Koža, v ktorej žijem

Po čertech divná záležitost. Antonio jako úchylný chirurg byl fakt cool a asi se mi tu zatím líbil nejvíce ze všeho co jsem s ním viděl... Akorát v případě Roberta Ledgarda měla platit poučka: Místo dvakrát měř, jednou řež - spíše dvakrát vyšetři co se tu noc stalo, než jednou uřízneš... V tomto ohledu mi zápletka lehce připomněla australského Horsemana (2008). Elena Anaya byla skvostná, ale.... jen jako herečka, na filmovou Veru se mi jako na ženu nějak těžko myslelo... ////// Celkově fakt úlet ale řemeslně dokonale zpracován. Asi jako když akademický sochař z kamene vytesá pneumatiku. * * * * (02.10.2012)

Ďalší zo skvostov modernej španielskej kinematografie, brilantná, no aj pomerne ťažká dráma s veľmi netradične pojatým príbehom a zasadením. Almodóvar znovu boduje a hrá sa s divákom až do záverečnej minúty, kedy konečne pochopí, čo je vlastne pravda a ako blízko k nej bol. Vysoký počet scenáristicky geniálnych zvratov a zápletiek, ťažká atmosféra, skvelá réžia i herecké výkony vytvárajú jedno zo zásadných diel svetovej drámy. Skladám poklonu. (17.06.2012)

Zajímavý film to ano, takový styl se nevidí denně, ale abych byl naprosto unesený, to fakt ne. Téměř první hodinu se divák nudí a až na pár zajímavých scén provází první část opravdová nuda. Druhá polovina je o dost lepší a nápad začal bavit. Celkové vyvrcholení včetně závěru bylo dobré a to byla jediná záchrana. Délka je obrovský úraz a kdyby se první polovina zkrátila minimálně o půlku, tak by vše bylo daleko stravitelnější. Antonio Banderas zahrál svou roli skvěle a vyloženě mu role seděla. Piel que habito není nejhorší, ale já jsem čekal daleko více .. 6/10 = 65% (30.12.2013)

Možná je chyba ve mně, v mé momentální náladě, ale nějak mě to nebavilo. Zdálo se mi to studené, vypočítané až přespekulované, nechtělo se mi jít pocitově s režisérem. (15.06.2012)

Jen dvě doporučení: 1) Na trailer se klidně (ne)podívejte, stříhli ho nejspíš k jinšímu filmu... 2) Buďte pozorní od začátku, o to víc si to pak užijete. Víc nemá cenu říkat, prostě další těžká váha ze Španělska. ;) (21.10.2012)

Výborný atmosferický snímok s mnohými šokujúcimi momentmi a pointou, ktorá vážne stojí za to. Banderas v postave doktora, ktorému je akákoľvek bioetika cudzia vážne prekvapil. Sršala z neho temná elegancia a uhrančivá neciteľnosť, ktorá do celkovej koncepcie filmu krásne zapadla. Možno jeho najlepšia rola a ďalšia španielska perla. 85/100 (13.09.2014)

Zhlédnutí tohoto filmu na 46. MFF KV mi nevyšlo, natěšeně jsem tedy vyrazil za opožděnou podzimní premiérou do Aera. A dobře jsem udělal, můj španělský oblíbenec mě tradičně nadchnul. Poslední Almodóvarův film nese všechny typické znaky tvůrcových předchozích snímků, tzn. jako vždy je to vizuálně vycizelovaný spektákl a esence scénáristické rafinovanosti v jednom. Po vizuální stránce je to jednoduše skvostné, celý ten film je plný jakési telenovelové krásy (ostentativní luxus, nádherní herci v dokonalém oblečení...), kde není ani stopy po sebemenším smítku. Stačí vylézt z kina do setmělé Prahy a bolestně vysvitne kontrast mez filmovou realitou a světem vezdejším. Po dějové stránce je to vzrušující a nekonvenční drama, které zcela famózně odkrývá pomalým tempem své karty a graduje k melodramaticky vyhraněnému finále. Symbolicky výmluvná je scéna, ve které Antonio Banderas coby psychopatický chirurg soustředěně omotává kovovým drátkem bonsaj. V tomto aktu tvarování malého stromku je ve zkratce vystiženo totéž, co dlouhá léta prováděl s člověkem: živý tvor je usazen do malého prostoru a kombinací drastických metod je tvarován s účelem přiblížit se ideálu. A co se mi líbilo snad nejvíc - "Kůže, kterou nosím" je dle mého soudu Almodóvarovým vrcholem v práci s filmovou hudbou - soundtrack je emocemi nabitá dokonalost, která kongeniálním způsobem splynula s promítaným obrazem. O kvalitách herců je zbytečné mluvit, všichni jsou pochopitelně výborní a po španělsku velmi charismatičtí. "Kůže, kterou nosím" je sympaticky výstřední film. UPDATE 9. 3. 2015 - Na druhé zhlédnutí se mi už tento film tak nelíbil jako prve (na vině je hlavně změna okolností, během nichž jsem film zhlédl poprvé a podruhé, a změna mého vztahu k Almodóvarovým filmům, které jsem před lety zbožňoval, ale teď je už nemůžu téměř ani vidět), ale na původním hodnocení se mi nic měnit nechce - ten moment, kdy film vyloží svoje trumfy, a člověku dojde, kdo je Vera vlastně zač, je prostě fascinující, a i když předloha Thierryho Jonqueta bude s velkou pravděpodobností strašný brak, nemohu se ubránit chuti si ji teď přečíst. A co je hlavní, to nejlepší na tomhle filmu je prostě soundtrack - posledních pár dní neposlouchám skoro nic jiného, to je prostě tak skvělá hudba, až to není možný. Toto je film, který mě vyloženě irituje tím, jak na sebe vrší jeden nesmysl na druhý, protože když se v nich člověk začne rýpat, vyloženě si zkazí sebelepší mínění, které o tom filmu mohl mít, ale v posledku asi vážně není třeba měnit nic na tom, co jsem o něm napsal kdysi, protože to svým způsobem stále platí. Jen ta chuť vidět od Almodóvara něco dalšího je u mě momentálně téměř na nule... (08.09.2011)

