The Fallout
The Fallout
The Fallout
The Fallout
Réžia:
Megan ParkScenár:
Megan ParkKamera:
Kristen CorrellHudba:
Finneas O'ConnellHrajú:
Jenna Ortega, Maddie Ziegler, Niles Fitch, Will Ropp, Lumi Pollack, John Ortiz, Julie Bowen, Shailene Woodley, Christine Horn, Austin ZajurVOD (4)
Obsahy(2)
Středoškolačka Vada se musí vypořádat s citovým zmatkem, který prožívá po školní tragédii. Vztahy s rodinou a přáteli se navždy změní, stejně jako její pohled na svět. (HBO Max)
Recenzie (39)
Dva generační talenty na svých bedrech odtáhly celý film. Ziegler sice nedostala prostor, aby mohla ukázat pohybové nadání, ale vyzařuje potřebný klid, který vyvažuje živelnost hlavní postavy. Ortega všechny kolem převyšuje a jednou se bude vzpomínat právě na podobně nevýrazné snímky, kde už jako mladá zářila. Téma šlo určitě vytěžit lépe, ale komorní finále je stejně smutné jako samotný akt střelby. ()
Silné téma, ale tak mdlé zpracování, že nás po půl hodině strašně nudilo a do zpracování této problematiky nepřináší vůbec nic nového. Jenna Ortega stále stoupá nahoru, ale Fallout je jeden z těch slabších zářezů. ()
Celkem kvalitní drama. Obě hlavní aktérky velké sympaťandy a příběh má spád, což je super. ()
"The Fallout" vnímam viac ako film o vyrovnávaní sa s traumou, ako o streľbe na škole. Ak z toho niekto čakal akčný zážitok, kde uvidíme strieľanie a podobne, tak toto rozhodne nie je ten film, ktorý hľadajú. Plus som videl, že niektorí majú pocit, že film sa snaží opäť tradične propagovať "progresívne" hodnoty, čo podľa mňa vôbec nie je pravda. Tie scénky absolútne nie sú tak veľmi tlačené nasilu a myslím si, že skôr vyplynú nejako prirodzene z tej situácie. Pretože keď si to celé človek vezme, naši traja hrdinovia si v tej celkovej situácii dokážu rozumieť absolútne najviac. Pretože spolu tam boli, spolu to prežívali a reálne tam boli jeden pre toho druhého. A je pre mňa pochopiteľné, ak potom dokážu reagovať tak, ako by reálne v tej situácii reagovali. Pretože potrebujú v tom momente niečo cítiť. Čokoľvek. Najmä ak je okolo vás len obrovské prázdno a neviete sa zorientovať vo vlastných emóciach a snažíte sa ich nejako kontrolovať, lebo máte pocit, že to sa od vás očakáva. Čo film ale potreboval viac boli scénky so Shailene Woodley. Prial by som si vidieť viac dialógov s tou psychologičkou... pretože by to mohlo možno aj viac ukázať z toho, čo sa odohrávalo vlastne vo Vadinej hlave. Lebo na tom je to vlastne celé postavené. Film má svoje momentky. Plus čo je pre mňa dosť podstatné je aj vzťah medzi Vadou a jej sestrou Ameliou. A ako môžeme mať pocit, že jedna postava je úplne v pohode, ale tiež má reálne svoje vlastné výčitky. Takže po psychologickej stránke hodnotím film pozitívne. Ale nečakajte od toho niečo super akčné. To možno bude viac pre vás film ako "Run, Hide, Fight". Hodnotenie: B ()
Tupá woke "kultúra" na pozadí tragédie, ktorá je v USA bežná - streľba na škole - túto aktivitu tam môžu rovno zaradiť ako školský krúžok. Ale toto pozadie tragédie je naozaj len pozadím, pričom podprahovo sa podsúvajú woke "hodnoty" v replikách, keď decko, ktoré vyzerá tak na 12 a pol hovorí: "Moja mama je príliš biela". Byť biely sa v takýchto odpadoch stalo synonymom zla, netolerancie. Potom si tam kľudne u psychologičky povie: "Som závislá na porne." Áno, pri ksichte Jenny Ortegy sme lepšiu reklamu pedofílii urobiť ani nemohli. A potom nasledujú tradičné liberálne hodnoty - najprv drogy, všetci tam húlia a berú extázu ako nová mimoškolská aktivita, potom rýchlo lesbický sex stredoškoláčok a následne ešte aj pokus o medzirasový vzťah. Toto všetko stihla hlavná predstaviteľka s tvárou dievčatka zo základky. A keď sme pri tých replikách, tak ešte aj jej mladšej sestre, čo má ksicht 10 ročnej dali text: "Nemali by sme určovať jeho sexuálnu orientáciu. Ako sa on sám identifikuje?" Ktoré deti takto rozprávajú? Toto je nefalšovaný progresívne degenerovaný odpad. ()
