darkrobyk

Syrové a neučesané podobenství mi připomnělo filmy Dušana Hanáka, i když samozřejmě Finové jsou tak trochu divní, proto i tenhle film do mainstreamu rozhodně nezapadá nakonec stejně, jako snímky Hanákovy. Uspávač hledá lásku a porozumění u zvířat, před světem lidí je naopak velmi obezřetný. Až ze střípků a vyprávění divák pochopí, proč tomu tak je. Pak do jeho života vstoupí Lotta a vše se obrátí naruby. Tedy ne že by už tam tak trochu nebyla, ovšem to, co po bližším seznámení nastane, zamává se zatrpklým uspávačem dokonale. Jedna z nejhezčích scén je sex v konvalinkách. Film je prostoupen všudypřítomnou smrtí, a přesto - snad - nepůsobí pochmurně. Záleží na tom, jaká píseň vám během umírání zní. A pokud byste snad film chtěli vzít vážně, pak je to opravdu horor. Skvělá hudba! A tak vykolejenou postavu, jakou je Petri, jsem už ve filmu hodně dlouho neviděl...

Obstojný díl série se zvětší části smrsknul na klasickou střílečku připomínající počítačovou hru. I když má člověk pocit, že v akčním žánru ho už nemůže nic překvapit, přesto musím uznat, že úvodní automobilová honička byla smrští, během níž se člověku i zhoupne žaludek. Asi nejlepší část filmu. A když nastoupí Luc, dojde na drsné účtování s vojáky, kdy krev stříká až na kameru (několikrát). Pro našince je vždy fajn vidět dvojici Van Damme x Lundgren, byť jejich souboj byl jen epizodkou. Při ní ale procházejí zdmi, vyhazují se navzájem do vzduchu a padají z okna. Je to rychlé a souboje jsou opravdu syrové a brutální. Na jedno podívání pro příznivce žánru určitě ano.

Když se mladému páru dostane náhodou do rukou mapa k pokladu, stanou se terčem zločinců. Od té chvíle propukne akce, co se zastaví až na konci. A mladý pár také zjistí, co je skutečný poklad. Fišerova hudba dělá z téhle dobrodružné honičky ryzí horor.

Po všech stránkách skvělý počin, který možná o něco více osloví diváka znalého předlohy. Vynikající výtvarná stránka, odpovídající animace, úžasná Fišerova hudba a podmanivý hlas J. Adamíry. Škoda, že nedošlo na pokračování, kdy se Odysseus navrátí domů a zúčtuje s proradnými ženichy.

Neříkejte, že jste hladoví, pokud máte domácího mazlíčka. Pomalé a místy hypnotické a magické postapo, kde kanibalové sice mají svoji roli, ale ne tu hlavní. Tak trochu kdo s koho hned několikrát a to, co se stane, se má stát, aby se mohlo jet dál. Mladá žena Arlen je vyhnána do pouště a hned zkraje přijde o ruku a nohu. No, jeden by to snad raději zabalil, ona však ne. Brzy ovšem pozná, jak chuť pomsty je hořká. Postavy hodně často dumají a jen tak bloumají, dost se přemisťují v rámci pouště tam a zpátky a na nijak divokou akci dojde jen párkrát. Pěkná kamera, výborná hudba - mj. Darkside, White Lies, Antwoord, Culture Club... Český název je hodně zavádějící. Rozhodně ne pro každého, ba řekl bych, že si to naplno užije jen okrajová divácká menšina. Jedna z nejkrásnějších scén se odehraje v poušti před hvězdným nebem...

V krátké době tu máme dalšího doktora Frankensteina, co zbavuje svět lidského odpadu a pomáhá těm správným. Vaše srdce, játra, ledviny, oči, ba i kůže se konečně stanou smysluplnými... Napětí dobré, gore slušné, byť se smrsklo na pitvání a odebírání orgánů....jo a tekutý dusík byl fajn. Takže největší problém představuje Chloe, která je blbá kráva (ano, má to ve scénáři, proto píšu Chloe), co si zaslouží vyvrhnout. A aby k tomu došlo se snaží hned několikrát. Popravdě v určité chvíli jsem tak trochu začal fandit doktorovi Smrt. A snímku by jistě prospělo půlhodinové zkrácení. Téma pitevny je výborné, strašení, co se nabízelo, tu ale moc nebylo. Na jedno podívání OK.

