Oppenheimer

Nolan je mistrovský vypravěč, který naservíroval 180 minut precizního filmového kumštu. Vidět Oppieho v kině je v podstatě povinnost, která oproti obývákovému prostředí umocňuje jedinečný zážitek. Pokud za tohle nebude zlatá soška, pak Oscaři už nikdy nezískají zpět na své vážnosti a především úrovni. (17.09.2023)

Tak už i Nolan se zbláznil... Chápu, že je to teď trend, natočit co nejdelší film, hlavně aby to netrvalo jen dvě hodiny. Čím delší tím lepší. Tímhle sloganem se teď řídí většina v Hollywoodu a mě to už teda začíná pěkně sráti. Při tom by to mhl být tak suprově udělanej životopisák, ale ne, vono je tam potřeba nacpat hodinu navíc keců a řečí, který upně ubírají tempo. Uplně už to vidím, že novej Scorsese bude to stejný, akorát, že panáček tam mmrdnul rovnou 3 a půl hoďky... Není to Pán prsenů, aby si to mohlo udržet koule po celej film. Nolana žeru a obdivuju, ale tohle je opravdu uspávačka hadů. Trochu se to podobá Čisté duši, ale ta má grády, tohle se bohužel ukecalo do bezvědomí. Ale i tak je vidět, že je Nolan mnohem věuší filmař než všichni ostatní. Příště to bude chtít už zase nějakou pecku!!! (12.11.2023)

Po dlouhy dobe konecne spektakl, kterymu muzu dat plnou palbu. A to pritom Nolana obecne povazuju spis za mirne precenovaneho rezisera. Povedla se i hudba. Herci do jednoho vynikajici a Roberta Downeyho jsem vubec nepoznal. O kvalite filmu svedci, ze jsem ty tri hodiny dal na jeden zatah, coz je u me vec naprosto nevidana. (18.11.2023)

Za Nolanovo Magnum Opus bych to rozhodně nepovažoval a jde prostě vidět, že Nolanovo domácí půda je žánr sci-fi. Film je téměř bezchybně natočen a zahrán. Murphy bude asi navždy pamatován jako Peaky Fokin Blinder, ale Oppenheimer je přeci jen jeho životní role. Downey Jr. mě také velice mile překvapil. Celé toto mistrovské dílo se ale bohužel nevyhne tomu, že se občas přeci jen na ty hodinky podíváte, abyste zjistili, kolik že minut do konce chybí. Konverzačka je to totiž vskutku náročná a 180 min stopáž Vás prostě neudrží v sedle po celou dobu. (12.12.2023)

Natahovana nuda plna "omracujicich efektu" a dialogovych klise. Me to cele prislo jako prilis velke tlaceni na pilu, jakoze udelame tak super film, ze se vsichni podelaji...akorat, ze vubec. Mozna, ze kdyby ubrali na "efektnosti", sestrihali to na polovncni stopaz, mohlo to byt alespon prumerne. (27.12.2023)

Jednoznačně nejpřeceňovanější tvůrce současnosti Christopher Nolan natočil další naprosto extrémně nestravitelný snímek, který sice opět sbírá vavříny ze všech stran, ovšem já opět absolutně nechápu, jak je to možné. Neberu tedy rozhodně v potaz to, že získal prakticky všechny možné plešouny z udílení Oscarů, jelikož to už je dlouhodobě taková zprofanovaná šaškárna, že tuto směšnou estrádu již zcela ignoruji, ale ta návštěvnost, a to všeobecné divácké nadšení, to jako vážně? Ne, ne a ještě jednou rozhodné ne! Oppenheimer totiž není ničím jiným, než nekonečným, tříhodinovým, naprosto nezáživným tlacháním, tlacháním a tlacháním, z čehož se polovina dialogů skládá z debat o kvantové fyzice, takže naprostá většina publika ví úplný hovno, o čem postavy vlastně mluví, a druhá polovina se pak týká otravného politikaření, které tedy srozumitelné je, ovšem na druhou stranu na téma Mccarthismu bylo natočeno již mnohem více kvalitnějších filmů a navíc toto téma zde nepřináší ani nic, co by již nebylo použito jinde a zábavněji. Postav je tu pak doslova na tři prdele, s mnoha hvězdnými cameo výstupy, ale nikdo z nich mě vyloženě nedokázal zaujmout, krom tedy samozřejmě ústředního hrdiny v podání skutečně excelentního Cilliana Murphyho, který podal opravdu silný a přesvědčivý výkon, ostatní ale skutečně jen vyloženě paběrkují a nikdo fakt nedokáže nějak výrazněji zaujmout. Zápletka pak postrádá jakékoliv tempo, nebavila mě za celý film snad ani jedna jediná scéna, dramatické momenty též vůbec nefungují, a emoce jinak sice za působivé označit lze, ovšem až opravdu v úplném závěru, kdy si Oppenheimer uvědomím, co že to vlastně způsobil. Nicméně abych ale jen nekritizoval, tak dobová výprava a atmosféra fungují docela působivě a dokázalo mě oslovit pár zajímavých efektních záběrů, jinak ale nic zásadního, co by mi alespoň trochu vylepšilo dojem a jakkoliv mi osvětlilo důvod, jak mohl být ten film tak úspěšný. Za mě se tak zkrátka jedná o sto osmdesátiminutové nezáživné trápení, které je tak směšně přeceňované, že se tomu musím smát snad ještě víc. (13.05.2024)