Film, ktorý nie je pre každého. [Videl v Kine] (10.09.2011)

Plným počtem hvězdiček hodnotím pouze filmy, které chci z jakéhokoliv důvodu znovu vidět. Tenhle film je natolik zvrhlý a šokující, že vlastně nevím, zda ho budu chtít ještě někdy vidět. Možná až vyprchají emoce a značně ho pozapomenu, objeví se opět v hledáčku mých zájmů. Almodóvarovi nelze upřít, že mi vnutil otázky stran zneužívání svých schopností a možností na úkor někoho jiného. (11.03.2012)

Pedro Almodóvar je typický svým netradičním humorem. Někdo se tak u jeho nového filmu Kůže, kterou nosím jen popadal za břicho. Děsná sranda, přece, chlap v tygřím kostýmu znásilnil bezbrannou ženu. Já pořád pochopení pro jeho humor, který není ani černý, jako spíš z jiného vesmíru, nemám. Přesto na mě snímek výborně zapůsobil i jako drama o ztrátě identity a jednom úchylovi, co si hraje na boha. Každý si najde to svoje. (11.11.2011)

Jsem ochotný uvěřit všemu, až na ten hlas. Film má 3 velké přednoti – časově je dobře poskládaný a díky tomu velmi poutavý; 3. je krása Eleny. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh 7 | hudba 5 | humor 0 | akce 1 | napětí 3 | pustil bych si znovu 6 (05.01.2013)

Už som myslel, že k tomu nikdy nepríde, ale predsa len ma nakoniec Pedro jedným svojim filmom dostal stopercentne na kolená. Nikdy by som nepovedal, ako dokonale bude fungovať jeho povestná "telenovelovosť" v kombinácii s Cronenbergerovskou obsesívnosťou ľudským telom a až Park Chan Wookovskym filozofickým vnímaním pomsty vrátane podobných dejových zvratov. Pedro dokonale zvláda prácu s flashbackmi a tak niet divu, že je Koža najobľúbenejší Tarantinov film za rok 2011. Trochu ma mrzí, že som ho nenavštívil a tak finančne nepodporil aj v kine, zdá sa totiž, že Pedro stráca pomaly dych. Podobná pecka po všetkých stránkach, ako Sympathy for Mr. Vengeance. Najlepší a najoriginálnejší Almodovarov scenár. (25.06.2013)

Spoilery! Nesnesitelně pomalu plynoucí úchylárna. To, že se jedná o zvrhlost diváci pochopí až v pozdější fázi snímku, což je sice mimořádně efektní, ale zároveň to znamená, že je do té doby nebude film příliš zajímat. Antoniovi to zde mimořádně sekne. Věřím, že se v kalhotkách dopila nejedna cicina nadržených divaček. Antonio by však tyto divačky zřejmě neuspokojil, neboť v tomto snímku reprezentuje poloincestního gaye. Svoje teploušství si ovšem bojí připustit, proto si vyrobí celkem pěknou slečnu z dost ošklivého hošíka. Ještě pikantnější potom je to, že má slečna obličej jeho zesnulé dcerky. Ve filmu se souloží hodně a často. Moje puritánská duše občas trošku zaplakala. Nejzásadnější problém bych spatřoval ve stopáži, která je úplně zbytečně přehnaně dlouhá. Dobrých momentů člověk zahlédne jen pár, zatímco pasáží o ničem je ve filmu opravdu přehršel. Dohromady nepůjdu přes dvě hvězdy. EDIT: V poště jsem byl poopraven. Obličej prý patřil jeho manželce. Omlouvám se, že jsem z Antonia udělal úchylné monstrum. Byl pouze anální specialista. (17.12.2016)

Námět? Naprosto skvělý! Ovšem je tu jedno velké- ALE. Už jen to, že je to španělský film, nebude tak kvalitní, jako kterýkoliv jiný, herecké výkony a způsob natočení celého snímku není také zrovna úspěšný. Je zde i spoustu nedomyšlených věcí, jako změna mysli a pohlaví, podle mě, může chirurg změnit jen pohlaví, mysl ne. Antonia Banderase moc nemusím, ale zde mě celkem potěšil. Tento film, je točený spíš pro chlapy, už jen proto, že je tam hlavní hrdina/hrdinka zachycován/a velmi často nahá/ý. :D (14.01.2012)

