Poslední dny Sophie Schollové
Sophie Scholl - Die letzten Tage
Sophie Scholl: The Final Days
Réžia:
Marc RothemundScenár:
Fred BreinersdorferKamera:
Martin LangerHrajú:
Julia Jentsch, Alexander Held, Fabian Hinrichs, Johanna Gastdorf, André Hennicke, Florian Stetter, Maximilian Brückner, Johannes Suhm, Lilli Jung (viac)Obsahy(2)
Pôsobivá dráma z obdobia nacizmu rozpráva tragický príbeh mladej ženy, ktorá mala odvahu postaviť sa proti nemilosrdnému režimu. Záznam posledných šiestich dní zo života Sophie Schollovej, popravenej nacistami za odbojovú činnosť. Súrodenci Sophie a Hans Schollovci boli členmi protinacistickej skupiny Biela ruža. Biela ruža združovala odporcov režimu z radov univerzitných študentov. Títo mladí ľudia sa neuspokojili s pasívnou akceptáciou osudu, ktorý Nemecku pripravil Hitler, a snažili sa drobnými sabotážami a distribúciou ilegálnych letákov prispieť aspoň malou čiastkou k pádu Tretej ríše. 18. februára 1943 boli Sophie a Hans prichytení s letákmi na svojej univerzite a okamžite zatknutí. Počas nasledujúcich šiestich dní ich príslušníci gestapa vypočúvali. Zraniteľné a naivné mladé dievča sa počas výsluchu mení na odhodlanú ženu, ktorá so svojimi protivníkmi zvádza tvrdý psychologický boj. Inteligentná Sophie klame tak presvedčivo, že gestapo takmer presvedčí. V poslednej chvíli však prichádza nespochybniteľný dôkaz jej viny. V snahe zachrániť brata a ostatných členov Bielej ruže Sophie odmietne gestapu poskytnúť informácie o skupine a radšej volí vlastnú smrť. Pôsobivý portrét odvážnej mladej ženy vychádza zo skutočných udalostí, ktoré sa odohrali v Mníchove v čase obliehania Stalingradu. Film a hlavná predstaviteľka Julia Jentsch získali množstvo ocenení, napríklad Cenu ekumenickej poroty, Strieborného medveďa za réžiu a hlavnú ženskú predstaviteľku na MFF Berlinale, Európsku filmovú cenu pre najlepšiu herečku, či Európsku cenu divákov za najlepšiu réžiu a herečku. (STV)
(viac)Recenzie (155)
Ďalší výborný nemecký film z obdobia 2.sv.vojny, nominovaný aj na Oscara v kategórii najlepší zahraničný film. Milovníci akcie si na svoje neprídu, pretože tento film je výhradne komornou drámou s výbornými hercami. Prakticky celý film nesie na svojich pleciach výborná J. Jentsch, ktorú však na chvíľu zatienil hlavný prokurátor v súdnej sieni. Lepší rečník (krikľúň) je snáď iba samotný Hitler. Naše súdnictvo by si z tohto prípadu mohlo vziať príklad. Ja viem, je iná doba, ale aj tak to bije do očí. Behom dvoch dní boli zatknutí, vypočutí, usvedčení, odsúdení a popravený. Posledné minúty, posledná cigareta... a smrť, o ktorej nikto od začiatku nemôže pochybovať. DVD absolútne bez bonusu. Za to by mal ísť niekto pod gilotínu...80%. ()
Svým způsobem předvídatelné a odehrávající se v téměř televizních kulisách. Já si ale myslím, že podobné příběhy by se prostě měli točit klidně do nekonečna. Odvaha těch mladých lidí je obdivuhodná, hlavně když si pomyslím, že jim bylo jen o pár let víc než mě. Julia Jentsch hraje uvěřitelně, zbytečně nepřehrává a opravdu jsem jí to celou dobu věřil. Film zbytečně netlačí na pilu a jeho poselství je zřejmé. Važme si toho, co máme, protože toho není zase tak málo. Sourozenci Schollovi a Christoph Probst tu možnost neměli. ()
Tak tohle je velice působivý film... hloubkou tématu hrdinství jednotlivce i skvělým výkonem hlavní představitelky. Snímek je natočený velice citlivě a podbarven krásnou hudbou nás vtahuje přímo do smutných okamžiků nejen německých, ale vlastně evropských dějin. Škoda jen, že větší prostor nebyl dán samotnému procesu, protože na něm je nejvíc vidět skutečná myšlenková bezradnost režimu vůči lidem, jako byla Sophie Schollová. Měl jsem také pocit, že i když se herec, představující předsedu lidového soudu Freislera, hodně snažil, brutálnosti skutečného Rolanda Freislera myslím nedosáhl. Tenhle film je výtečným pokusem Němců o vyrovnání se se svou minulostí. My se s tím pereme dosud.... My se vyrovnáváme Pelíškama a Pupendem... A přitom v našich dějinách podobné příběhy rozhodně jsou k nalezení: Stačí si místo Freislera dosadit Urválka a místo Sophie Schollové třeba Horákovou nebo Kalandru.... Ale tohle je na dlouhé povídání a ne na krátký komentář k filmu. Dávám 4 a 1/2 * ()