Tri hodinove hovno. A pritom o zajimavem cloveku a tematu. Nebavilo me to a totalne se minulo ocekavanim. Jesteze jsem na to nesel na tech 70mm. (20.07.2023)

Osviežujúci mix brilantne napísaných dialógov, vzťahovej surovosti, obludného (a na počudovanie do posledného herca aj trefného a výborného) castingu a tradičných Nolanovských frkov, ktorým keď nešéfuje ZImmer, trošku strácajú onu opulentnosť. Na druhej strane, v záplave toho, čo do nás strieľa Hollywood poslednú dekádu samozrejme poctivý kinozážitok. IMAX až tak pri tejto komornej dráme nedáva zmysel a pozerať Oppenheimera doma na krpatom televízore, zobudíte sa zrejme ráno s čipsami na bruchu. Sadlo mi to viac ako som čakal, ale reči o horrorovom psychologickom opuse roku 2023 prehnané. (20.07.2023)

Nolan opět natočil opulentní, audiovizuální bombu. Musí se nechat, že je to opravdu Pan režisér. Celý film krásné graduje stejně, jako Oppenheimerův výbuch v Los Alamos. Navíc v tomhle hrála snad půlka Hollywoodu. Po hudební stránce je to opět nádhera. Některé scény, jak je u Nolana zvykem, dělá hudba něco víc než jsou. Tří hodinový životopisný snímek, povznesený zase na jinou úroveň. Je hromada krásných a dobrých snímků podle skutečné události, ale jen Nolan to umí vytáhnout zase o level víš. Cillian Murphy je herec, kterého bych přirovnal k brokolici. Myslím to tak, že jsem ho vůbec nemusel a teď mě hodně baví. Nolan je prostě zvíře a já doufám, že si udrží svojí laťku a bude natáčet další pecky. Pokud můžete, zajděte si do IMAXu, ten zvuk a styl, kamera kterou je to natočeno si tam užijete mnohem víc, než v obyčejném kině. Není to nejlepší Nolanův snímek, ale je opravdu precizní a velice povedený. 85% (21.07.2023)

Oppenheimer je příkladem toho, jak může být výborný film zároveň velkým zklamáním...Důvodem nejsou jen očekávání výjimečného zážitku, ale samotný obsah...Fyzika i proces sestrojení atomové bomby slouží totiž pouze jako kulisa pro až úmorné divadlo politického procesu a honu na čarodějnice...Trinity nebyla tak technologicky oslnivá ani emočně devastující, aby obhájila tříhodinový pobyt v kině...Rouhání i upřímnost... (22.07.2023)

Konečně je zpátky ten Nolan, co mi kdysi připravil tak pohlcující zážitek v Prestige. Tříhodinový životopisný film sice zní jako ten nejpitomější nápad, ale právě pro něj se Nolanův styl rychlého střihu, paralelní montáže a hudebního crescenda během dialogů skvěle hodí. Snímek až na pár mírných zpomalení odsýpá celé tři hodiny. V konkrétních momentech pak dokáže silně zatlačit i na psychiku diváka. A to naštěstí nejen pomocí hudby a střihu, ale také stále cyničtějšího vyznění. Dvakrát během filmu se mi udělalo skoro fyzicky špatně. Oppenheimera je možné vnímat nejen jako tragédii jednoho vědce, ale rovnou celé vědy. Byť je Oppie nejen geniální, ale i organizačně schopný, stejně se nevyhnutelně stane něčím nástrojem bez jakéhokoli práva kecat do toho, jak bude jeho objev vlastně použit. A tak se původně matematický problém řetězové reakce, která po odpálení bomby zničí svět, v samém závěru filmu přesouvá do symbolické roviny, kde rezonuje ještě hrůzostrašněji. Silné. Možná až moc. 90% (22.07.2023)

