Babel

Co všechno způsobí jeden výstřel. Dobře promyšlená věž. (20.10.2007)

Velice sugestivní film. Ale kvalit dvou předchozích filmů to nedosahuje ani bohově. (14.04.2009)

Existenciálně hodně silný film, a přitom prostý otravného hollywoodského pathosu. Velkolepě epický a vizuálně nádherný, ne, NÁDHERNÝ! Už jen kvůli těm lokacím - V Maroku jsem byl dvakrát a tu překrásnou zemi miluju, takže věrně syrové scény odtamtud mě nadchly, v Japonsku jsem bohužel nebyl, ale je to můj největší cestovatelský sen, no a Mexiko... to má taky něco zatraceně do sebe. Scénář je geniální, všechny tři příběhy jsou úžasné a ten marocký je nejúžasnější. A že jsou jejich obsah i propojení příliš vykonstruované, je mi tentokrát úplně fuk. Tenhle film mi zkrátka dokonale sedl. Tři excelentní herecké výkony v pořadí Barazza, Kikuči, Pitt a mnoho dalších (třeba maročtí neherci). (01.05.2013)

Dokázal bych si představit i jiný děj - klidně drastičtější, protože zde bylo kolikrát naznačeno, že se může stát něco mnohem horšího, nicméně furt to nemění nic na tom, že toto je velice pozoruhodný, zajímavý a svým způsobem i dojemný snímek, který popisuje realitu někde v Maroku, Mexiku a Japonsku, přičemž příběhy jednotlivých osob jsou vůči sobě určitým způsobem provázány. Né nadarmo byl tento snímek nominován na Oscara, kvality na to určitě má. Žádná komedie, žádný horor, prostě jen syrový popis toho, jak to někde vypadá, skloubeno se studií lidských povah, čili myslím, že obětovat na to jeden večer neuškodí. Dávám něco mezi 4/5 (12.07.2007)

Ińárritu sa potreboval zbaviť ešte nejakých príbehov, tak ich ako sa len dalo pozliepal do jedného kvázi celku. Japonská epizóda nemá so zvyškom filmu nič spoločné, tú loveckú pušku do nej iba našili, aby to súviselo s ostatnou dvojicou. Mexická epizóda je v pohode, avšak vo vzťahu k tomu, čo sa deje v Maroku, predsa len pritiahnutá za vlasy (jasné, zatiaľ čo matku postrelia, tak deti zažijú neuveriteľné dobrodružstvo s nezodpovednou opatrovateľkou, ktorá ich vychováva a vrúcne miluje od mala ale potom s nimi sadne do auta s opitým synovcom... môjtybože, toto už je len autorská svojvôľa!!!). No a Maroko - to by aj sa aj celkom dalo, keby sme o dvojici hlavných postáv nevedeli tak žalostne málo. O zbúchanom závere ani nehovorím... z vody varené, netreba mi. Kvalitatívny prepad na pohľadanie a z tých hodnotení zo zotrvačnosti som tiež nie práve najveselší. (24.09.2007)

Dlouho jsem se rozmýšlel, jestli mám dát 4 nebo 5 hvězdiček, ale nakonec jsem se rozhodl pro 5 kvůli drsnému prolínání mnoha příběhů. Během celého filmu jsem se ani jednou nenudil a dokonce jsem trochu zača sympatizovat s mexickou chůvou. Doufam, že tenhle snímek dostane aspoň nějakého toho plešouna jménem Oscar (31.01.2007)

Část s Bradem a Cate:100 %,Japonská část:85 %,Mexická část:60 %,Kluci z Maroka:95 %,Celkem:85 % (04.03.2009)

Patetické. (10.06.2007)

Chtěl bych říci jen dvě věci: 1) Žádnej japonskej příběh zde nepřebývá - patří sem, protože takhle to mělo být. 2) Nikdy nebyla líbací scéna silnější než tady. (09.08.2007)

Takový divný film..:D Na to že to je 2 a pul hodiny dlouhé je to krátké :D ale jinak 80% (22.12.2010)

