HERGImanCZ

První epizoda není vyloženě špatná, ale k vyloženě dobré má asi taky celkem daleko. Na první epizodu tohoto "anime" jsem se rozhodl kouknout kvůli jeho kontroverznosti a také díky vyčerpávajícím komentářům kolegů tady na ČSFD. Samotná první epizoda je za mě takový zvláštní mišmaš, jehož největším problém je, že hrozně spěchá a nic pořádně nevysvětluje. Svět působí napůl virtuálně (alespoň podle získávání zkušeností a způsobem, jakým hlavní hrdina vidí informace o ostatních), ale zároveň tomu nenasvědčují žádné ostatní aspekty, které máme možnost vidět. Co se týče zbraní, tak se na první pohled zdá, že je to běžné fantasy, ale pak tu v hned první bitvě dostaneme hrdinu se zbraní jak z druhé řady Sword Artu. Mimochodem, co vůbec v tomhle světe znamená hrdina? Je to hodnost? Je to každý, kdo má nějakou schopnost? Vím jistě jen to, že to asi není titul, co by si člověk musel zasloužit svými činy. Pak se dostáváme k celé motivaci hlavní postavy. Ta by nemusela být úplně špatná. Tím, že je ale vysvětlená pouze v nějakých vzpomínkách, nemůžeme vůči nikomu cítit vztek nebo nenávist. O dost lépe to bylo provedeno třeba v The Rising of the Shield Hero, kde se divák po první epizodě cítil zrazený společně s Naofumim. Je mi jasné, že to teď po mé kritice vypadá, jakoby si epizoda nezasloužila ani dvě hvězdičky, to si ale ve výsledku vlastně nemyslím. Jenom mi přijde, že to všechno šlo udělat o dost propracovaněji. Seriál samotný má ale pravděpodobně zaujmout něčím jiným, o čem se rozepíšu, až toho někdy v budoucnu dostanu víc. Pokud tedy zatím vynechám tu sexuální scénu, musím uznat, že na tu akční pasáž se koukalo vlastně celkem hezky a byl bych i poměrně zvědavý, co uvidíme dál, kdybych tedy nečetl komentáře ostatních, čímž je mé očekávání dost nízké. Pokouším se ale k epizodě přistupovat tak, že nevím nic víc, než mi bylo ukázáno, a tak to celé uzavřu a napíšu, že je to takový čistě průměrný start, který v divákovi vybuduje jistou zvědavost a důvod pokračovat.

Mistrovská filmařina s dokonalou atmosférou. Od Tima Burtona bych ani nic jiného nečekal. Film je úžasně napínavý a atmosféra tak hutná, že by se dala krájet. Johnny Depp je v roli Ichaboda Crana skvělý, i když se musím přiznat, že mi k němu tedy více sedí trochu ztřeštěnější role. Ostatní herecké výkony jsou také velmi solidní a hudba to vše dokonale podtrhuje. Přeci jen mám ale pár výhrad, které nemohu opomenout. Největší z nich se týká vyšetřovacích postupů hlavní postavy. Přijde mi, že Ichabod krom svých dedukcí často také trochu hádá, aby se děj posouval rychleji vpřed, což ho jako vyšetřovatele místy sráží. Druhou věcí je pak klišé, kdy nám záporák vyzradí celý svůj příběh. O dost více bych ocenil, kdyby nám více informací sdělil samotný Ichabod. Možná bych pak ocenil ještě trochu větší důraz na všechny vedlejší postavy, abychom se o ně báli a zároveň měli nutkání hádat, kdo je vlastně vrah. To je už ale opravdu jen takový detail. Jinak se totiž jedná opravdu o velmi povedený film, který můžu s klidným srdcem doporučit.

