Betlémské světlo
Bethlehem Light
Réžia:
Jan SvěrákScenár:
Jan SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Ondřej SoukupHrajú:
Zdeněk Svěrák, Daniela Kolářová, Vojtěch Kotek, Tereza Ramba, Vladimír Javorský, Jitka Čvančarová, Martin Polišenský, Ondřej Vetchý, Patricia Schumann (viac)Obsahy(2)
Starnúcemu spisovateľovi Karolovi Šejnohovi (Zdeněk Svěrák) už písanie nejde ako predtým. Nedokončené poviedky sa mu hromadia v hlave a ich postavy vyliezajú na denné svetlo a dožadujú sa, aby autor pokračoval v deji. Všetci niečo chcú. Fotograf Matěj chce získať nedobytnú magistru z lekárne, pán Bohumil prosí, aby urobil zázrak, automechanik Bakalář by chcel byť liečiteľom. Do toho vstupuje z reálneho sveta Šejnohova manželka, ktorá si myslí, že už by mal písanie nechať a konečne sa venovať jej. (Magic Box)
(viac)Recenzie (295)
Svěrák mladší ani starší nejsou špatnými režiséry – u toho druhého platí ani herec, autor textů – písniček – nicméně jsem od nich i já viděl lepší a záživnější filmy. Tohle mě popravdě zas až tolik nebavilo, jak bych si přál. Objeví se tu celá řada známých herců a hereček – počátku mě to i bavilo, je tu i několik vtipných hlášek – situací, dokonce i nějaká ta nahota, ovšem postupem času to přestalo mít onu jiskru. Z pohledu jejich tvorby to vidím na průměrnou záležitost a vůbec se nedivím, že tu spousta lidí hodnotila ještě méně. I já jsem dost na rozpacích 40-50% a vidět znovu už to opravdu nepotřebuju. ()
Přestože se Zdeňkem Svěrákem v mnoha ohledech tak úplně nesouzním, jeho humoru rozumím dokonale a převelice si ho užívám. Ve filmech podle jeho scénářů se divák nesetkává s nařvaným troškařením, zato dostává humor, nad nímž se může zasmát i zamyslet a který je vždy doprovázen obrovskou dávkou člověčiny, což by mě jako celoživotního cynika mělo spíše odradit, ale opak je pravdou. Faktem je, že se u mě Betlémské světlo nezařadilo k tomu nejlepšímu, co jsem zatím od firmy Svěrák & Svěrák viděl, a proto jsem se omezil jen na tři pěticípé. Nápad jako takový podle mě nebyl vůbec špatný, ale provedení mi tak úplně nesedlo. Střídající se skupinky postav z jednotlivých povídek pro mě neustále tříštily děj, takže jsem se do něj nemohl nikdy naplno ponořit, a po celou dobu jsem si až příliš jasně uvědomoval, že jen sleduji pohyblivé obrázky, místo toho, abych se tak nějak stal jeho součástí. No, vždyť chápete, jak to myslím. I přes tyto připomínky si ale myslím, že jde o snímek, který patří do českého nadprůměru (a do páně Svěrákova průměru), s nímž jsem dostal nejen porci kvalitního humoru ale i takovou (pro Zdeňka Svěráka typickou) milou pohodu. / "Jsme rádi, že začínáte den s ranním Radiožurnálem." Zdeněk Svěrák je asi jediným scénáristou, který mě dokáže rozesmát i product placementem. / Poučení: Jsi skaut a posílají tě pro betlémské světlo? Ujisti se, že sis na cestu zabalil zápalky nebo zapalovač. ()