Nepolevující napětí se vine celou epizodou. Už předehra, kde na otázku, jak zastavit nákazu, zazní odpověď - vybombardujte město, zamrazí. V muzeu by se jeden bál i nadechnout, scéna se zapalovačem pak byla nekonečná. Fascinující je, jak si tvůrci vyhráli s prostředím, kdy se mnohdy těžko rozlišuje, co jsou kulisy a co vzniklo v počítači. Smysl pro detail, neponechat nic náhodě....úžasné. Některé výjevy mají až surrealistický nádech a Dalí by byl možná spokojen. Při sledování mi jdou hlavou jiné filmy a příběhy - Loganův útěk, Věc, Annihilation, Skleník od Aldisse...prostě paráda.

Slabší kousek z filmografie žánrového klasika. Skupina mužů a žen zůstane uvězněna na ostrově. A zatímco profesor odolává nabídkám v řádech milionů dolarů za svůj tajný vzorec, umírá jedna postava za druhou. Mrazicí box se plní mrtvolami a nikdo se není jistý životem. Hodně se povídá, postavy se procházejí či pobíhají a do toho se objevují mrtvoly, až si jeden vzpomene na Čtyři vraždy stačí... Napětí pozvolna stoupá až k závěru, žádný velký šok se ale nekoná. Gore nulové, nahota jen v náznaku a hudba tentokrát tuctová. Pochválit lze hlavně krásné ženy a báječné interiéry dokazující, že Italové jsou národem s vrozeným smyslem pro estetiku a umění. A obraz od Joana Miró je naprosto skvělý!

Velmi dobrý slasher, kterých v posledních letech moc není. Ctí hlavní pravidla žánru, a tak postavy dělají hloupé chyby a vždy zapomínají, že pokud někdo zemře, je třeba se o tom důkladně přesvědčit - a je jedno, zda jde o zabijáka nebo oběti. Začátek je povedený, protože divák neví, o co vlastně jde. Dům u jezera je výborná volba, hlavně když nejbližší sousedé jsou kilometry daleko. A nevadila mi ani otázka covidu, kdy nezodpovědní rodiče viní nezodpovědnou mladou generaci. A za to je třeba zaplatit! Výborná hudba, solidní kamera a ve druhé polovině tempo a napětí nepoleví. Ze všeho nejlepší jsou parohy. Vezmi si roušku!

Drama o mateřské lásce je zasazeno do působivých kulis budoucnosti. Triková stránka je sice poněkud nevyvážená, ale na ní to nestojí. Přitom roboti jsou výborní, připomenou Terminátora, Hvězdné války a řadu dalších podobných snímků. Pokulhává spíše pozadí scén, což je u podobných snímků nejčastější neduh, záběry zaplaveného města a rychlodráhy jsou však skvělé. Ta socha v pozadí neměla chybu. Trocha podobnosti s Blade Runner a nedávným Dvojníkem (2022), ale to mi nevadilo. Společnost budoucnosti, kde však stále fungují peníze a soukromé vlastnictví, tudíž společnost je rozkastovaná snad více, než by měla - vidím to jako dystopii. I když akce hlavně v závěru je parádní, nejde v první řadě o akční film, což nejspíš mnohého diváka zklame. A já bych to klidně nechal i v komornější rovině, protože tady jde především o tu lásku. Kdo čeká přímočarou bitku s potoky krve, měl by se poohlédnout po něčem jiném, jelikož tohle prostě není Vlak do Pusanu. Tady jsou nastoleny problémy globálního oteplování, války jako takové (snad proto nevíme, kdo byl v právu, zda vzbouřenci nebo ostatní, což nevadilo) a především společnosti a hranic etiky, kam spadá i vývoj umělé inteligence. Film je věnován Kang Soo-youn, která v květnu loňského roku zemřela (Soehyun).