HERGImanCZ

Takový horor se dnes jen tak nevidí! Mnoho hororů je dnes postaveno na brutalitě a lekačkách. Čím víc takových filmů vidíte, tím spíše vás ale ta krev a vnitřnosti přestanou znechucovat. Občas se ale místo tohoto ohraného konceptu objeví něco speciálního. Tiché místo nejen buduje atmosféru, na které by si měl podle mě správný horor zakládat, ale přichází i s originálním nápadem, jenž vyplývá už z názvu. Ve filmu jsou, pokud se nepletu, pouze dva dialogy. Jinak se postavy dorozumívají jen gesty a znakovou řečí. Herecké výkony jsou úžasné a postavy díky tomu uvěřitelné. Film je je doprovázen skvělou hudbou či naprostým tichem. Celé vás to opravdu pohltí a sebemenší zvuk ve vašem okolí vám může způsobit pěkný šok. Rozhodně se jedná o nezapomenutelný kinematografický zážitek a já mohu film s klidným srdcem doporučit.

Co jsem to právě viděl? To byla první otázka po dokoukání tohohle filmu. Asi nejdřív začnu tím, co zde bylo dobře. To byla dobře zvládnutá kamera a hudba, za kterou se film opravdu stydět nemusí, protože byla skvělá. Jenže to je tak všechno. Jinak tu není nic, co by bylo alespoň průměrné. Nelogické chování postav opravdu nezná mezí. Někdo něco řekne a za pár sekund či minut udělá něco, co se naprosto příčí s jeho výrokem. Herecké výkony bych radši nehodnotil, protože s tak stupidním scénářem opravdu nemůžu posoudit, jak své postavy herci zahráli. S tím jsou spojené i dialogy, které tomu všemu nasazují korunu. A nakonec ještě záběry během letu vrtulníkem a letadlem. Člověk by čekal hezkou krajinu třeba... Ale tvůrci asi chtěli být originální, a tak tam mrskli záběry velkoměsta, kde v té noci není téměř nic zajímavého či impozantního vidět, a při druhé příležitosti nějaký venkov nebo pole, už ani nevím, co to vlastně bylo. První polovinu filmu jsem se ale u filmu alespoň celkem zasmál. Když se to ale už moc všechno opakovalo, přešlo to v nudu. Nikdo by mě nepřinutil tohle zkouknout znovu, na to opravdu nemám.

Rozhodně je to zajímavé. Jako fanoušek Batmana, Vetřelce i Predátora nepohrdnu tím, když je vidím všechny najednou. Chápu, že byl filmeček natočen jen pro fanoušky, a podle toho ho také hodnotím. A po technické stránce je to s tak nízkým rozpočtem úžasné. Oceňuji kostýmy i dobře vybrané místo na natáčení. Také hudba ze samotného Predátora k tomu skvěle sedí. Ale jinak mi ve snímku chybí nějaká myšlenka. Když Batmana predátor zachránil, proč na něj Bruce hned zaútočil? Pokud chtěl predátor ulovit i Batmana, proč nezůstal neviditelný? A nechci zpochybňovat to, že by Batman dokázal predátora porazit. Ale podle mě ne soubojem tělo na tělo. Němá náhodou predátor větší sílu, než člověk? Mnoho otázek a žádné odpovědi.

Film splnil má očekávání! První Ant-man se mi dost líbil. Přišlo mi, že byl na poměry filmů od Marvelu celkem originální a měl svůj humor. V poslední době pro mě byla ale kvalita filmů z tohoto universu taková rozpolcená. Některé byly skvělé a naprosto si mě získaly. U jiných jsem částečně litoval, že jsem zaplatil za návštěvu kina. Po povedených Avengers: Infinity War a Black Pantherovi jsem ale doufal, že mě Ant-man a Wasp nezklame. A on také nezklamal, ale ani nepřekvapil. Vlastně jsem dostal přesně takový film, na který jsem předpokládal, že jdu. Bavil mě naprosto stejně jako první díl. Efekty byly skvělé, což ale při návštěvě kina očekávám. Hudební doprovod byl povedený. Nejen, že mě jedna skladba celkem zaujala, tvůrci ale zároveň věděli, kdy je dobré dát do filmu naprosté ticho, které mělo snad ještě lepší efekt než hudba samotná. A humor byl podobný jako v prvním dílu, takže si také nemohu stěžovat. Mám ale jednu výtku. Tvůrci se tam pokusili zasadit několik dojemných scén. Nebo se alespoň snažili, aby ty scény dojemné byly. Ale ony jaksi úplně nebyly. Takže se místo emocí v jedné části filmu ve mě objevil pocit nudy. Film je takový oddechový a přesně takový, jaký by Ant-man měl být. Na závěr mám ještě jednu velikou pochvalu za to, že film sice pracuje s událostmi, které se v universu dějí, je ale opravdu o jen hrdinech, které jsou v jeho názvu, jak by to mělo být.

