darkrobyk

Vysokoškolští studenti se scházejí v kavárně Eden, jejíž interiér je koncipován podle obrazů Pieta Modriana. Zde hrají hry, které vždy končí smrtí, ta je však jen fingovaná. Když se objeví tajemný cizinec Duchemin, vše se změní. Až dadaistická hříčka disponuje několika silnými scénami, mezi nimiž je třeba bloudění Violette v tovární hale v přístavu, tanec u ohňů v Tunisku nebo pokus o útěk z vězení. Vidět jen část filmu je stejné, jako byste se podívali na kousek mozaiky velkého barevného okna. Až závěr ukáže, jak vše do sebe, přese všechny zdánlivě snové, nesourodé a halucinační scény, zapadne. Po výtvarné stránce zajímavý film, kdy na příklad nahá žena sestupující po točitých schodech připomene akty Františka Drtikola. Barevné ladění scén jakoby si vzalo inspiraci v obrazech moderních malířů, či v italském giallu. Nahoty není až tak málo, zejména v poslední třetině filmu, avšak není vulgární ani lascivní, některé výjevy jsou přímo krásné. A je zde i krev, protože zabíjením se směrem k závěru nešetří. Samotný konec je ale, jako když otevřete oči, zatřesete hlavou a snažíte se zahnat poslední zbytky snů. Pokud u některých filmů píšu, že nejsou pro každého, pak zde to platí na sto procent.

-Tak to dnes chodí...- Dynamický díl plný emocí a napětí. Kdo s koho. Karta štěstí se obrací jako na obrtlíku. Comics. Krev je lék...asi. Masakr.

I přes kratší stopáž byla většina snímku pro mě očistec a dodívat se mi dělalo problém. Mysteriózní snímky mám rád, ale když po x-té sledujete psychicky labilní ženu bloudící po zhasnutém bytě a následně i domě, už vás to moc nebere. A ten spratek byl jako osina v zadku, naštěstí za vše zaplatil... Chaplinová je velmi dobrá herečka, ale tady na mne až tak nefungovala. Mizerná kamera a ještě horší hudba bohužel napomohly jen celkové šedi podprůměru. Nedoporučuji.

To je tak, když si unavené hovado sedne za volant a nezviklají ho ani poldové. Germán sice o sobě tvrdí, že je hodný člověk, ale není, je to ulhaný hajzl. A pochybuji, že by se našel divák, co by s ním sympatizoval. Já tedy čekal, kdy ho konečně čapnou. Nu a děvenky...škoda mluvit, a tak jedinou kladnou postavou tu zřejmě byla malá Estela, o níž se ale zase toho divák tolik nedozvěděl, aby ji mohl hodnotit. Solidně natočené, po formální stránce není co vytknout. A ten konec...vážně? Nu ano, protože v tu chvíli už nešlo o film, nýbrž o skutečnost, takže o nějaké spravedlnosti není řeč.

Rodiče, starší dcera a mladší syn se nastěhují do tajemného domu stojícího na samotě. Jeho půdorys až nápadně připomíná svatyně či okultní chrámy, to ale tíží jen dceru Reginu. Ještě že má rodina hodného a chápavého dědečka, jelikož otec po letech dostává zase prapodivné záchvaty a nějak se mu to v hlavě motá. Vše ale bylo naplánováno a stačí už jen vyčkat na zatmění slunce. Tak trochu se mi vybavilo Osvícení společně s Argentovou trilogií o Matkách. Kdysi se mi líbilo mnohem více, hodnocení ale ponechám, jelikož šťastný konec si zkrátka čtvrtou hvězdu zaslouží.

Překvapivě velmi dobrá připomínka žánru, který kraloval od 70. do 90. let. Čistá béčková akce musí potěšit všechny, co na podobných filmech vyrůstali. Přímočaré dobrodružství má několik napínavých scén, které mají šťávu. Letadlo, střet se samozvaným vládcem ostrova, ale třeba i jen přepadení v prázdné budově. Kapitán sice udělá osudovou chybu, kdy si myslí, že je nedotknutelný a cenný, ale tohle není drama s tragickým koncem. Tedy on cenný je, ale úplně jinak, než si myslel... V kině by asi počítačové efekty nebyly nic moc, ale takhle úplně stačily. Dobré byly blbky na začátku, co se chtěly fotit s odsouzencem, a komunikace s dispečerkou...no, to vážně naštve. Ani neukázali, jestli dostala padáka, nebo padák.