Zdařilé životopisné drama německé produkce. Jak tu již v komentářích zaznělo, snímek má na takové žánrové zařazení svižné tempo a poměrně netradiční, údernou a dynamickou hudbu, což není na škodu. Sílu výsledného dojmu podmiňuje skutečnost, že příběh byl natočen na základě skutečných událostí. Z herců se mi svým výkonem nejvíce líbila představitelka Sophie (Julia Jentsch), ostatní mi připadali spíše průměrní a například vyšetřovatel Mohr (Alexander Held) jako kdyby přehrával. Vyloženě směšně pak působily grimasy Lohnera (Klaus Händel), který se doslova pitvořil, aby zanechal dojem přísného a drsného nacisty. To jsou ovšem pouze drobné výtky, Poslední dny Sophie Schollové mne bavily od samého začátku až do konce a mnohé scény byly značně sugestivní. Na závěr ještě drobná historická chyba: Veškeré ručně psané písemnosti, které se ve filmu objevují, N E J S O U psány kurentem (tzv. kurrentschriftem), jenž se museli všichni hlavní (filmoví) hrdinové ve škole učit, neboť jakožto školní písmo přestal být vyučován až ve školním roce 1941/1942. ()
Válečné drama, kde hrdinkou je mladičká dívka, která se svoji protinacistickou činností uprostřed Třetí říše dostane do rukou gestapa. Německá opožděná reflexe, avšak velmi dobře natočená po všech stránkách! ()
Než jsem viděl tento film, nevěděl jsem ještě nic o Sophii Scholl ani o skupině Bílá růže. Byl to tak pro mě možná ještě intenzivnější zážitek, protože jsem vnímal velmi silně všechny nadějné signály, že to může dopadnout jinak. Film mě zaujal natolik, že jsem hned začal pátrat v historii. A i druhé shlédnutí bylo velmi intenzivní. Za jediné nedostatky považuji lehčí rozjezd filmu a až příliš strojený soudní proces s příliš hrdinskými projevy. Když jsme u procesu, zajímavé je přirovnání Rolanda Freislera k Josefu Urválkovi (viz. komentář sportovec). Jinak tedy musím říci všechna čest. S herečkou Julií Jentch jsem viděl již dříve filmy OBČANSKÁ VÝCHOVA a OBSLUHOVAL JSEM ANGLICKÉHO KRÁLE. Věděl jsem tedy, že je dobrá. Ale to, co předvedla tady, je něco neuvěřitelného. Málokdy se vyplatí postavit celý film na hereckém výkonu jednoho herce nebo herečky. Tohle je jeden z případů, kdy se to povedlo. Scény, kdy se Julii kamera věnuje, jsou nejlepší. V momentě, kdy začínají výslechy a pozornost se soustředí již čistě na ní, začíná být film opravdu dobrý. To sdělení všech druhů citů a emocí, které se nám dostává, je naprosto uvěřitelné a pohlcující. Jak čas běží, důkazy proti Sophii jsou stále jasnější. Od určité chvíle si divák již nepřeje nic jiného, než aby vydržela tlaky výslechů a nezřekla se svých ideálů. V této souvislosti divák vnímá každou slabost hrdinky velmi silně. Člověka už pak může jen dojímat, s jakou statečností odolává všem tlakům a stojí si za svou pravdou. Odkud bere tu vnitřní sílu? Hraje v tom snad roli, že z kraje 30. let se krátce připojila k Bund Deutscher Madel a mohla se tak na vlastní oči přesvědčit, jak nacistická zlovůle mění smýšlení lidí? Je za tím snad odkaz jejích rodičů? To, že otec, byl perzekuován režimem? Silně křesťanská výchova její matky? Samotná víra v Boha? Nebo její intelekt a humanistické smýšlení? Nejspíš to všechno a mnoho dalšího mělo vliv na to, že se zachovala, jak se zachovala. Po právu se stala hrdinkou a vzorem hodným následování. Lidé potřebují své vzory a své hrdiny. Dávají jim naději na lepší svět. Víru v nalezení lepšího člověka v sobě samém. Je to samozřejmě mýtus, který v sobě budujeme. K něčemu takovému je třeba mnohem víc než uvědomění si správného. 86% Pro mě jeden ze dvou nejlepších německých filmů za poslední desetiletí. ()