Musím být v menšině, ale nový film od rodiny Svěráků se mi naprosto líbil. Stejně jako předchozí filmy, je i Betlémské světlo balzámem na duši. Ano, stejně jako předchozí tvorba je film místy hořký, či si dělá srandu sám ze sebe, ale především jde o naprosto geniálně postavený humor pana Svěráka. Příběh Karla Šejnohy mě bavil totiž od začátku do konce. Dlouho jsem se takhle nepobavil. Naprosto trefné a vtipné momenty, které snadno připomenou Vratné lahve (2007). Tehdy jsem je považoval za Labutí píseň Svěrákových filmů. No a stejně jako Vratné láhve, jsem si totéž myslel před pěti lety o Po strništi bos. Jsem ale neskonale rád, že to stále není labutí píseň, protože bych si přál alespoň ještě jeden nebo dva podobné filmy. Tyto filmy považuji za vrchol české kinematografie a lepší humor než pana Zdeňka já prostě neznám. Těším se na další projekci doma na bluray. Tleskám páni Svěráci ve stoje! O Terezce Rambě bych mohl napsat samotný odstavec, ale každý ví, že já ji prostě miluju. Takže jsem rád za její obsazení a doufám, že se objeví i v další Svěrákovině. Já vlastně nemám co bych vytýkal. Až jednou pan Zdeněk Svěrák nebude, bude na světě strašně smutno. (90 %) ()
Divne a hlavne nie príliš funkčne pojatý poviedkový film v ktorom sa hlavný hrdina behom behom svojej ústrednej línie rozpráva s imaginárnymi postavami vedľajších línií, ktoré tvoria samostatné príbehy. A podľa ich želaní upravuje vývoj ich charaktery, čo zakaždým neželane ovplyvní osud tých postáv. Celý film ale pôsobí strašne unavene. Rovnako ako samotný Zdeněk Svěrák. Herecky už na to, aby utiahol film, podľa mňa nemá. Z Jana Svěráka sa pre zmenu stal nudný rutinér u ktorého jeho obrovský talent z pred dávnych rokov už prakticky vôbec nevidno. Technickú stránku má stále v ruke, ale po dejovej stránke to proste nefunguje. Asi by to mal nadobro zabaliť spolu s otcom. 5/10. ()
"Dejte si šluka !! Vono to pude.." ;) ()
Svěrákova pocta legendárnímu Philippe de Brocovi a jeho Muži z Acapulca. Nejsofistikovanější a nejodvážnější dílo Jana Svěráka, ve kterém divákovi prezentuje prostřednictvím postavy svého otce myšlenkový chaos kreativně smýšlejících jedinců, mezi něž se mimo jiné také směle řadím. Tuto myšlenkovou změť zobrazuje s naprostou přesností, a pakliže bych měl někomu vysvětlit co mi v životě neustále proudí hlavou, pak bych ho odkázal právě na tento film. Svěrákovi se daří transformovat na plátno své myšlenky v plné síle, naprosto explicitně a velmi přímočaře, což je s ohledem na složitost látky přímo dechberoucí. Betlémské světlo je pro mě větším zážitkem, než byl v minulém roce Zátopek. Odvážně se ho dovolím zařadit po bok Pelíšků a Vlastníků, které jsou pro mě vrcholem české komediální tvorby, a které si s chutí pouštím opakovaně. Jedinou výtku mám k použité zvukové stopě, která mi evokovala levnou televizní produkci, to však nemění nic na pětihvězdičkovém bodovém ohodnocení. 👌 (14.03.2022) ()
Když hlavní protagonista během úvodních titulků projíždí autem po Masarykově nábřeží v Praze, mohou si ctitelé svěrákovských komedií vzpomenout na závěr Kulového blesku a první chvíle psychologa Knotka v novém bytě, který se nacházel také na Masarykově nábřeží. Bohužel jen málo dalšího spojuje nejnovější film Jana Svěráka s těmi nejlepšími snímky podle scénářů jeho otce, které kromě typického humoru vždy měly jasno, o čem chtějí vyprávět. U Betlémského světla zůstává tvůrčí záměr nejasný. Když jsem před lety odcházel z kina z Vratných lahví, říkal jsem si "Snad natočí ještě další.". Po konci Betlémského světla mi v hlavě znělo "Pánové, prosím, už ne.". Více zde. ()
