darkrobyk

Alegorie o světě, kde být jiný, je přetrvávající problém. Mrazivé drama dívky, co se vydává na cestu, aby zjistila, kým ve skutečnosti je. A když říká - buďme jako lidé -, je jasné, že vypořádat se sama se sebou nebude pro ni vůbec jednoduché. Nejde o prvoplánový horor, což může žánrového fanouška zaskočit. Jsou tu krev i kanibalismus, avšak jde pouze o prostředky, proto šokující gore nečekejte. Vlastně ve finále by se celý příběh klidně obešel bez kapky krve, ale takhle je to nakonec v pořádku. Ústřední dvojice je výborná a Russellová byla po zásluze za výkon odměněna. A už dlouho jsem neviděl takového slizouna, jakého zde předvedl Mark Rylance. Tísnivá je scéna u ohně, intenzivní v kukuřici i na konci. Jen tak mimovolně se mi vybavovaly filmy Dravci (1999), Miluji tě k sežrání (2001), Grave (2016), Na prahu temnot (1987) a řada těch vlkodlačích a upířích hororů, kde je člověk osudově proklet. Maren a Lee jsou praví romantičtí hrdinové - psanci, jejichž vyhlídky na budoucnost jsou více než chmurné. Joy Division, New Oder, Kiss, Duran Duran, A-HA, Men At Work.

Giallo v kulisách gotického hororu má nevyvážené tempo, pěknou kameru, krásné ženy a maskovaného vraha, který pro vraždění použije kosu, sekeru, nůž či kuš. Asi nejzajímavější složku představují pacientky soukromé kliniky, které se stále a všude svlékají, příležitostně se oddávají decentnímu sexu, nebo třeba jen (hard) masturbaci. Lesbická láska samozřejmě nechybí. Z hlediska gore je film mírnější, i když krev teče, dojde i na železnou pannu a masakr řemdihem je výživný. Kinski se jako vždy tváří démonicky, avšak tentokrát ho herečky zastínily. Problém je nejen pomalé tempo, ale především to, že část filmu se zopakuje ve snech hlavních pacientek. Co by bylo poprvé zajímavé, po třetí nudí a po páté je nesnesitelné. Hudba je typicky dobově rozněžněná, ve scénách napětí a mordů je ale nepříjemně disharmonická a občas tahá za uši. Pro příznivce žánru ucházející, jinak spíše zklamání a na jedno podívání dostačující.

Špionážní thriller, odehrávající se v Londýně, se točí okolo převratného vynálezu nového paliva. To samozřejmě znepokojí nadnárodní společnost obchodující s ropnými produkty, a tak profesor Bexter, vynálezce, se s ní dostává do křížku. O tajemnou formuli má ale zájem kde kdo, včetně tajemné společnosti sídlící v místě zábavního podniku - Čínský karafiát. Scotland Yard, soukromé tajné služby a detektivové, padouši, kriminálníci a krásné ženy. Občas si člověk vzpomene na Čtyři vraždy stačí, drahoušku, když se zkraje ztrácíte v tom, kdo je padouch a kdo hrdina, či když vypukne fackovací rvačka v podniku. Film se snaží neustálými zvraty držet napětí a honba za mikrofilmem s klíčovým vzorcem připomene jinou českou parodii, v níž se všichni honí za slánkou. Plusem je výrazná česká stopa v podobě herců, třešinkou je krásná Olinka, filmových spolupracovníků a lokací včetně filmových ateliérů Barrandov. Závěr je přímo bombastický. Spokojeni budou zejména příznivci německých kriminálek 60. let.

Trochu mě zaskočila barva, protože správný punc dává wallaceovkám černobílý obraz. A byť se v nich často vtipkuje, tahle mi, hlavně ze začátku, přišla až na hraně parodie. Tedy většina příslušníků SY se jevila jako potrhlá, nejvyššího šéfa nevyjímaje. Naštěstí příběh postupně vážněl, mrtvých přibývalo a k heroinu se přidal obchod s bílým masem. Kdo byl skutečnou hlavou tajné zločinecké organizace, jistě diváka překvapí. Barva tomu na jedné straně přidává lacinosti až kýčovitosti, na druhé straně zkrvavená ruka klouzající po zdi vypadala dobře. Horst Tappert, budoucí veleúspěšný komisař Derrick, po většinu času zachovává vážnější tvář, ale rvačku klubu, jednu z nejlepších scén, si řádně užívá. Až druhá polovina a závěr mě přesvědčily, abych hodnocení ze slabých 3* zvednul. Jako většina wallaceovek i tahle uspokojí zejména žánrové příznivce. Co jsem nejvíce postrádal, bylo tajemno s přesahem do hororu (nejlépe gotického), jak tomu u některých dílů je.

