Warle

Milý deníčku, do kterého nic nepíšu. Včera byl hodně zajímavý den. Byl jsem na filmové noci a 15 hodin v kuse jsem seděl v kině a duněl do mě 7 kanálový zvuk, tak jsem si říkal, že by bylo fajn se o tom zmínit.

Plán byl jasný, vidět to, co jsem ještě letos v kině neviděl. Časově to vycházelo na cca 5 filmů. Hned u prvního jsem ale porušil pravidla, neboť se jednalo o pokračování plyšového medvěda - Ted 2. V kině jsem ho viděl, ale byl jsem zvědavý na český dabing, který nemusím, tak jsem si říkal že to prubnu. Udělal jsem dobře, dabing se zde opravdu povedl a nebral si servítky s nadávkami a ničím. Už podruhé jsem se parádně bavil. 

Dále jsem měl přibližně hodinu a půl čas před dalším filmem, šel jsem si teda sednout do daného sálu (lidí v něm bylo pár) a vychutnal si půlku z pro mě zatím stále nejlepší filmu roku Kingsman: Secret Service s naprosto skvělým Sam. L Jacksonem. Bohužel mě zklamaly titulky, které byly místy volené docela špatně. Avšak na konci bylo uvedené, že titulky jsou tvořeny velice známou osobou a překladatelem v Česku a to Františkem Fukou, kterého nemám nějak moc v oblibě a uvědomil si proč se mi titulky nezdály. Škoda, i mistr tesař se asi někdy utne. 

Hned poté následoval Ethan Hunt a nejnovější Mission Impossible. Nevěděl jsem, jestli dát 4 nebo 5 hvězdiček. Je to naprosto typický film, díky kterému by se hodilo jiné hodnocení, než jen 1-5 hvězdiček. Je to naprosto poctivě natočený akčňák, ve kterém především dominuje Simon Pegg, ale na druhou stránku nenabízí nic nového. Takže taková sázka na jistotu. Ale naprosto v pohodě.

Následoval Everest a naprosto skvělá pocta tragické expedici na největší osmitisícovku na té naší malé planetě. Film působí naprosto reálně a protagonisté zahrávají své role natolik dokonale, jako by sami expedici prožívali.

Poté následoval přesun do největšího sálu a čekání na vrcholy večera - Terminátora a Marťana. Sál měl ale jisté zpoždění a proto jsem přišel v  době, kdy teprve začínal Jurský Svět. Ten už jsem sice viděl doma, ale říkal jsem si, že nemám co ztratit. Doma mi to sedlo o trochu víc jak v kině. Prostorový zvuk sice zněl dobře, ale to bylo asi tak všechno. Bohužel. Ve srovnání s domovem jsem se bavil méně a film naprosto neubíhal a tak jsem mu snížil hodnocení.

Následoval Terminátor, od kterého jsem naprosto nic nečekal. V podstatě jo, čekal jsem obrovský průser. Naštěstí to tak špatný nebylo, ale že by to bylo nějak výjimečně povedené se určitě taky říci nedá. Čistý průměr s hezkou Emilii Clarke a obrovským rozpočtem, který se narval do CGI, protože jestli je přeci v této době něco v kinematografii v módě, tak je to 3D a CGI. Fuj a ještě větší fuj. Film natolik nudný a téměř zbytečný, že z toho i promítačka v kině na začátku filmu umřela. Fun fact je, že vypověděla službu při pohledu na CGI Arnyho ze 70 let, který byl napíchaný kreatinem. Po circa 20 minutách se jí povedlo resuscitovat a mohlo se pokračovat. 

V přibližně 3:15 ráno začal vrchol večera, nebo spíš brzké ráno? To je jedno, prostě to, na co jsem se jako sci-fi magor těšil nejvíc. Marťan, neboli film, který mohl zachránit reputaci dříve velice úspěšného režiséra Ridleyho Scotta. Povedlo se mu to? Jo, podle mě jo. Marťan je povedená one man show Matta Damona na rudé planetě, ve které mu skoro každý musí přát, aby se dostal zpět na miliony km vzdálenou zem.

Celkové hodnocení akce? Určitě dobrý nápad od Premiere Cinemas a těchto akcí by chtělo být určitě víc. Jen je škoda takových běžných problémů v kině, kterým se prostě nedá vyhnout. Od retardovaných puberťáků po svítící telefony, protože messenger je vždy důležitější jak film, to je přece jasný! Jednou třeba skončíme jako v Kingsmanovi a bude pokoj. ´Nebo začnu nosit do kina kameny a budu je házet je po lidech, to je nápad! Ámen.