Koža, v ktorej žijem

Námět o bizarním příběhu plastického chirurga je neotřelý a při sledování, může vyvolávat zvláštní pocity. Střihová koncepce spočívající v přeházení scén k dosažení většího zamotání hlavy s nutností si dávat skládačku dohromady, na mě neměla takový efekt. Je to dáno příběhovým podáním španělským respektovaným velikánem Pedrem Almodóvarem. Přiznám se, že mě jeho režie tolik neuchvátila nebo možná ještě lépe, nesedla přesně do noty. Jednoduše řečeno, sled scén ve mně nevyvolával zvědavost a touhu nad osudem postav tolik přemýšlet. Kůže, kterou nosím je svojí pointou velmi mrazivý snímek a artově obrazové pojetí je na úrovni. Ale jak jsem řekl, mám radši tajemno s hutnou atmosférou, a to mi Pedro Almodóvar v takové míře nenaservíroval. Nutno říci, že je to první film, co jsem od něj viděl. Každopádně jedná se spíš o subjektivní pohled, protože věřím, že Kůže, kterou nosím třeba někoho naprosto uchvátí a bude mluvit v superlativech. Mě by film zaujal víc v rukách jiného režiséra. (24.08.2016)

Kdyby se seňor Almodóvar nestal režisérem, pravděpodobně by studoval medicínu a to by pro bezpečnost lidstva mohlo být rizikovější. Na stříbrném plátně však může neškodně prožívat své obsese v přehnaných a nevídaných kreacích a jeho publikum ohromeně s ním. S přibývajícím věkem a zkušenostmi realizuje své vilné fantazie v čím dál dokonalejším provedení, výraz tabu nadobro vyškrtl ze svého slovníku a nezdráhá se vymést ani ty nejchlípnější škvíry své představivosti. Za to mu patří můj obdiv, protože La Piel que habito je sice vysokoprocentní úchylárna, ale rozhodně žádný bezduchý obraceč žaludku a mně se konečně zas naskytl filmový zážitek z té nejexkluzivnější kategorie. (12.02.2012)

Jsem zhnusena, ale zároveň velmi mile překvapena. Opravdu jsem nic takového nečekala... (13.03.2014)

Kůže, kterou nosím není film pro každého. Po počátečním nadšení jsem tento snímek doporučil mnoha mým známým a setkal jsem se s velmi rozporuplnými názory. Pro mě osobně je to však jeden z těch nejlepších thrillerů, které jsem mohl v poslední době vidět. Naprosto úžasný gradující námět s výbornou, ač trochu předvídatelnou pointou. Nezapomenutelný žánrový zážitek. (27.09.2012)

Slušně zvrácené. Neumím si představit, jak se něco tak šileného mohlo zrodit v něčí (snad) zdravé mysli. Hodně z vás píše, jaký to byl psychologický film a já si to nemyslím. Chyběl tady přerod VNITŘNÍ osobnosti, chybělo napětí uvěžněného a celkově mi chybělo trochu zdravého rozumu. (16.05.2014)

Námet, ktorý určite zaujme. Formálna stránka, ktorá určite nestrhne. Hudobný doprovod, ktorý by sa hodil do ináč komponovaných scén. Herecké výkony, ktoré možno obhájiť v rámci žánru. Ale akého? Mala to byť pocta eurohororu, eurothrilleru minulých dekád? V tomto prípade, toho asi zrejme Almodóvar z týchto žánrov veľa nenapozeral. (19.10.2019)

Velice podivné, surrealistické a humáně zvrácené. Navíc ta hudba evokující detektivky 90tých let mi vůbec nesedla. 2,5* (27.01.2014)

Začátek filmu - nerozumim a mam rozpačité dojmy, prostředek filmu - začinám chápat a nemohu uvěřit, konec filmu - jsem naprosto konsternován a šokován. V jistém ohledu se jedná o výjimečný film, ale někdo film může chápat pouze jako neemotivní svědectví o psychopatickém chirurgovi. Více emocí a zážitek na dlouhá léta zaručen. (07.02.2012)

Tonda Banderas byl skvěly o tom žádná a navíc zápletka byla skutečně šokující, ale film mi přišel až moc mimo realitu a prostě jsem ho nebyl schopný přijmout takový, jaký byl. Čekal jsem trochu něco jiného, pro mě tedy mírné zklamání...6/10. (16.11.2012)

další weird movie od Almodovara, už jen pomyšlením na akty ve filmu by se obyčejný divák měl zvedat a odcházet ze sálu ale nás nadšence tyto vize a proměny nepřekvapí, naopak těšíme se na ně a chceme stále víc :) Dojděte si pro dávku úchylnosti a perverzity, stojí to za to! (07.09.2011)

