Zimní prázdniny
The Holdovers
The Holdovers
The Holdovers
Réžia:
Alexander PayneScenár:
David HemingsonKamera:
Eigil BryldHudba:
Mark OrtonHrajú:
Paul Giamatti, Dominic Sessa, Da'Vine Joy Randolph, Carrie Preston, Naheem Garcia, Brady Hepner, Ian Dolley, Jim Kaplan, Michael Provost, Gillian Vigman (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Profesor Hunham (Paul Giamatti) je člověk, kterého by žádný normální student nechtěl za učitele. Je to postarší osamělý mrzout, který se lépe než v současnosti orientuje ve světě antické literatury, a každým, kdo nemá podobné vidění světa, hluboce pohrdá. Mladík Angus (Dominic Sessa) je student, kterého by ve své třídě nechtěl žádný normální profesor. Magnet na průšvihy, rebel bez příčiny, ničitel a narušitel školních řádů. Ti dva na sebe zbyli v univerzitním kampusu o vánočních prázdninách, protože ani jeden nemá kam jet. Učitel je sám a student se rodičům nevešel do dovolenkových plánů. Na „svatou“ trojici je doplňuje školní kuchařka Mary, která nemá na Vánoce náladu, protože se právě dozvěděla, že její syn padl ve válce ve Vietnamu. Naděje na to, že k sobě tyhle tři osamělé duše najdou cestu, je od počátku zcela mizivá, jenže zázraky se dějí a někdy stačí jen projevit trochu dobré vůle k tomu, abyste poznali, že lidé můžou být ve skutečnosti jiní, než jací se zdají na první pohled být. (Cinemart)
(viac)Recenzie (201)
Nejlepší příběhy píše život sám. To byla fakt pecka! Nebude to asi úplně vánoční klasikou pro masy, díky tomu, že je to pesimistické ale své fandy si to najde. Působilo to na mne trošku jako The Way Way Back se Samem Rockwellem. ()
Přesně tak předvídatelné jak se zdá už z premisy či prvních pár minut filmu. Vzpurný student a morouský učitel spolu musí strávit dva týdny a najdou cestu k sobě navzájem, i do svého vlastního nitra. Naštěstí ne až tak pateticky a kýčovitě jak to zní - i když by film určitě mohl být kratší, ale bavit dokáže, jen prostě vůbec ničím nepřekvapí. A má hezkou kameru a s tím související scénografii, místy až trochu Wes Andersonovina, ale jako by ji točil člověk a ne freneticky exhibující hipster. 7/10 ()
Natočené je to zručně, zahrané taktéž, ale ten pohádkový scénář mi nekápl do noty. ()
Počas vianočných prázdnin by to hodnotenie bolo úprimnejšie, ale zase nie sú až tak ďaleko za nami a vonku mrazí podobne ako v okolí tejto školy. The Holdovers sa tvária, že ponúkajú stokrát ohratý príbeh o zbližovaní dvoch nesúrodých duší, aby sme ale dostali viac príbeh o zbližovaní viacerých veľmi osamelých duší. Payne a Hemingson majú síce svoje postavy radi, avšak, či práve preto, im rozprávkové riešenia neponúkajú. Aj tak ide ale viac o herecký film než o čokoľvek iné, inými slovami Giamatti je na vrchole svojich síl a zvyšok nezaostáva. Mohol to byť gýč, je to ale skrátka film zo života, nech to spojenie znie akokoľvek sprofanovane. ()
Dost smutné a pesimistické, stejně jako moje nálada po zhlédnutí. ()
Film dáva pridanú hodnotu v tom, že tam síce sneží a vianocuje, ale je inak napriek trápeniu silne hrejivý. Čo samozrejme je v súvislosti s tým snehom aj trochu nebezpečné, lebo na Vianoce nikto nemá rád čľapkanicu. Okrem toho tepla bez písmenkových agresorov, pár životných múdier, emócií a posolstiev mi stále niečo chýbalo k tomu, aby som dostal iný pocit, než len to, že ide o pohodový film. Nič viac. ()
