Klíče od pevnosti Boyard
Fort Boyard
Scenár:
Claire BarréHudba:
Paul KoulakÚčinkujú:
Olivier Minne (moderátor), Jean-Pierre Castaldi (moderátor), Sophie Davant (moderátor), Patrice Laffont (moderátor), Tomer Sisley, André Bouchet (viac)Obsahy(1)
Tuto původně francouzskou televizní hru, založil spisovatel Jacques Antoine (on sám je tvůrcem 150 různých show), jež získala celosvětově mnoho úspěchů a to i díky vytvoření mnoha mutací, ale hlavně díky záměru, že zakládaná družstva věnují výhru zpravidla na dobročinné účely. Samotná hra existuje přes dvacet let a odehrává se ve skutečné historické stejnojmenné pevnosti Boyard, která se nachází mezi ostrovy Aix a Oleron u západního pobřeží Francie. Samotná soutěž tvoří hned několik kategorií, které se v průběhu let mění. Ale základní tři části těchto kategorií zůstavají. Jedná se o bojování o klíče, bojování o indicie a v neposlední řadě pak o dobývání zlatého pokladu, tvořící zlaté mince -boyardy. V samotné hře, šestičlený tým zdolává fyzicky i psychicky náročné disciplíny (jako je: bungee-jumping, kluzká horolezecká šikmá stěna, skleněné rourové bludiště, či hledání klíče v neprůhledných nádobách, plné nejrůznější havěti či neznámého nánosu), což je opravdovou výzvou. Disciplíny se konají za zavřenými dveřmi v místnostech po celé pevnosti, kde je vždy jiný obtížný úkol, za účelem získání sedmi klíču a tak následného odemčení brány na nádvoří pevnosti, vedoucí ke klecovému trezoru. Trezor navíc hlídají rozdovádění tygři. (Výjímkou byl pouze rok 1990, kde tým musel získat až 18 klíčů.) Pro každý test obvykle jeden až dva kandidáti vstoupí do místnosti, kde mají omezený čas na získání klíče jakožto odměnu. Čas (přibližně 2-3 minuty, v závislosti na hře) se vždy počítá na přesýpacích hodinách u každé místnosti, obsahující modrou tekutinu a ostražitě jej na monitoru střeží, čtyři ze zbytku družstva, přičemž šestý z týmu se připravuje na jiný úkol. Jakmile se stane, že soutěžící vyčerpá daný čas k získání klíče, musí urychleně opustit místnost, jinak je v místnosti uvězněn a následně odveden do cely, do které ho strčí Kebule ve sklepních prostorách pevnosti. Poté se tým rozeběhne a připojí ke svému již připravenému kolegovi, aby i on mohl vstoupit a bojovat v časovém limitu o klíč. Takto se členové týmu střídají, až do získání posledního klíče v základním časovém horizontu pětačtyřiceti minut. Tým doprovazí usměvavý Pačes a Paklíč, který vybojované klíče i indicie shromažďuje. Klíč také může získat jeden ze soutěžících, po vyslechnutí a následném správném zodpovězení hádanky, nahoře ve věži, kterou mu předloží otec Fura. Při špatné odpovědi, Fura klíč vyhodí z okna do moře, kde jej pracně musí vylovit jiný z týmu často kapitán družstva. Setkáme se také v případě vysvobozování s panem Krysařem, který zajatým soutěžícím nabídne na výběr, buďto černou anebo bílou krysu, která se po umístění do středu v krysím bludišti, musí dostat do otvoru s červeným či černým označením, podle toho, jak uvězněný soutěžící vybere. Poté jej případně Kebule, může pustit z vězení a soutěžící se mohou utkat v druhé neméně těžké části, totiž hledání indicií. Při hledání indicíí se čas měří již jen stopkami a to až do konce stanoveného času celé soutěže. O několik let později, ještě přibyla další kategorie, kde se soutěžící po nalezení plného počtu klíčů, sestupují do nejnižší temné místnosti v pevnosti, kde se promění na tzv. 'lovce času' a jednotlivě se po jednom utkávájí u připraveného stolku a snaží vyhrát nad 'velmistry boyardu' pro získání co největšího času v pokladnici. Pokud si soutěžící v předposlední části, při hledání indicíí jsou jistí, že dokáží sestavit tzv. 'Finální slovo' dostaví se na náměstí před odemčenou nikoliv otevřenou bránu vedoucí k trezoru a zazvoní na kovový zvon. V tom okamžiku Felindra jinak zvaná 'tygří žena' zažene tygry do klece a brána se otevře. Poté se soutěžící rozmístí a stoupnou si jednotlivě na písmenovou šachovnici, na všechna potřebná písmena finálního slova (na zbytek potřebných písmen se umisťují dělové koule), čímž slovo tzv. vytočí. Pak již jen zazní od průvodce celého pořadu: Felindro, otoč tygří hlavou! A je-li finálové slovo správné, soutěžící nabírájí v klecovém trezoru maximální počet boyardů a vynáší je ven, dokud se brána nezačne pomalu zavírat. V případě, že není dostatek indicíí na uhodnutí finálního slova a blíží se konec celé soutěže, nastává tzv. obětování se soutěžících. Strčí ruku do tlamy v podobě hlavy tygří sochy a v ní je uvězněn. Vytáhne jen spoutanou ruku a předá indicii k doplnění hádanky, sám se tak nebude podílet na nošení boyardů. Obětování se, nastává taktéž i v případě nedostatků nashromážděných klíčů v první části hry, tito hráči jsou uvězněni v kobce do konce celé hry. (CANNIBAL)
