Reklama

Reklama

Podrobné vyhľadávanie

Maigret

(seriál)
všetky plagáty
viac
67%
Hodnotenia a fanklub
Krimi / Dráma / Mysteriózny
Francúzsko / Belgicko / Švajčiarsko / Československo, (1991–2005), 81 h 23 min (Minutáž: 80–106 min)

Predloha:

Georges Simenon (kniha), Georges Simenon (poviedka)

Hrajú:

Bruno Cremer, Albert Delpy, Cécile Bois, Isabelle Renauld, Vanessa Larré, Arnaud Giovaninetti, Lionnel Astier, Michel Vuillermoz, Dimitrij Rafalský (viac)
(ďalšie profesie)

Epizódy(54)

Obsahy(2)

zobraziť všetky obsahy

Seriál Maigret v hlavní roli s Bruno Cremerem vznikl v rozsáhlé evropské koprodukci francouzské, belgické, švýcarské, české a finské televize. Má celkem padesátčtyři dílů s délkou kolem devadesáti minut. Poprvé se seriál vysílal ve Francii v letech 1992 – 2005. Slavný detektiv spisovatele Georgese Simenona má ve Francii velkou tradici. Bruno Cremer převzal dýmku od herce Jeana Richarda, který hrál Maigreta 23 let a natočil celkem 88 epizod. Pro tak veliký projekt, na tehdejší dobu s obrovským rozpočtem, bylo nutné najít koproducenty. Čeští diváci poznají v mnoha exteriérech Prahu, její ulice, domy i malá náměstí. Přesto je Česká televize jako koproducent uvedena jen u několika dílů, kde se v řadě vedlejších rolí objevují známí čeští herci, za kamerou Jiří Macháně a u dvou epizod i režisér Juraj Herz. (Česká televize)

(viac)

Recenzie používateľa honajz k tomuto seriálu (2)

Maigret (1991) 

Naprosto nepovedené přepisy Simenonových knih. Tam, kde Simenon pracuje s psychologií a vnitřním napětím, tvůrci tohoto seriálu tupě jdou po povrchu každého příběhu a každého případu, přičemž se ani nesnaží vtáhnout diváka hlouběji do logiky a motivace postav, ani do samotného nazírání Maigreta na věc a svět kolem sebe. Ano, to vystihuje nejlépe - povrchní popis Maigreta, postav, případů i příběhů, který s hloubkou a poetikou knih nemá vůbec nic společného. ()

Maigret u Vlámov (1992) (E02) 

Zpočátku moc hezké záběry z vlaku a krajiny a kanálu někde ve Flandrech, ale pak nastoupí voice over při četbě dopisu a Maigret, který s tou patkou a snad i parukou místo vlasů vypadá spíše jako obstarožní seladon, a místo vyšetřování uráží, koho potká, dokonce v hospodě i facky rozdává. Simenonův knižní Maigret je poněkud jiný - málomluvný, ale empatický, s vynikajícím pozorovacím talentem, kdy sleduje, co se kolem něho děje, kdo a jak jedná a zkoumá věci spíše psychologicky s právě onou dávkou empatie. Většinou pije jalovcovou nebo pastis (tady v tom filmu si dává častěji pivo) a nejraději chodí po vesnici / čtvrti / domě /okolí, kde došlo ke zločinu, zkoumá jednotlivá zákoutí, zkouší se je co nejlépe poznat a dostat se do atmosféry místa. Jeho občas pronesené poznámky jsou pak k věci. Tady Cremerův seladon Maigret mluví docela často, ale většinou urážlivě, nijak k věci. O ostatních postavách, načrtnutých také jen povrchně, nevíme nic moc snad kromě zaměstnání a kdo je chudý, a kdo bohatý, což se nám několikrát zopakuje. Navíc je to cca od 20. minuty už jen taková nudná jízda dlouhých záběrů (např. jedna ze sester hraje na klavír, Maigret se ve zdlouhavé scéně zvedne, pomaličku pomalu dojde do salonu, asi minutu poslouchá hru na klavír, a po minutě odejde - ta scéna má vzhledem ke konci jistý význam, ale mohla být kratší). Spousta dalších scén je tady zbytečně, protože Maigret někam přijde, ani se na nic nezeptá, udělá dusno a jde pryč. A ten konec - nevím, jak je to přesně v knize, ale jestli to tam je taky takhle, tak si Simenon vybral slabou chvilku nebo zrovna řádilo jaro, když to ve své vile psal. ()

Reklama

Reklama