Hrdinstvo v čistej podobe, silný príbeh o nezdolnosti ducha a morálke vybudovanej na pevných a čestných zásadách. Po technickej stránke nemám výhrady - zaujímavo spracované a s výbornou dobovou atmosférou. Hlavne tu bolo silné emotívne vyznenie, ktoré samozrejme ku koncu ešte narástlo. Sophie Schollová vlastne ani nemala inú možnosť, ako len prijať svoj osud. Zamotala sa do toho tak silne, že prípadne zatratenie svojich ideálov a morálky, by aj tak znamenal jej koniec. S takou hanou sa žiť nedá. To je také isté, ako keby Ján Hus v Kostnici svoje učenie odvolal. Nemysliteľné, keď sa už raz človek vyberie po tejto náročnej, no ľudsky obdivuhodnej ceste, tak už niet cesty späť. Poznámka: Nemci počas vojny popravovali politických väzňov takmer výhradne gilotínou, tak ako to bolo vo filme. ()
Kdybych uměl hodnotit filmy jenom po umělecké stránce, jistě bych tu pár much našel - scéna tuhle a scéna tam, příliš "bubnovitá" hudba a tak dále. Ale nějak to neumím. Výkon Julie Jentsch je výtečný. Její Sophie je tak trošku Tomáš More z "Člověka pro každé počasí" v sukních. Po duchovní a morální stránce velmi posilující dílo, které v člověku vzbuzuje touhu po hrdinství a po svatosti. ()
Tvůrci zneužili skutečné události k natočení velice černobílého filmu. Kladné postavy by v anketě Úžasňák roku na hlavu porazily Matku Terezu a před těmi zápornými by si uplivl i sám Adolf Hitler. Schematičnost a předvídatelnost bych snímku i odpustila vzhledem ke značně solidním hereckým výkonům. ()
Příběh natočený podle skutečné události odehrávající se během 2 sv. války v Německu, v Mnichově , pojednává o studentské odbojové skupině zvané " Bílá růže ", která vznikla na jaře 1942, vytvářela a distribuovala protinacistické letáky, osvětlující nelegitimitu a zločinnost tehdejšího režimu. Skupině se dařilo skrývat téměř rok až do února 1943, kdy byli odhaleni, vyslýcháni a následně postaveni před soud. Mezi členy skupiny patřili také sourozenci Hans a Sophie Schollovi. Tento film je takovou rekonstrukcí tehdejších událostí a režisér Marc Rothemund nám příběh předkládá především očima Sophie Scholl ( v podání EXCELENTNÍ Julie Jentsch ). Ta je opravdu velmi přesvědčivá a především díky ní, jsem měl z tohoto filmu takový zážitek. K nejlepším momentům celého snímku bezesporu patří výslechy Sophie, kdy dochází ke konfrontaci názorů mezi Sophie a vyšetřovatelem Robertem Mohrem o demokracii, svobodě slova, svědomí.... K postavě Sophie jsem cítil bezmeznou úctu, respekt a obdiv! Julia Jentsch dává do této role opravdu vše. Pevnost vůle, silný intelekt, velice silné humanistické cítění, naproti tomu je zde její dívčí " křehkost" . Pouze jedinkrát ( zcela pochopitelně vzhledem k nastalé situaci ) se dostavuje a ( my vidíme) její čiré zoufalství a strach, aby následně opět u ní převládla pevná vůle a přesvědčení, že tento jejich čin nebyl zbytečný a kdykoliv by jej zopakovala! Snímek netlačí zbytečně na pilu, ( což mu pouze prospívá ), ale přesto mě konec dost silně emocionálně " rozerval " a zasáhl! 1* za fakt, že takovýto snímek vůbec někdo natočil, 1* za poselství snímku, 1* za opravdu povedený konec a 4* za VYNIKAJÍCÍ Julii Jentsch. Opravdu silný zážitek , hodně silné 4* ()
