Véča

Ač můj vkus nikdy nebyl naladěn na novou vlnu a kinematografie 60. let, ať už česká nebo světová, mne v naprosté většině případů míjí, tak Atentát považuji za výborný film, který je výjimečný v kontextu Sequensovy tvůrčí dráhy a ve srovnání s některými předcházejími českými širokoúhlými filmy kvalitativně zcela nepochybně o několik kategorií výš. Zpracovává do filmové podoby příběh o tom, jak několik českých hrdinů za druhé světové války neslo svůj pomyslný kříž na Golgothu, aby zbavili československý národ kata Heydricha. Pravdou sice je, že tvůrci sami o sobě prohlašovali, že se snažili co nejvíce přiblížit skutečným událostem a dobové recenze skloňovaly věrnost realitě ve všech možných pádech, ale v žádném případě nelze uvažovat o tom, že by snímek byl do všech nejmenších detailů věrnou kopií toho, co se skutečně odehrálo. I pokud film zachycuje události tak významné jako Atentát, je nutné mít na paměti, že se filmový svět nerovná skutečnému a s výhradami přijít až v případě, kdy by režisér ve filmu postavil skutečnost na hlavu a zcela převrátil hodnoty činů, které opravdové osoby za svého života vykonaly. Navíc kdo může s přesnou jistotou určit, jaké materiály měli tvůrci během připravování filmu k dispozici. Ve výsledku Atentát ani neaspiruje na to, aby se stal věrnou kopií reality. K čemu by pak byly kompozice některých obrazů, jež připomínají spíše vizuální poetiku Františka Vláčila, než historický dokument prorežimního tvůrce. Neodvažuji se tvrdit, že jde o ty samé postupy u obou tvůrců - oproti Markétě Lazarové, kde je docela často důležitá akce zachycena rozostřeně na pozadí záběru, tak Sequens naopak zaostřuje na narativně důležité objekty a činnosti, čímž navozuje i více realistický dojem. U většiny scén režisér využil kompozici obrazu do hloubky, kdy je zabíráno větší množství postav od velkých detailů až po celky v jednom jediném záběru. Velmi často využívá pohybu panoramatického kamery k přenesení pozornosti diváka na jinou postavu, která se během záběru objeví v obraze, a ukončuje záběr velkým detailem na obličej postavy, kdy jsou na pozadí vidět další lidé, se nimiž byl hrdina ještě před několika vteřinami v interakci. Jaké bylo překvapení, když jsem zjistil při porovnání s filmem Ať žije republika, že Atentát má při o 30 minut kratší délce téměř třikrát méně záběrů, přesto působí obrazově velmi dynamicky. Kamera je totiž neustále v pohybu a neustále předává pozornost od jedné postavy k druhé. Představitelé hlavních rolí odvádějí skvělé výkony a není jim prakticky co vytknout. Samotná závěrečná sekvence, kdy již parašutisté čekají nevyhnutelný konec, je koncentrovanou ukázkou většiny užitých stylistických postupů ve filmu a ještě dlouho po závěrečných čtyřech výstřelech parafrázujících motiv z Beethovenovy Osudové symfonie mi v uších zněla slova: "Vzdejte se, nic se vám nestane!"

Starou verzi z r.1931 mám rád především kvůli Karloffovi, který hraje monstrum.Monstrum v této adaptaci nemá tolik prostoru,ale jeho ztvárnění,namskování,ale i oproti staré verzi je de Nirova kreace prostoupena emocemi,původní touhou konat dobro,jež se mění díky vlivům okolí.Celý děj spíš odpovídá verzi Mary W. Shelley,než kterákoliv jiná verze,co jsem zatím viděl.I tato adaptace však není úplně přesný přepis,ale liší se většinou jen v detailech nebo vynecháním jedné pasáže z knihy.Ostatně tomuto filmu takový zásah jen prospěl,u knihy jsem měl místy pocit,že je taková rozvláčná, pomalu postupující a ve filmu mě Kenneth Brannagh pomalu nenechal nadechnout.Výtvarník kostýmů se musel opravdu ,,vyřádit'',ať se zrovna děj odehrával v bohatších vrstvách,nebo ve městě plném chudých,měl sem pocit,že historická věrohodnost je na dnešní poměry ,kdy si mnoho lidí cení víc nesmyslnou hollywoodskou slátaninu s obrovským množstvím faktických chyb,úžasná.Snad jediná věc co mi vadila byla druhá Frankensteinova kreace,utvořená z těla s popálenou hlavou,která rozhodně nebyla na pohled příjemná. Doporučuji shlédnout film před přečtením knihy,nejsem si jistý,jak moc by se mi líbil,film kdybych znal o něco lepší knižní podobu.Frankenstein není dokonalý,občasné chyby jsou ale víc než dostatečně vyváženy kvalitní podívanou apodle mě je tahle adaptace ta nejzdařilejší vůbec.

Nejlepší Pes Baskervillský všech dob. V žádné jiné verzi na mne nedokázala tak zapůsobit ponurost anglických blat zahalených do lezavé mlhy. Nepoznal sem lepšího Sherlocka Holmese než Petera Cushinga. Jakákoliv novější adaptace mi spíše připomíná svým zpracováním ne příliš dobře natočenou detektivku se zajímavou zápletkou. Žádný z novodobých Holmesů nedokázal být tak přesvědčivý jako Peter Cushing v této svojí roli. Mladý Christopher Lee působí dokonale aristokraticky,elegantně,jako pravý člen vyššího stavu,oproti slabošským a zdegenerovaným příslušníkům urozené rodiny Baskervillů zobrazených v jiných verzích této Doylovy novely. Mrazivá blata jsou jiná než kdekoliv jinde. Ač je na nich jasně poznat, že byly natočeny v ateliérech, mají v sobě jakousi zvláštní ponurost. Cáry mlhy zahalující a schovávající strašidelné prostředí starých ruin, ve kterých se kdysi odehrála děsivá vražda. Bezesporu neexistuje lepší filmové zpracování nejslavnějšího Holmesova příběhu,než tot od slavného Hammer studia.