Všechno bude větší! Dlouho jsem na žádném plakátě neviděl pravdivější slogan. Deadpool 2 si zakládá na všem, na čem stavěl první film. Tentokrát tvůrci ale dostali dvojnásobný rozpočet. A že je to na filmu vidět. Začneme ale tím nejhlavnějším, čím Deadpool vynikal – humorem. Tvůrci zde zašli ještě dál a nebojí si udělat srandu opravdu z čehokoliv. Je tu nespočet odkazů na filmy jak od Marvelu, tak od DC. Najdeme tu ale jiné popkulturní narážky a co je ale hlavní, film se nebojí udělat si srandu sám ze sebe. Takže když dojde na nějakou klasickou ohranou scénu, je to záměr a zároveň kritika klišovitých pasáží, které můžeme bohužel stále vidět v každém druhém filmu. Když si ale teď zpětně v hlavě projíždím samotný příběh, až neuvěřitelně mile mě překvapil. Po pár minutách jsem myslel, že se bude jednat o klasickou zápletku – pomstu za smrt milované osoby, kterou jsme viděli už nespočetněkrát. Po chvilce jsem ale zjistil, že jsem na omylu. A vždy, když jsem něco očekával, mi film znovu vmetl do tváře, jak moc se mýlím. Díky rozpočtu zde přibylo také více postav, což filmu také neskutečně pomáhá. Určitě bych většinu z nich rád viděl v dalších filmech, protože v nich dřímá velký potenciál. Efekty vypadají skvěle a díky nočním scénám o to více vynikají. I samotná krvavost byla posunuta no novou úroveň. Jediné, co zůstává na stejné úrovni, je hudba. Ta ale už v prvním filmu tak skvěle jednotlivé scény doplňovala, že to snad lépe už ani provést nejde. Pokud bych to měl vše shrnout, Deadpool 2 se drží stejného konceptu, na kterém stál jeho předchůdce. Přesto se snaží být originální a vše provést ještě lépe. A musím říct, že se mu to sakra daří.

Co nového, Scooby-Doo? Ne vážně. Z nějakého důvodu mi Movie Magic (odmítám cokoliv, co je spojené s poníky, překládat do češtiny), hrozně připomněl Scoobyho. Nikdo se mi ale nemůže divit. Skupina mladých studentů zde řeší záhadu bojkotu natáčení, pes je tu v podobě Spika, na konci přijde „šokující" odhalení před všemi zúčastněnými a nechybí ani rekapitulace, jak a proč to ten „padouch" udělal. No jestli se zde tvůrci neispirovali Záhadami s.r.o., tak nevím. Chybí mi tu už jen ona závěrečná věta: „A také by mi to prošlo nebýt vás, všetečných děcek!" Teď ale k samotnému zhodnocení. Koncept zápletky sice není nic nového, ale mě osobně nikdy neomrzel. Od začátku mi sice bylo jasné, kdo je pachatel, ale ani to neubralo na kouzle. Nebyla tu žádná výraznější skladba, na druhou stranu ale hudba skvěle celý filmeček doprovázela. Bylo zde jak několik popkulturních odkazů, tak i odkazy na původní seriál, Friendship is Magic. Filmu nechybí ani svižnost, které je zapříčiněna převážně jeho délkou, a díky tomu nezačíná být nudný. Ve výsledku se jedná příjemný speciál, který ve mně vyvolal velkou dávku nostalgických vzpomínek. Pro mě je hodnocení jasné.

