HERGImanCZ

Za mě určitým způsobem zvláštně zábavné anime. High School DxD je pro mě první ecchi komedie (alespoň v tak velké míře), co jsem viděl. Možná i proto, že mi seriál otevřel nové obzory, ode mě získává poměrně vysoké hodnocení. Samotná poprsí pro mě byla ze začátku vlastně překážkou, protože je pro mě dost nezvyklé vidět je kdekoliv v takovém množství. Díky ztřeštěnému humoru jsem ale pokračoval a dostavilo se víc, než jsem po prvních několika epizodách čekal. Děj je sice spíše podprůměrný, postavy také nic originálního, zato samotný svět je poměrně zajímavý a hlavně funguje, což není pravidlem u každého anime, jak jsem se již i se svými omezenými zkušenostmi stihl přesvědčit. Čím dále jsem v seriálu pokročil, tím více se také objevovala dost solidní akce. Tomu napomáhala i odlišnost jednotlivých postav během soubojů, jejichž schopnosti se celkem obstojně doplňovaly. Poslední epizody mě i na chvíli donutily vžít se do některých charakterů. Závěrečné justice porn na konci pak díky tomu vytváří skvělé finále, díky kterému se vlastně budete dost těšit na další řadu. Závěrem bych ale ještě jednou zopakoval, že tím hlavním, čím u mě seriál zabodoval, byl humor. Jestli během prvních dvou epizod zjistíte, že vám humor nesedne, uberte si klidně jednu hvězdu (dvě hvězdy, pokud všudypřítomná anime poprsí nejsou nic pro vás).

Je to ta Justice League, na kterou fanoušci čekali? Ano! Za mě je verdikt docela jasný. Se svým doporučením bych byl ale zdráhavější. Jako velký faktor bych vzal v potaz, jestli vás bavil Batman vs Superman (ideálně prodloužená verze, kde je ještě více mluvení a tempo je tím spíš pomalejší). Pokud vás film bavil, najděte si čas a pusťte si 4hodinovou Ligu spravedlnosti Zacka Snydera. Pokud ne, je tu riziko, že to není pro vás. Je to pomalý ponurý film, kde se k nějaké pořádné akci dostaneme opravdu až po dlouhé době. To mu ale nebrání, aby byl očima fanouška skvělý. Zbytek komentáře bych chtěl věnovat tomu, co vše tato verze udělal lépe než Liga spravedlnosti z roku 2017. Tím nejdůležitějším jsou postavy. Všechny, a tím myslím opravdu všechny včetně Steppenwolfa, jenž je záporákem celého filmy, dostaly více prostoru. To napomohlo k rozvoji jejich charakterů, vysvětlilo to jejich motivace a donutilo mě to, abych s nimi sympatizoval. Nejvíce je to vidět na Cyborgovi, kterého jsem si během filmu oblíbil, zatímco v původní verzi mě skoro nezajímal. Musím zmínit také humor, u kterého naprosto nechápu, proč ho vlastně do kino verze nějak měnili, protože ve Snyderově verzi skvěle sedí k postavám a já se skvěle bavil. Dostáváme tu také lepší soundtrack, kde se krom znělky z Muže z oceli nebo z Wonder Woman dočkáme také několika nových příjemných skladem. Trochu diskutabilní pak může být CGI, které není na špičkové úrovni. V mnohých scénách je to ale opět zlepšení, hlavně když se zaměřím na Steppenwolfa. Za mě se zkrátka jedná o skvělou superhdinskou týmovku. Pokud budu hnidopich, tak si nejsem jistý, jestli některé scény nebyly trochu zbytečné a nenatahovali tak akorát stopáž. Také formát 4:3 mi nepřijde úplně opodstatněný. To jsou jen detaily, protože film jako takový uběhl dost rychle a koukalo se na něj úžasně, a tak to ani nemohu započítávat do výsledného hodnocení. Na konec musím říct, že jsem hrozně rád, že si fanoušci tenhle film vydupali. Do teď si totiž pamatuju zklamání při odchodu z kina, kdy jsem dostal úplně něco jiného, než jsem čekal. Zároveň mě upřímně mrzí, že asi nikdy neuvidíme pokračování, když film tak nádherně ukazuje, že Zack Snyder měl s tímto světem ještě velké plány.

