Asteroid City

3* a pol. Kryštalický, andersonovský fetiš. Trochu mi to pripadalo, jak Isle of Dogs s ľuďmi.  Možno by to mohlo mať o 20 minút (a postáv) menej. Najviac ma bavila Maya Hawke. (13.07.2023)

Wes Anderson poteší kompozíciami snáď každého jedného záberu a sledovať Asteroid City z tohto hľadiska je čistý pôžitok. Z hľadiska deja a postáv však takýmto spôsobom Anderson ešte publikum nešokoval. Množstvo postáv tentokrát nevytvára koherentnú mozaiku zaujímavých postavičiek, pretože tie nedostanú toľko priestoru, aby si ich diváctvo malo šancu obľúbiť. Ústredná zápletka je veľmi príťažlivá, preto prekvapí, že nie je takmer vôbec rozpracovaná a ani uspokojivo doriešená. Že je mimozemšťan metafora, to už vieme od daného atómového veku, avšak mohla by byť metaforou aj tu, i keď Jeff Goldblum nám to vysvetlí tým spôsobom, že metaforu pre svoju postavu ešte nevymyslel. Je to takmer tak meta ako u Kaufmana, avšak Anderson nie je Kaufman ale Anderson, tak by bolo lepšie pri tom aj zostať. Druhé pozretie je pre lepšie pochopenie zrejme nevyhnutné, takže nevylučujem ani následné zvýšenie hodnotenia. (27.04.2024)

Jako kdyby Wes vyčerpal všechny svoje nápady. A tak sledujeme změť ještě stále jedinečných záběrů plných symetrie a pastelových barev, ovšem změť vyplněnou groteskními postavičkami, které už zkrátka nemají o čem moc diskutovat a co dělat, protože jejich tvůrce pravděpodobně vyhořel. Posunout se ale asi odmítá, nebo prostě nechce – snad proto, že buď už jednoduše není kam, anebo neví kudy. Asteroid City je tak sice krásně koukatelná hříčka plná detailních obrazů, ale hříčka bez většího smyslu, příběhu, zajímavých charakterů či zábavnýho/originálního děje. Ale pořád lepší recyklát a tvůrčí zoufalství Wese Andersona než další přebujelá digi sračka s lítacíma „lidma“ ve spandexu. (17.07.2023)

Barevné scény super, černobílé na můj vkus zbytečné a až moc artové. (22.07.2023)

"Asteroid City" je bez debaty asi najslabším filmom Wesa Andersona, ktorý som mal možnosť vidieť. Je z neho stále cítiť jeho scenáristcký rukopis a šarm a film ma dokázal na určitých momentoch aj celkom zaujať, no mám pocit, že tentokrát to prekomplikoval až príliš. Vizuálne to vyzerá dobre, herecké výkony sú tradične kvalitné, Jason Schwartzman a Scarlett Johansson funguj solídne, Tom Hanks ma v mnohých momentoch vedel pobaviť, príbeh má svoje lepšie kapitoly a svoje slabšie kapitoly, no vo výsledku sa snaží byť príliš veľkým množstvom vecí naraz a nejako to dokopy nefunguje. Čiernobiele pasáže mi spočiatku absolútne nepasovali do celého kontextu a ich vysvetlenie mi o moc zaujímavejšie neprišlo a najmä je film počas dlhej doby buď slušná nuda alebo poriadny zmätok. A to nie je niečo, o čo mám vo výsledku záujem. Dúfam, že jeho ďalší projekt bude opäť kvalita, na akú som od neho zvyknutý. Hodnotenie: C- (03.11.2023)

