Karanténa smrti

Ačkoliv dávám jen dvě hvězdy, nebylo to vyloženě blbé. Jen mi to bylo tak nějak fuk. Nápad s karanténou v covidu dobrý, ale celá pointa byla taková vachrlatá a moc mě průběh filmu neoslovil. V půlce jsem už musel přetáčet a to není znamení úplně napínavého děje. Napětí se dostaví až v poslední čtvrtině a to je na thriller málo. (04.04.2023)

Spokojenost. V první řadě bych doporučil si o filmu nic nezjišťovat. Žádný popisek děje, žádný trailer, prostě si to pustit a být překvapený jako hlavní hrdinky. Scénárista Kevin Williamson kdysi přepsal pravidla žánru Vřískotem, který byl chytrý, zábavný a dokázal překvapovat. Williamson zná pravidla žánru, a nebojí se je porušovat nebo různě ohýbat ve svůj prospěch. A totéž dělá i v novém filmu Sick. Z počátku se vše tváří jako „obyčejný a celkem tuctový slasher říznutý s home invasion“, aby se během pár minut ukázalo, že je film mnohem chytřejší a hravější. Z velké části za to může režisér John Hyams, který odvádí nadstandartní řemeslo, a parádně pracuje s napětím a atmosférou. Hyams opravdu nikam nespěchá a pečlivě buduje atmosféru, snaží se abychom poznali postavy, vychutnali si prostředí kde se film odehrává, a pomalu se připravili na to, co přijde. A když to přijde, tak je to uvěřitelné, a mnohem chytřejší, než v jiných filmech. Hlavní hrdinové přemýšlí, jednají realisticky a mají proti sobě záporáka, co má sice fyzickou převahu, ale dělá chyby. Žádný nezničitelný zabiják, ale obyčejný člověk z masa a kostí, jenž krvácí a každá jeho chyba ho bolí. Williamson vymyslel vyrovnanou hru, která je napínavá a působivá. Navíc je obohacena dobrou a údernou pointou, díky které si uvědomíte, že tohle není jen „obyčejný béčkový malý horůrek“, ale film se zajímavou a přenosnou myšlenkou. Osobně jsem spokojený a tento film s radostí doporučím dál. (05.02.2023)

Z určitého pohledu by se dalo ve spojitosti se Sick  tvrdit, že zde divák dostane ,,za málo peněz hodně muziky’’, jelikož finance tu nejspíš padly skutečně jen za pronájem domu, kde se naprostá většina filmu odehrává a pak ještě za mzdy pro druhořadé herce, takže nic závratného, no a s ohledem k tomu je tedy pravdou, že z toho mála se tu tvůrcům podařilo přivést na svět poměrně důstojný žánrový přírůstek, který je především krátký, díky čemuž je pak svižný, chvílemi napínavý, ke konci slušně gradující, prostě kdo nemá v rámci hororů příliš nakoukáno, tak myslím, že by se u tohoto snímku mohl poctivě bavit a užít si ho. Ovšem kdo nakoukáno v rámci Home Invasion už něco má a může tak porovnávat, ten se podle mě bude docela i těch osmdesát minut trápit, a to z mnoha důvodů, které tu hovoří proti filmu, a nemohu začít ničím jiným než ,,Covidovou’’ zápletkou, o které fakt nevím co si mám myslet, a to především ve smyslu co se týče vysvětlení důvodu vyvražďování, kdy nevím, jestli to bylo míněno vážně nebo ironicky, v což tedy doufám, protože tohle brát regulérně prostě nejde. Ona ale celkově ta zápletka není příliš nápaditá, v mnoha směrech je předvídatelná a závěr vůbec, ale vůbec nepřinese nic nečekaného,  prostě takový klasický nudný happy end. Za výrazné pak nelze příliš považovat ani postavy a ani herce, a to jak na kladné, tak na záporné straně, vesměs mi připadli tuctový a nezajímavý, no a nějak jsem v této podívané nezachytil atmosféru, která v těchto typech sehrává v podstatě jednu z nejzásadnějších rolí, takže i to významným způsobem ubírá na výsledné kvalitě Sick. Kvůli tomu všemu tak nemohu hodnotit tento film ani průměrně, na druhou stranu ale musím i dodat, že v rámci možností to zas až taková mizérie není, ba co víc, pro neználky subžánru může být Sick dokonce i slušná jízda. (18.01.2024)

Dvanáct let po svém posledním filmovém zářezu - solidním Vřískotu 4 - se Williamson vrací s průměrným komorním home invasion (za vyvražďovačku bych to neoznačoval, když jsou tu zavražděni přesně dva lidi), jehož scénář musel zbouchat snad za víkend. Jeden pěkný barák, dvě nepříliš sympatické holky a vrah s nožem, který svým úborem a tím, jak se jim neustále plíží za jejich zády, komicky připomíná zbloudilého ninju. Vřískot to připomene počáteční komunikací vraha s oběťmi přes chat a pak fyzičností střetů obětí s vrahem, která se tu posouvá až na level bitek z akčního filmu. Kromě toho je nepříliš nápaditá honička vraha a obětí po baráku a okolí ozvláštněná rámováním covidovou pandemií (člověk si připomene, jaká pakárna to tehdy byla), což zjevně souvisí s motivací vraha. Bohužel to s ní souvisí tím nejjednodušším možným způsobem, takže žádné velké překvapení na konci se nekoná. Vizuálně, hudebně i herecky je to pak zaměnitelný standart a ve výsledku zapomenutelný film, kterým se dá zabít večer, ale to je tak vše. (28.01.2023)

Kevin Williamson, scenárista série Vřískot, sa vrhol znova na to isté, len na miesto masky nasadil rúšky. Určite poznáte tie filmy, kde je dom ako keby samostatnou a výraznou vedľajšou postavou. Tak tu fakt neplatí. Mňa ten barák vizuálne strašne nebavil. Nebavil ma ani ten strašný amaterizmus útočníkov. Najviac potešila nechcená komediálna scéna s nástupom do auta. Zároveň potešilo, že Sick dokázal, že účasť kozatých blbiek má svoje opodstatnenie a tu by rozhodne neuškodila. (05.02.2023)