HERGImanCZ

Velmi slibný začátek! Upřímně jsem nevěděl, co od seriálu čekat. Zkusil jsem tomu tedy dát šanci a rozhodně nelituji. Jedna z věcí, která mě u současných marvelovek mrzí, je jejich jednotvárnost. Většinou je to zkrátka akční film s velkou dávkou humoru a často happy endem. WandaVision se minimálně v první epizodě tváří jako čenobílý sitcom laděný do dob, kdy jsem ještě ani nebyl na světě. Podle několika znepokojivých náznaků sice tušíte, že se časem bude jednat o něco víc, i tak se jedná ale o dost originální počin, který dneska ve spojení se superhrdinským světem jinde neuvidíte. U finální situace se navíc opravdu od srdce zasmějete, takže se opravdu těším, jak se seriál dál vyvine.

Akční jízda, která vám nedá ani chvilku na oddech! Film Hardcore Henry jsem si chtěl, ostatně jako asi většina lidí, pustit kvůli tomu, že je celý natočen z pohledu první osoby. Ve výsledku je pro mě ale snímek obrovským překvapením jako takový! Akce je naprosto skvělá a vy máte šanci se plně vžít do ústřední postavy. Co jsem třeba vůbec nečekal, je opravdu solidní humor, který je ve filmu dávkován perfektně tak, aby tu nevznikala fraška, ale zároveň je skvělým kontrastem ke všemu tomu násilí a spoustě krve. Co by někdo mohl brát jako mínus, je příběh, který nemá přílišnou hloubku a vyskytuje se v něm dost klišé. Ta jsou ale dle mého názoru použita tak, že to ve výsledku ničemu neškodí. Těch několik zvratů, které se tu objeví, je dostatek na to, aby děj mohl pokračovat a neztrácel zbytečně tempo. Navíc to vše podtrhuje úžasně zvolený hudební doprovod, kvůli kterému tu průměrnost příběhu prominu. Hardcore Henry je pro mě ve výsledku opravdu skvělým akčním filmem, který možná nenadchnul všechny, ale své publikum si určitě našel (minimálně podle zdejších hodnoceních). Pokud jste jej ještě neviděli, rozhodně mu dejte šanci. Vzhledem ke krátké stopáži tu není moc šance, že byste se stihli začít nudit. Na závěr ale ještě připojím jedno varování. Spadáte-li mezi ty, kterým ve filmech vadí třesoucí se nebo rychle střihané záběry, patříte mezi výjimku a film vám vlastně pro vaše dobro opravdu nedoporučuji, pokud si nechcete přivodit silnou bolest hlavy.

Naplno se nám ukazuje rozdíl mezi dvanáctým a předchozími Doktory. Od začátku série je vidět, že Capaldiho Doktor je diametrálně odlišný od toho Smithova nebo Tennantova. Epizoda Mummy on the Orient Express této odlišnosti plně využívá a ukazuje nám, že Doktorovi záleží na životech, jen zkrátka akceptoval, že ne všechny dokáže zachránit. O to více energie a úsilí dává do toho, aby mohl zachránit ty, kteří ještě mají šanci.

Čekal jsem málo, ale i tak jsem zklamán. Hodně lidí mě připravovalo na to, že Vzestup Skywalkera je opravdu ten nejhorší Star Wars film. Proto jsem zhlédnutí stále odkládal a čekal jsem, že to bude průměrný film, který pak pochopitelně fanoušky zklamal. Když jsem se k tomu ale dostal, nestačil jsem se divit. Začnu tím pozitivním. Film má naprosto úchvatný vizuál a audio doprovod. Každá scéna je slast pro oči... tedy do chvíle, než se začne řešit příběh. Ano, pochopili jste správně, pozitivní segment skončil. Děj je dokonalý příklad toho, jak by žádný příběh neměl vypadat. U velkého množství postav neznáme motivace pro to, co právě udělaly. Udělaly to zkrátka z důvodu, aby posunuly děj, způsobily neočekávaný zvrat, nebo se pokusily zapůsobit na nostalgii diváka. Občas mi také přijde, že scénáristé tak trochu zapomněli, kam v určitou chvíli míří. Fin například chce něco říct Rey. Asi třikrát to během filmu řeší. A v nějaké části se na to prostě zapomene a nic jí neřekne. Nemá to důvod, není to, že by si to rozmyslel. Proč ty scény tedy v první polovině vůbec jsou, když je to ve výsledku naprosto mimo děj? Mimochodem vztahy mezi postavami se nějak vůbec nějak vůbec neshodují s tím, co jsme viděli v minulých dílech. K tomu se připojuje finále, kde je díky tomu scéna, která má asi působit dojemně, spíše komická. A co se týče návratu velkého záporáka, je to fiasko. Nejen že tento návrat degraduje váhu konce jednoho z nejlepších dílů série, ale zároveň je tato postava naprosto nevyužitá. Finální souboj je doslova nudný a rozhodně nemáte pocit, že by si Rey svou výhru nějak zasloužila. Výsledkem je opravdu podprůměrný film, který zachraňuje jen vizuál a skvělá hudba, která je tu s námi už od roku 1977.