Jestli jsem zažil za poslední dva roky do posledního místa narvané klubové kino, tak na posledních dvou filmech Wese Andersona. Po Francouzské depeši, která mi připadala formálně příliš přeplácaná, jsem se dost bál dalšího zklamání, ale naštěstí tentokrát se nekonalo. Pan režisér sice opět hraje hodně na formu, včetně střídání formátu a barev, ale tentokrát se naštěstí drží v únosné míře, navíc dost mě chytl i stylový průvodce ve stylu Roda Serlinga z Twilight Zone a metafilmové či divadelní vtípky z černobílého studia. Mezi opravdu zábavnými výkony většiny herců, z nichž i ta Scarlettka dokáže být vtipná, pro mě jednoznačně kraloval Jason Schwartzman, který mě tady často rozesmál už jen samotnými pohledy (ať už s fajfkou, fotoaparátem nebo bez nich :)) či tónem pronesených replik... obsazení do hlavní role se hodně povedlo. Chod městečka s neobyčejnou historií kolem spadlého meteoritu je zpracován velice nápaditě a s nejednou vtipnou scénou, ale jestli mě něco zklamalo, tak zejména vyvrcholení slibně se rozvíjející sci-fi zápletky, která je zakončena podivně nevýrazně, bez očekávaného vysvětlení. Z tohoto důvodů a také s ohledem na pár scén, jejichž případný vtip jsem nepobral (např. u jakési dětské hry s říkáním spousty jmen), nevidím Asteroid City na plný počet a Grandhotel Budapešť i díky silnějšímu vyústění pro mě zůstává nepřekonán, ale jinak jsem si tuto esenci hravé výtvarné stránky a svérázného humoru většinou hodně vychutnával. [85%] [Art Film Fest 2023, Košice; navštívěno s honajzem2] (23.06.2023)

Andersonov štýl mi nikdy nesadne a jeho filmy považujem až za zbytočné, nudné, nič nevypovedajúce. A tak to vyvažuje pôsobivým zoznamom hercov, lebo tí berú roly v jeho filmoch bez prečítania scenára. Takže jediný zážitok z jeho filmov sú mená na plagáte a potom Scarlettin odraz v zrkadle, na ktorý celý čas chuťovkári čakali. (12.07.2023)

Nezaměnitelný styl Wese Andersona se zde trochu vymknul kontrole a skončil v kotrmelcích. Experiment, který se dá těžko popsat, o čem vlastně je. Dokonalá ukázka, že i mnoho slavných herců včetně režiséra s úspěšnými filmy může narazit do zdi. Film exceluje hlavně v tom, jak se mu daří neustále snižovat zvědavost vidět další scény, a tak postupně přechází do solidní nudy. Anderson se zasekl ve své režijní šabloně, a tak si především natočil film sám pro sebe a možná pro pár intelektuálů, kteří se asi nebudou moc bavit, ale určitě tam najdou uměleckou hodnotu. Třeba scény jsou vizuálně povedené, dialogy působí vyspěle, ale herci mají za úkol hrát jak roboti, což podivnost nesourodého konceptu, který nikam nevede jen umocňuje. Dílo jako stvořené pro odmítnutí kritiky větou "Nelíbí se ti to, protože jsi to nepochopil". Zde už nezáleží na tom, jak moc chytře, nebo umělecky to působí, protože emoční prázdnota a nezájem o celý tento vysněný paskvil přehlušuje téměř všechno. /15%/ (14.04.2024)

Absolutní rezignace na děj a celkově dost unavené. Andersonův propad jednoho z nejzajímavějších režisérů do sebezahleděného děcka, které má k dispozici peníze a hromadu slavných jmen se kterými si může hrát. To, že by měl točit film, už jaksi zapomíná. (04.11.2023)

Umelecky extravagantni kousek od nejoslavovanejsiho hollywoodskeho rezisera. Je treba se naladit na jeho rukopisny styl. Nabizi vic nez muzete zaznamenat na jedno shlednuti a ma prostor pro sirokou interpretaci. Pribeh je jaksi uzamcen a je pristupny nejzanicenejsim Andersonovym fanouskum. Vse pusobi umele a bez pointy, s jasnymi barvami kulis. (21.07.2023)

