Veľké biele ticho

Art Film Fest 2023 - Košice - Fakt jsem nečekal, že by mě to mohlo až takhle nadchnout. Zpočátku jsem si sice chvíli zvykal, než jsem se do toho dostal, přece jen tu bylo víc mezititulků než by bylo potřeba, ale netrvalo dlouho a naprosto mě to pohltilo. On to většinu času vlastně je klasický přírodopisný dokument, dokonce ani není o nic drsnější než ty od BBC, Animal Planet apod. stanic, ale natolik mě fascinoval tím, že se jednalo o tak staré dobové záběry, že jsem byl v úžasu i z naprosto obyčejných scén, ve kterých třeba jen tučňáci sedí na vejcích. A docela často se tam našel i prostor pro humorný komentář, který to vše příjemně osvěžil. O to šílenější to ale je v kontrastu s celou výpravou, o které se ví, že nedopadla dobře a tak je to v závěru stále drsnější a temnější, až to dojde do konce. V závěru to sice je maličko přehnaně doslovné a na záznamy ze Scottova deníku se dává důraz až možná zbytečně velký, ale i to je jen malé mínus, protože jinak to celé fungovalo skvěle a rozhodně nemůžu říct, že bych se u toho nudil. Opravdu je to tak významné a velkolepé, jak zdejší hodnocení ukazuje, byť jsem se trochu bál opaku. Za mě si to plný počet prostě zaslouží. Viděno s Willy Kufaltem :-) Slabých 5* (21.06.2023)

(1001) Dokument na mě působí hodně moderně, ale snad ještě víc nadreálně. Myslím si o sobě, že jsem dospělá, emocionálně zralá a docela chytrá dívka, ale přesto jsem pár dní po shlédnutí seděla strnule doma na gauči a slabým hlasem svojí sestře říkala: "Mně je vážně líto, že tam ti chlápci umrzli." A potom jsme se spolu dívaly na tučňáky. (19.01.2014)

„Všimněte si, jak opatrně se tato samička vrací ke svým vajíčkům nevěda, že moje kamera a já opravdu nejsme tak špatní, jak vypadáme.“ Normálně se tomuto typu dokumentů snažím spíš vyhýbat a v případě Velkého bílého ticha, který je navíc němý, jsem k filmu přistupoval vyloženě s nechutí, i navzdory vysokému hodnocení. Chyba lávky! Celý dokument mě ohromě bavil. Záběry byly velmi zajímavé (líbilo se mi líhnutí racků ale třeba i život pod stanem), tónování jim ještě přidalo na poutavosti, ale naprosto nepostradatelnou součástí filmu je jeho komentář. Ten je poučný a přitom nenudí, snaží se diváka co nejvíce přiblížit roli spolucestovatele skupiny (oslovování publika, řečnické žádání o svolení něco ukázat apod.-to je ohromné plus na rozdíl od mnoha současných, „odosobněných“ dokumentů). Diváka se snaží zaujmout i ukazováním způsobu natáčení a krom čistého zkoumání a pozorování obsahuje i momenty „oddechu“, které nabízí něco pro zpestření (tancování a box, skákající kočka, fotbal, představování psích týmů atd.). A nutno dodat, že jsem u filmu i mnohdy od srdce zasmál (nejvíce mě bavil život tučňáků popisovaný „naším“ výrazivem). Oproti tomu směrem ke konci snímek silně zvážní a zainteresovaný divák se skoro až zoufale snaží skupince pomoct prodlužováním kreslené čáry co nejdál, bohužel samozřejmě neúspěšně. A ten patos, na který nakonec dojde, není ani trochu otravný, vlastně jde o velmi ojedinělý případ, kde je naprosto ospravedlnitelný. Na dokument budu raději vzpomínat díky jeho zábavnějším částem, nicméně celkově je vysoce kvalitní a tomuto faktu bude odpovídat i moje hodnocení. „Bohužel, tyto norské sněžnice, zvané lyže, byly jediné věci ženského rodu, co jsme v průběhu dvou let viděli.“ (01.06.2015)

