Klíče od pevnosti Boyard
Fort Boyard
Scenár:
Claire BarréHudba:
Paul KoulakÚčinkujú:
Olivier Minne (moderátor), Jean-Pierre Castaldi (moderátor), Sophie Davant (moderátor), Patrice Laffont (moderátor), Tomer Sisley, André Bouchet (viac)Obsahy(1)
Tuto původně francouzskou televizní hru, založil spisovatel Jacques Antoine (on sám je tvůrcem 150 různých show), jež získala celosvětově mnoho úspěchů a to i díky vytvoření mnoha mutací, ale hlavně díky záměru, že zakládaná družstva věnují výhru zpravidla na dobročinné účely. Samotná hra existuje přes dvacet let a odehrává se ve skutečné historické stejnojmenné pevnosti Boyard, která se nachází mezi ostrovy Aix a Oleron u západního pobřeží Francie. Samotná soutěž tvoří hned několik kategorií, které se v průběhu let mění. Ale základní tři části těchto kategorií zůstavají. Jedná se o bojování o klíče, bojování o indicie a v neposlední řadě pak o dobývání zlatého pokladu, tvořící zlaté mince -boyardy. V samotné hře, šestičlený tým zdolává fyzicky i psychicky náročné disciplíny (jako je: bungee-jumping, kluzká horolezecká šikmá stěna, skleněné rourové bludiště, či hledání klíče v neprůhledných nádobách, plné nejrůznější havěti či neznámého nánosu), což je opravdovou výzvou. Disciplíny se konají za zavřenými dveřmi v místnostech po celé pevnosti, kde je vždy jiný obtížný úkol, za účelem získání sedmi klíču a tak následného odemčení brány na nádvoří pevnosti, vedoucí ke klecovému trezoru. Trezor navíc hlídají rozdovádění tygři. (Výjímkou byl pouze rok 1990, kde tým musel získat až 18 klíčů.) Pro každý test obvykle jeden až dva kandidáti vstoupí do místnosti, kde mají omezený čas na získání klíče jakožto odměnu. Čas (přibližně 2-3 minuty, v závislosti na hře) se vždy počítá na přesýpacích hodinách u každé místnosti, obsahující modrou tekutinu a ostražitě jej na monitoru střeží, čtyři ze zbytku družstva, přičemž šestý z týmu se připravuje na jiný úkol. Jakmile se stane, že soutěžící vyčerpá daný čas k získání klíče, musí urychleně opustit místnost, jinak je v místnosti uvězněn a následně odveden do cely, do které ho strčí Kebule ve sklepních prostorách pevnosti. Poté se tým rozeběhne a připojí ke svému již připravenému kolegovi, aby i on mohl vstoupit a bojovat v časovém limitu o klíč. Takto se členové týmu střídají, až do získání posledního klíče v základním časovém horizontu pětačtyřiceti minut. Tým doprovazí usměvavý Pačes a Paklíč, který vybojované klíče i indicie shromažďuje. Klíč také může získat jeden ze soutěžících, po vyslechnutí a následném správném zodpovězení hádanky, nahoře ve věži, kterou mu předloží otec Fura. Při špatné odpovědi, Fura klíč vyhodí z okna do moře, kde jej pracně musí vylovit jiný z týmu často kapitán družstva. Setkáme se také v případě vysvobozování s panem Krysařem, který zajatým soutěžícím nabídne na výběr, buďto černou anebo bílou krysu, která se po umístění do středu v krysím bludišti, musí dostat do otvoru s červeným či černým označením, podle toho, jak uvězněný soutěžící vybere. Poté jej případně Kebule, může pustit z vězení a soutěžící se mohou utkat v druhé neméně těžké části, totiž hledání indicií. Při hledání indicíí se čas měří již jen stopkami a to až do konce stanoveného času celé soutěže. O několik let později, ještě přibyla další kategorie, kde se soutěžící po nalezení plného počtu klíčů, sestupují do nejnižší temné místnosti v pevnosti, kde se promění na tzv. 