Jeden z mnoha snímků inspirujících se kultovním Vetřelcem, který jde tak daleko, až okopíruje doslova scénu z Nostromo, kdy jeden z členů posádky hledá kočku a místo ní najde smrt. A mě osobně právě tahle citace pobavila. Monstrum je tedy variací na xenomorfa, z jeho vajíček se vylíhnou potvory více než podobné facehuggerovi a všichni zanechávají za sebou slizkou stopu. Ovšem chapadla byla dobrý nápad! Chvílemi vtipné, místy napínavé, krve a kusů těl dostatek. Jen ta elektronická hudba byla místy odporná. Finále je slizké, krvavé a v dýmu ječící motorovky. Napier byl správný a nekompromisní drsňák balící holky na skotské dudy. Jeden z těch filmů, co by klidně mohl produkovat R. Corman...

Úvodní scéna s brouky pěkně navnadila a musím říci, že film měl své napětí, krev i adrenalin. Po formální stránce velmi dobré. Staré rozlehlé domy, byť je to rozpadající se činžák, mají atmosféru, a tak trochu připomenou gotické horory. Tenhle survival má v podstatě jedinou chybou, a tou je hlavní postava Alicia. Ano, postavy se často chovají hloupě a dělají chyby, ovšem Ali je ultrablbá kráva, co podělá naprosto všechno. Simona zavede do starého domu s páskou na očích, což se mu pak hodilo, když chtěl volat o pomoc. Místo tichého plížení je jako slon v porcelánu, slibuje nesplnitelné a navíc je zvědavá, za což se platí. A já jsem si říkal, že čistič ji musí naporcovat a jinak to nejde. Úplný závěr tak u mě vyvolal záchvat smíchu a veškerý dojem, byť kolísavý vzhledem k troubovité Ali, se zhroutil a rozpliznul v nic. Převeliká škoda a předpokládám, že i Jonssonová musela během natáčení kroutit hlavou nad tím, jak blbě se její postava chová...

Španělé, čarodějnice a démoni, to bývávalo zárukou hororové kvality, ale časy se mění. Né že by ten film byl úplně špatný, ale nevyužitý potenciál čarodějnic hodně zamrzí. Být to alespoň o dvacet minut kratší, jdu s hodnocením výše. Nevadí mi pomalé filmy, vadí mi, když nudí. Poslední čtvrtina má šťávu, spousty krve, akci a ďábelské očekávání, což však zcela nenahradí vše předchozí. Slušné jsou noční můry, brouci lezoucí z nohy i služebnice v koupelně. Rozprsklá hlava rozhodně pobavila. Závěr byl více fantastický, než je zdrávo - možné spoilery - protože s rozpáraným břichem, byť spíchnutým, zkrátka nikam nedolezete, natož abyste si vyskakovali. Popravdě jsem držel palce během rituálu a těšil se na příchod ženského démona. Zajímavé je, že polovina postarších španělských hereček vypadá jako čarodějnice....nechci ani spekulovat proč. 3,5*

Psychologické drama, podobenství, alegorie našeho světa. Zneklidňující příběh o konfliktu, kdy divák zpočátku stále neví, na čí straně je pravda. Vtrhla k rodině do srubu u jezera skupina pomatenců, nebo snad dokonce těch, co jim vadí jiná sexuální orientace? A nebo snad vize, které je údajně spojily, předpovídají blízkou budoucnost - zkázu lidstva? Zjevení Janovo je oblíbeným motivem v umění, zde se navíc přidává motiv obětování pro druhé tak, jako to učinil Kristus. Jenže odpustit a obětovat se pro ty, co jsou proti mně....to není nic jednoduchého. A o čem tedy celý film je? Přeci o lásce. Jsem rád, že brutální vraždy zůstaly mimo kameru, protože gore v tomhle filmu být opravdu nemusí. Mám pocit, že by ho posunulo do jiné, lacinější roviny. Pokud máte tradiční rodinu, pak v nejhorším se asi obětuje otec, aby se matka postarala o dceru. Jenže co když jsou otcové dva a matka chybí? Kromě výborné kamery musím pochválit naprosto skvělý soundtrack, který však vyzní jen a pouze v kině. Využití klasických dechových a smyčcových nástrojů vytvořilo vskutku mysteriózní hudbu, již si lze vychutnat až do konce titulků. Rozumím ale tomu, že film osloví spíše menšinu. A komu se nelíbil už předchozí Čas, asi by měl vynechat i tenhle snímek.