(viac)Recenzie (409)
Na jednu stranu klasika jak brno, na druhou stranu ohromná hovadina - už v těch asi osmi letech, když jsem se na to o těch odpolednech díval, jsem se styděl, že u toho ztrácim čas : D ... jednoduše geniální blbost. ()
Paklíč a Pačes byli moji oblíbenci:-) ()
Přestože mě některé postavy v pevnosti Boyard rozčilovaly a vyrušovaly ze zaujetí na tomto pořadu. Líbí se mi takové soutěžní pořady a tento byl obzvláště zajímavý.Ráda jsem to sledovala ale asi bych do toho nešla,protože dřina velká ale výhra nejistá.. ()
Rozhodně zajímavě provedená soutež. Ale některé díly mi přišli docela nudné. Zkrátka asi záleželo, k jakým úkolům se družstva dostala, protože některé byly moc zdlouhavé a nezáživné. Samozřejmě že Paklíč, Pačes a otec Fura jsou nezapomenutelnými postavami. ()
Jako malej jsem na to děsně rád koukal :) ()
No bez hudby Paula Koulaka by hodnocení (i nostalgie) bylo poloviční, ta tomu dodává správnou šťávu (L'Homme De La Tour...mňam). Hodnotím původní série s Patricem Laffontem (můj idol z dětství^_^), jiný neznám. Úkoly v zatopeném sklepení, Ariadnina nit, kluzká stěna nebo umělohmotná roura...a pamatujete si piráta, kterýho hrál šermíř Jan "Žába" Lukeš? Staré díly jsou k nenalezení, tak aspoň dneska okoštnu britskou verzi, o které jsem se právě dozvěděla. ()
Jako malej kluk jsem to žral, bylo to hrozně napínavý. Nejlpeší byla místnost s hadama. A jak už tu psal někdo, i souboje žen v bahně :). ()
Driv jsem se bavil Boyardem, Hrama bez hranic apod... Proc v dnesni dobe plny vyvolenejch, bigbradra ci telenovel nefokozaou vymyslet kvalitni soutezni zabavu??? Nebo proc se nevratit k zabehnutym klasikam??? je to skoda.... ()
Hodně zábavná podívaná. Některé úkoly byly docela šílené a pro mě nepředstavitelné. Prostředí bylo zajímavé, stará pevnost uprostřed vody. Nezapomenutelná je postava otce Fura, který do světa skrze televizní obrazovky šířil svá denní moudra. Vždycky jsem se těšila na chvíli, kdy tým splnil všechny úkoly a měl všechny indicie a šel do místnosti s pokladem. Musel poskládat heslo, o kterém si mysleli, že je správné a pak nastala chvíle nekonečného ticha. Pak to přišlo. Začaly se sypat zlaťáky. Ale také se začala zavírat brána, proto se snažili urvat, co nejvíce z pokladu. Myslím, že potom to věnovali na nějakou charitu. ()
Dobrá soutěž, ale proč se hodnotí na ČSFD? místnost s nakloněnou hladkou stěnou s několika úchyty.. super.. ()
Další ze starších soutěží, kterou jsem miloval jako díťě. Co víc dodat !? ()
Vždycky jsem tam chtěl... ()
Úchylné otázky otce Fura, pořád ty samé místnosti, odporní pavouci. Hltal jsem každé pokračování. Nejlepší byla Ariadna. ()
Zlatá trojce reality show. Pago Pago, Pevnost Boyard, Po stopách Xapatanu. Ostatní je odpad.:-) ()
U téhle soutěže jsem strávil mnoho hezkých chvil. Je tam kus té nostalgie, ale když od ní odhlédnete a podíváte se na soutěž objektivním okem, tak musíte říct, že se jedná o blábol. Neustálé plnění jedněch a týchž úkolů, senilní, špatně namaskovaný dědek a jeho moudra, dva trpaslíci... Ale má to spád a je to zábavné, takže tři hvězdy. (358.) ()
cez den futcik, bike ala BMX, nahanacky, vybijana, amiga ala SuperMarioBros...ale vecer sme uz vsetci sedeli za telkou, kde diktoval Pevnost Boyard a celebrity z telky:))))...jojo,zrali sme to vsetci, a husto mi to ted pripomenulo detstvo !!! :),nazdar ()
Souhlas s Tosimem... zápasy v bahně s tou macatou bojovnicí jsou nezapomenutlené ()
Perfektný francúzsky seriál! disciplíny boli dobre premyslené a nepoznám nikoho, kto by ho tak isto "nezral"... ()
Já jsem si to jako málá neuvěřitelně užívala, přála jsem si prohledat celou pevnost.. A hvězdičku navíc za pěkné hlavní téma! ()
Žádám o dovolení tvářit se samolibě. Pevnost Boyard jsem totiž kostku po kostce (kostka = 1x1m), celou postavil ve světě Minecraftu. Raketa server v dimenzi théta, ptejte se na Alfonse (ba ne, ptejte se prostě na Boyard od Petroffa)... ()