Na základě místních recenzí jsem se předem bála, že půjde o tříhodinovou žvanírnu doprovázenou nepříliš snesitelnou vlezlou hudbou. Naštěstí to tak nebylo. I nějaká ta myšlenka by se tam dala najít.  Bylo to vyvážené docela dobře až na jednu věc, a to je délka. V poslední pětině jsem se přistihla, že se mi pozornost ubírá i jinam, takže mi asi uniklo pár souvislostí. Kdyby byl film o půl hodiny kratší, byla bych spokojenější a asi dala 5*. (28.07.2023)

Slovami Martina Scorseseho: This is cinema. Nie som hardcore Nolanov fanúšik, ale toto sa mu kurevsky podarilo. Po technickej stránke parádne natočené, prvotriedne vyrozprávané, perfektná hudba, či striedanie časových línií a žánrov ( klasický životopisný film, pár hororových momentov, neskôr filozofická dráma so zamýšľaním sa o morálnosti/nemorálnosti skutku, záver typická dráma zo súdnej siene). Celý čas je vidno, ako má Nolan film pevne v rukách: ako sa vie so scénami vyhrať a vygradovať ich, ako dokáže na udalosť nahliadnuť z viacerých uhlov pohľadu a v závere aj odovzdať posolstvo. A tiež má dobrý nos na obsadzovanie hercov. Z hviezdneho obsadenia ani 1 nie je vo filme zbytočne a aj keď všetci hrali výborne, výkony Roberta Downeyho Jr. a Cilliana Murphyho treba pochváliť osobitne. Film roka 2023, u ktorého som rád za fenómen Barbenheimeru (ktorý dopomohol k slušnému zárobku pre film) a že aj naďalej bude mať Nolan v Hollywoode pravdepodobne voľnú ruku a bude si môcť točiť čo chce. Ťažký film (3 hodinová, zväčša konverzačná dráma s veľkým množstvom postáv a historických reálií, v ktorých je potreba sa aspoň trošku vyznať), nebude pre každého, no pre mňa to bol v IMAX-e 100%ný zážitok. (03.08.2023)

Je tohle film dekády? Oppenheimer je dalším Nolanovým spektáklem, který boří veškerý dosavadní hranice filmu a musíte to vidět! Oppenheimer totiž bere ne tolik známý příběh a zpřístupňuje ho úplně všem. Celý film je bez CGI a na některých místech mi opravdu začínal rozum stát, jelikož ta dokonalost a ladnost veškerých praktických efektů s částicemi nebo s výbuchy naprosto vytřela zrak všem Béčkovým CGI výplachům Hollywoodu a dodala filmu to správný kouzlo. V prvních 2 hodinách Nolan bezchybně buduje napětí a příběh až do bodu výbuchu projektu Trinity, kterej byl monumentální, velkolepej a prostě wow, spadla mi při něm dokonce čelist asi tak na minutu. No a během build-upu k výbuchu máme prostor poznat Roberta Oppenheimera, lidi, kteří s ním spolupracovali a prozkoumat jeho mládí. Samozřejmě po kamerové a zvukové stránce je to řemeslná dokonalost, protože každá scéna vás pohltí a ještě vás omámí vtahujícím sound designem. Po celou dobu Nolan sází na sílu dialogů a taky má proč, ještě k tomu s tak dokonalým castem, který celý film posouvá na další level. Cillian Murphy si prostě jde pro toho Oscara a to samé platí pro Roberta Downeyho Jr., který filmu dodal tu potřebnou dynamiku a nejen díky němu je 3. hodina peakem Nolanovy tvorby a zároveň kinematografie jako celku. Ale vůbec bych se nezlobil, kdyby film Oppenheimerovu mládí věnoval větší prostor a zaměřil se víc na fyziku, která vynález atomové bomby v podstatě nese na zádech. Je to podle mě po 2. nejlepší Nolanův film hned po Interstellaru a zaslouží si 9,5/10. A v IMAXU to byla naprostá bomba! (04.08.2023)

/++/Now I am become Death, the destroyer of worlds. (9/10) (04.08.2023)

Technický bezchybný Nolan je tady zase. Audiovizuální nářez, plný krásných záběrů a zvukových podkresů. Všechno krásně zabalené v tříhodinovém kabátě. Jediné v čem jako u předchozích filmů lehce pokulhává je pro mě nemožnost se propojit s některou z postav. Oppenheimer je pro mě zneužitý génius, kterému se ne a ne dostat pod kůži. Nevím čím to je, ale dost možná tím, že naposledy, kdy jsem se vžil pod kůži u Nolana, tak je to právě Interstellar. (12.08.2023)