Třetí série je poměrně podobná té druhé, akorát dělá všechno lépe. Pokud jste četli mé komentáře k předchozím sériím, tak pro vás určitě není tajemstvím, že pro mě bylo High School DxD New po povedené první sérii poměrně zklamáním. Kvůli tomu jsem nevěděl, co mám od další řady čekat, a rozhodl jsem se dát si od seriálu pár dní pauzu. Po zhlédnutí jsem ale mile překvapen. Stejně jako minule tu dostáváme více děje, větší množství informací o postavách a dlouhé akční pasáže. Vše tu ale do sebe lépe zapadá. Přibylo tu výrazně méně nových postav a děj se místo toho soustředí na ty, které už známe, a rozvíjí je. Zároveň díky tomu nepůsobí jako nový příběh, ale jako plnohodnotné pokračování, které navazuje jak na druhou, tak i na první řadu. Issei se například vzpomínkami několikrát vrací úplně na začátek seriálu, kde jsme měli možnost poprvé vidět Rias. Co se soubojů týče, ty tu mají větší váhu, protože účastníci vždy dostanou velmi pádný důvod, proč a za co bojují. Jednotlivé postavy tu navíc prošly vývojem i po straně bojových schopností, takže je každá z nich o něco více odlišná a vlastně i unikátní, a tak se na to podstatně lépe kouká. Co se pak samotného finále týče, musím říct, že je vcelku povedené. S dokonalostí Akuma, Yattemasu! (finále první řady) se to sice srovnávat nedá, přesto se ale jedná o solidní zakončení a vrhá tak po dokoukání lepší světlo na už tak povedené High School DxD Born.

Za mě trochu promarněný potenciál. OVA k High School DxD Born začíná velmi slibně, protože koho by nezajímalo, co se vlastně stalo s nejlepším záporákem seriálu, no ne? O to víc zamrzí, že po několika minutách děj přestane být zajímavý a dostáváme spíše podprůměrnou akci a humor, který se také ze slabšího soudku. Fan service tu samozřejmě nechybí, ale je tu také značně omezen. Za mě se jedná asi o zatím nejslabší OVA o délce běžné epizody. Možná je to tím, že mě až moc navnadil začátek, nevím. Každopádně by se z daného tématu dalo vytáhnout o mnoho víc.

Taková průměrná jednohubka, která přímo neurazí, ale znovu si ji nepustíte. Stejně jako v případě dvou dlouhých OVA epizod, i zde se jedná primárně o fan service. Příběh je tu opravdu nepodstatný a prakticky nulový. Na tom by ve výsledku nemuselo být nic špatně. Třeba u OVA miniepizod k No Game, No Life jsem se dost dobře bavil, i když obsah byl po dějové stránce naprosto o ničem. U OVA miniepizod k High School DxD je ale problém, že samotný humor není tak dobrý, a tak zkrátka tyto epizody nefungují. Fan servicu je totiž v první řadě více něž dostatek, proto vlastně v tomto bonusovém materiálu nevidím žádný hlubší smysl. Pokud si ale ale ještě chcete užít animovaná poprsí, než se pustíte do další řady, kde jejich počet tvůrci o něco zkrouhnou, tak jste na správném místě.

Neuvěřitelně povedený isekai! Vždycky pro mě bylo jednodušší kritizovat. O to obtížnější je nějak smysluplně sestavit tenhle komentář. Mušoku tensei: Isekai ittara honki dasu je na první pohled klasický isekai, příběh, kde je postava z naší reality (nebo reality jí podobné) přesunuta do jiného světa. Co toto anime ale vystřeluje úplně na jinou úroveň, je způsob, jak přistupuje k magii. Několik epizod společně s hlavní postavou můžeme zkoumat, jak vlastně magie funguje, jaká má omezení, jak je to s manou, apod. To je něco, co hodně filmů i seriálů opomíjí, a tvůrci často využívají magii, kdy a jak se jim zachce. Z toho pak může vznikat nekonzistence v silách a pravidlech, která svět má. Proto jsem rád, že anime Mušoku tensei, kde je hlavní postavou mág, k tomuto bodu přistupuje opravdu zodpovědně. Další věcí, kterou musím opravdu pochválit, je příběh. Nikdy jsem nečekal, kam mě zavede další epizoda a co se stane. A když už jsem se něco pokusil odhadnout, seriál mě vyvedl z omylu a udělal pravý opak. Příběh podporují i skvělé postavy, u kterých je vidět nějaký vývoj, který probíhá buď během seriálu, nebo proběhl ještě před samotným začátkem. Chápeme pak jejich motivace a dokážeme se s nimi sžít. Musím tedy dodat, že většina chvály by asi měla připadnout předloze, kterou jsem tedy nečetl, takže nevím, v čem se třeba seriál liší. I kdyby byl ale seriál jen přesnou adaptací, nikdo mu nemůže upřít, že tuto práci tvůrci zvládli na jedničku. Když k tomu ještě připočtu nádherný vizuál, nemohu jinak něž s klidným srdcem doporučit každému, kdo tento komentář čte.