Wes Anderson sa stratil vo svojich obrazoch a myšlienkových pochodoch. Ani angažovanie veľkých hviezd nebráni poznatku, že ak si tvorca urobí radosť svojim dielom, tú istú radosť nemusí zdieľať divák. Únavné, útrpné a zbytočné. (18.08.2023)

Film jsem viděl před pár týdny, ale jaksi se mi zde neuložilo hodnocení ani recenze. Avšak film mě ničím nezaujal, od začátku do konce to pro mě byla nuda. Nemám, co bych na tomto filmu pochválil. (20.12.2023)

Wes Andreson je jeden z posledních režisérů, kteří si produkují, píší a režírují své filmy a má zcela nezaměnitelný a ihned rozpoznatelný styl. Poslední dobou ale jeho filmy trpí až přílišnou vypyplaností a mnohdy zcela zbytečnými kolážemi, scénami a těžkopádnými větami na úkor samotného děje. Jako v tomto případě rolí vypravěče, který nám přibližuje život pisálka, podle jehož scénáře vznikl Asteroid City. Tahle dějová linie je pro diváka zcela nezajímavá a vlastně až utahaně nudná. Chápu, že má Andreson potřebu točit všechno tak, aby celek působil velmi umělecky a dokonale, ale přitom zapomíná, že takto vykonstruovaný film bude obdivovat naprosté minimum diváků (což potvrzují nízké výdělky z kin, kde film nedá celosvětově ani páďo). Už i já jsem místy doslova trpěl a to mám jeho filmy rád. Mimochodem, proč má Edward Norton pořád jen půlku hlavy v záběru? Chtěl tím Anderson něco říci? (17.07.2023)

Wes Anderson kdysi skrze svoji svojí svébytnou dollhouse formu přilákal diváky k příběhům o různě polámaných lidech snažící si zachovat svoji hrdost a sebeúctu navzdory tomu, že něco se mění. Poslední dobou se více uzavírá do svého světa projekcí, vzpomínek a představ, kde si vše filtruje tou svojí specifickou krajinotvorbou, ale diváci ho teď pomalu opouštějí, stěžujíce si právě na tu formu, která je k němu prve přitáhla. Příznačně se tak stává typickým protagonistou svých filmů. Tedy postavou, která kdysi na tvůrčím vrcholu si kolem sebe vytvořila bizarní mikrosvět, který se čím dál více uzavírá do sebe, on samotný ztrácí přízeň diváků i kritiků, ale přesto se všemi silami snaží udržet si tu vlastní vybudovanou platformu k vyprávění osobních příběhů, ačkoli mu možná již přináší více strastí než slastí. Asteroid City dokáže iritiovat tím, kolik je tam nevyřčeného navzdory tomu, jak jsou jeho postavy přímočaré ve svém jednání i vyjadřování a všudypřítomná robotičnost působí, jakoby v dalším filmu měli mít už všichni herci přímo zaražený v zadku natahovací klíček. Zároveň je to však v rámci Andersonovi tvorby vzácný snímek tím, že má přímý vztah k současné realitě - vypráví o tom, že v 50. letech přistane před očima několika lidí mimozemšťan, ukradne meteorit a odejde, přičemž pro všechny ty lidi se vlastně nic nemění a oni se horko těžko snaží v sobě probudit to očekávané nadšení a zaujetí, které by z dané situace mělo vzejít. Svým vlastním způsobem tak popisuje pocit mnohých v posledních letech, kdy po několika world-changing událostech od pandemie, přes počínající třetí světovou válku až po první viditelné projevy klimatických změn, je mnoho lidí překvapeno s tím, jak bojuje spíše s pocity vlastní apatie, nenaplněnosti a osobním selháním. Hledání pojítek mezi padesátými lety, jako nejzkurvenějším obdobím v zásadě everywhere, a současností bude teď chvíli asi hip. "It's been a great ten years Schubert and I don't regret a second of it. Clark still loves you. I still love you." "But not like before?" "But not like before." (21.09.2023)

