Maigret

Naprosto nepovedené přepisy Simenonových knih. Tam, kde Simenon pracuje s psychologií a vnitřním napětím, tvůrci tohoto seriálu tupě jdou po povrchu každého příběhu a každého případu, přičemž se ani nesnaží vtáhnout diváka hlouběji do logiky a motivace postav, ani do samotného nazírání Maigreta na věc a svět kolem sebe. Ano, to vystihuje nejlépe - povrchní popis Maigreta, postav, případů i příběhů, který s hloubkou a poetikou knih nemá vůbec nic společného. (29.10.2014)

Komisař Maigret má z dnešního pohledu příliš ospalé tempo a v záplavě nejrůznějších akčních kriminálních seriálů, charismatických psychopatických vrahů, geniálních vyšetřovatelů a kriminalistů ozvláštněných nejrůznějšími bizarními povahovými vlastnostmi i poměrně nevýrazného hrdinu, což se nevztahuje k osobě Bruna Cremera, nýbrž k samotné literární postavě. V rámci seriálu vznikla dlouhá řada televizních celovečerních snímků natáčených nejrůznějšími režiséry s více méně vyrovnanou kvalitou, která nenadchne, ale ani neurazí. Kladem je Bruno Cremer v hlavní roli, který si jako zkušený špičkový francouzský herec udržuje vysokou formu a své postavě propůjčuje noblesu. Jako celek si seriál zaslouží v podstatě průměrné hodnocení, ze kterého žádná ze zhlédnutých epizod výrazně nevybočila. Je mi sympatická postava komisaře Maigreta pro jeho plebejství, sociální cítění a empatii pro své protivníky a celý svět kolem. V záplavě ranařů moderních akčních seriálů nebo snobských detektivů vyšetřujících záhady v prostředí společenské smetánky je to příjemné osvěžení. Komisař Maigret vlastně docela často nepředhodí pachatele zločinu soudu a přitom je té neformální spravedlnosti učiněno zadost mnohem víc než v dnešní české justici. Celkový dojem: 55 %. (15.03.2010)

Není to špatný, i když některé epizody z dnešního pohledu, působý už značně zastaralým dojem, své kouzlo ale občas mají, a to především díky intelegentnímu a velice intenzivnímu vyšetřovacímu postupu Bruna Cremera (komisař Maigret) založenému hodně na dialogu. Bohužel dnes se stále s vynalezavějšími kriminálníky všeho druhu by si jen s tímto postupem a počínámím těžko vystačil, vhodné leda tak na nějaké policejní katedře k výuce nových rekrutů..V současnosti vysílají na Barrandov TV. ps; úvodní znělka není špatná.. (24.11.2009)

Duraz na atmosferu a pozvolne, v mene povedenych dilech az mrtvolne tempo. Zdarilejsi jsou (mozna paradoxne) zpravidla ty epizody, v nichz je vrah od pocatku v podstate jasny a ktere tak davaji vyniknout zajimavym charakternim hercum. Nejlepsi dily: Maigret a rozkose noci, Maigret a sklepy hotelu Majestic, Maigret a vzpurni svedkove, Maigret a Fantom, Maigret a smrt Cecilie, Maigret na dovolene, Maigret a mrtvy z trati, Cekani na vraha, Maigret a jasnovidka. (09.07.2021)

Zkušený čtenář a divák detektivek mi dá patrně za pravdu, že literární (a většinou i filmový či rozhlasový) komisař Maigret je postava ryze fantastická, která by v reálném životě moc neuspěla. Většinou se potlouká kolem několika podezřelých, z nichž díky svému geniálnímu instinktu vydedukuje pachatele a (na rozdíl od takového Poirota nebo Colomba) aniž by měl sebemenší hmatatelný důkaz, tak dlouho vybranou osobu nervově ničí, až se ten který vrah sám rád musí přiznat. Pohádka pro dospělé, nic víc. (A co se policejních metod týče měl Georges Simenon také značné rezervy, stejně jako v odborné terminologii - například rozdíl mezi revolverem a pistolí pro něj jako by neexistoval). Ovšem čte se to výborně, Simenon uměl vybudovat dokonalou atmosféru a napsat přirozený a chytrý dialog. A totéž platí i pro seriál s Bruno Cremerem v roli slavného komisaře - jakkoliv je tempo pomalé, policejní metody naivně popsané a rozuzlení neohromí, atmosféra, výborní herci a dobový kolorit to divákovi vynahradí. A pro našince je tu jako bonus celá řada místních lokalit a českých herců, kteří se podíleli na nejedné epizodě tohoto seriálu. (20.12.2010)