Dôkaz, že sa stále dá nakrútiť z dôb DSV niečo inovatívne a myšlienkovo poučné. Filmy, ako tento alebo Valkýra nám nakoniec o vojne, ale hlavne myslení nemeckého národa povedia viac, ako nejaká dobrodružná akčná rekonštrukcia niektorej z bitiek. Nenarážam tým na Dunkirk, len aby bolo jasno. Otákzy typu, aká je podstata slobody slova a demokracie, podané prostredníctvom výsluchov, majú neuveriteľný náboj. Pritom vyšetrovateľ v porovnaní so sudcom pôsobí relatívne rozumne, on si iba robí svoju robotu a iný, ako zažitý názor, vysloviť nemôže. Navyše sa tieto rozhovory odohrávajú vo dvojici, čo skvele kontrastuje so súdom, kedy sudca prehovára k desiatkám členov strany a tomu je prispôsobená aj jeho rétorika. ()
Myšlienka a idea filmu je vynikajúca, len tie názorové doťahovačky s vyšetrovateľom proste po hodine začnú nudiť. ()
Za posledních 8 let má německá kinematografie 5 filmů na Oscara, 2 vyhrály... zde je ta v současné době nejmocnější "nová vlna" filmu, je to film evropský, má své specifika, je zejména historický a bohatě dotovaný, ale kromě v zámoří úspěšných snímků mají Němci i řadu dalších tvůrců jako Fatih Akin nebo Weingartner, kteří se tam nedostali.. ta "vlna" jede už od Tykwera a nástupu řady zajímavých herců (Bleibtreu), kteří se potkávají se starší generací (Bruno Ganz), a je moc dobré to sledovat.. ()
Čekal jsem mnohem, mnohem více. A dostal jsem další drama který ale navíc ve mě nedostalo žádné větší emoce. Nuda s hereckým talentem, jménem Jentsch. Ale je mi prostě líto že mě to tak nebralo. Navíc 2 hodiny? Přišlo mi že by to šlo zkrátit. 3* slabé hvězdy. ()
Je len málo nemeckých filmov, ktoré ma zaujmú a ani vlastne neviem prečo tomu tak je. Tento áno, bohužiaľ iba v prvých dvoch tretinách. Keď sa výsluch na gestape zmenil na ideologické slovné súboje tušil som, že bude zle - a bolo. Film, ktorý bol tak dobre rozbehnutý, začal pôsobiť falošne a nevierohodne, ako keby ho nakrútili súdruhovia z NDR. Celkovo je to z môjho pohľadu zmarená príležitosť, z ktorej sa vymyká iba sľubná prvá časť a dobrý výkon Julie Jentsch a Geralda Alexandra Helda. ()
Held a Jentsch boli výborní ... silný príbeh plný statočnosti ... ()
2009 - 75% ()
Každý NEMEC neznamenal NACISTA, aspoň občas - počas aktuálneho prebiehania druhej svetovej vojny, ale podotýkam, že „hrdých národných socialistov” bolo všade KVANTUM, medzi ktorými pôsobili udavači. Študujúci z mníchovskej univerzity si založili skupinu Biela ruža, čo de - facto znamená : „Máme plné zuby debilného IDIOTA HITLERA” !!! ( Pokiaľ sa nemecký dôstojník Claus von Stauffenberg, konečne odhodlá odstrániť VODCU, tak to ešte nejaký čas potrvá, bohužiaľ, „dotyčný terč je asi, ako mačka s deviatimi životmi” ? ) , a tak netrpezliví, inteligentní, mladí ľudia - Sophie Scholl spolu s bratom Hansom, a ďalšími, podniknú radikálne kroky, ktoré by mohli viesť ku zmene..., ( Samozrejme, tieto fakty porovnávam, len z pragmatického hľadiska. Možno práve von Stauffenberga inšpirovali hrdinské činy študentov ? Pochybujem, že sa poznali, lebo udalosti sa uskutočnili ešte pred spomínaným atentátom. ) ... ale s tým rozdielom, že poslucháči BOJOVALI SLOVOM, prostredníctvom LETÁKOV, rozširovali PRAVDU, ktorá bola zlomovo - bolestivá, čo sa takému drastickému nemeckému SUDCOVI Freislerovi, určite nepozdávalo ! Zbytočne je chodenie okolo horúcej kaše. Pri poslednej akcii na UNIVERZITE, keď sú vysokoškoláci na hodine, školník povie, že oni sa tu pohybovali, a tak to vehementne oznámi GESTAPU, ktoré sa zaraďuje ku zločineckému spolku. Čiže, budú predvedení pred vyšetrovateľa, kde sprvoti Sophie zatĺka, ako môže, ale skôr, či neskôr, sa prizná, lebo tak učinil aj jej brat Hans. Vo vyšetrovačke sa nachádza aj Christoph Probst, ktorý sa spolupodielal na tejto akcii Bielej ruže, pričom je zronený, lebo má 3 malé deti. Po trojdňovom vypočúvaní pôjdu na PROCES, pred brutálneho sudcu, ktorý sa absolútne vyžíval v udeľovaní TRESTOV