Strhujúce dobrodružstvo objavovania môže byť zároveň zábavno-náučným prírodovedným dokumentom o tučniakoch, tuleňoch a čajkách. Dokument z nemej éry tým prekonáva množstvo povojnových nasledovníkov. Tí prírodopisní sa až príliš často tvárili (a tvária) veľmi vedecky, či apelatívne (neustála potreba človeka na niečo upozorňovať, pred niečím varovať). Dobrodružné cestopisy zase nesú v sebe veľmi veľkú dávku seba prezentujúcej márnomyseľnosti, či už vo forme "obetavej pomoci chudákom domorodcom" alebo túžbe prekonať ľudské hranice možného. Veľké biele ticho to má v sebe tiež, ale v nerušivej miere. Nezaťažuje tým celý dokument, naopak ten sa venuje skôr spôsobu prepravovania nákladu, uchvacujúcich záberov na prvé ľadové útvary v mori, či na obrazce zamŕzajúceho mora, pripomínajúce japonské dekoratívne kamenné záhrady a životu zvierat, či už na lodi (kone, psy) alebo vo voľnej prírode. Reštaurovaná kópia ponúka dokonalý, ostrý obraz. Jediná výhrada smeruje k nadbytočne dlhým medzititulkom. Menej je niekedy viac a v celkovom hodnotení to stálo tento výnimočný film jednu hviezdičku. (21.12.2020)

Poprvé jsem navštívil v kině promítání němého filmu a přestože jsem se trochu obával dalšího z řady starých uznávaných filmů evokujících sice zajímavý „muzeální“ exponát, ale bez hlubšího osobního přínosu, nakonec jsem byl velmi překvapen ve více směrech... třeba tím, jak dokumentární záběry dávné výpravy na jižní pól či celodenního zážitku s tučňáky tady nejednou doplňoval i vtipný komentář... jak mě přes zpočátku neustálé mezititulky dostávaly mnohé záběry svou atmosférou... jak navzdory dokumentárnímu charakteru šlo z těch fascinujících záběrů (ať už šlo o putování nebo dlouhé staticky snímané dění ve stanu) postupně vnímat krásný silný příběh podobný hranému filmu... i jak emocionálně silného vyvrcholení jsem se nakonec dočkal. Přitom finále je tu podané působivě přesto, že z těch nejsilnějších okamžiků nevidíme explicitně nic, záběry pořízeny již nebyly a režisér si v této chvíle v rámci sugestivního dovyprávění příběhu vystačí s psaným písmem, několika fotografiemi, ilustrativními záběry a vloženou písní. Možná, že z dnešního pohledu jsem zde občas (zvláště v pasážích evokujících klasický přírodopisný dokument) vnímal některé části jako rozvláčnější, ale odcházel jsem z kina rozhodně velmi spokojen a obohacen. [85%] [Art Film Fest 2023, Košice; navštívěno s honajzem2] (21.06.2023)

Posledná polhodina filmu je impozantná, emocionálne nabitá a má v sebe správne napatie. Aj napriek tomu, že z dejepisu vieme, že prvým polárnikom na Južnom póle bol napokon nór Amundsen. Práve táto skutočnosť bola nepríjemným prekvapením pre Scottovu výpravu a to znechutenie a sklamanie, že ich niekto predbehol o jediný mesiac, malo fatálne následky pre celú výpravu. Preto sa mi zdala posledná tretina filmu najlepšia. To ostatné bolo trochu zdĺhavé, aj keď vobec nie nudné. Príliš veľa času sa venovalo životu zvierat a trochu mi to pripadalo ako prírodopisný film. Našťastie to v mnohých prípadoch zachránil vtip ( naháňanie tučniakov ), alebo dramatické scény ( lov kosatiek ). Takto sa dramaturgicky javí celý film trochu rozháraný. Ale to tvorcovi odpúšťam vzhľadom k dobe vzniku filmu a okolnostiam nakrúcania. Horšie to už dopadlo z následnosťou scén, v 2-3 prípadoch bol strih nezvládnutý. V každom prípade si treba film pozrieť, nehovorí totiž len o neochvejnej túžbe po dobývaní odľahlých miest na Zemi, ale aj o profesionalizácii filmového umenia ako takého. Druhý komentár. (13.12.2013)