Studio Disney potvrzuje, že ví jak udělat správný animák! Snímek Na vlásku mě v roce 2010 z nějakého důvodu minul, což mě zpětně velice mrzí, protože se jedná o opravdu skvělý animovaný film. Sympatické hlavní duo s dobře napsaným vývojem jejich charakterů (tady by se Captain Marvel měla učit) je společně s humorem hlavní tahoun filmu. Vtipů je tu opravdu hodně. Některé jsou na první pohled mířeny na mladší publikum, jiné pobaví všechny. A minimálně jeden je tu připraven přímo pro starší, takže si tu opravdu každý něco najde. Jako ve většině disneyovek tu také máme velké množství písniček, které mají kvalitní hudbu a skvělou choreografii. Samotné písničky mi ale v hlavě po skončení filmu nezůstaly, protože jim za mě chybí něco, díky čemu by vyčnívaly z řady. Je ode mě nefér srovnávat je například s písničkami ve filmech Coco nebo Ledové království, když Na vlásku vyšlo o několik let dříve, ale nemohu si pomoci. Oba zmíněné filmy obsahovaly písničky, které si v hlavě uchovávám do teď, protože zaujaly něčím, co byl nadstandard. K příběhu nechci prozrazovat více, než vám vyzradí kdejaký obsah či popis. Možná bych jen podotknul, že pár pasáží bylo až příliš uspěchaných a mohly by od tvůrců dostat více času. Myslím tím zejména úvod. Na druhou stranu to skvěle vynahrazuje finále filmu, které je opravdu skvělé a něco takového bych od pohádky od Disneyho vlastně ani nečekal. Kdybych to měl převést na procenta, udělil bych filmu hodně silných 85 %, které si u mě zaslouženě vybojoval i po jedenácti letech od vydání. Takže pokud jste jej stejně jako já prošvihli, rychle to běžte napravit!

Velmi originální horor, který by měl od každého dostat šanci. Už jen proto, že vám podle mě nikdo nemůže dát jednoznačnou radu, jestli Slunovrat je (nebo není) film pro vás. Musíte si na to přijít sami. Nejde zde o klasické lekačky ani o hutnou atmosféru. Budete mít jen celou dobu takový nepříjemný pocit, že je něco špatně. Ten pocit byl u mě tak silný, že jsem neustále přemýšlel, co se může stát. A tady film trochu narazil. Má hlava totiž častokrát vymyslela scénáře, které byly mnohonásobně horší, než co se ve skutečnosti dělo. Ale i tak mě film v pár momentech dokázal zaskočit a překvapit. To, co se před vašima očima totiž odehrává, je často opravdu prazvláštní. Někdy za mě až moc, proto asi nemůžu udělit nejvyšší hodnocení. Hlavně poslední půl hodina je něco opravdu až bizarního. Zbytek filmu je ale mistrovský počin, ze kterého mi tak mrazilo v zádech, že si ho radši znovu nepustím. Vy byste ale alespoň jednou měli!

Vskutku bizarní snímek! Jelikož jsem už nějakou dobu seznámen s produkcí společnosti Asylum, čekal jsem, že Všemocný Thor bude něco speciálního, konkrétně speciálně špatného. A to byl v podstatě důvod, proč jsem se na něj chtěl podívat. Rád se totiž občas po náročném dni zasměju nad něčím, co překračuje veškeré hranice bizarnosti. A to tento snímek splnil na jedničku. Tvůrci už během prvních pár minut dokonale znásilní celou severskou mytologii. Tahají z rukávu náhodné postavy a názvy, ke kterým přiřazují (ne)cvičenou opicí vymýšlené významy a schopnosti. Příběh je opravdu špatný a s jeho stupiditou může soupeřit snad jen hloupost hlavní postavy. Třešničku tomu dodávají také otřesné digitální záběry, které se navíc často opakují, aby se trochu natáhla stopáž a asi i ušetřilo. Když to tak celé shrnu, Všemocný Thor by byl opravdu vysoko v žebříčku nejhorších filmů, co jsem kdy viděl. Pokud ale přežijete první čtvrt hodinu, která je dost táhlá, dostane se vám před oči něco tak bizarního, že se u toho zkrátka zasmějete. Protože kdy jinde mátě šanci vidět někoho, jak ková kladivo rukou, nebo Lokiho a Thora, jak po sobě navzájem střílí samopaly.