Slabší rozjezd, který se ale dá vstřebat. První série Winx Sagy je pokus přenést dětskou pohádku na temný seriál s ratingem R. Ptáte se, jak se to povedlo? Nebudu vás napínat, je to tak půl napůl. Krásné prostředí, úctyhodný vizuál, krev, sexuální narážky, drogy - to vše tu najdete. Ani samotná páteř příběhu není vyloženě špatná. Problém nastává, když se koukneme na jednotlivé obratle. Postavy se chovají naprosto iracionálně a často také popírají to, co nám o nich tvůrci zatím řekli. Většina z nich je dost nesympatická a v reálném životě byste jim dali nejradši facku. Pokud vás zajímá víc, doporučuji si přečíst mé komentáře u jednotlivých epizod.

Bylo by to relativně snesitelné finále, ale... Epizoda je rozdělena na dvě části. V první části se Bloom chová jako kráva. Naše víla tu opět během jedné minuty několikrát přehodnotí to, zda věří člověku, kterého zrovna potkala, a následně udělá několik naprosto iracionálních rozhodnutí, takže nic nového. Vlastně něco přece, za své hloupé chování je scénáristy nakonec odměněna, aniž by si cokoliv zasloužila. Na tu "odměnu" se sice docela hezky kouká, ale to je tak vše. Jedna postava nám tu dále málem umře. Problém je, že já k žádné z postav nic necítím, takže celá tahle pasáž, kdy máte být v napětí, jestli daná osoba nakonec přežije, je vlastně dost úmorná. Druhá část má být pak jakási příprava na další sérii. Bloom jako lusknutím prstem začne být z ničeho nic hrozně uvědomělá, takže se hned omluví za všechny své chyby. A vše je jí samozřejmě odpuštěno, protože během celého seriálu přece neudělala nic tak hrozného. Tedy krom ohrožení všech žáků ve škole a porušení asi tak všech bodů školního řádu (pokud tam nějaký mají). Také nezapomeňme na drzost na všechny autority na škole, zdrogování jednoho specialisty, pomoc při útěku vězni a zmrzačení daného vězně. Pokud se vrátíme ještě do epizod, kdy nebyla úplně vymletá (jenom napůl), přibyde nám ještě mluvení na ředitelku školy v opilosti nebo krádež auta. Vedení této školy je očividně ještě benevolentnější než třeba takový Brumbál. Navíc jsem si jistý, že jsem několik prohřešků vynechal, ale kdo si to má pamatovat. Zbytek epizody je upřímně o něco zajímavější a je to snad poprvé, kdy se stalo něco nečekaného a nebylo to způsobeno jenom špatně napsaným scénářem. Zjišťujeme také, kdo bude pravděpodobně záporák další řady. Ne, že by to dávalo smysl a měla by tato postava nějaké motivy, ale pořád lepší než nadržená středoškolačka, o které všichni říkají, jak je sexy, až na to že vůbec! Podívám se tedy na další sérii? Pravděpodobně ano. Přes to všechno, co se seriálu nepovedlo, se nějak doplácal (ač nechápu jak) do bodu, kdy jsou všechny víly pohromadě, postavy mají konečně zvolené své strany a stav školy, ve kterém se nachází na konci této epizody, má dost velký potenciál pro další pokračování. Doufám jen, že si dají s postavami i scénářem o něco víc práce.

