Päťdesiat odtieňov sivej

Tady si někdo na telenoveláckých dialozích, bičíku a svázaných rukou pořádně nahrabal. Každý máme svou hernu – já v ní měl igráčky, stavebnici Chevu.. Pojďme se na umělé milostné scény v tomhle mediálním humbuku podívat bez předsudků. Časy se mění, co se v „ložnici“ odehraje, musí být jasně dané na papíře. Což je možná nejúsměvnější z celé téhle srdceryvné báchorky. Ona je docela naivka, která překvapuje zvláštními kroky, on je lehce zvrhlý boháč, který spíš dělá ramena a pak se miluje jako většina populace. Jen někde něco okoření. Nepovedlo se to u Twiglightu, stejně jako u filmů podle knih Dana Browna. Masivní zájem čtenářů, šup s tím na plátna. Tohle odpočinkové čtivo jde však ještě dál – volí lehké porno obalené tuctovou romantikou. Respektive se o pornu spíš mluví. Stačí dva kliky na netu a jsme v úplně jiném světě. Klišé se kupí, chemie bylo víc mezi Babičkou a Barunkou. Ve finále je to tak nakonec překvapivě konzervativní. Což je na tom taky vlastně úsměvné. Obal „must-see“ zase jednou dokonale zabodoval. (05.03.2015)

Samozrejme, je to hrozne idiotský "príbeh" s hlúpymi postavami hranými iritujúcimi hercami. Ale na rozdiel od Twilightu, čo je ubíjajúco idiotský "príbeh" s hlúpymi postavami hranými iritujúcimi hercami, toto je miestami celkom zábavný idiotský "príbeh" s hlúpymi postavami hranými iritujúcimi hercami. (btw. ona je príšerná, on je prekvapivo celkom sympaťák) (15.03.2015)

Tak jsem včera konečně viděl (více méně z nudy a částečně ze zvědavosti) se svojí drahou polovičkou tento opěvovaný film. Předesílám, že knihu jsme nečetl a netvrdím, že je špatná. Jen asi nejsem cílovou skupinou. Na konci jsem se zamýšlel nad tím proč se film stal takovým fenoménem a udělal jsem si an to vlastní názor. Už dříve jsem někde četl, že naše drahé polovičky myslí častěji na sex než muži a i ve fantaziích jsou mnohem více ,,zvrhlejší'' než pánové tvorstva. Zdaleka nejsou tak jemné, stydlivé a romantické jak někdy muži marně myslí. Netvrdím, že to tak je, ale četl jsem to i s nějakým průzkumem co byl dělán kdesi v Americe na širokém věkovém spektru žen. Toto téma tedy zdá se udeřilo hřebík na hlavičku. Možná to byl i skvělý bysnysový záměr. Takové téma tu totiž ještě nebylo resp. nebylo předloženo širé veřejnosti. A tak tu máme lásku mezi mladou dívkou (nechápu proč nevybrali někoho hezčího, pokud to ovšem nebyl záměr aby Johnsonová vypadala jako ta normální z lidu) a bohatého bejčka. Ten má vše o čem asi ženy sní. Na nahém břichu se mu rýsuje trilobit, co má v kalhotách naštěstí neukazovali .-), je mladý, vzdělaný, s dobrým vystupováním,úspěšný podnikatel - miliardář s mrakodrapem, řídí vrtulník, větroň, jezdí se sportovními auty jichž má plnou garáž, tváří se nedobytně, má své tajné tajemství a vypadá sexy. Do tohoto výčtu se asi ve svých snech musí trefit nejedna dáma, protože pánové ruku na srdce tomuto hřebci lze těžko konkurovat :-)... Mně tam chyběla již jen jízda na statném hřebci v příboji, plavání s delfíny při západu slunce a krmení malého tygříka flaštičkou s mlékem. A to erotično a tajemno, to nevyřčené, zvrácené a zakázané reprezentuje ona herna v jeho bytě s bičíky, pouty a letištěm s rudým přehozem.... Jak říkám nejsem cílová skupina. Dakota se mi nelíbila, bejček mně nezaujal ani jeho úchylky.. Hrátky s kostkou ledu na rozpáleném pupíku jsme tu už měli v roce 1986! už 9 a půt týdne. Sám Christian mi připomněl býčka z remake Velmi nebezpečných známostí a pamatuji se, že i přes jeho zvrhlost ženy a dívky v mém okolí tehdy vzdychali... Zkrátka pánové, pokud si myslíte, že je vaše drahá polovička např. romantická a stydlivka, asi by jste se divili o čem všem ve své hlavě má fantazie... Jinak si kasovní úspěch knihy a filmu neumím vysvětlit. Já dávám za 2 naplácání na zadeček a raději zůstanu u svých válečných kousků. * * (09.01.2016)

Pretty Woman 2. Postupem času všichni mávnou rukou nad tím, že je to plytké a často předvídatelné, když to aktuální dobu vystihuje tak trefně, s nádechem neodolatelného glamouru. Ale teď je in strašně držkovat jak je erotika nezáživná a herecky je to fádní, přičemž jsou to spíše neopodstatněné nárážky ve stylu "dav říká sračka, tak to říkam taky". Uvidíme jaký odraz společnosti bude kromě tradičních bondovek v roce 2035, ale to už bude Fifty Shades of Grey určitě blízko červeným číslům, pokud bude ČSFD a internet jak ho známe dnes ještě vůbec existovat. (16.06.2015)

Následující komentář píše osoba, která knižní předlohu považuje za absolutní brak, sračku, co nemá v literárním světě obdoby. Ta kniha je tak hrozná, že se dá číst vždycky jen odstavec a pak si člověk musí dát panáka, aby se smířil s tím, že za takový slovní průjem někdo kasíruje těžký háky. Už jen proto nemůže být filmová verze tak hrozná. Postavy v knize jsou totiž něco příšernýho. Za každou větou si přejete, aby někdo přišel a rozsekal je na maďeru. Obzvlášť strašné jsou vnitřní úvahy hlavní hrdinky. Ta je v podání Dakoty mnohem, ale mnohem snesitelnější. Ve filmu taky tak zbytečně nezdůrazňují, jak Ana nemůže pomalu ani dýchat v přítomnosti svého sexy samce, takže to celé působí přirozeněji a ne jako fraška. Jamie Dornan taky celkem OK - na to, jaký nesnesitelný hovado a psychopat je jeho postava v knize. Dokonce se z pár scének podařilo vykřesat jakousi romantiku (o sexuálních scénách nemluvím, ty jsou fajn, ale nic převratnýho rozhodně ne) a tak nějak jsem oběma hlavním aktérům fandila. V tomto případě film předčil předlohu o několik milionů světelných let. Podle mě jsou zdejší kritici až příliš předpojatý. Nebo spíš nečetli knihu, to by si tohohle béčka z červený knihovny ještě vážili. Říkejte si co chcete, ale JE to lepší, než Twilight. Minimálně tím, že hlavní herečka umí hrát a vládne normální škálou lidských grimas a její vyvolený nesvítí jak vánoční žárovička. Jsem opravdu docela zvědavá, s čím přijde druhý díl... (28.11.2016)