Dobře, ani mně to nedá a přidám pár svých postřehů k hitu letošního léta (k Barbie se odhadem dostanu možná tak někdy na podzim:D)... Oppenheimer mě lákal svým tématem, o kterém jsem se chtěla dozvědět trochu víc, ale třeba i přítomností Cilliana Murphyho, na kterého se podívám vždycky ráda. Můj oblíbenec tu předvádí skvělý výkon, má charisma, jeho průzračně modré oči vás chvílemi propalují možná víc než ty nebohé Japonce jaderné záření. Zároveň je vám ho místy až líto, když sledujete tu jeho extrémní vyhublost, do které se (asi dobrovolně) kvůli roli dostal. Výborné výkony předvádí i jeho kolegové, až jsem chvílemi žasla, kolik velkých herců každou chvíli skoro jen tak mimochodem vykouklo třeba i v úplně malých roličkách. Film přináší velkolepé filmové obrazy, některé scény vás dokážou skoro až apokalypticky pohltit, jak jsou nasnímané, jakou mají atmosféru. Ale není jich za mě až tolik, jak bych si představovala. Musím přiznat, že víc bylo takových, v nichž se mi hůře orientovalo, typicky třeba různé rozmluvy vědců v kancelářích (člověk mohl asi čekat, že ne všemu porozumí, když není kvantová fyzička, přesto si myslím, že se to dalo udělat i lépe, přístupněji pro diváka) nebo různé skoky mezi jednotlivými časovými rovinami (které mnozí vychvalují). Místy jsem vzhledem k často zběsilému tempu a jakési klipovitosti měla pocit, že sleduji spíše mega dlouhý trailer, kde je od každého trochu a od každého nic. Snad ještě nikdy se mi nestalo, aby mě tak moc v průběhu sledování filmu vyrušovala hudba. Asi jsem taky čekala více nějakých hlubokých rozmluv s přesahy od vědecké práce k morálním otázkám s ní spojeným. Když už se v nějakém dialogu zdálo, že se k něčemu takovému schyluje, postava pronesla nějakou větu a já jsem si říkala - to už má být jako ono, vážně? Takže já jsem z Oppenheimera taková rozpolcená. Nepopiratelné klady film má (jsem docela zvědavá, kolik Oscarů shrábne a ač bych je osobně rozdávala, když, tak za herecké výkony, možná za kameru, tipuji, že oceněny budou jiné věci, třeba i ta hudba, která mě osobně tak rušila). Pro mě to ale bylo takové nekompaktní s asi až příliš aspekty, které mi vadily poměrně výrazně. Uvidíme, jestli při opakovaném zhlédnutí třeba nezměním názor (je to ale podle mě typický film pro velké plátno a do kina mě to asi znovu nenatáhne, takže kdo ví, kdy se k věci zase dostanu). Zatím nemohu jít na více než 60 %. (22.08.2023)

Tak mě třeba zlynčujte tvl. Jako herecký výkon Iron mana a Murphyho byl super. Damon taky ušel. Ale nuda k uzoufání a k tomu v kombu s mým velmi neoblíbeným tématem. Ač se snažím být objektivní, stejně mě to děsně nudilo. Vlastně jsem zjistila, že jsem o tom už nikdy nic nechtěla vědět an vidět. (10.11.2023)

Když jsem měl pocit, že už se u toho filmu nudím hodinu, podíval jsem se, kolik je hodin, a zjistil, že ve skutečnosti uplynula teprve půl hodina. A tak jsem přestal film sledovat, protože odmítám dívat se další 2,5 hodiny s pocitem 5 hodin. Relativitu času ponechán teorii, prožívat ji odmítám. (11.11.2023)

Po skončení filmu v IMAXU, který jsme navštívili se synem, jsme se oba shodli: nepochybně nejlepší Nolanův film. Dokonce jsem cítil i pohnutí. Teď - po tom, co jsem Oppenheimera znovu viděl na VOD - musím říct, že imaxová projekce dělá 50% dojmu z filmu. Překryje totiž i obvyklou Nolanovu dětinskost, která při zhlédnutí na kompu nakonec vystoupí na povrch. Nolan je věčný nerd a je to na jeho filmech znát. Techniku posunuje až na úroveň jakéhosi božstva. Vzpomněl jsem si nicméně na Scorseseho. Střihová montáž a vražedně uhánějící tempo, v němž se prolínají různé roviny, mi evokovalo Mafiány a Casino (někteří střihači-asistenti na posledně jmenovaném ostatně pracovali). Co se hudební složky týče, pak jsem zase myslel na Kunduna a Glasse. Byť to samozřejmě není totožné, podobnost v přístupu tam podle mne je. Nedá se svítit: Nolan je kompilátor různých funkčních filmových stylů a přístupů. Tady to ale kupodivu jakž takž funguje. (12.11.2023)