Zdeněk Svěrák by už mohl klidně pověsit nové filmy na hřebík. Ale na druhou stranu mě zase těší a je mi ctí, že jsem se jako kuře mohl dočkat premiéry ještě nějaké více Svěrákovské komedie se Zdeňkem v hlavní roli. To je pro mě skoro až neuvěřitelné. Přitom únudní Tři bratři a obrázkové Strnistě ukázalo, že už je možná vážně čas nechat Zdeňkovu látku být, ale tohle je alespoň zase něco jiného, má to něco více ze Zdeňka (byť hlavní podíl na scénáři má Jan) a oproti těm posledním dvou filmům to je pro mě určitě o krok zlepšení a hlavně tomu přizpůsobuji svoje hodnocení. Jan sice pořád dokazuje, že nemá na to psaní takovou lehkost a srdíčko jako Zděnek, takže podobně laděné Vratné lahve zůstanou určitě emotivnější a vtipnější, ale v době jejich premiéry jsem měl úplně jiné starosti. A tady zase Jan na druhou stranu znovu dokazuje , že je to vážně skvělý filmář a celý ten výtvarný styl plný prostředích se zajímavými barvami se mi dost líbil, často už jenom on přinášel kus fantazie a ta jako by se právě nesla celým filmem, což se mi líbilo. Nebylo to sice moc vtipné, sem tam i zmatené, a kdo četl Svěrákovy povídky ten se místy vyhne překvapení (a kdo nečetl bude tedy na tom možná líp.) Navíc vidět 85letého pana Svěráka v medvědí masce jsme asi nepotřebovali. Budou ještě asi dost protichůdné reakce. Ale i přes ty mouchy, se na to moc hezky koukalo, což se dalo říct i o Strništi. Ale tady mě bavil celý námět o spisovateli s bohatou fantazíí, a absence většího humoru nahradila zase taková jinakost, magnetismus, lyrika a poetika, která mě místy určitě okouzlila. Navíc ve všech třech vybraných příbězích se dá najít něco jiného a nakonec dojde i na smířlivé milé vypointování. Vrchol Svěrákovy tvorby to v žádném případě není, ale pro mě to je jejich nejlepší film od Vratných lahví a v kině jsem si to užil. Tak bych se radši přimlouval, ať už je poslední s vlivem Zdeňka, jako ještě relativně pěkná rozlučka a díky za vše. ()
Podle mého názoru velice slabé dílo Svěrákovců. Děj zbytečně natahovaný, mnohdy zmatečný a nicneříkající, herecké výkony strojené. Jen občas záblesk jakéhos takéhos humoru. V podstatě bych řekl, že zhlédnutí tohoto filmu byl promarněný čas. ()
Zdeněk Svěrák je pořád stejný a už dávno ho bylo dost. Scénář chabě slátaný z útržků jeho literární tvorby nemá počátek a nevede nikam. Potřebovali jsme takový film? Uvízne z něj něco v paměti? ()
Film pro starší a pokročilé. 1) Osvědčený režisér opět zpracovává předlohu svého otce, zatímco střih svěřil synovi. Půvabné nápady jsou mile starosvětsky zfilmované a hladí po duši._____ 2) Nicméně ve druhé polovině příběhy ztrácejí drajv, nápady řídnou a film začíná poněkud nudit._____ 3) Snímek je spíše určen starším lidem, kteří už vědí svoje a ocení svěrákovské vidění světa. To nejlepší má 85letý (k roku natáčení 2021) Zdeněk Svěrák očividně už za sebou. Ale pořád má co říci a já i nadále jsem a budu jeho pozorným čtenářem, posluchačem či divákem._____ 4) Výstižný koment: Marthos***, Big Bear***. ()
definitivny zosun Jana Sveraka do bahna reziserskej priemernosti (i ked je stale lepsi reziser ako vacsina inych ceskych filmarov). film ktory postrada vtip, rytmus a uceleny pribeh, skoda ze sa rozhodol celu svoju filmarsku karieru spojit so svojim otcon Zdenkom lebo ten ma tiez svoje najlepsie scenaristicke roky za sebou (i ked posledne tri filmy si Jan pisal sam i ked podla predloh Zdenka). je smutne sledovat OSCARovy talent (ktory mal sancu i prerazit v hollywoode ale nikdy sa nerozhodol spravit ten povestny krok do neznama) utapany vo filmoch ktore nemaju sancu zaujat inak len faktom ze to je od dua SVERAK a SVERAK.... ()