Nejlepší Pedrův film? Pro mě určitě. Jeho styl mi nikdy nebyl a není nijak blízký, ale tímhle filmem si mě určitě získal. Kůže, kterou nosím stojí především na Antoniovi, který na mě působil ve rodném jazyce trošku úsměvně a potom také a Eleně, kterou jsem si zapamatoval z Pokoje v Římě. Zajímavý příběh s několika dějovými zvraty, které sahají o několik let zpátky a jsou postupně v průběhu filmu vyprávěny očima obou hlavních hrdinů. Příběh, který hodně šokuje a působí místy i dost úchylně. (26.05.2015)

Večer jsem odmítla zdánlivě neodmítnutelnou silvestrovskou nabídku zajet si v noci do centra Vídně, nakonec rámusu bylo dost i tady. Dala jsem přednost Davidovi a Toníkovi, i když v obráceném pořadí: Bordwella jsem obratem zase zavřela a Banderase jsem dala celého. Takže poslední film, který jsem viděla v roce 2011, není otřesná blamáž s otřesnou, sebe sama parodující Sarah Jessicou Parkerovou "Nechápu, jak to dokáže", ale elegantně natočený, almodovarovsky vtipný, morálně zvrhlý, studený španělský kýč. S hodnocením si nejsem jistá. A asi nejsem jediná, kdo se měl chuť po skončení filmu podívat na "Spoutej mě!", alespoň na tu krásnou scénu "budu ti dobrým mužem a dobrým otcem našich dětí". (01.01.2012)

Zatiaľ štvrtý film od Pedra a ani jeden sa u mňa nedostal cez tri hviezdičky. Asi sme si príliš nesadli. A nesadol mi ani tento film s čudne premiešanými žánrami. Je možné nakrútiť thriller s prvkami sci-fi žánru o pomste (zmena pohlavia je celkom slušná pomsta). Je možné nakrútiť film o posadnutosti nahrádzania zničenej pokožky. Je možné nakrútiť film o zničujúcich účinkoch dvojnásobnej tragédie najbližších osôb. Je možné nakrútiť film s Antoniom Banderasom, pri ktorom sa nebudem uškŕňať nad jeho hereckým výkonom. A je možné nakrútiť aj film, v ktorom znie celkom dobrá hudba. Ale je tiež možné nakrútiť film, v ktorom sa toto všetko zmieša, spestrí sa to premiešaním časovej postupnosti a je z toho torta pejska a kočičky. A to sa podarilo Almodóvarovi v tomto filme. Nič viac. Žiadne message ku mne nedorazilo. (09.07.2013)

Jsem MtF, co má kůži a to pod ní stejné jako od jeslí a necítím žádnou urážku ze strany režiséra, ale tehdy se mi poprvé dveře od učebny španělštiny zdály jako tečka v dáli. Nedokážu ovšem upřít obecně režisérův um pracovat s mezilidskými vztahy a celkem tu zvláštní španělskou filmovou poetiku, temno a tajemno. Zajímavá kulturní akce na cestě filmovým (sub)životem. (26.05.2019)

Kto druhému jamu kope sám do nej spadne, to je staré známe porekadlo, ktoré hovorí a zároveň varuje ľudí o tom, že plánovaný, zlý čin na druhú osobu sa nemusí vždy vyplatiť. Tento film túto teóriu potvrdil a zároveň prišiel s novým druhom chladnokrvnej odplaty, nie v zmysle týrania a následného usmrtenia, ale psychického poníženia osobnosti v podobe transformácie z muža na ženu. Napriek tomu, že nebolo zobrazené drsné a bolestivé zaobchádzanie s Vincentom ako je časté v podobných prípadoch, ale len "zaobchádzanie v rukavičkách" , jeho trest za to čo spáchal bol naplnení do poslednej bodky, len škoda, že Robert sa sám stal zvráteným slabochom a jeho spečatenie osudu bolo otázkou času. Herci zastali miesta dobrých pešiakov a podľa mňa režisér, bol kráľ, ktorý vytvoril ozaj drámu, ktorá sa pomaly a isto hlbšie a hlbšie ukladala do mojej pamäte. Po dlhšej dobe film, kde som spolu s hercami rozmýšľal, čo by som na ich mieste v danej situácií robil, takže zaslúžených 70%. (07.04.2012)

Zvrácenost? Nikoliv. Kůže, kterou nosím je víc než čímkoliv jiným romantickým příběhem, který vytryskl z pera Pedra Almodóvara. Španělský režisér jej třímá pevnou rukou a mazlí se s každým detailem. Jemnými a promyšlenými tahy stupňuje napětí až na samou mez únosnosti. Před samotným závěrem pak vyvíjí přímo maximální tlak. Až nakonec v bouřlivé explozi pocitů přichází neodvratné vyvrcholení. Viděno a prožito během Challenge tour 2015: 30 dnů se světovou kinematografií (29.04.2015)