Na první film pokračování nemá, ale i tak se zasmějete. Druhý Borat rozhodně pobaví, občas kontroverznost vtipů dokáže i šokovat. Velké množství zbylých vtipů ale kopíruje témata těch z prvního filmu. Rozhodně zde není tolik legendárních hlášek a scén a na většinu z nich pravděpodobně brzy zapomenete. Hlavní dějová linka, která se táhne celým filmem, je poměrně předvídatelná, o to více pak neuvěříte tomu, co na vás tvůrci připravili na konci filmu. Zvrat v závěru je totiž tak nečekaný a zvláštní, že si nejsem jistý, jestli to vlastně bylo skvělé, nebo vlastně nesedící ke zbytku filmu. Rozhodně jsem ale nečekal, že něco takového přijde. Film Borat Subsequent Moviefilm: Delivery of Prodigious Bribe to American Regime for Make Benefit Once Glorious Nation of Kazakhstan podle mě stojí za zhlédnutí. Pokud máte pár kamarádů a alespoň jednu flašku něčeho tvrdšího k tom, nudit se nebudete.

Nový seriál My Little Pony je opět mířen primárně na děti. Rok 2020 nám přináší nový seriál s barevnými poníky, který to má ale setsakra těžké. Přichází totiž po seriálu My Little Pony: Friendship is Magic, který zaujal nejen malé děti, ale i teenagery a dospělé. Díky dobře napsaným postavám, pop kulturním referencím, trefnému humoru a skvělým dabérům si okolo sebe dokázal vybudovat nemalou komunitu. My Little Pony: Pony Life si od svého předchůdce převzal dabéry hlavních postav a do určité úrovně i jejich charaktery. Nejedná se ale o ty samé poníky a seriál vůbec nenavazuje na Friendship is Magic. Jedná se o nový svět, který pouze využívá to, že mnoho diváků zná jména a vzhled ústředních postav, který je ovšem silně předělán podle nového designu, který definuje celý seriál. Vše se snaží působit hravě, barevně, svěže s odlehčeně, při čemž vše má velmi rychlé tempo i spád. Aby také ne, když epizoda má pouze 11 minut, přičemž každá z epizod obsahuje dva příběhy. Mnoho příběhů nepropojuje žádná výrazná dějová linka, která by se táhla více epizodami, i když u některých epizod tu určitá návaznost je. U těchto navazujících epizod se alespoň částečně rozvíjí osobnost postav a zjišťujeme něco o jejich zájmech. Chybí tu ale nějaké výraznější ponaučení pro postavy z jejich chyb. Občas sice uznají, že udělaly chybu, to se ale nijak nepřenáší do dalších epizod, nedělá je to moudřejšími, zkušenějšími, ani jim to neukáže, že by se z chyb měly poučit. To je podle mě škoda, protože tu pak chybí nějaký větší výchovný efekt pro děti, který Friendship is Magic mělo. Přitom na nejmenší diváky je seriál očividně mířen. Není tu rozvíjen žádný lore a referencí je tu minimum. Majorita náplň seriálu spočívá zkrátka v tom, že se šestice našich postav sejde u Pinkie doma, kde řeší nějaký problém, ze kterého je nakonec poměrně jednoduché východisko, což je něco, v čem se děti mohou velmi jednoduše vidět, což je pravděpodobně i záměr seriálu. Pro staršího diváka se tu najde pár epizod, které jsou objektivně vtipné, ale i přesto jsou poměrně rychle zapomenutelné. Seriál není tak hloupý nebo naivní, jako je velké množství jiných dětských seriálů, a pokud někomu poběží doma v televizi, děti to bude bavit, zatímco to asi nikomu přímo vadit nebude. Jedná se tedy o nadprůměrný dětský seriál, který neurazí, ale nic originálního nebo inovativního také nenabídne.

Přechod na Netflix seriálu opravdu prospěl! V druhé polovině třetí řady seriál docela ztrácel dech. Řada měla dobrý rozjezd, ale zbytečně protahovaná "soap opera" ruku v ruce s několika epizodami, které byly pouze výplňové (ano, myslím hlavně tebe, zbytečný flashbacku do minulosti před celou první sérii, jenž postavy ani nic jiného nikam neposouváš), ji celou srážela a zachránilo to až finále. Byl jsem tedy velmi potěšen, když jsem zjistil, že při přechodu seriálu na Netflix počet epizod následující řady klesl pouze na 10 epizod. Očekával jsem jak rychlejší tempo seriálu, tak méně zbytečných epizod a postav. A to jsem přesně dostal. Se čtvrtou sérií jsem tedy naprosto spokojen. V oblíbenosti u mě přeskočila dokonce i druhou řadu, a tak mohu říct, že se jedná o nejlepší řadu seriálu z prvních čtyř.