Velmi příjemné překvapení. Nečekala jsem, že by mohl být skoro sto let starý dokument tak poutavě a zábavně natočený. Barevně tónované záběry moře, ledové pevniny a místní zvířeny jsou nádherné a popisky k nim hodně vtipné. To se ovšem týká tak asi dvou třetin filmu, třetina poslední, věnovaná finální výpravě britských polárníků, je pak už pochopitelně smutně ledová. (08.01.2019)

Nádherné záběry tónované do žluta, zelena, modra a fialova. Antarktická příroda zde vypadá monumentálně. Dobré tři čtvrtiny filmu vypadají jako přírodopisný dokument, dokonce s častými humornými scénkami. Teprve závěr přináší drama a patos, zde naprosto pochopitelný. (13.03.2015)

Souhlasím, že to je úžasný příběh. Když jsem o Scottově výpravě četl Zweigovu esej v knize Hvězdné hodiny lidstva, tak jsem až skoro nedýchal. V tomto dokumentu se to ale - kromě závěru - poněkud rozplizlo. A to jsem viděl jen 77minutovou verzi. Není proč dávat nadprůměrné hodnocení. (10.03.2014)

Nemůžu uvěřit, že hledím na autentické záběry..., skvělé! Poněkud mě rušily jen dobové titulky, uvítala bych komentář přímo v záběru a plynuleji si tak užila tu vizuální nádheru. (19.10.2016)

Neskutečně silný film, jehož poslední půlhodina v kontrastu s místy až zábavnou dokumentací výpravy člověka pohltí a nechá v něm stísněný pocit ještě dlouho po projekci. (25.03.2015)

Výborný dokument zobrazující expedici na jižní pól. Krásně nasnímáno, ozvučeno, vtipně a poutavě odvyprávěno. Z odlehčené polohy (první dvě třetiny filmu) bez větších problémů přechází i do polohy vážnější a dramatičtější – opět naprosto s přehledem, kdy si dokument vystačí i s několika málo záběry. Ve zkratce dokument, který mě dokázal zaujmout, rozesmát, i rozesmutnět. Nad hodnocením tentokrát nemusím moc dlouho přemýšlet. (24.03.2015)

[4,5*]     "These Norwegian snowshoes, spelt SKI and pronounced SHE, were, alas! the only shes we saw for about two years."     Prehistorický, takmer 100-ročný dokument, ktorý prekvapivo dokáže uchvátiť krásnym (zreštaurovaným) obrazom, ale najmä tým ako výborne a aj moderne opisuje polárnu výpravu kapitána Scotta, plnú dychberúceho dobrodružstva. Je pre mňa podobne príjemným prekvapením, akým bol aj Nanuk of the North (1922). Výborné spracované sú aj tie prírodopisné, humorne odľahčené pasáže (o dravých čajkách, tuleňoch, či tučniakoch). Hoci je celé dielo úplne nemé (z čoho som mal mierne obavy), zvuk mi v ňom napodiv ani veľmi nechýbal. Malá škvrna na filme sú len tie rušivé patriotické komentáre (predovšetkým v závere), ktoré si tvorcovia mohli pokojne odpustiť (zase, na druhej strane, sú autentické). Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete.     "We have been wiling to give our lives to this enterprise, which is for the honour of our country." (03.07.2022)

"A teď, chci vám představit 'Negra', maskota Expedice, společně s jedním z jeho přátel námořníků." Pak vidíme černou kočku hrající si s vousatym námořníkem. (07.12.2015)