Opäť ma ińárittu nesklamal. Na tomto filme je vidieť- že je naozaj epický ale tým striedmym spôsobom a aj to len vzhľadom na to, že sa odohráva na rôznych miestach , ktorých krajina a už ako zvičajne Gustavova hudba dotvárajú fantastický pohlaď na ľudí s ktorými si osud respektívne náhoda zahrala svoju krutú hru. Zatiaľ co amorres perros bolo ako také zrkadlo do mexickej komunity a 21 gramov jednoduchý príbeh o zmyslu života, lásky a smrti tak je aj babel hľadaným svojho štastia ale skôr ako na štastie tu poukazuje na zmenu v životoch a nový začiatok. Najpodarenejšie sú pre mňa príbehy Chieko a marockej rodiny ale klamal by som keby som tvrdil, že pri pittovom príbehu a príbehu jeho detí som sa nudil tie boli dosť vyhrotené a kruté na môj vkus. Čo ma zamrzelo bolo málo priestoru pre Bernala , na ktorého som si už zvykol a rozhodne má veľký potenciál ale dodnes nezabudem na scénu keď opatrovateľka hľadá deti na púšti a poslednu scénu vo večernom Japonsku. Krása . Teším sa na ďalši alejandrov film lebo ten chlapec to vie a rozhodne si zaslúži oscara aj keď úprimne veľa peňazí sú v jeho filmoch do oči bijúce a stráca príbeh na kráse. Tu mu to ešte odpustím on sám dobre vie že menej je dakedy viac- viď scény obrazov a hudby. (25.02.2008)

Pri AMORES PERROS som sa nemohol nadýchnuť, tak to frčalo. 21GRAMS fakt že bolelo. Tu som si kľudne mohol odskočiť na záchod a pozerať ďalej. Chce to vybrať sa novým smerom, maestro Iňárritu. Tri a pol hviezdičky. (15.05.2009)

Zaujímavá mozaika odohrávajúca sa v krajinách kam sa bežný Európan nepozrie vďaka čomu prináša pohľad na exotické miesta. Ale po dejovej stránke to je tak strašne povrchné, že mi nebolo ani príliš jasné, čo tým chce vlastne autor povedať. Nakoniec sa z toho vykryštalizovalo posolstvo o neschopnosti komunikovať medzi sebou, ale minimálne v rovnakej miere je to o hlúposti, predsudkoch a afektovanosti ľudí v rozhodujúcich momentoch, takže vlastne je to o všetkom možnom a o ničom poriadnom zároveň. Prepojenosť príbehov je tiež scenáristicky vycucaná z prstu. No a po emocionálnej stránke ma tiež osud žiadnej postavy nedostal. Skôr ma sralo, že od začiatku bolo jasné, že sa v každom príbehu musí niečo posrať. Hoci aj nasilu. Len ten japonský príbeh nepôsobil tak prvoplánovo a mal určitú hĺbku. Takže za jedno pozretie to stojí, ale zároveň to ničím poriadne diváka nedostane. 6/10. (10.12.2019)

Opravdu silně mezi 60 - 80 procenty. Ale pro mě rozhodně jedno z dalších zklamání roku. Ińárritu natočil další mozaiku a co se mých pocitů týče, vcelku nezajímavou a bez větší myšlenky. Každý příběh zvlášť nezaujme a dohromady si spíše překážejí, než aby se doplňovaly. Na druhou stranu nabízí Babel působivou režii (jak jinak), jímavou hudbu Gustava Santaolally (samozřejmě) a přesvědčivé výkony hlavních představitelů (jasně že tam Pitt s Blanchetteovou vůbec nemuseli být a film by vyzněl stejně, možná i líp). Zkrátka dobře natočený film, který mě ničím neoslovil. Tečka. (20.02.2007)