Bál som sa, že to bude zlé, ale bolo to milé a dá sa povedať, aj dôstojné. Film ako celok síce nedrží pokope, ale sype vtipy jeden za druhým a humor tipu Ježíšek není, ale Ježíš je! funguje výborne. Je to taký artový, Svěrákovský Kameňák. Som spokojný. Pekná labutia pieseň Zdeňka Svěráka. ()
Už první trailery dávaly tušit, že další Svěrákovic spolupráce se jejich nejlepším dílům ani nepřiblíží. Takže po hvězdičce za Vojtu a Terezku a raději zapomenout. ()
Něco podobného, ale mnohem šikovněji a zábavněji napsal a zrežíroval Woody Allen už před čtvrtstoletím s názvem Pozor na Harryho! Když si vzpomenu na historky, kolikrát syn vracel otci Lahve, divím se, že se tentokrát spokojil s tak slabým materiálem. Mrzení je o to větší, že má jít zřejmě o Svěrákův umělecký "kšaft". ()
Teď bych potřeboval desetistupňové hodnocení, abych mohl dát 7 hvězd. Krapet nedotažený konec, ale tím, že scénář psal už Jan, tak svěrákovský humor trochu přitvrdil, zhrubl a i zčernal. Ale stále zůstává v mezích dobrého vkusu a zábavy. ()
ano, Betlémské světlo není zrovna tím na co jsme od Svěráků zvyklí a na jejich poměry je minimálně zvláštní. Já se nicméně u tohoto vhledu do hlavy Zdeňka Svěráka, kde se ukazuje jednak tvůrčí blok a jednak pocity někoho kdo se smiřuje s nevyhnutelným, bojuje s pocitem že do současného světa nepatří a vzpomíná na svoje mládí bavil navzdory poměrně zdrcujícím kritikám. Asi už taky stárnu, ale Svěráka mám rád (na což věk nemá vliv) a docela jeho pocity chápu. Každá z " povídek" je trochu jiná a ne každá je vyloženě dobrá,ale to se holt autorům stává a to že ne vždy jsou schopni dostát očekáváním není nic proti ničemu. Místy je to milé, místy vtipné, místy rozumné, místy infantilní a místy lehce uslintané, a je těžké určité do jaké míry je to Svěrák sám a nebo jde o jakousi parodii stárnoucího autora. Snad jen tu svojí představu vysloužilého proutníka, která Svěráka provází poslední dobou dost často by klidně mohl opustit (a to říkám navzdory skoro full frontalu Terezy Ramby)...70% ()
Pana Svěráka st. mám rád a vážím si ho. O jeho synovi si myslím, že je dobrý režisér. Tohle ale byl zmatek a ve finále nuda. Vzpomínám v dobrém na Vratné lahve, u tohoto filmu se poměrně nízkému hodnocení příliš nedivím. Dva a půl. ()
Rozhodne zaujímavá a originálna kompozícia, ktorá mala všetky predpoklady, aby film napokon dokázal upútať a vyniknúť. Postavy z nedokončených poviedok sa dostávajú na svetlo sveta a dožadujú sa vylepšenia vlastných osudov. Príbeh o Matějovi a Vendule sa mi pozdával najviac, tam bolo aj najviac priestoru na zápletku. Potenciál mal aj príbeh o chlapcovi s Downovým syndrómom, ale tam sa to akosi točilo v tej istej slepej uličke. No a príbeh o automechanikovi/liečiteľovi, ten bol absolútne nezáživný, a takmer vôbec sa tu nič nedialo. Celkovo to bolo teda rôznorodé, no predovšetkým potešil veľmi milý humor s jemným dôvtipom. Silné 3*, no mohlo byť aj viac, keby sa využil celkový potenciál kompozície. ()
Pokud nechce Svěrák mladší spáchat umělecký a tvůrčí harakiri, měl by asi zkusit natočit film od jiných autorů. Po Třech bratřích je tohle další kravinka bez ladu a skladu. Ten film vůbec nefunguje, a za hodinu a půl tam není ani jedna scéna, která by vás potěšila, pobavila, a nenechávala ve vaší hlavě pachut špatně odvedený práce. Hrůza. 20%. ()