FritoleXx

I když spousta lidí může namítat, že Assassin je nádherná meditace, báseň, obraz a kdoví jaké žvásty ještě, tak v mých očích je to spíš takové prázdné pseudoumění. Zdlouhavá scéna na sedícího člověka, další zdlouhavá scéna s detailem na obličej a další zdlouhavá scéna na tohle a na támhleto. Až už mi příjde, že stačí záběr vhodný na pět sekund natáhnout na minutu a všichni žasnou, jakou to má hloubku a filosofický přesah. Ač se to samozřejmě nevztahuje na všechny podobné filmy a někde to své opodstatnění má, tak zde o tom pochybuju, respektive mě o tom tvůrci nepřesvědčili. Každopádně nemůž říct, že bych se vyloženě nudil. Film to není příliš dlouhý, akční scény jsou výborné a když příjde na scénu nádherná Qi Shu se svými pomalými a jistými pohyby a krásným kostýmem, tak film nabírá takovou záhadnou a napínavou atmosféru, která mě vážně bavila.

Reklama na Hondu. No dobře... motorkářská jednohubka z žánru "slice of life" o překonávání nepřekonatelných zábran ve vlastní hlavě, k tomu trocha odvahy, spolehlivých přátel a feel good dílko je na světě. Jenže pouhé čtyři díly nestačí na nějakou citovou vazbu k charakterům. Sotva to začne, už na vás tvůrci chrlí pět hlavních postav a než si na ně vůbec zvyknete, tak je konec. Jinak ale pohodová hodinová podívaná, u které se občas zasmějete, určitě nikoho neurazí a vyloženě neunudí. Nic víc ale nenabízí.

Pokud se vám líbil první film, s druhým to nebude jiné. Jediné dvě změny jsou v ubrání množství postav, které film sleduje, a lehce ubráno bylo taky na komediálních scénách, což zde nahrazuje častější fňukání. Jinak v podstatě stále ta stejně pohodová romantika protkaná notnou dávkou písniček. Hina je taky o něco sympatičtější než Natsuki, což je dáno i tím, že jí tvůrci věnovali více prostoru. Docela rád bych tahle dvě dílka viděl roztáhlé na seriál, pro tak zajímavé postavy jsou dvě hodiny málo.

Yuru Camp je o kempování. Vážně. Někdy o jídle, ale většinou o kempování. Koukáte jak holky složí stan, rozdělají oheň, uvaří si nějaké jídlo, sem tam zavtipkují, usnou, ráno jedou domů, naplánují kam pojedou příště a opakují to. Celých 12 dílů. Je to seriál poměrně o ničem, ale má to zatraceně pohodovou atmosféru a celé je to takové bezkonfliktní a nenáročné, že je to opravdu zábava sledovat. Tvůrci se snaží i trochu přiblížit základy při kempování, seznámí s typy stanů, spacáků či dokonce uhlí nebo lehce naťuknou nějaký recept. Tudíž vážně, je to o kempování, nečekejte nic víc. Navíc když člověk kouká na Shimarin jak sama sedí u ohně, vedle se vaří hot pot a všude je klid mimo sezónu, tak má člověk také chuť se okamžitě sbalit a vypadnout sám někam do přírody. Vše nakonec podtrhuje výborná hudba na skotské či irské motivy. Jediné, co zamrzí je, že postava učitelky alkoholičky nedostane víc prostoru. Mimochodem docela mě zarazilo, jak tenhle koníček musí být v Japonsku drahý. Platit za místo, platit za dřevo, platit za všechno a všichni maj spoustu "zbytečného" vybavení. Češi, kteří si postaví stan kde chtějí a dřevo nanosí z lesa nad tím asi budou kroutit hlavou. :)

Místy vtipné, místy dojemné, ale většinu času naprosto depresivní seriál plný výčitek, nostalgie a potlačovaných citů. Námět o mrtvé kamarádce, která se zjeví vůdci dětské party mnoho let po její smrti a chce, aby jí splnil poslední přání, asi přímo nepřekypuje originalitou, napsané to ale je chytlavě. Tůvrci drží tempo celých 11 dílů a každý druhý díl je poměrně velká citová vydíračka. I přes zjevný fantasy prvek jde stále o velmi civilní záležitost sledující pětici teenagerů vyrovnávajících se se smrtí, vlastním sobectvím a zájmy na úkor empatie k blízkým. Hodně silné 4 hvězdy a taky pochvala za pěkný opening.