Bloom vesele pokračuje směrem vzhůru na stupeň vítězů pro nejstupidnější hlavní postavy tohoto století. Jen tak dál! Ty krásné vzpomínky na to, jak mi Stella na začátku přišla jako kráva. Bloom se ji totiž teď rozhodla se vší grácií předhonit. Tady mě to už opravdu štve. Řítí se za svým důkazy nepodloženým přesvědčením a je ochotná použít kvůli tomu tolik intrik, že to je opravdu mimo její charakter. Působí při tom jako arogantní slepice, jejíž cílem je odradit jakéhokoliv fanouška, aby si na seriál vzpomněl, až vyjde další řada (ještě má jednu epizodu, aby to napravila). Co už vůbec nechápu je konec. Bloom je slíbeno, že dostane své odpovědi. Nemá tam tedy stoprocentní garanci odpovědí na úplně všechny její otázky, na druhou stranu by ji mohlo utěšit, že s ní nikdo nevyrazí dveře školy, jak by si zasloužila. Jediné, co musí udělat, je vydržet do dalšího dne. Jenže Bloom je asi masochistka, která si v představě nějakého pořádného trestu asi libuje, a tak se rozhodne (tentokrát dokonce s ostatními vílami) porušit všechna pravidla, někoho cestou zmrzačit a udělat přesně to, o čem dostala dost jasné varování, že je to hloupost. Neberte mě špatně, dokázal bych jí pochopit v případě, kdyby jí pořád nikdo nic nechtěl říct. Navíc jsem sám hodně zvědavý, jaká všechna tajemství se dozvíme. Zároveň jsem ale také doufal, že se postavy budou vyvíjet a budu je mít na konci série rád, ne naopak. Doufám, že finále bude jedna akční řezba s co nejméně dialogy, protože na tom se snad nedá nic zkazit.

Proč se už zase nikdo nechová alespoň napůl racionálně? Po dvou třetinách první série mohu říct, že seriál by vlastně sám o sobě nebyl tak špatný. Vizuál, hudba a vlastně i ta základní kostra děje, to všechno je super. Přijde mi, že si ale opravdu nikdo nedal pořádnou práci s tím, jak by měly být napsané postavy. Navzájem se bodají do zad, ale o pár scén dále to vlastně nikomu nevadí (teda až na výjimky). Kdyby se ale hloupost týkala jen vedlejších charakterů, tak to tvůrcům možná i nějak prominete. Ale když má ten samý problém Bloom, ústřední postava celého seriálu, tak je něco špatně. Pamatujete, jak Bloom v první epizodě dala Skyovi najevo, že nevěří lidem, které teď poznala? Tak hádejte co! V této epizodě to neplatí a vlastně jí vůbec nedělá problém se spolčit dokonce s někým, koho očividně nemá ráda. Je sice fajn, že je kvůli tomu pak hlavní postava nahlodaná a vše to dokonale podporuje její pocit, že je vše jedna velká konspirace, něco takového se ale musí dávkovat postupně. Výsledná atmosféra a tajemno epizody to sice trochu vynahrazuje, i tak se mi ale nelíbí to, že si tvůrci myslí, že všechny ty chyby diváci přejdou a odpustí jim je.

Kvalita seriálu zatím stoupá. U předchozích epizod mi přišlo, že si tvůrci nebyli jistí, zda dělají seriálu přístupný od 12 nebo od 15 let (beru věková omezení filmů a seriálů platná pro Českou republiku). Třetí epizoda Winx Sagy ale konečně většinu stopáže vypadá, že opravdu míří na ty o něco starší diváky. Díky tomu je vlastně i lépe stravitelná. Dialogy přesto místy váznou. Navíc se bohužel potvrzuje to, co jsem psal u epizody minulé. Když se Bloom chová celé tři epizody jako kráva, nikdo od diváka nemůže čekat, že s ní pak najednou začne soucítit. To ovšem neplatí pro Terru, do které jsem se dokázal vžít a bylo mi v určité části smutno společně s ní. Čím dál více se navíc projevují postavy Skye a Rivena, které mi přijdou výrazně lepší než samotná pětice víl. Sky je takový ten správňák, zatímco Riven je místy nepříjemný rejpavý humorista, který občas postavám nepěkně zavaří. Jedná se sice o silně šablonovité postavy, které jsou ale použity vcelku dobře a zajímají mě víc než třeba Bloom, Stella nebo Aisha.