"Life´s fucking hard"... Já jsem se na ten film rozdíval ještě před 22. prosincem a v duchu si říkal, to je hrůza, jak to v těch USA mohou zvládat posílat své děti do školy a nebát se. Dodíval jsem se až nyní. Dobře zpracované téma a svěřené v titulní roli megahvězdě Jenně, jež vystřihla několik podařených scén u člověka stiženého traumatickým prožitkem. ()
Už první vteřiny filmu mě přesvědčil, o tom že budu umírat nudou. Zbytek filmu to potvrdil. Dve slečny to totálně nezvládly. ()
Nevyužitý potenciál – to byla první myšlenka, která mě po zhlédnutí napadla. The Fallout určitě není špatný film, ale vzhledem k tématu, které zpracovává, mohlo jít o mnohem intenzivnější a psychicky i emočně náročnější zážitek. Začátek, respektive pasáž ve škole, bych si klidně dovedl představit delší (například kdyby se odehrávala v reálném čase), aby se divák opravdu mohl sžít s postavami a jejich pocity, výrazně by to pomohlo zážitku ze zbytku filmu. Naopak prostřední část mi přišla zbytečně utahaná, jelikož se snaží pokrýt co možná nejvíce oblastí života hlavní postavy, ale většinou spíše brouzdá po povrchu. Finále ovšem funguje, rozhovor se sestrou je silný a při poslední scéně člověku až mrazí. Je dobře, že podobný film na tohle téma vznikl, ačkoliv má k dokonalosti daleko. 6/10 ()
průměrné drama o tom jaký vliv má střelba ve škole na její přeživší.Hrdinkou je šestnáctieletá Vada,která sice střelbu spolu se svými spolužáky přežila schovaná na záchodě, nicméně pro ní je to jen polovina výhry.Následně začně trpět různými úzkostmi a začne se bát skoro všeho.Výsledkem je samozřejmě snaha o únik z reality všemožnými způsoby.Fallout je sympaticky obsazený,technicky mu není moc co vytknout,ale na to jak vážné téma si vzal na paškál bohužel nedokáže naplno emočně strhnout.A to je celkem škoda,protože tohle si o to vyloženě říká...60% ()
Malo to potenciál na výbornú a emocionálne vypätú drámu, no napokon to skĺzlo do akéhosi teenage-junk formátu. A pritom sa na tomto námete dal vystavať oveľa lepší príbeh s psychologicko-emocionálnym rozmerom, ktorý tu síce prítomný bol, ale len tak v úzadí. Takže z tohto pohľadu to bolo celkovo sklamanie. Toto "vysporiadanie" s traumou mi prišlo dosť neštandardné, a skôr mi to prišlo ako nejaká pubertálna rebélia, a nie traumatické "utiahnutie sa" do ulity. Škoda, malo to na viac, na oveľa viac! ()
Je to veľmi dôležitá téma a hrá tu skvelá hlavná herečka, ale film má zle napísané dialógy a dej príbehu tiež nie je skvelý. Cítil som sa, akoby si autori mysleli, že stačí napísať o niečom dôležitom, bez snahy urobiť to realistické a hlboké. 5/10 ()
Film o následkoch strelby na škole. Až na to, že tú streľba nebola ani vizuálne. Prečo? Mohla to byť najlepšia pasáž filmu, lebo ako povedzme si na rovinu, problém zmätenej čokoládky na drogách ma absolútne nezaujímal. ODPAD! ()
Jsem ráda, že se točí takové filmy, protože si nemyslím, že si dokážeme úplně představit, co se všechno může stát, když toto člověk prožije...Jenna byla za mě v roli skvělá a byla jsem ráda, že se tam objevily situace, co všechno mohla začít a čím si tak mohla projít..a ten konec je taky holt reálný... ()