Nejlepší film od Marvelu za poslední dobu! Tolik filmů najdete málo ve kterém universu. Když k tomu přidáme i seriály, vznikne nám poměrně dlouhý seznam. A všechno to směřovalo sem. Do filmu Avengers: Infinity War, kde se vše propojilo. Mou otázkou ale bylo, zda se s tím tvůrci dokáží popasovat tak, aby všechny postavy dostaly dostatek prostoru. Zároveň to bylo i mou největší obavou. Šel jsem na film tedy se značnou dávkou skepse. Ale oni to nakonec dokázali! Jediný, kdo mě zklamal byl Bruce Banner. Jinak všechny postavy dostaly svůj zasloužený prostor. Nepřišel tam najednou žádný Stark, který by strhnul všechnu pozornost na sebe. Opravili, podle mě povahově po Ragnaroku dost zmršeného, Thora, který už není samý vtípek a chová se tak, jak má. Spider-Man není neschopný a nemá cringe poznámky. Vtipy byly používány trefně a celkem na správných místech. A nesmíme zapomenout na Thanose. Chodím do kina na každý film se superhrdiny. A hodně dlouho jsem neviděl tak dobře zpracovaného záporáka. A teď se nebavím o CGI. Thanos je skvěle napsaná postava, která má backstory i emoce. Když už jsem ale nakousl to CGI, tak to je také na skvělé úrovni. Nemáte takový zvláštní pocit při přechodu ze Země na cizí planetu, který u některých filmů nastává. Takhle by zkrátka měly vypadat efekty v roce 2018. Tím ale nechci říct, že jiná studia to se svými filmy také nedokáží. Pořád možná najdeme i filmy, které to zvládly ještě lépe, to je spíše věc názoru. Předposlední, ovšem neméně podstatnou částí mého hodnocení, je příběh. Tvůrci konečně začínají chápat, že omílat ve filmu pořád stejný koncept, ve kterém mění akorát prostředí a postavy, dnes prostě nestačí. Takový film se stává předvídatelným a člověka, který už pár filmů viděl, může začít nudit. Neříkám, že jsem zde nic neočekával, to bych lhal. Párkrát se takový okamžik našel. O dost více věcí mě ale ve filmu překvapilo. A konec byl dost originální sám o sobě. V úplném závěru se dostávám k jediné věci, kterou nemohu nijak výrazně pochválit, ale ani přímo zkritizovat. Jedná se o hudbu. Ve filmu samozřejmě zazní klasická znělka z Avengers. To je ale tak vše. Zbytek hudebního doprovodu není moc zapamatovatelný a je poměrně nezajímavý. Na druhou stranu ale svůj účel plní a nudné ticho ve filmu naštěstí nezazní. To je ale jediná skvrna, pokud se to tak vůbec dá nazvat, na tomto jinak velice podařeném klenotu poslední doby, co se universu od Marvelu týče. Film Avengers: Infinity War pro mě není nejlepším superhrdinským filmem všech dob. Rozhodně ale udává správný směr a dosahuje kvalit, které by měly být vzorem pro velké množství filmů podle komiksu.

Jedno obrovské klišé! Film Tomb Raider má dobrou hudbu, skvělé efekty i prostředí a Alicia Vikander předvádí úžasné herecké výkony. Její Lara je uvěřitelná a jsou z ní emoce přímo cítit. Jednalo by se tedy o skvělý film. Kdyby si ale tvůrci pohlídali scénář. Žádná postava se ve filmu nevyvíjí a příběh samotný je hloupý. Zbylé postavy jsou jedno velké klišé a u každé scény máte pocit, že víte, jak skončí, nebo že jste ji už někde viděli. Na druhou stranu je ve filmů mnoho odkazů na hru z roku 2013, což fanoušky určitě potěší. Pokud ale film pustíte někomu neseznámenému s hrou, bude to pro něj jeden velký zmatek, ba možná nesmysl. Měli jsme tu už několik opravdu velmi dobrých filmů podle videoher. Avšak Tomb Raider mezi ně bohužel nepatří. Ovšem měli jsme tu i mnoho horších, že, Uwe Bolle?

Slova nejsou třeba... Tohle se musí vidět! Kritika je většinou o dost jednodušší než chvála. A právě proto je těžké psát hodnocení k filmu, kde není co kritizovat. Film vám nabídne neopakovatelný emotivní zážitek, napínavý příběh i dechberoucí efekty. Určitě stojí za to najít si na něj čas.

Thor je mrtev. A teď nemluvím o žádných spoilerech. Marvel si totiž všiml, že Strážci Galaxie už podruhé oslavili obrovský úspěch. A tak se rozhodli, že tento koncept aplikují i na Thora. Takže co tu vzniklo? Hláškující vládce blesku, který se víc jak Thorovi podobá Starlordovi. Ne že by Strážci Galaxie nebyli můj šálek čaje, mně osobně se oba díly velmi líbily. To ale neznamená, že Marvel začne do všech filmů cpát hromadu často až přehnaných vtípků a hlášek. Nevysvětlená změna charakteru nějaké z postav u mě rozhodně totiž nezíská pochvalu. Abych ale jen nekritizoval, po vizuální stránce je film na velmi vysoké úrovni. Příběh je na superhrdinský film poměrně dobrý a postavy, které známe z předchozích dílů, nejsou opomenuty, což je také jen a jen dobře. Tom Hiddleston je zase jedním z nejlepších aspektů filmu. Problém je s novými postavami, které film přináší. Nejsou nijak zajímavé, jsou extrémně předvídatelné a především jsou napsané pro pobavení dětí. To ovšem neplatí pro hlavní záporačku, která je Cate Blanchett zahrána skvěle. Hudba je také skvělá, má ovšem zase své ale. Celý soundtrack je směrovaný do osmdesátých let, což mi opět nesedí ke severskému bohu blesku. Ve výsledku by to všechno dohromady nedalo vyloženě špatný film, ale mou hned první výtku nemohu přehlédnout. Takže pokud jste neviděli žádného předchozího Thora nebo vám nevadí změna charakteru hlavní postavy, můžete si hvězdičku přidat. Pokud jste ale trošku náročnější či fanouškem ásgardského boha blesku, můžete očekávat zklamání.