SMRTI, áno, „stredoveká gilotína je pôvodne pripravená sťať hlavy trom rebelom”... Toto je extrémne psychologický vojnový film, v ktorom neúčinkuje vojna sama o sebe ( nevidím ani jedného jediného nacistického, či trebárs spojeneckého vojaka, ktorému by trčali črevá, či hrdinsky by sa vrhal do bojov... ), ale sú v nej začlenení členovia organizácie Biela ruža, ktorá OPOVRHUJE : Adolfom Hitlerom a spol, celou vojnou a jej krvavými kúpeľmi, ale aj koncentračnými tábormi smrti a cetera. FILM sa venuje najmä ROVINE / vyšetrovateľovi Robertovi Mohrovi, ktorý hustí, alebo lepšie povedané BUZERUJE do hlavnej aktérky Sophie Scholl. A práve to sú najlepšie scény, pasáže z filmu ! Jej herecká predstaviteľka Julia Jentsch, je naprosto vzrušujúca, podmaňujúca a strhujúca ! Pôsobí trošku staršie, akoby mala, ale to nie je jej chybou, pretože je o čosi staršia, ako bola v skutočnosti Sophie. Prekážalo mi to len veľmi málo. Na takéto niečo sa podujať, to chcelo veľkú ODVAHU. Zaradili sa ku osobnostiam, ktoré nikdy nezomrú. Gratulujem aj k tomuto filmu, ale najmä týmto skutočným hrdinom, ktorí prežívajú dodnes, o ktorých som doteraz nepočul. ()
Výborně natočené i zahrané. Především drobné známky soucítění ze strany vyslýchajícího gestapáka či snad snaha zmírnit Sophiin trest, její zdánlivá vyrovnanost a klid ve chvílích, kdy se v jejím nitru odehrává drama, lyrická místa s průhledy na modrou oblohu či rozhovory s druhou uvězněnou ve vězeňské cele účinně zpomalující strojově přesný tep neosobní mašinerie, jež s neúprosnou samozřejmostí požírá všechny podezřelé. To jsou rozhodně silná místa tohoto filmu. Na druhou stranu se nemohu ubránit dojmu určitého schematismu, který jde pravděpodobně na vrub režisérově snaze po dramatickém, hybném podání. Dialogy se v něm často mění ve slovní ping-pong, což je nepochybně chyba a to i přesto, že pečlivě připravené a promyšlené odpovědi jsou ve chvíli výslechu na gestapu jistě možné a pochopitelné. Herecký výkon Julie Jentsch je přesto opravdu mimořádný, velmi civilní a opravdový. Také herecký výkon Geralda Alexandera Helda v roli vyšetřovatele účinně používajícího široký rejstřík "vyšetřovacích metod" od tichého přesvědčování až po emotivní výbuchy hněvu je mimořádný. Samotný soud je skutečně neuvěřitelnou přehlídkou mrazivě podané demagogie. Poslední část filmu je při vší tragice opět ztišená a zároveň velmi intenzivní. Samotný závěr se zvukem "mimo obraz" je sice nápaditý, ale asi by bylo lepší, kdyby to celé vyznělo do ticha. Popisný zvuk dalších dvou exekucí a výkřiky jsou v danou chvíli dosti rušivé. Pozoruhodná je neokázalá minimalističnost. Režisér doslova osekal všechny nadbytečné momenty a soustředil se na intenzivně a bezprostředně líčený děj. Není to film bez kazu, ale nesmírně silný. Proto těch pět hvězdiček. Pochopitelně je při sledování tohoto filmu téměř povinností vidět jej v němčině, neboť český dabing (jak je ostatně dosti obvyklé) vyznění filmu velmi výrazně oslabuje. Zvláště dojem ze soudního přelíčení je v češtině doslova poloviční, ale zkrátka přijdou i mnohá jiná místa filmu. Zajímavé komentáře: Matty, Faye, Gemini, pshimi, liborek_, Sofia ()
Jak napínavé může být roznášení letáků. Jak zajímavý může být nekonečný výslech. Jak okouzlující může být mladický idealismus. A jak udivující je hrdinská vyrovnanost. To nabízí filmová rekonstrukce osudů členů protinacistické organizace Bílá růže. Na předstíranou apolitičnost v úvodu je druhá polovina při výsleších trochu víc politická. I když film může působit televizně, tak smysl pro detail (pohled do zrcadla, Sophie mnoucí si ruce, či na zlomek vteřiny svírající přívěšek) rozhodně snímek zumělečťuje. Chce se věřit, že Sophie měla opravdu šanci ještě si zapálit příležitostně. ()