Oproti první řadě je ta druhá znatelně slabší. Zatímco první řada byla úžasně vtipná ecchi jízda, u druhé řady mi chvílemi připadá, že úplně neví, čím přesně chce být. Je vidět, že se snaží být místy vážnější. To ale občas zabije nějaký zbytečný dialog nebo zvrhlý fórek. Také akce tu dostává větší prostor. Na druhou stranu kvalita humoru, který jsem v High School DxD zbožňoval, poměrně klesla a vůbec nekoresponduje s vývojem Isseie a koncem první řady. Občas se tu sice objeví skvělý vtip, je jich ale opravdu málo za epizodu. Možná je to tím, že se ten humor zkrátka okoukal, nebo (což je pravděpodobnější), že jsem po záchraně Rias na konci minulé řady čekal úplně jiný směr, kam se to celé bude ubírat. Vývoj mezi postavami tu ale spíše stagnuje a motá se okolo mrtvého bodu. Z pohledu Isseie mi přišlo, že se paradoxně nejvíc sblížil s Yuutem, nebo mi alespoň toto "sblížení" přišlo nejvýraznější a asi nejzajímavější, hlavně díky tomu, že Yuuto dostal celkem zajímavý backstory. Asia, kterou jsem měl dost rád, mi přijde občas až otravná a nějak tak nechápu váhání Rias. A Akeno, kterou jsem ze všech zbožňoval nejvíc, protože působila celou dobu nedostupně, se teď také snaží získat Isseie, což jí i humor okolo ní stavěný dělá o dost méně zajímavější. K tomu nám tu ale přibývá opravdu obrovské množství postav a budování světa, kterého je ale možná až moc na tu jednu řadu. Nemůžu říct, že by mě svět High School DxD nezajímal, tady to ale nebylo podáváno dostatečně lákavě a komplexně, takže jsem to vždycky bral jako fajn zajímavost, bez které bych se ale klidně obešel. Rozhodně se nejedná vyloženě o špatný způsob, jak trávit večer, bavit se budete, kouká se na to pořád hezky. Jen to do sebe vše nezapadá tak hezky, jak jsem čekal. Je toho tu hodně, od všeho trochu, nic ale není dotaženo k dokonalosti.

Jo, tohle byla "kvalitka". Už jako mladšímu, když jsem měl jen malé zkušenosti s vařením, se mi na výsledcích Jirky Babicy u některých pokrmů něco nezdálo. Když se ale pak na YouTube začaly vynořovat záznamy epizod, připomnělo mi to, jak strašné to často bylo. Pro Jirkou nepolíbené házím pár příkladů: legendární havajský řízek, Havlův guláš nebo třeba tenhle monstrózní fotbalový míč. Kvalitě jídel byla často podobná kvalita hostů a jejich humoru, kde jste se začínali stydět, že jste také člověk. Tu jednu hvězdu dávám za zapamatovatelnou znělku a za to, že občas se teda i něco povedlo. Přeci jen já taky rád v kuchyni občas experimentuji. Rozdíl je v tom, že s tím nechodím do televize.

Za mě je to jak jaká epizoda. Babicův YouTube kanál je totiž (kromě vaření) především o humoru. Většinou je ten humor celkem v pohodě, ale někdy mi opravdu nesedne. Neustále kvůli tomu váhám mezi 3 a 4 hvězdami. Je ale pravda, že celkově má kvalita Babicovy televize vzestupnou tendenci, takže v současné době se už musím přiklonit k vyššímu hodnocení. Ze začátku se ale zkrátka objevovaly vtipy, které mi místy přišly spíše trapné, takže doporučuji s tím počítat, pokud se vrhnete na některá starší videa.

Ti, kteří si užívají fan service, budou v sedmém nebi. To je totiž důvod, proč vůbec existují OVA epizody High School DxD. Už v samotné první sérii seriálu bylo fan servicu víc, než na co jsem byl před zhlédnutím zvyklý. Tady je to posunuto ještě o úroveň výš, navíc doplněno svazováním a chapadly. K tomu všemu je tu ten samý humor, který vás bavil už v seriálu (předpokládám, že pokud vás nebavila první série, tak tohle ani nečtete). Možná může trochu zamrzet, že se Issei místy chová, jako by v průběhu první série neprošel žádným vývojem. Není to ale až tak extrémní, takže se to dá přejít. Pokud tedy chcete ještě perverznější bonus k první sérii High School DxD, jsou OVA epizody to pravé pro vás.