⚪Je fajn, že režisérke napadlo nakrútiť film o detskom PTSD po prežitej streľbe na škole, pretože o tomto mentálnom probléme sa snáď ani nehovorí, minimálne nie vo filmovom médiu, ale to je tak všetko, tam končí chvála.⚪Na filme sa inak nedá pochváliť skoro nič. Výprava obyčajná, pripomína klasické festivalové kusovky, herecké výkony slabé, hlavná herečka má otravne vysoký nepríjemný hlas a aj jej postava je úplne nesympatickým archetypom ,,akože cool hrdinky," sypajúcej jednu sarkastickú perlu za druhou, i keď hneď na to je citovo zrútená. ⚪Rovnako si Američania neodpustili to, že každý mladý už je zákonite gay alebo lesba, prinajmenšom aspoň bi, lebo ak by to bolo len o klasickej heterosexuálke a napríklad jej najlepšie kamarátke, inklúzia by nebola dostatočná. Film má pocitovo 3 hodiny, vlečie sa tak neskutočne, že počas sledovania ako divák dostanete chuť robiť aj veci, ktoré nenávidíte, ako napr. upratovať, učiť sa, ísť cvičiť a podobne, len aby ste to už nemuseli pozerať. Po úvodných asi 20 minútach film stráca akékoľvek tempo a už ho až do záveru ani nenájde, ani nejaký presah, psychologizácia alebo čokoľvek iné sa neobjaví, myšlienka snahy zabrániť streľbe na školách zase nie je nič inovatívne, kvôli čomu treba film sledovať.⚪Aj ten hrdinkin život ,,po" je vlastne úplne schematický - odlúčenie od rodiny, pocit, že mi nikto nerozumie, snaha uniknúť do iného sveta napr. skúšaním drog, obklopovanie sa ľuďmi, ktorí prežili to isté v snahe nájsť niekoho, kto ma pochopí a podobne, to všetko sme už videli a predovšetkým lepšie spracované.⚪V závere, ono ani tá úvodná scéna streľby nestojí skoro za nič a je viac menej ,,suchá," ako divák nielenže nič nevidíme, ale ani necítime, keďže scéna trvá krátko, postavy ešte nepoznáme, postavy so strelcom neprídu do kontaktu, nevidia mŕtvych ani nič podobné, takže neskôr im veriť to ,,extrémne ptsd" je skôr obtiažne. A to teraz nijako nezľahčujem (sama som si prešla šikanou), no to, čo tu predvádzala hrdinka bolo už tak preexponované, akoby jej tam vystrieľali celú rodinu.⚪A, sorry jako, S. Woodley vyzerá čím viac ako taká ,,stará tetka," no, vek nezastavíš...⚪ ()
Slabší, čekala jsem víc. Nicméně nejvíc mě dostal ten závěrečný rozhovor Vady s matkou, to se povedlo. ()
Ona ústřední myšlenka a nápad ve mně budily naděje na skvělý film, ovšem to zpracování, to zpracování fakt bolelo. Úvod ve škole mě totiž sice pořádně uzemnil, a měl jsem snad úplně stejně staženou prdel, jako ústřední trojice hrdinů, schovávajících se na školních záchodcích, a v tu chvíli jsem se okamžitě začal těšit ještě víc na pořádně hutné a emočně na dřeň vygradované drama, které si třeba ještě i navíc zároveň i otevřeně vezme na paškál ono ústřední téma, jenže ve výsledku tato podívaná nic takového nepřináší, a místo toho nabízí prostinké teenagerovské drámo, kde se vlastně vůbec nic neděje, tedy krom klasických holčičích potíží daného věku, s nimiž by se ovšem děvčata potýkala i bez oné tragické školní události. Veškeré postavy jsou navíc vesměs dost nevýrazné a ne zrovna dvakrát sympatické, jejich chování pak nepřináší ani nic zajímavého a v podstatě to co jsem očekával, tedy vyrovnávání se s oněmi následky, je tu pak navíc dost upozaděno a prakticky zcela nerozvinuto. Až na úvodních pár minut se tak jedná o dost nezáživnou nudu, která vůbec nepřekvapí, nic nevyhrotí, jen si tak unyle plyne až do závěru, jenž navíc nedisponuje ani žádnou pointou či katarzí jednotlivých postav, za mě se tudíž jedná v souvislosti s tímto snímkem o promarněný čas a ze strany tvůrců o zatraceně nevyužitou možnost natočit emočně silné drama, jelikož ten námět je pro strhující film jak dělaný. ()