„...než něco zavrhnete jako nudné či nepodstatné, tak mějte na paměti, že chcete-li skutečně porozumět současnosti či sobě samému, musíte začít v minulosti.“ Jak krásně řečeno. O učitelství, jeho poslání či vztahu učitele k žákům (včetně přesahů mimo vyučovací hodinu) je v každé době dobré přemýšlet. Přestože se tento příběh s nenápadně stylově vybroušeným retro vizuálem odehrává v počátcích 70. let (místy díky atmosféře až můžeme nabýt pocit, jakoby v oné éře snad i vznikal) a doba za těch pár desítek let též pokročila, promlouvá Alexandre Payne ve svém nejnovějším filmu směrem k nadčasovým hodnotám, tak důležitým i v dnešku. Od pana režiséra mě už nadchla Nebraska (která pro mě z Payneovy tvorby pořád vede) a vnímám ryze pozitivně, že se Payne po následném, za mě tedy nepříliš zdařilým pokusem o sci-fi (Zmenšování) vrátil tentokrát zase k tomu, co mu nejvíc jde – tedy laskavě citlivým příběhů obyčejných lidí – a ukázal, že tato odnož amerického nezávislého filmu pořád funguje... Plně přicházím na chuť i Paulu Giamattimu (Můj svět, Bokovka), který do ztvárnění profesora Hunhama opět vnáší malý kus jemné komiky, ale zároveň zůstává plně civilní, s vystižením té charakterní hloubky postavy, odehrané s humornou nadsázkou, ale zároveň navzdory pár negativněji vyznívajícím črtům i sympaticky polidštěné. Moc se mi líbil jeho výkon, možná bych to u postavy Hunhama ani nenazval úplně proměnou, spíše velmi pozvolným odhalením jiné tváře s nacházející situací během zimních prázdnin. Kdybych měl popsat film dvěma slovy, možná by to bylo nacházení lidskosti nebo nacházení pouta. Ale ukrývá se toho zde i víc a pokud ono kouzlo Zimních prázdnin pocítíte, možná zjistíte, že zažíváte u filmu podobný hřejivý pocit zážitku, k jakému dospějí nejen díky svátkům i hlavní postavy. Překvapivě jsem si nestěžoval na rozsáhlou stopáž a po dojemném závěru, podaném tak přirozeně, bez zbytečného sentimentu, se přikláním k plnému hodnocení. [90%] ()
Hořká konverzační komedie o třech trosečnících v prázdném vánočním kampusu staví na výborně napsaných dialozích. Přirozeně tomu herecky kraluje Paul Giamatti, ale i jeho herečtí spoluhráči mají dost prostoru se předvést. Rozhodnutí, že film bude vypadat, jakoby byl natočen v době, ve které se odehrává (přelom let 1970/1971), je nejvíce znát na kameře a střihu, ale k filmu se to nádherně hodí a nijak na sebe nestrhává pozornost. Za nejlepší Paynův film stále považuji Nebrasku, ale tomuhle k ní nechybí moc (90%). ()
Bavilo ma zostať na internáte s Bartonovými chlapcami .. aj so smutnou Mary. Ísť s nimi na školskú exkurziu, dať si burger a hrať kolky. Už dávno som sa necítila tak fajn pri sledovaní filmu. Aj smutno mi chvíľu bolo. Čistá nádhera toto .. a to platí aj o muzike. ()
Hezké, milé, celkově hřejivé i dramatické, takové jsou Zimní prázdniny, které mohli být klasikou i novodobým, populárním, vánočním filmem, ale žádnou část nemají dopilovanou k dokonalosti. Herecky excelentní, v čele s životním Giamattim, scénáristicky chytré a ze života, ale zároveň nijak originální s neustálým pocitem "tohle už jsem někde viděl a tuším co bude následovat". Payne nikdy nezatlačí výrazně na pilu ať už po emoční nebo humorné stránce a celé vyprávění je opatrné a neurážlivé. Pěkný film, kterému nechybělo moc k tomu, aby byl perfektní až nezapomenutelný. ()
Velká laskavá paráda! Smála jsem se, až mi slzy tekly a došlo i na slzičku dojetí. Milý, zábavný, vtipný, hluboce lidský filmeček z ranku snímků, které se už dávno netočí a mně to velmi chybí. Jeden z těch filmů, který jsem viděla, aniž bych se podívala, o čem to má být. Špičkové herecké výkony, precizní režie, krásná kamera, vypiplaný scénář, zasloužené nominace na ceny akademie. Film, ke kterému se budu ráda vracet. Týpek Paul Giamatti ve vynikající herecké formě. ()