Babel je jak už název napovídá film o komunikaci, jako formu si zvolil v poslední době velmi oblíbené makro: několik zdánlivě nesouvisejících příběhů se nakonec ve svých souvislostech sleje v jeden. Tuto šablonu dokázala dokonale vyplnit například Magnolia, Babel mi nakonec svým vyzněním připomněl další podobný film - Crash. Každý z příběhů je dosti poutavý a dohromady se doplňují ve velice hezkou kontrastní mozaiku, nudit se určitě nebudete, ale už zhruba v půli filmu poznáte, že víte, jak to všechno dopadne. Tento nedostatek je možná i záměrně přebyt naléhavostí, hektičností a naturalismem druhé části snímku - a to mi trošku vadilo. Konec je happyendem i není (zajímavé je, že hůře z toho vyšla ta "zaostalejší" část osazenstva). Babel jako celek na jeden večer zaujme (nejen dobře vybranou hudbou) - podruhé jej ale vidět nemusím a asi se mi to ani nestane. PS: Dalším poselstvím filmu je i určité podprahové odmítnutí střelných zbraní jako věci krajně nebezpečné a přitom zbytečné - možná to nebylo ani tak myšleno, ale vyčuhuje to z toho :) Dávám "jen" 7/10 - - - PPS: postupem času zjišťuju že jsem byl vůči Babelu možná příliš kritický - je to intenzivní a poutavý film, zvyšuju hodnocení na 8/10 (12.05.2007)

Povedlo se to tak půl na půl. Na rozdíl od většiny mi přišla daleko nejsilnjší japonksá část, která, byť se povětšinou táhla a tvářila se unyle, skrývala v sobě daleko bolestnější věci než ostatní dvě části. Už dlouho jsem se nepřistihl, aby ve mě hrdinka, která navíc není středobodem filmu, strhávala tolik lítosti a pochopení. Žijeme ve světě, kde všichni víme co je Coca Cola a McBurger, nedělá nám nejmenší potíž jej v kterékoliv zemi objednat, ale babylon je daleko záludnější. V ořezané verzi světa jsem agilnější a adaptabilnější,tady se stírají hranice mezi Buickem a drožkou, všechno je naše a my....ničemu nerozumíme. Jsme ztraceni, i když nás člověk objímá. A v tomto světě odcizení zjišťujeme, že na celé planetě žijí lidé jako my, které mají stejné touhy a problémy.Ve světle nedorozumění, které způsobují "cizí" lidé, "cizí" zbraně v c"cizích" zemích má největší vypovídající hodnotu malá japonka, neschopná si ve vlastním světě domoct doteku, lásky. A tak by měla zůstat středobodem toho babylonu,násadou a krumpáčem našich myšlenek, upínajících se k tomu, že všichni jsme jeden. Film působil místy naturalisticky, místy velmi odměřeně. Jednotlivé skoky různých rovin mi paradoxně tříštily pocit.Od deprese a beznaděje v japonsku až po veselé taškařice v mexiku. V konečném důsledku všichni dojdou rozhřešení a trestů, každopádně divák by si zasloužil něco víc "komplexnějšího". Líbilo se mi, že inárritu už tolik netlačil na vypjaté emocionální scény jako v minulých dílech "trilogie", na druhou stranu nevyužil potenciálu, jaký v sobě daná látka měla. Daří se mu sice čerpat emoce z míst, kde jsou, ale nijak "srdečně". A tak zůstává nejsilnější scénou prachobyčejný pocit lásky, kdy Brad Pitt dává Cate vyčůrat. Za takový moment děkuji Pánu bohu nebo komukoliv jinému, že jsem to mohl vidět. Celkově 4/5 (29.08.2007)

Tak toto ma veľmi veľmi prekvapilo. Tak dobrý film som ani nečakal. Krásna Cate Blanchet. Veľmi dobre vymyslený dej ktorý sa mi veľmi páčil. Bolo to niečo podobné ako Crash. Viac dejov ktoré na seba nenadväzujú ale aj tak majú niečo spoločné. 90% (28.06.2008)

Život je sviňa. Jeden okamžik a všetko ide do riti. To je to, čo nám film chce povedať. (15.09.2009)

Tři příběhy, které do se kostrbatě zapadají a jeden z cela mimo mísu. Určitá zajímavost se nachází v pointách, které vystihují určitou absurditu situací, ale jejich pomalé tempo z větší části nudí. Pravdou je, že závěr dokáže zapůsobit, ale vzhledem k dlouhé stopáži vyčnívá jako jehla v kupce sena. Po technické stránce se jedná o režijní umění, ale tentokrát Iňarritu obsahově neoslnil.......5/10 (02.05.2017)