální, získal zcela osobitou, nadčasovou tvář. A konečně, když se řekne Kristian, ozve se okamžitě jméno Oldřicha Nového. Jedinečný představitel světáckého bonvivána i zakřiknutého domáckého úředníčka stvořil ze svého obyčejného človíčka toužícího po tom vzepřít se nalajnovanému všednímu životu univerzální symbol lidské touhy po dokonalosti a štěstí. Vynikající jsou tu ale také všichni ostatní: okouzlující a duchaplná Mandlová, která povýšila svůj zavedený typ na inspirativní portrét ženské rafinovanosti a smyslnosti zároveň, Gollová, jejíž zakřiknutá ženuška snad poprvé upozorňuje na velký komediální talent této vbrzku populární herečky, Marvan, Šlégl, jehož opakující se etuda se ztraceným kapesníček vešla v nesmrtelnou známost, i Jára Kohout v roli, která jej do jisté míry rehabilituje jakožto komika s nezanedbatelným potenciálem. Kristian prostřednictvím luxusních barů, přepychových toalet a moderních bytových interiérů důstojně a s velkou elegancí uzavírá právě skončenou éru prvorepublikového filmu. Velkou, nezapomenutelnou, omamnou svou vřelostí, půvabem i smyslem pro humor. Budiž to řečeno s uznáním a úctou. ()
Dneska mi vadí na tomhle filmu jak oslavuje ženskou hloupost a mužskou pitomost. Adina Mandlová hraje špatně, ale nadnáší se neb jí to její role umožňuje, takže je jako ryba ve vodě. ()
Legendární prvorepubliková komedie má stále svůj půvab. Oldřich Nový ve své ikonické roli, krásná a škodolibá Adina Mandlová, Nataša Gollová proměněná v domácí puťku (ale v závěru opět rozkvete)... a na režisérské židličce Mac Frič, který přesně věděl, co tahle látka potřebuje. ()
Dnes již legendární a i pro mě překvapivě snesitelný film por pamětníky (v tomto ohledu přijímám jen legendární komedie mistra Buriana) o šarmantním úředníčkovi, který se po večerech vydává za Velké zvíře a svým šarmem okouzluje krásné ženy z vyšších společenských kruhů. Vše se změní ve chvíli, kdy zaujme ženu, která o něm chce vědět více. ()
Jen pro ten dnešní den... ()
Kristián je jedna z mála českých komedií třicátých let, kterou jsem viděl, nicméně jde o velice vydařený a poutavý snímek, který dokáže oslovit i dnešního diváka - zejména sympatickým hereckým obsazením a inteligentním humorem, který je na vysoké úrovni a nepůsobí trapně či otravně. Rovněž samotný příběh a zápletka nejsou z žádného tuctové soudku a působí solidním dojmem. Zkrátka jeden z mnoha Fričových komediálních kousků, který se na jeho široké paletě různě kvalitních filmů rozhodně neztratí. ()
Podľa mňa najlepší český film všetkých čias ! ()
Dokonalost sama, je s podivem, že v nejtemnějších časech československé republiky vznikaly ty nejlepší filmy. Oldřich Nový je stejně skvělý v roli šarmantního krále salónů jako v odlehčené poloze uťápnutého úředníčka. Adina Mandlová dokonale hraje sexy mrchu, která ho v jeho dvojím životě pořádně vymáchá a snad každá věta , kterou si ve filmu vymění je i dokonale vtipnou hlaškou. Kdo by na chvíli nezatoužil, alespoň jednou za měsíc, být někým jiným, váženějším... ()
"Zavřete oči odcházím", to je tón hlasu, který mi zní v uších i s odstupeme času. Jeví se to pateticky, ale Kristián a jeho způsoby chování, noblesa, úroveň, gentlemanství a nezaměnitelný hlas, to vše na mě působí jak magnet, i když s nostalgií, která patří ke vzpomínkám. Jen pro ten dnešní den, stojí za to žít.... ()
Jak člověk tomu úředníčkovi rozumí! „Papučky a domino!“ - nemusí jít vždy o papučky a domino, ale ženatí muži, které manželky drží doma zkrátka, jistě dostanou něco podobného v nabídce. A přitom jejich fantazie by letěla do dálav a do výšin! Ostatně - u tohoto filmu (nebo třeba Teorie tygra) si vždy vzpomenu na animovaný snímek Imago (http://www.csfd.cz/film/407021-imago/komentare/) Macourka, Borna a Doubravy. U Kristiána mi trochu vadí podivné chování některých postav, třeba Zuzana by si myslím Kristiána jinak vychutnala a na jeho hrobě si jako zhrzená milionářská fiflena nějaký ten taneček i zatančila, ale je to o interpretaci - třeba skutečně měla také velkou fantazii a touhy. Celý snímek velmi oživuje jára Kohout a jeho slovní humor a slovní přestřelky - někdy jde o nejlepší části děje. ()
Ale jo. Je to prostě dobrý. Je to samozřejmě film se stylem a tempem své doby, ale pořád je to zábavný a srozumitelný i dneska. ()
For Me 79% ()
Klasika naší kinematografie s legendárním Oldřichem Novým v hlavní roli muže se dvěma tvářemi. O ději netřeba psát, spíše bych poukázal na to, že film je starý téměř sedmdesát let, viděl jsem ho mnohokrát, má velmi mnoho dalších "věrných" diváků a především dokáže stále velmi příjemně a kultivovaně pobavit. Kolik takových filmů znáte? ()
Je pro mě osobně až neuvěřitelné, že až do Štědrého večera 2013 jsem neviděl Oldřicha Nového v jeho nejslavnější roli. Situační komedie plné zmatků, nedorozumění, záměn a lhaní mi sedí jak ve filmu, tak na divadle, takže mě Kristian nemohl zklamat. Asi bych jen přivítal, kdyby větší prostor dostala moje oblíbená Gollová. ()
Pradědeček Howarda Wolowitze a vynálezce Clark Kent brýlí Kristian s přehledem přetejká na stupeň vítěze v celogalaktické soutěži o nejslizštější filmovou postavu odevždy navždy a střídá tak Heydena Christensena z Epizody II Hvězdných válek. S větou "...protože jsem s vámi přestal mluvit slovy, ale začal mluvit tlukotem svého srdce." už byly všechny hradby probořeny a já v plodové poloze na okraji svého křesla prokousal nehty u zbytku. Btw, máte-li v sobě sebemenší stopy feministického cítění, you gonna have bad time. ()
"Dnes je pátek, tak to máme, nudle s mákem." :D Jen bych uvítal více Nataši, mám slabost pro její jemné přehrávání (zde roztomilé pofňukávání). ()
Zavřete oči, odcházím..." Asi nejlepší předváůečný film. Vynikající herecký koncert Oldřicha Nového, Nataši Gollové a Adiny Madlové, u které se člověk pobaví, v prefektní režii M. Friče. Příběh je tak trochu ze života, kdy hlavní hrdina znuděn životem, si vytvoří dvojí realitu, ale ani jedna není dokonalá. Svádí po celou dobu svůj vlasní souboj o to, jaký "život" je vlastně lepší. ()