Jean Gabin

Narodil se jako Jean-Alexis Moncorgé 17. května 1904 a byl sedmým a posledním potomkem operetních a muzikálových zpěváků. Právě po otci převzal svůj umělecký pseudonym. Nejprve pracoval jako betonář, dělník ve slévárně a v autodílně. V roce 1923 jej však otec představil řediteli kabaretu Folies-Bergeres a tím začala jeho operetní a muzikálová kariéra. V roce 1930 tedy získal svoji první roli ve filmové operetě.

Ve třicátých letech pracoval se skupinou režisérů zahrnující jména jako Jacques Tourner a Anatole Litvak, rychle tak získal typickou image, která se stala jeho obchodní známkou: tvář vyjadřující cynismus a unuděnost s ledabyle houpající se cigaretou. S Brigitte Helm začínal ve filmech L'ETOILE DE VALENCIA a ADIEU LES BEAUX JOURS. Režisér Julien Duvivier byl tolik unesen Gabinovým ztvárněním scény v níž umírá, že následovala řada podobných projektů.

V Duvivierově válečném dramatu z roku 1936 LA BANDERA se Gabin představil v roli romantického hrdiny, v tom samém roce spolupracoval též s Duivivierem na LA BELLE EQUIPE. Tehdy také začal pracovat s dalším významným filmovým tvůrcem doby - s Jeanem Renoirem. Jejich prvním společným filmem byl LES BAS-FONDS, pak následovala Renoirova slavná protiválečná meditace LA GRANDE ILLUSION. Mezitím Gabin konečně podepsal hollywoodské smlouvy. Natáčení se blížilo, když Gabin požadoval, aby jeho partnerku představovala Marlene Dietrich. Pobouřené studio tenkrát vyplatilo jeho honorář a projekt zrušilo.

Vyhlášení války v červenci 1939 přerušilo natáčení filmu REMORQUES a Gabin rukuje k námořní pěchotě. V únoru 1941 se nakonec rozhoduje odejít do exilu, protože odmítá točit v německých filmech – a to i když ho nacisté vydírali jeho synovcem, kterého už věznili v Německu. Přes neobsazenou jižní Francii se dostal až do USA, kde podporoval spojenecký boj po boku Marlène Dietrich. Už v r. 1943 se mu to však zdá málo a po dokončení propagandistického dramatu THE IMPOSTOR se přidal pod svým rodným příjmením Moncorgé k silám generála de Gaulla. Nejdříve opět jako příslušník námořní pěchoty ve Středozemí, později jako tankista v řadách 2. tankové divize gen. Leclerca. Od ledna 1945 se jako velitel tanku účastnil bojů v Alsasku, v Royanské kapse a nakonec i dobytí Hitlerova Orlího hnízda v Berchtesgadenu. Válečné zážitky jsou hlavním důvodem, proč už Jean Gabin po válce nikdy nepřijal roli vojáka.

Po neúspěchu v Hollywoodu a podílu na protifašistickém boji ve druhé světové válce začíná znovu ve francouzském filmu. A znovu se prosadil, tentokrát rolemi v detektivkách a gangsterkách. K tradičním rolím patřil jeho seriálový komisař Maigret, další filmy zahrnují: TULÁK ARCHIMÉDES , HROM DO TOHO, PŘEDSEDA, BURZIÁNI, DVA MUŽI VE MĚSTĚ, BÍDNÍCI, VERDIKT. Následovaly role s Louisem de Funesem v GENTLEMAN Z EPSONU a TETOVANÝ. V roce 1976 si zahrál falešného biskupa v kriminální komedii SVATÝ ROK.

Na konci života byl Jean Gabin bohatý, rozmarný člověk stranící se novinářů. Na svém statku v Normandii pěstoval závodní koně a zemřel v Paříži 15. listopadu 1976 na infarkt a zanechal za sebou tři rozvedené ženy a tři děti. Jeho posledním přáním bylo, aby byl jako námořník pohřben do moře. Urnu s popelem Jeana Gabina hodili námořníci francouzské fregaty do Atlantiku několik kilometrů od přístavu Brest v Bretani.

ČSFD.cz