Koža, v ktorej žijem

Tak rafinované (flashbacky!), až z toho mrazí. U jaké telenovely se vám tohle stane? Almodóvar jede. A Elena Anaya je nová Penélope. 80% (12.07.2011)

|| Scenár: Pedro Almodóvar / Based on Tarantula by Thierry Jonquet | Hudba: Alberto Iglesias | Produkcia: Agustín Almodóvar, Pedro Almodóvar | Distribúcia: Warners Espana, Sony Pictures Classics (US), 20th Century Fox (UK) | Štúdio: EL Deseo | Rozpočet: 10 miliónov € | Tržby: - $ || Umelecký film z iného sveta, ako sme už na to celkom zvyknutý od Almodóvara. V krátkosti by sa to mohlo definovať takto: Telo možno človek oblbne, ale dušu nie. (07.09.2011)

Tradične netradičný Almodovar. Vo filme krásne, nekonvenčne a bez zábran kombinuje viaceré filmové žánre ako psychologickú drámu, trhiller, či dokonca horrorové prvky. Garantujem vám, že neodtrhnete od obrazovky oči až pokiaľ nenabehnú záverečné titulky. Dôvodom je úžasný timing dávkovania informácií, po ktorých divák tak neskonale prahne, pretože námet je skutočne pútavý a netradičný, takže rutina, či nuda nehrozí. Herecké výkony špičkové, prešpikované skvelými výstupmi a dialógmi. Samozrejme treba byť asi trošku náročnejší divák, aby ste si film vychutnali do poslednej scény. Ak považujete za vrchol kinematografie sériu 'Prci, prci, prcičky', radšej sa filmu vyhnite, zbytočne mu budete strhávať percentá. 95%. (21.08.2013)

Bála som sa toho, že si v Almodóvarovej filmografii nenájdem jediný film, ktorý by ma bavil. Toto je nielenže film, ktorý ma bavil, ale je to film natoľko provokatívny, odvážny či atypický, že mi pri pohľade na záhadného Banderasa, pozbaveného zmyslu pre ľudskú súdnosť, behal mráz po tele. Sexuálne odviazaný, herecky unikátny, psychologicky vycibrený klenot, spracúvajúci tematiku večnej túžby ľudí prekročiť vlastný tieň, ktorým pri dosahovaní oslobodzujúceho potešenia z pomsty nestojí v ceste absolútne nič. Zvrhlý, nebezpečný, no bravúrny film od režiséra, ktorého svojský štýl mi doteraz nič nehovoril. (18.01.2012)

Tak nevím, jak ohodnotím tuhle, až geniálně natočenou, zvrácenost. Začátek vypadal zajímavě - plastický chirurg vyvíjející novou, zázračnou kůži, na kterou si nedělají chutě komáři a která se nespálí. Pak jsem ale silně znervózněla a postupně jsem se dopracovala až k šokujícímu odhalení. Osobní, rodinná tragédie Antonia dohnala k pomstě. Jenomže se do ní nějak moc vložil a nakonec místo mozku začal poslouchat své hormony. Úchylné. Škoda jen toho konce. Osobně bych si chtěla mnohem víc vychutnat závěrečné reakce zúčastněných. (15.11.2015)

Film střížený a ušitý přímo na míru, avšak s jednou nevýhodou, že tenhle značkový (Pedro) oblek nepadne každému. Almodóvar se přihlásil o slovo s nečekanou žánrovkou, z které mrazí až do nejspodnější části kůže. Bizardní a proklatě amorální příběh o chaosu, jenž dokáže zachvátit myšlenkovou soustavu v okamžiku, kdy dochází na hroucení vysněného domova. Pak zbývá jen hledání únikového východu v podobě protiútoku - experimentální změny pohlaví proti lidské vůli. Středobodem příběhu je v prvním plánu motiv pomsty a následné zamilovanosti(?) plastického chirurga do svého netradičního výtvoru. Slovy Mirka Procházky se skutečně jedná o "moderní Pygmalion zkřížený s korejským Oldboyem a španělským baletem v punčochových oblecích" s jedním z nejlepších konců - snad jedině Pedro dokáže namíchat emoce a komično v takovém poměru, že člověk odchází z kina s dírou v hlavě. [MFFKV 2011] (02.07.2011)

Šílená skládačka, s několika slibnými momenty a spoustou erotických scén. Režisér Almodóvar si zřejmě nemůže ujasnit svou sexuální orientaci a tak natočil tento zajímavý snímek, kde ze sebe chce vykřičet své úchylky a touhy. Třeba chce být ženou? Jak jinak si vysvětlit tento umělecký sci-fi paskvil? Pro mě průměr - má to styl, nápad, herci hrají dobře, ale zároveň je to nehorázná blbina plná do nebe volajících nelogičností. (25.11.2013)