Za mě super počin. Obě kočky si to dávají na výbornou a mě to baví od prvních až do posledních minut. Dokonce mě na konci mrzelo, že už je po všem. Závěr chytl za srdce a upřímně jsem i rád, že se film nesoustředil na samotnou střelbu, protože o to zde nešlo. Super věc! ()
Jenna Ortega se mi začíná herecky líbit čím dál víc, zahrála to znovu skvělé o tom žádná.. Film už že začátku může nabídnout krásně dramaticky depresivní atmosféru, která pokračovala až do konce. Za mě dost povedený kousek 👌 ()
Tematiku filmu je neľahká a viac-menej k tomu odpovedá aj atmosféra filmu. V centre pozornosti je malá stredoškoláčka, ktorá sa musí vysporiadať s traumou po streľbe a masakru na škole. Tragédia pochopiteľne ovplyvní jej kompletný život: vzťah s rodinou, s mladšou sestrou ako aj pohľadom na Svet. Základná koncepcia (herečky) Megan Parkovej, ktorá týmto filmom debutuje ako režisérka, nie je zlá a zameriava sa na tie najpodstatnejšie oblasti života mladej slečny menom Vada, na ktoré má vplyv spomínaná tragédia. Problém je však v tom, že nie každá časť dostane takú pozornosť, akú by mala, respektíve niektoré nie sú dostatočne vypracované. Napríklad vzťah ku rodičom a mladšej setre, prípadne seanse u psychologičky, sú pomerne plocho zachytené. Na druhej strane väčší priestor dostanú drogy, alkohol a prvá sexuálna skúsenosť. Záver chce až príliš šokovať. Z hereckej stránky dvojica mladých herečiek Jenna Ortega / Maddie Ziegler vedie prím. Režisérsky debut Megan Parkovej nie je zlý, ale film mal v sebe väčšie rezervy. Osobné hodnotenie: 76% (***) ()
Jen poznámka k tvůrčímu záměru nerozpracovávat podrobně samotný incident, který podle všeho může někdo chápat jako chybu - i přestože je zcela zřejmý už z názvu filmu. Téma "school shooting" bylo ve filmu zpracováváno již dříve. Vždy přitom byla nemalá část pozornosti (ne-li celý příběh) vedena na samotné atentátníky. Takový přístup zde skutečně chybí. Obecně filmy odsuzující násilí nikdy nemohou být ve svém záměru důsledné, pokud násilí samotné explicitně zobrazují, neboť jej automaticky definují jako podívanou - v určitém okamžiku diváka může násilí sice odpuzovat, ale zároveň jej fascinuje, čímž vyvolává citlivost, stejně jako ji zároveň otupuje. Totéž se pak děje i ve vztahu k samotnému agresorovi, jehož přímá reprezentace může negativní status umocňovat, zároveň však jej automaticky relativizuje. The Fallout tyto negativní jevy potlačuje na absolutní minimum. Nikdy nevidíme přímou střelbu - slyšíme pouze křik a rány v dálce. Krev zahlédneme jen jednou na oblečení, dotyčné osobě však nepatří. O samotném střelci se poté dovíme pouze jméno, které nám nikdy není dovoleno vnímat jinak než absolutně negativně. Nebudu tajit, že je mi tento přístup, i vzhledem k tématu, sympatický - zvláště v době, kdy je nutno až absurdně polopaticky vysvětlovat, že ve vztahu agresor vs. oběť je viníkem vždy agresor (!) - a zaslouží si být spíše kvitován než kritizován. P.S. Je třeba uznat, že The Fallout je film vyžadující empatii, což je požadavek velice specifický, odvíjející se od individuálního naladění diváka - někdo to v momentální situaci přijme, někdo ne a moc si z filmu neodnese. Obojí je ok. P.P.S. Uvedení The Fallout v Česku proběhlo až trestuhodně bez povšimnutí, což je důsledek nevýrazné distribuce skrze VOD platformu. Pro zájemce o podrobnější recenzi přikládám tři odkazy: The Hollywood Reporter, IndieWire, Variety. ()