'lovce času' a jednotlivě se po jednom utkávájí u připraveného stolku a snaží vyhrát nad 'velmistry boyardu' pro získání co největšího času v pokladnici. Pokud si soutěžící v předposlední části, při hledání indicíí jsou jistí, že dokáží sestavit tzv. 'Finální slovo' dostaví se na náměstí před odemčenou nikoliv otevřenou bránu vedoucí k trezoru a zazvoní na kovový zvon. V tom okamžiku Felindra jinak zvaná 'tygří žena' zažene tygry do klece a brána se otevře. Poté se soutěžící rozmístí a stoupnou si jednotlivě na písmenovou šachovnici, na všechna potřebná písmena finálního slova (na zbytek potřebných písmen se umisťují dělové koule), čímž slovo tzv. vytočí. Pak již jen zazní od průvodce celého pořadu: Felindro, otoč tygří hlavou! A je-li finálové slovo správné, soutěžící nabírájí v klecovém trezoru maximální počet boyardů a vynáší je ven, dokud se brána nezačne pomalu zavírat. V případě, že není dostatek indicíí na uhodnutí finálního slova a blíží se konec celé soutěže, nastává tzv. obětování se soutěžících. Strčí ruku do tlamy v podobě hlavy tygří sochy a v ní je uvězněn. Vytáhne jen spoutanou ruku a předá indicii k doplnění hádanky, sám se tak nebude podílet na nošení boyardů. Obětování se, nastává taktéž i v případě nedostatků nashromážděných klíčů v první části hry, tito hráči jsou uvězněni v kobce do konce celé hry. (CANNIBAL)
(viac)Recenzie (409)
Dobrodružná smršť, ktorá dávala divákovi pocit, že je jej súčasťou. Úspech programu sa skrýva v slušne premyslenom scenáry, z ktorého nechýba gradácia napätia ani cez obrazovku. ()
Panečku, to byl ale pořad. Dívala jsem se na něj pořád a patřil k těm nejoblíbenějším z mých dětských let. Tak strašně napínavé to tenkrát bylo:) A dostat se ke klíči bylo tak strašně zapeklité a ti, co to nakonec dokázali, byli tak odvážní:) ()
Už při pohledu na intro se mě vybaví bezstarostná léta, kdy jsem chodil na základku a nenechal si ujít žádný díl. Pro mě nejzábavnější soutěž. Intro: http://www.youtube.com/watch?v=q_9_dIrdi2o ()
Tak tuhle soutěž jsem měla ráda! :-) Sophie nebo otec Fura ad. Moc moc se mi to líbilo :-) ()
Zpočátku výborná soutěž, která postupem času zdegenerovala v charitativní sbírku známých osobností. Výborný koncept, parádní a napínavé disciplíny, úžasná lokace. Jen slovní hádanky "otce Fura" a následné luštění správného slova byly opravdu nerozlousknutelným překladovým oříškem. Houpat se po létech na vlnách před touto pevností u La Rochelle byl neskutečně nostalgický zážitek. ()
Tohle jsem měl rád. ()
Úroveň hry aj moderátorov bola pri niekoľkých výmenách kolísavá, ale v podstate som túto napínavú a zaujímavú súťaž veľmi rada pozerávala. Nikdy by mi nenapadlo, že ma nejaká televízna hra bude tak baviť. Aj keď to bolo pred desiatimi rokmi (1995). Pozor, týka sa to len rýdzo francúzskeho vydania. ()