Róbert je plastický chirurg, ktorý po tragickej smrti manželky, ktorá uhorela v aute, vynakladá veškerú snahu na vývoj prevratnej ľudskej kože, ktorá bude odolná voči ohňu či vpichu nebezpečného hmyzu. Keď si jedného dňa uvedomí, že napriek bioetike môže zájsť omnoho ďalej, naprosto prepadá svojim predstavám, znovuzrodenia svojej milovanej lásky. Výborný film, ktorý je viac menej drámou, než hororom v pravom slova zmysle. Z pohľadu tohoto žánru je zachovaná akurát dostatočne zvrátená myšlienka, zasadená do silného príbehu, ktorý len sťažka zanechá diváka chladným. Čím viac sa snímok blížil k záveru, tým viac som dúfal v rozuzlenie, ktoré by mi dostatočne ulahodilo. Bohužiaľ, nakoľko sa nejednalo o nič prevratné, dostavilo sa len polovičné uspokojenie. Každopádne, jedná sa o pekný film, slušne natočený, s výborným hereckým obsadením, ktorému sa z tohto pohľadu skrátka nedá nič vytknúť. Bohužiaľ, nedokázal ma natoľko emocionálne zasiahnuť, aby som išiel s hodnotením vyššie - 65%. (28.08.2015)

Antonia Bandersa som už ako herca začal pomaly odpisovať. V novom miléniu sa objavoval vo filmoch, ktoré ma vôbec nezaujali. Teraz som však natrafil na snímok "La piel que habito", ktorý v roku 2011 natočil režisér Pedro Almodóvar. Hlavnú úlohu v ňom stvárnil práve Antonio Banderas. Perfektným výkonom ma opäť presvedčil o svojich hereckých kvalitách. Zhliadol som nevšedný, výborne natočený film. Štedrá španielska produkcia, kreatívny španielsky režisér, krásna španielska herečka a charizmatický španielsky herec. Viva la Espaňa! **** (16.02.2018)

Kterak natočit profesionálně film o zvrácenosti. Téma hraničí s telenovelou, díky zpracování se stává strhující podívanou se zajímavým rozuzlením. K dokonalosti kousek chyběl. (16.10.2016)

Ten, kto od Pedra Almodóvara nikdy nič nevidel, môže byť dosť šokovaný. My ostatní vieme, že Pedro sa rád hraje so sexualitou svojich postáv. Potešilo ma, že Banderasa vidím konečne v niečom poriadnom. Fakt mu asi neostávalo nič iné, len sa na chvíľu vrátiť do Španielska. Film dokáže zaujať i šokovať, preto nie je dôvod nedať štyri hviezdy. 80%. (22.06.2012)

[ArtFilmFest 2011, Trenčín] Almodóvar rozumie nielen ženám, ale aj mužom a podľa jeho "La Piel que habito" usudzujem, že tematiku genderových bariér ovláda až chirurgicky presne. Zvykne postavám vštepovať istú (pod povrchom jemne pulzujúcu) okázalú fatálnosť, ktorou trochu zavádza a prednostne spolieha na očarenie clivým motívom, no tak či onak, stále vystihuje onu podstatu rozdielneho zmýšľania rodu female a male. V tomto prípade pribúda tiež faktor ranenej, skutkami principiálnej kapacity, ktorá je kvôli naplneniu vytýčených cieľov ochotná obetovať čokoľvek. Slovom, Antonio Banderas čo by známy plastický chirurg prekračuje stanovené limity bioetiky a razantne sa vysporiadava s pochmúrnou minulosťou. Pedrov melodramatický thriller je miestami nabitý pokúšavou erotikou, obstojne vypätími situáciami a predpokladateľnými zvratmi. Má výhodu v tom, že sa znovu zameriava na rezonujúcu otázku, ktorú sa nepokúša riešiť, naopak chce na ňu len poukázať a (kľudne aj s patričným prikrášlením) odprezentovať svoju temperamentnú/naliehavú verziu "riešenia". Tuším som sa chytil do nastraženej pasce a kupodivu ma to ani nerozčuľuje, návnada veru chutila. (25.06.2011)

Artově nechutné, nemocně zvrhlé a morálně naprosto pokřivené. Odporný film, který u mě velmi snadno zaplul do kolonky NECHCI NIKDY VIDĚT ZNOVU. Chápu že své vyšinuté příznivce si podobné snímky vždycky najdou, nicméně já se budu raději držet pěkně v bezpečí běžnější produkce a pokud možno se pokusím o nemožné a na tenhle hnus se pokusím zapomenout. 30% (05.03.2018)

