Snídaňový klub

Zcela určitě jeden z nejlepších filmů o středoškolácích. Divadelně rozehrávané dialogy, které divákovi postupně odkrývají kdo je vlastně kdo a zároveň že nikdo není pouze tím za koho se vydává. Režisér John Hughes byl v 80. letech docela pojem. Hudba je geniální, po hříchu se ve filmu vyskytuje pouze sporadicky. Překvapí že Judd Nelson to nedotáhl v kariéře dále. Zážitek 75% (28.03.2015)

Breakfast Club naprosto předčil moje očekávání. Velmi příjemné a nadčasové komediální drama pro mě bylo opravdu velkým překvapením. Jednotlivé konfliktní postavy, současně ale i sympatické, postupně rozkrývají své skutečné já. Ale ne zase tolik, něco je přenecháno i na diváka, aby si domyslel sám. Všichni herci byli výborní, ale mými favority jsou přece jen Judd a Molly. Opravdu brilantní snímek o teenagerech své doby, ale určitě nejen pro ně. Já jsem se ani chvilku nenudila a je to opět jeden z filmů, který můžu vidět ještě jednou. Všechny chybky (jistá účelovost a ten konec:D) jsou odpuštěny a dávám jasnou pětku. (28.07.2012)

Na Snídaňovém klubu je vidět úporná snaha udělat z něj generační film a ve Spojených státech jde údajně o kultovní záležitost. No nevím, nezdá se mi, že by nějak zásadně vypovídal o mladé generaci 80. let, spíš jde o jakýsi pozérský manifest puberťáků. Pubertou si museli projít všichni a ti, co v ní jsou momentálně, se pochopitelně mohou s hrdiny filmu ztotožnit. Nic víc než podrážděnost z rodičů a učitelské autority se z jejich dialogů a skutků vyčíst nedá. Ke skutečným postavám mají daleko, jde spíš o klasické školní typy - tak ukázkové, že z toho na hony čiší scénáristická účelovost. Humorné to není a vzhledem k výše uvedenému mi tam nefunguje ani ta psychologická rovina a nedokážu se s těmi týpky ztotožnit ani emocionálně, zvlášť sígr a provokatér v podání Judda Nelsona by podle mě potřeboval spíš pár facek než pochopení. Jeho představa o nezávislosti a životě totiž bez usměrnění končí tam, kde se odehrává francouzský snímek Mezi zdmi. Aby systém fungoval, nemůže každý jenom žvanit o svých právech, ale musí sám přispět. Hrdinové filmu se ani nechovají nějak realisticky a jejich spárování na konci je taky jen důsledkem scénáristické násilnosti. Celkový dojem: 40 %. (20.04.2011)

Originální námět, který do jedné učebny v sobotu nacpe pět naprosto rozdílných lidí, kteří se přesně vyznačují tím, čím jsou. Tedy šprt, sportovec, rádoby gotička, princezna a gauner. Všichni se nesnáší a postupem času se spřátelí. Klasika, která zajímavě naráží na tehdejší dobu, mládež a jejich názory, které se v mnoha ohledech neliší od toho, čím si před lety procházela naše generace. (25.01.2016)

Jeden z nejlepších filmů o dospívání a problémech s ním spojených. Hughes vzal pět stereotypů a zasadil je do konfliktního prostředí střední školy, kam je na devět hodin zavřel. Nečekala jsem, že z tak jednoduché situace dokáže vykřesat tak plnohodnotný příběh. Zatímco se hodinu postavy seznamují a nadávají si, utvoří se mezi nimi pouta, která pár desítek minut před koncem vyvrcholí a spustí tak emocionální sprchu. Skvěle vybraní herci, hudba a atmosféra 80. let vykompenzují i ten přehnaný konec. (28.03.2010)