Vynikající soutěžní hra, pln adrenalinu a napětí až do konce. Rozhodně však úplně nejlepší atmosféra, byla hlavně při hraní v noci. Neuvěřitelné je taky to, že soutěž získala mnoho mutací ve spoustu zemí, ačkoliv se veškeré mutace odehrávají na tytéž pevnosti, ale ta francouzská je jen jedna a žádná jiná variace se jí nevyrovná. Navíc výhra putuje na charitu. Kéž by takových her bylo mnohem víc. Po čase sledování musím ale říct, že pevnost Boyard už ztratila pro mě své kouzlo, jelikož je zaměřená výlučně na francouzské celebrity. Ke všemu se navíc často ti samí vracejí hned následující sezónu. Jenže soutěžící družstva z necelebrit mně přišla daleko zábavnější. A od roku 2017 jde kvalita soutěže hodně dolů. ()
Skupinka odvážlivcov, odhodlaných hráčov, ktorá sa rozhodla pokoriť majestátnu "Pevnosť Boyard" a ukoristiť poklad v podobe zlatých mincí, musela splniť viaceré fyzicky náročné úlohy, aby získali potrebné kľúče a popri tom aj preukázať bystré, logické myslenie pri vyhodnotení indícií ku finálnemu heslu. Zaujímavo vymyslená súťaž. Genialna voľba prostredia. Historická pevnosť na mori. To sa vtedy Francúzom naozaj podarilo. Bolo to dobré. Rád som to pozeral. *** ()
Výborná a originální soutěž, nelze zapomenout odporné úkoly sestávající v hledání indicie na dně hliněné nádobky s pavouky, hmyzem a hady!!! ()
Nesledoval som to často, pretože po pár dieloch mi to pripadalo rovnaké , ale ten fantastický hudobný doprod ma vždy pritiahol aspoň na chvíľu. A po rokoch je tá skladba asi to jediné čo po tejto tv súťaži ostalo. ()
Kvalita každého dílu soutěže stála a padala na tom, jak byl sympatický tým... A u těch nesympatických se holt fandilo, aby totálně vyhořeli:-). Tohle mě opravdu hodně bavilo, i když časem byly jednotlivé úkoly přece jen okoukané a ty nově vymyšlené většinou nic moc. Hodnotím původní francouzskou verzi, pokusy ostatních národů jsou vesměs trapárny. 90% ()
X: Tak nám vyblij myšlenku dne otče Fura. Y: Uff... Už mi začíná stejkat ten voskovej xicht jaký je dnes vedro. ()
Tohle byla úžasná soutěž, kterou jsem úplně hltal. To napětí, ty úkoly, ty souboje,... Mazec. Měl jsem rád ty úkoly ve dvojicích, jak třeba stavěli na sebe kostky a komu to prvnímu spadne nebo kdo dýl udrží hořící papír... Co si vzpomínám tak mezi oblíbené úkoly patřilo prolezení takovou průhlednou různě zamotanou rourou. Supr. Mělo to prostě náboj a my to vykuleně sledovali. ()
Úžasně dobrodružná soutěž. ()
Je zcela zřejmé, že vysoké hodnocení je zapříčiněno nízkým věkem hodnotitelů v době vysílání, a tudíž sníženou objektivitou při hodnocení zapomenutého nesmyslu. Podobný jev platí u všech věkových skupin, v té mé jsou to bolševické sračky ze 70. let. Nemůžu třeba zapomenout na tehdejší perlu mezi soutěžemi Deset stupňů ke zlaté!!! ()
Skvelá súťaž, výborné prostredie, perfektný soundtrack. 80% - 4* ()
Taky jsem na téhle soutěži vyrůstala, mělo to štávu a nemohla jsem se od toho odtrhnout. ()
Bylo mi deset, v neděli dopoledne jsem si přivstal, zalehl pod deku k televizi a sledoval, kterak různí lidé zápolí v bahně, proplétají se mezi hady a strkají ruce tam, kam bych já ani světlici nehodil. Nostalgie... ()
Fakt super hra. Aj keď slovenská verzia tiež bola, tak na českú nemala ani najmenej. Ale fakt super show, je škoda, že v dnešnej dobe sú "In" väčšinou také reality show, ktoré nie sú ani spolovice také dobré, ako táto. ()