„Život je ako rebrík do kurína. Krátky a osratý!” • A mimochodom podotýkam, že vskutku celý ten mimoriadne prehnaný »hype« okolo daného titulu The Holdovers, je naprosto neuveriteľne šialený a neadekvátny, keďže sa ani akosi vôbec nezakladal na reálnej skutočnosti; teda najskôr úplne presne naopak, pretože sa jednalo nielen o akúsi povrchne fraškovitú, sentimentálnu a gýčovitú vec, ale zároveň aj o pomerne dosť afektovanú a nudnú v rámci ponímania ako celku, a to ani nehovoriac o celkovej reklame na alkohol a tabakové výrobky, nakoľko nielenže ústredný protagonista - stredoškolský učiteľ dejepisu, Paul Hunham, „sa pomerne často pozeral dolu na dno pohárika,” ale súčasne povedzme i taká [šéf]kuchárka Mary Lambová, zase zväčša „fajčila ako nejaký, fabrický komín,” vrátane aj takého problémového študenta Angusa Tullyho, ktorý sa zase pre zmenu nevedel príliš „spratať do kože” so styčným bodom v podobe - internátnej [katolíckej?] školy Barton, neďaleko amerického mesta Bostonu, kde sa všetky tri kľúčové postavy na samý úvod najprv stretávajú, aby spoločne v prostredí kampusu strávili akurátne prebiehajúce, vianočné sviatky s tým doplňujúcim dôvetkom v tom zmysle, že našťastie aspoňže miestami opustili i dané priestory, aby som sa s nimi taktiež vydal do exteriérov, kedy to už konečne začínalo byť oveľa viacej zaujímavejšie, alebo snáď nakoniec ani nie? • Skrátka; bola to ďalšia, a znovu veľmi otrasná skúsenosť z pôvodne obzvlášť nevšedne vysokými očakávaniami vo znaku značným spôsobom sa šíriacich chýrov a zvestí z azda každej, svetovej strany, že na diváka tým pádom má automaticky čakať, akási instantná, «vianočná klasika», čo s veľkým poľutovaním musím následne skonštatovať v takom význame, že to je hádam asi to isté, akože na Slovensku v mainstreamových médiách, niekedy nastane i značná rovnováha názorov s nulovou účinnosťou propagandy jediného možného naratívu, čo je momentálne iba naozaj akousi vzdialenou »hudbou budúcnosti« [veľkým science-fiction], a práve preto nanajvýš len odporúčam: [od]bočiť od danej veci vari čo najďalej, a k tomu radšej siahnuť po osvedčených klasikách, typov Raňajkového klubu & Spolku mŕtvych básnikov, ako pozitívnejšou náhradou za daný nepodarok, ktorý ma znova strašne nasral, pardon za predsa trocha viac explicitnejší výraz! PS: A k tzv. réžii Alexandra Paynea, sa pre istotu ani zvlášť extra nevyjadrujem, nakoľko sa z mojej strany jednalo o "painový" ["bolestivý"] zážitok, toľko filmového utrpenia sa zakaždým len tak nevidí, koľko sa mi v podstate v tomto prípade bohato dožičilo. ()
Instantní vánoční klasika. ()
Zimní prázdniny jsou na první pohled hodně nenápadným filmem, u něhož platí, že v jednoduchosti je krása. I přes vcelku přímočaře odvyprávěný děj si mě snímek dokázal opravdu získat - jak na dramatické, tak na humorné rovině. I když se Paynův film zaobírá vážnými a stále velmi aktuálními tématy, jsou podány neuvěřitelně přívětivým způsobem, který v divákovi zanechá "good-feelingový" pocit. Zimní prádzniny by ovšem nebyly tím, čím jsou, nebýt přesvědčivých hereckých výkonů ústředního tria "obyčejných" lidí, které svedl dohromady osud a jejich životní traumata. Třešničkou na dortu je autentická "vintage" stylizace obrazu, kdy má divák pocit, jako by se díval na půlstoletí starý film. ()
Z času na čas sa objaví film, ktorý pohltí diváka svojou ľudskosťou a obyčajnosťou. Kamera pláva po scénach, prelínačky sú oku prívetivé a myšlienky filmu obohacujúce. Paul Giamatti v umeleckej sile. ()
Hodně povedený film, u kterého mi vadí zbytečná délka stopáže a některé kapesníčkové záběry, jichž se Payne žel nevyvaroval. Američané asi mají velké trauma z Vánoc a rodinných setkání, na kterých vyplují kostlivci ze skříně, protože tyhle filmy by mohly klidně mít svůj vlastní žánr. Každopádně napsané a zahrané je to skvěle, nechybí tomu trojrozměrnost a nejednoznačnost postav, lidský vhled i pohlazení, smutek i něco radosti a cti. Navíc je zde naznačena spousta linií, které si můžeme domyslet, jak asi dopadnou, ale ústrojně doplňují hlavní téma. Líbí se mi i ten nenásilný humor, jemný, leckdy sotva postřehnutelný, ale je tam a vždy dobře pobaví. Zvláštní je, že krátce před zkouknutím tohoto filmu jsem viděl zajímavý plakát, jehož heslo mne dostalo: Cíl bez plánu je jen snem. A o tomhle je tenhle film - kromě toho viditelného poselství, že vztahy jsou důležité (Nejsilnější je ta scéna s otcem v psychiatrické léčebně, především to, co zůstalo nevyřčeno. Naprosto jsem v tu chvíli tomu klukovi rozuměl.). ()