Winx Saga se začíná rozjíždět! Druhá epizoda je o něco lepší, hlavně její závěr, kde dostáváme trochu hutnější a temnější atmosféru. Můj největší problém je ale stále s postavami tohoto drsně tvářícího se fantasy. Rozhodně jsem pro to, aby hlavní postavy měly nějaké záporné postavy, protože to z nich koneckonců dělá lidi. Tyto vlastnosti ale nesmí přebíjet veškeré jejich klady, protože jinak budou pro diváka nesympatické, někdy až nesnesitelné, pokud to moc přeženete. To se začíná dít nejvíce u Stelly, která, ač to tak Speed Weed, scénárista této epizody, asi nezamýšlel, působí momentálně jako větší záporačka než samotná Beatrix. Doufám jen, že tvůrci zamýšlí nějaký vývoj charakterů, jinak se bojím, že veškeré následující emocionální scény založené na vžití se do postav budou vlastně naprosto prázdné. Nakonec bych ještě rád nadhodil myšlenku, že by mě docela zajímalo, jak fungují věci jako Instagram v tomto magickém světě. To má jako Facebook nějaké dedikované servery pro různé paralelní světy, nebo jak si to mám představit? A jak vlastně funguje volání mezi nimi? Tolik otázek a tak málo odpovědí...

Podle první epizody to zatím vypadá na běžný teen seriál. Nikdy jsem nebyl nějakým fanouškem Winx. Viděl jsem pár epizod jako malý, takže ode mě žádné srovnávání nečekejte. Můžu se ale pokoušet hodnotit seriál jako takový. V první epizodě se nám představí hlavní hrdinky, které mají své teenagerovské problémy s rodiči, s kluky a mezi sebou, reagují přehnaně a často dost afektovaně. Vše je to zabaleno do tajemného magického světa, který je nám dávkován opravdu prazvláštně. Od všeho se dozvídáme opravdu malinko, takže to pak vlastně nepůsobí příliš uvěřitelně. Samotný vizuál v doprovodu se solidní hudbou ale působí příjemně a díky tomu to není vysloveně špatné. Jako úvod je to vcelku fajn a jsem zvědavý, jak se to dál vyvrbí.

Pěkná práce se zbytečně urychleným závěrem. Na krátkometrážní film se jedná v základu opravdu o skvělou práci. Pomalé záběry společně s černobílým filtrem skvěle budují stupňující se napětí s každým krokem ústřední postavy. Opravdu jsem byl zvědavý na to, co se děje. Bohužel po celé téhle skvěle budované gradaci přijde finále, které je hrozně rychlé, a my se vlastně nic nedozvíme. Filmaři podle mě rozhodně mohou nechávat na divákovi, aby si domyslel, co se v určitém momentu snímku stalo. Pokud v nás ale záměrně vyvolávají zvědavost a my pak tíhneme po tom, abychom dostali vysvětlení, zabije podobný konec celý koncept filmu. Bylo mi řečeno, že je film částečně inspirovaný filmem Doodlebug. V obou filmech se jedná o jakýsi cyklus, který běží pořád dokola. Doodlebug v divákovi vyvolá pocit překvapení, ale divák na konci vlastně ví, co se stalo. A co víc, ví i přesně, co se stane! Zde ale tento pocit střídá pocit zmatení. Divák sice také ví, co se stane, ale neví vlastně jak a proč. Jak jsem ale psal, po technické stránce je film perfektní. Jsem proto zvědavý, co dalšího od tvůrců uvidíme, protože příští počin může být opravdu skvělý.