Kůže, kterou nosím je film, který vás může šokovat, pohltit, přinutit se zamyslet nad základními otázkami lidské existence. Tahle psychologická, hororová, ale i romantická tragédie vás pobaví, dojme a rozhodí. Nemusíte se cítit trapně, když se vám bude chtít smát v naprosto nevhodný okamžik. Přesně tohle je totiž režisérův záměr: Pohybovat se na hraně a nechat každého diváka aby si sám vybral, co si z tohle nevšedního zážitku odnese. Upřímně, netuším, co víc bychom od filmů mohli ještě chtít. (MFFKV 2011) (24.09.2011)

Zajímavé psychologické drama s neobvyklou dějovou linií, postupem času vše ale perfektně zapadá a divákovi nezbývá než žasnout nad takřka bezcitným doktorem, který překračuje všechny hranice lidské etiky. Nádherná hlavní ženská hrdinka, Antonio se drží v těsném závěsu. (24.01.2012)

To, co mělo být revolučním zvratem v Almodóvarově tvorbě je nakonec chladnou recyklací, která zaujme spíše sympaticky úchylnou dějovou linkou, nadhledem a lahůdkovým závěrem, než ostatními složkami. Opětovné téma patologických vášní tentokrát nepřináší nic nového, i když na druhou stranu samotný vztah titulního hrdiny a jeho "pacientky" ponechává alespoň prostor k nedořečenosti. Jako by Almodóvar v tvůrčí krizi sáhl spásně po předloze, která je mu bytostně blízká a sdílí jeho světonázor, aniž by se sám snažil vyjádřit něco osobitého. Kůže, kterou nosím se může jevit jako návrat k Almodóvarově postmoderní tvorbě 80. let, ale bez nezbytné spontánnosti - tu zde střídá pro něj těžko opustitelná rovina uměleckého a precizního vyjádření, která v této kombinaci nemůže slíbit strhující zážitek - i přes nekorektnost a dráždivý humor prosvítá spíše únava. (08.07.2011)

Tak originalita se tomuhle filmu upřít nedá. Úchynost už vůbec ne, ale abych tady nespoileroval, nemůžu vlastně nic moc napsat. Takže bych to utnul tím, že začátek byl výborný, šok šokující, atmosféra hutná, herci skvělí, ale konec trochu moc hopem. Jeden z mála filmů, kde by více znamenalo opravdu více. (28.02.2012)

Jeden z nejlepších Almodovarových filmů - což není kdovíjaká poklona vzhledem k tomu, že mi Pedro leze dlouhodobě na nervy. Čerpání z exploitation horrorů paradoxně způsobilo, že má děj nečekaný tah na bránu a všechny značkové bizarnosti páně Almodovara tady najednou zapadají naprosto přirozeně, někdy dokonce i roztomile vtipně. Kdyby si rejža neodpustil na závěr tu svou klasickou telenovelu se setkáním po letech, mohlo to být i za čtyři. (12.12.2011)

Opravdu... bizardní. Zajímavá práce s dávkováním informací, zpočátku probíhá děj za nevědomosti diváka a až později se dozvíme jak šokující to celé vlastně je, aby nám už mohl být naservírován pouze jakýsi závěr. Hudba, kamera i Výkony Banderase a Anayai pak celou tuhle podivnost vyzdvyhují ještě o stupínek výše. (04.03.2012)

Bizarní, mrazivě odtažitá a na míru šitá žánrovka, která nenabízí ani šedé, ani černobílé postavy - bílá Pedrovi došla. (08.04.2012)

Spracovaním mätúco, no zároveň precízne prerozprávaný príbeh, ktorý prekračuje hranice normálnosti a v mnohom fascinuje (alebo šokuje?). V priebehu filmu som sa nudil, dokonca i po dopozeraní som nemal ten najlepší pocit. Ten sa však dostavil až o deň neskôr, keď sa mi celý film uležal v hlave. A mám ho tam stále, vkuse o ňom premýšľam. (30.12.2011)

Velmi zajímavý film. Byla jsem hodně překvapená, jak se Antonio Banderas zhostil své role. Bylo fascinující a zaroveň děsivé sledovat to, co právě dělá. Tenhle film ve mě vyvolal takovou zvláštní směsici všech možnýc pocitů a nutil mě přemýšlet a spostě věcí, které se tu odehrávají a hlavně proč se tak odehrávají. Vůbec jsem nezaznamenala fakt, že je stopáž tohoto filmu poněkud delší. Prostě jsem nechala ukolébat příběhem. Almodóvar nám to zase moc pěkně naservíroval. (06.01.2012)

Nechápu jedinou postavu. Nechápu zvolenou chronologii. Nedoneslo se ke mě jediné smysluplné sdělení. Každý záběr na mě křičel, abych si neustále uvědomoval, že sleduju Velké Umění. A hudba to na mě řvala ještě hlastěji. Ale za tímhle pozlátkem jsem v jádru neviděl nic jiného, než pitominu ála Human Centipede. (28.01.2012)