Když se pozastavíte nad názvem BanG Dream! a zjistíte, že nejde o porno, tak nezavírejte okno a vězte, že jste právě narazili na dobrou náhradu skvělého K-ON! Tvůrcům se ale podařilo vyhnout lajdáckému kopírování a bezstarostnou komedii o holčičí kapele okořenili i dramatickými a dojemnými momenty. Nezapomněli ani na trochu těch roztomilých scén a hlavně na chytlavé pop-rockové písničky či postavy rozličných povah. Těm vévodí energická a místy otravná Kasumi, kterou si stejně oblíbíte a čtveřice dalších jí zdatně sekunduje. Z nich nejzajímavější je ovšem tsundere postava Arisa, starající se o většinu vtipných momentů a navíc má dabérku s neskutečně zajímavým hlasem. :) Těším se na druhou sérii.

Tvůrci nejspíš nevěděli co z toho vlastně chtějí mít. Občas zabodují s povedeným vtípkem, jindy si zas troufnou na nějakou perverzní narážku, ale nejčastěji se topí v průměru nebo dokonce používají humor jak pro 10 leté děti. Ve výsledku je to takový obyčejný "slice of life" kousek, kde může zaujmout jen zvláštní Tooru, což je asi nejoblíbenější postava, jak jsem si všiml. Já toho názoru nejsem a nejzajímavější mi přišla dvojce učitelek, které ovšem nedostanou moc prostoru. Škoda. Právem zapadlá záležitost, kterou jsem dokoukal jen díky krátkosti a další sérii nijak zvlášť nevyžaduju, i když s každým dalším dílem má tendenci být lepší a lepší.

Nejvýraznější změnou druhé série je fakt, že pokud jste opravdu velcí fandové, tak si i trochu pobrečíte. A ne jednou. Člověk by řekl, že dospělý muž nebude brečet nad příběhem náctiletých holek, ale scéna po školním festivalu a závěrečná písnička pro Azusu je prostě tak nenásilně krásné vydírání citů, že jsem se se neubránil. Jinak je to opět stejně zábavný počin jako první série. Tvůrci pokračují v té nádherně nevinné komedii plné radosti, zidealizovaného přátelství, které člověk v realném životě nemá šanci zažít, a každodenních příhod "ze života". Vše se obejde bez nutnosti povrchních vztahů, rádoby cool rebelské puberty a jiného frajírkování. Svět K-ON je tak nezkažený, jak jen si dokážete představit. Nejlepší komediální anime, které jsem měl tu čest vidět a jeden z nejlepších seriálů vůbec, který mě snad poprvé v životě donutí přečíst si mangu, protože chci víc a víc. Jo a jíst jahodový dort už nebude nikdy stejné. :)

,,Květiny rostou díky výživě po nespočetných úmrtích, takže je na dně toho krásného světa pohřbena spousta tragédií.“ Prvních pár dílů si říkám, že tohle bude krásná dobrodružná pohádka zaměřená spíše na děti, neboť to nepůsobí jako typické anime, ale spíše Disney animák. Nemohl jsem být ve výsledku dál od pravdy, jelikož tvůrci z dětského dobrodružství časem udělali mysteriozní fantasy, nadhodili kupu otázek a když pak koukáte na malou holčičku zalitou krví a zoufalství převyšuje veselí, tak už se jim daří vytřískat z diváka takových emocí, že dítě by to asi nerozdýchalo. Made in Abyss je totiž neskutečně originální počin, který si hraje s očekáváním a psychikou diváka, ale bohužel končí dřív než začíná a celá první série působí jako takový úvod, který vlastně nic nevysvětlí. Navíc vůbec nejzajímavější postavu představí asi tři díly před koncem. Mám rád, když jsou jednotlivé série aspoň v rámci svého hlavního cíle uzavřeny, což je v anime běžné, tudíž to zde trochu zamrzí. Pokud zvládnete čekat, tak směle do toho, nebudete litovat.

Velmi příjemné a milé překvapení žánru romantického anime. Někoho nejspíš odradí příliš pomalé tempo plné záběrů na město, vlaky či nadzemky a dialogy s dlouhým mlčením či jednoslovnými reakcemi. Melancholie z toho přímo srší. Příběhově jde pak o zcela typický milostný mnohoúhelník, jen s tím rozdílem, že se zdejší postavy nechovají tak... japonsky. Nečekejte tedy přehršel vtípků, perverzních narážek či bizarních situací. Just Because! je dospělé jak jen to v rámci posledního ročníku střední školy jde. Jediné, co mě mrzí je, že má oblíbená postava z toho všeho vyšla nakonec nejhůře. Ale tak už to bývá, většina bude se směřováním příběhu nejspíš spokojená.