Španěláci se v roce 2011 fakt vyznamenali - hned 3 pecky (La Cara oculta, Mientras duermes a tento kousek), o kterých se dá se říct, že jsou podle mého gusta. Opět skvěle zahraný, atmosférický snímek se šokujícími momenty. To bych u těch španělských filmů ocenil asi nejvíc, zjednodušeně řečeno - co film, to výborná pointa. Něco málo k tomu, aby se film dostal mezi elitu pětihvězdičkových, tomu schází, ale velmi dobré čtyři hvězdičky si to jistojistě zaslouží. 80% (24.04.2013)

Zajímavý námět, který dovede zaujmout a přiměje diváka k pozornosti. Není třeba nějak více rozebírat herecké představení Antonia Banderase, protože je jako obvykle skvělé. Celkový dojem navzdory všem kladům nepřevyšuje 3*. (25.07.2016)

Po Almodovarovskej dávke filmového španielskeho temperamentu musím vysloviť mierne sklamanie. La Piel que habito je po umeleckej stránke vycipkaný film do posledného detailu - príbeh je predkladaný zaujímavým spôsobom tak, že informácie z minulosti a súčasnosti sa k divákovi dostávajú postupne, čím sa vytvára príjemné napätie. Záujem o postavy a dej sa však nedostaví od úvodu (po pravde mi prišiel dosť nudný), ale až v momente, keď sa začína niečo diať (po 30 minútach). Najsilnejšia je vo filme stránka estetická. Keďže je film hlavne o potrebe fyzickej spokojnosti v neprospech psychickej, chlad, fetiš a abnormná obsesia v telesnú dokonalosť vládla celého filmu. Normálne city sú bokom a netreba ich ani hľadať. Aj keď ide o Almodovara, je to dosť kontroverzný a dráždivý filmový kúsok - za to estetický a umelecky vypiplaný. (30.12.2011)

Škoda slabého závěru, který nic nevysvětlil, nic nevyřešil a nic neznamenal. Jinak šlo o proces, za který spousta chorošů platí těžké prachy a tady je celá kůra zdarma a s plnou penzí. A takový nevděk:-) (08.01.2012)

Pedro Almodóvar rozhodne nie je autor, ktorý by sa zameriaval na horory, hoci jeho príbehy z života obyčajných ľudí sú pomerne často silno desivé. Niekedy sa nám dejú veci, o ktorých by sme radšej ani nevedeli, nie to ešte aby sme ich potom prežívali. "Koža, ktorú nosím" rozhodne nie je klasickým Almodóvarovým snímkom, na druhú stranu do jeho filmografie zapadá. Je to skvelými hereckými výkonmi, ktoré sú miestami až trochu surreálne, čo je dané vyznením samotného príbehu. Toto je rozhodne niečo, čo vás nezanechá len tak v pokoji, ale budete o ňom premýšľať. Tento film si to rozhodne zaslúži, pretože sú tu scény, ktoré si odnesiete so sebou v hlave a len tak na ne ani zabudnúť nemôžete. (28.10.2019)

Ha, Almodovar. Španělský režisér, od kterého sem viděl pouze Volver. Pod falešnou záminkou sem byl ex-přítelkyní (imho děvkou) vylákán do Brněnského Špalíčku. No, nač chodit okolo horké kaše, Penelope Cruz mě málem uspala a já sem se zařekl, že tímto směrem si rozhodně filmové vzdělání rozšiřovat nebudu. A pak sem si přečetl několik reakcí na Kůži (kterou nosím). Omámen vábivými slovy o šokující pointě jsem tomu dal šanci a vůbec nelituju. Pointa je až do určitého okamžiku naprosto neodhandutelná ale o to víc drsná. Ano, někdo namítne, že film nenabízí dostatek vodítek k jejímu odhadnutí, ale to je úplně jedno. Ta síla, se kterou je ze stolu smetena první nechutná pointa a suše nabídnuta druhá, která vás fakticky donutí zvracet, je neskutečná. Normálně tyhle úchylný filmy nevyhledávám, ale tady si mě režisér tak neskutečně povodil, že mu to naprosté znechucení a velmi to doporučím i ostatním hovadům. (05.02.2014)

Ach, Pedro, co ti na to mám říct...? Takhle dokonalá transformace totálně ujeté hovadiny do uhrančivého sci-fi se nevidí každý den. Nemohl jsem odlepit oči od čehokoli, co se tam zrovna odehrávalo, ať už to bylo cokoli z toho tuctu žánrů, kterých se film dotkl. Nepamatuju si, kdy naposledy se mi takhle líbil Antonín Bandaska, co vím ale na tuty, že se mi nikdy předtím tak nelíbilo to, o čem vlastně nemůžu napsat, že se mi líbilo, protože bych na kapotu tohohle vypulírovaného bouráku namontoval pěkný spoiler. Kapiš to? Mrkněte na to a napište mi, jestli jste tuhle moji šifru rozlouskli nebo ne. (Challenge Tour 2015, film č.18) (14.04.2015)