Priznanie

Jako odpad to určitě nevidím. Byl jsem opravdu zprvu rád, že seriál Hnízdo pokračuje, než jsem si přečetl zdejší recenze. On ten sešup opravdu byl zklamáním a první dva tři díly jsem fakt chtěl skončit, ale jsem rád, že jsem mu dal šanci. Postupně se to zlepšovalo a měl jsem chuť na další díl. Na další díl Hnízda jsem se ale tehdy vyloženě těšil a to nejsem seriálový a už vůbec ne dlouhoseriálový. (11.07.2023)

Seriál začal brutálnou na slovenské pomery zatiaľ nezvyčajnou propagandou, ukľudnil sa až v druhej polovici, aj to len sčasti. Seriál Priznanie predstavuje Slovensko, aké nepozná 99,99% obyvateľov. Len v slniečkárskej hlave toto odráža realitu. Úžasní migranti, ešte lepšie lesby a nefungujúca tradičná rodina. Joj a samozrejme samí náckovia, ktorí hovoria, že to tu treba vyčistiť, lebo je tu veľa Arabášov. To na akom Slovensku sa toto deje? Polovica mladých má fašistické tendencie, extrémizmus sem, extrémismus tam, najtrápnejšie prišlo, že v rámci tej multi-kulti propagandy zhanobili ešte aj bryndzové halušky, za to imigrantka je takmer svätica. Našťastie len takmer. Aký je zmysel celého toho seriálu, nám vlastne dokumentuje lesbický rozhovor a jeden výrok: "Do tej vašej dediny nepríde tolerancia ani za 100 rokov." Áno, cieľom bolo ukázať aké je Slovensko zaostalé, netolerantné, xenofóbne. V liberálnej kaviarni si ho teraz budú prehrávať povinne každý týždeň. (14.03.2022)

Tam kde Hnízdo nabídlo zajímavý příběh a propracovaný scénář, tak tady se topíme v klišé Brazilské telenovely, kdy se tvůrci snaží co největším možným způsobem vše dramatizovat, a hnát do extrémů a propojovat tak velmi nepravděpodobné příběhy do jednoho celku. Asi tak od čtvrtého dílu jsou karty jasně rozdané, a v podstatě se čeká jen na finále, jak to dopadne, a podle očekávání, to dopadne všechno dobře, šťastný konec, všichni si padnou do náručí, vše je odpuštěno...Naroubování na Hnízdo působí dost uměle a zbytečně, a je to viditelně jen marketingový tah. Nastavovaná kaše, nic víc...Pár slušných hereckých výkonů to bohužel nezachrání. (14.03.2022)

Druhá řada celkem úspěšného slovenského seriálu Hnízdo (2020), který s ním nemá moc co společného. Pel mel několika dějových tematicky pestrých linek různé kvality, které se v posledním díle spojí: 1) Rodina Važanových a jejich polomanželské děcko - nijaká záležitost, 2) Muslimská imigrantka s děckem - nápad to dejme tomu mělo, ale sklouzávalo to ke sluníčkářskému klišé 3) Parta mladých nacionalistů - vyloženě hloupě nevěrohodně provedené 4) zkorumpovaný policajt - nadějné, ale nevyužité 5) lesbické duo - zbytečnost roku, která s ničím nesouvisela  6) drama a romantika z autobazaru - the best of co mne bavilo, jednak scénáristicky a obsazením nových neokoukaných tváří, přičemž vystřelená kometa kráska Martina Zábranská, která se po debutu princezny ve Šťastném smolařovi  (2012)  na deset let ztratila a tento rok si dělá kolečko snad po všech slovenských seriálech. Konečný dojem je, že technicky to je nadprůměrný seriál mezi slovenskou tvorbou, ale na první řadu to nemá. Dvě hvězdy i za ten titulní song, u kterého jsem si myslel, že se jede čtvrtá řada Narcosu (2015). (19.03.2022)

To co se povedlo u Hnízda v Přiznání vůbec nefunguje. U seriálu zůstal Braňo Mišík, ale obměnili se  scénáristi, kteří se rozhodli tentokrát upozornit na problém migrace. Když pominu fakt, že toto téma již dávno není aktuální, neboť ho vystřídal nejprve covid a pak válka na Ukrajině (když už cizinci, tak právě Ukrajinci), tak i způsoby jaké si k tomu vybrali působí přinejmenším prvoplánově. Tvůrci se zaměřili na nelegální migraci, ale též rasismus či spíše xenofobii. Skoro úplně pominuli třeba kulturní odlišnosti. Lejla se totiž jen stará o syna a chodí do práce. Zato syn Boris se dal do kupy s extremisty, jejichž největší akcí je ukradený Lejlin šátek. Do té doby jen melou o tom, co by udělali. Zvláštní pak je, že se zaměřují právě na hlavní postavu, ale jiné uprchlíky z centra úplně pomíjejí. Michal se navíc právě s Lejlou sbližuje, což se dalo čekat už od prvního dílu. Na jedné straně seriál upozorňuje na nebezpečí extremismu, poukazuje na to, že i uprchlíci mohou být normální lidé, ale též se nevyhýbá tématu neověřených zpráv a řetězových emailů, na druhé to dělá způsobem přímočarým, což ale působí dost nevěrohodně a víc seriálově než reálně. (28.06.2023)