Sympatický Fuchsberger, krásná Dorová, místo činu Londýn, především vykřičená čtvrť Soho, organizace Bílý pavouk, která vám třeba za poplatek odgrágluje vašeho bohatého příbuzného a padouch mnoha tváří. Film se samozřejmě nese v duchu tajemných kriminálek točených v 60. letech, a tak si na své přijdou zejména žánroví příznivci. Film nepřináší nic jiného než koktejl oblíbených ingrediencí - vraždy, honičky, krásná žena, pikle, převleky, tajemný vyšetřovatel, kterého divák odhalí mnohem dříve, než filmové postavy, což byl asi účel, a ještě tajemnější zlosyn. O zábavu se stará především Chris Howland. Za mě dobré.

Je hezké sledovat, jak si tvůrci starších a starých sci-fi představovali naši blízkou budoucnost. Zajímavý příspěvek do přihrádky - střet člověka a stroje. Tedy kladné postavy zde v podstatě nejsou, a tak je lepší jen sledovat dění bez fandění. Přestože rozpočet nebyl asi největší, kulisy vesmírné stanice jsou vizuálně příjemné a navíc zde nehrají důležitou roli. Kinski v roli doktora jako vždy výborný. Stolování v zahradě s Maggie má zvláštní náboj podobně jako rozmluva s Cassandrou. Závěrečný zvrat byl příjemným překvapením.

Asi nejlepší díl ze série natočené v 60 letech. Lex Barker je opět na stopě šíleného doktora Mabuse, což mu přirozeně opět komisař nevěří. Ženu v ohrožení, Liane, si zde tentokrát zahrála krásná Karin Dorová, která samozřejmě padne nakonec do rukou zločinců. Nápad s neviditelností je fajn a dodává snímku mysteriózní rozměr, který ještě posílí část na starobylém zámku. Nechybí honičky, pronásledování, pasti a funkční gilotina. A mrtvol, těch je směrem ke konci nepočítaně... dnes ocení nejspíš jen fanoušci a sběratelé.

Jenny přijíždí na návštěvu za Marthou a strýcem, ale netuší, že její návštěva příliš dlouhá nebude. V okolí řádí sériový vrah, a tak je třeba se mít na pozoru. Okruh podezřelých se postupně zužuje a divák je záměrně veden k jednotlivým postavám, jak už to v podobných filmech bývá. Pokud někdo odhalil vraha dopředu, tak klobouk dolů, i když o tom silně pochybuji. Výborná kamera, zejména záběry s mlhou mají atmosféru, a velmi dobrá hudba, což příliš v daném žánru nepřekvapí. Jsem rád, že Umberto - kanibal - Lenzi ukázal, jak dokáže natočit giallo i bez gore.

Na začátku je poprava....tedy několikanásobná vražda, což se na člověku podepíše. Střih a dospělá Mariale pozvala, bez vědomí manžela, na svůj zámek skupinu přátel, protože se cítí osamělá. Samozřejmě nápovědy je tolik, že i žánrově neznalý divák musí vytušit, kam vše povede. Posezení při sklence, cesta do sklepení, kdy se jako na zavolanou rozpoutá venku bouře, líčení a oblékání kostýmů, hostina, pitka, utržení se ze řetězu...a následky. Nůž, břitva, skvělá hudba, výborná kamera a...roztrhání psy. Za mě spokojenost.

Lepší než Tisíce očí.... Série s ďábelským doktorem nedosahuje kvalit většiny wallaceovek, ale pořád se na ně dobře dívá. Škoda, že chybí tajemno a samozřejmě Londýn se svojí mlhou, avšak tenhle díl je svižný. Hned v úvodu je vražda plamenometem, a pak už umírají jeden za druhým ti, co by mohli komisaře dovést k pavoukovi. Fešný Barker má zálusk na krásnou Laviovou, ovšem to ji nejprve bude muset vyrvat ze spárů smrti. Spíše pro žánrové fanoušky, mezi něž se počítám.