Nepoučitelný… (15.10.2023)

Tak stejně jako Coeni/Coen nebo P. T. Anderson i Wes Anderson přidává slabší kus. Z těch kamerových jizd jsem byl tentokrát unaven. A ani to není tak hravé, jak se to tváří. Táhne se to a je tam hrozně moc slov. Uvidíme, jak tomu bude slušet dabing a jak to obstojí v čase. 50% (21.06.2023)

Utvrdil jsem se v jedné skutečnosti - Wes Anderson mě dokáže neskutečně bavit a současně mě dokáže v jiných případech neskutečně nudit. Asteroid city spadá do druhé skupiny. Kdyby sto minut Jason Schwartzman fotil Scarlett Johansson oblečenou či nahou, přinese to smysluplnější zážitek. (17.03.2024)

Wesi Andersonovi nemohu upřít originalitu, díky níž (nebo pro kterou) nikdy netuším, jestli se mi bude jeho nový snímek líbit. Viděl jsem od něj záležitosti, které považuji za skvělé, viděl jsem jeho filmy, které se u mě tak tak doplazily k mírnému nadprůměru, došlo ale i na děsivou, táhlou nudu. Asteroid City se u mě zařadil ke druhé skupině, protože ve mně vyvolal protichůdné pocity. Z části jsem se u snímku moc dobře bavil, na druhou stranu jsem ale narazil i na nudnější pasáže a přerušování děje černobílými pasážemi s vypravěčem mě opravdu nenadchlo. I tento film hrál už tradičně barvami, herecké obsazení bylo opravdu kvalitní (také již tradičně), jenže příběh u mě silně pokulhával. Celek na mě působil jaksi mdle, asi jako příliš slabý čaj, takže jsem v sobě nedokázal najít dostatečné nadšení pro věc, které se u mě dostavilo při sledování Hotelu, Lišáka, nebo Ostrova. Naštěstí se mě ale Wes Anderson nesnažil unudit jako v případech  Života pod vodou a Rail-movie. No, snad se příště potkáme za lepších okolností. / Poučení: Chystáš-li se na výpravu do pouště, počítej s vedrem. (31.10.2023)

Wes Anderson je bezpochyby režisér s ryze osobitým stylem, který z každého jeho snímku činí diametrálně odlišný zážitek. Avšak pokud tvůrce i po letech nepřináší žádnou i sebemenší inovaci, i ten jeho slavný poznávací rukopis začne po chvíli působit tak nějak vykořeněně. Nechápejte mě ovšem špatně – na Asteroid City všechny jeho typické trademarky fungují dokonale, nicméně se mi zdá, že tentokrát tak trochu zapomněl na práci s postavami, které se zde "protáčejí" bez nějakého hlubšího smyslu. Je to vážně velká škoda, jelikož přehršel hereckých hvězd a jímavé příběhové podloží slibovalo vydařenou podívanou vybočující se zaběhlých filmových standardů. Tak snad příště! „You can't wake up if you don't fall asleep.“ (28.07.2023)

Príbeh ústrednej rodinky, ktorá sa vyrovnáva so stratou manželky a matky ma celkom zaujal. Anderson vie postavy kvalitne obsadiť a hercov dobre režírovať. Bohužiaľ tá jeho typická forma pôsobí už skôr otravne a samotnému príbehu škodí. Hlavne narušovanie príbehu mnohými dejovými odbočkami. Takže niekde v polovici filmu ma to už úplne prestalo baviť. Ale toľko hviezd pokope sa len tak nevidí a skoro každý tam má scénu v ktorej zažiari. S výnimkou snáď len Edwarda Nortona, ktorý pôsobí celý čas znudene ako Willis. Už ma fakt Norton štve tým jak úplne serie na svoju filmovú kariéru. 4/10. (18.07.2023)