Konečně můžete mámě a tátovi bezpečně doporučit na co jít do kina a nestydět se za sebe. Ta časoprostorová trhlina, která vás dokáže přenést do věrohodné iluze počtku 70. let přitom nevznikla jenom důkladnou postprodukcí a chytrým výběrem lokací, nýbrž i nároky na herectví zúčastněných, kde zejména Dominic Sessa perfektně hraje nahrocenýho drzýho spratka po vzoru protagonistů třeba Harold and Maude nebo Deep End. I díky tomu nejsme vytrženi z toho dvouhodinového úniku do jiného světa a Holdovers nepůsobí to jako vynechaná epizoda z Harryho Pottera, ve které Voldemorta znázorňuje Vietnamská válka. PS: o mé největší dojetí se včera v kině ovšem postaral asi devadesátiletý pán, který seděl za mnou a který po shlédnutí traileru na druhou Dunu zašeptal své žene "Tohohle filmu bych se ještě také rád dožil." ()
Chytrý, dobře zahrany, moc příjemný na koukani. Giamatti je nejvíc podceňováný herec dvě generace. ()
Zimní prázdniny ve mně vyvolaly dojem podobný tomu, který zažívám u filmů Petera Weira nebo Richarda Linklatera, a to dojem opravdovosti. Bez patosu či násilného ždímání emocí se parádně vypadajícímu retru daří postupně budovat neskutečně vřelý vztah ke zdánlivě nesympatickým postavám, které se skrze brilantní scénář postupně poznávají a lehce z donucení sbližují. Je to přesně ten typ filmu, který by si člověk nejvíc užil zachumlaný do deky u praskajícího krbu, zatímco venku hustě chumelí, protože právě takovou atmosféru zažívají i filmové postavy, které mohou směle soutěžit o nejsympatičtější trio poslední dekády. Každá z nich má nějaký svůj boj, který není vychtěný, ale bolestně pravdivý. Významně tomu napomáhají herci, kteří v rámci velmi civilních a trefných výkonů vdechli charakterům duši, se kterou se bude těžko loučit. Přesto film nikdy nesklouzne k lacinosti a neopírá se pouze o žal jako jiná indie dramata. Jde vlastně o parádní vánoční film se vším, co k tomu náleží, takže se tu sází zejména na pohodovou atmosféru, která ale nechává prostor i pro vážná témata. Těch je hned několik, každé dostává svůj potřebný prostor a je na divákovi, aby si vybral, které v něm nejvíc zarezonuje. A nebo si nemusí vybírat nic a jen si užít nádherný čas, který stráví na škole uzavřené sněhem se třemi opravdovými postavami. ()
Film roku! Zároveň nejlepší Payne, který doručil opravdu skvělou záležitost po všech stránkách. Už po půl hodině mi bylo jasný, že koukám na klasiku. Jako bych koukal na zapomenutý film Hala Ashbyho. Perfekt, 100%. Žádný jiný film mi letos neudělal takovou radost. A o tom se mile přu s kolegou v podcastu zde 👉 PLATFORMERS ()
Súvisiace novinky
96. Ceny Akademie - výsledky
V noci z neděle na pondělí proběhl v hollywoodském Dolby Theatre v Los Angeles šestadevadesátý ročník slavnostního předávání Cen americké Akademie filmového umění a věd, na němž byla v celkem… (viac)
77. ročník cen BAFTA - výsledky
V neděli 18. února 2024 proběhl v Royal Festival Hall v londýnském Southbank Centre 77. ročník předávání prestižních cen Britské akademie filmových a televizních umění (BAFTA), během nějž byla… (viac)
Nominace na Ceny Akademie zveřejněny
V úterý 23. ledna 2024 byl v Samuel Goldwyn Theater v Beverly Hills z úst herců Jacka Quaida a Zazie Beetz oznámen kompletní výčet nominací pro nadcházející 96. ročník předávání cen americké Akademie… (viac)
29. Critics' Choice Awards - výsledky
V neděli 14. ledna byly v kalifornské Santa Monice uděleny ceny Critics' Choice Awards tradičně vyzdvihující výjimečné tvůrčí výkony a filmové počiny uplynulého roku. Toto ocenění je zároveň po… (viac)